Demagog.cz

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip (KSČM)

  • 111
  • 57
  • 37
  • 22

Výroky

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

A nikdo nemůže zpochybnit, že Prahu osvobodila Rudá armáda a ty vojska. Otázky Václava Moravce, 3. května 2020

Postup Rudé armády měl jistě svůj vliv na osvobození Prahy. Nicméně jednotky Rudé armády vstoupily do Prahy až 9. května v situaci, kdy německá vojska v Praze již kapitulovala (8. května). Tvrzení, že Rudá armáda osvobodila Prahu, je zpochybňováno řadou historiků.

skrýt celé odůvodnění

Vojtěch Filip se ve výroku vyjadřuje k roli Rudé armády v osvobození Prahy. Pro ověření výroku si nejprve musíme zrekapitulovat události, které předcházely osvobození Prahy od německých vojsk. 

Kromě širšího kontextu, kterým je konec druhé světové války a postup spojeneckých vojsk československým územím, se asi jako nejpodstatnější událostí jeví vypuknutí Pražského povstání z 5. května 1945. Povstání bylo (.pdf, str. 22) vedeno domácím odbojem v čele s Českou národní radou, která představovala zákonného představitele tzv. košické vlády. V jejím vedení stál profesor Albert Pražák jako nestraník, ale výraznou roli zde měli i komunisté, např. Jiří Smrkovský (str. 23).

Po vypuknutí povstání se někteří povstalci snažili zajistit pomoc, ta ovšem z politických důvodů z americké strany nepřicházela a stejně tak ani ze strany exilového vedení Edvarda Beneše, ze které byla pomoc pouze proklamativní. Sovětská vojska se pak dala do pohybu až 6. května v rámci tzv. pražské ofenzívy, ovšem nacházela se od Prahy příliš daleko. Proti slabě ozbrojeným povstalcům tak v noci na 6. května útočili dobře vyzbrojení Němci. V této chvíli vstoupila do hry Ruská osvobozenecká armáda generála Vlasova, jejíž role bývá označována za kritickou.

Samotný další průběh povstání pro nás již není příliš podstatný a můžeme se tak přesunout do 8. května 1945. V tento den totiž byl v 16:00 podepsán německým nejvyšším vojenským velitelem v Praze Rudolfem Toussaintem a zástupci České národní rady „Protokol o provedení formy kapitulace německých branných sil v Praze“. Podepsaný protokol znamenal ukončení bojů a rovněž volný odchod německých jednotek z Prahy do amerického zajetí. Nicméně na mnoha místech se bojovalo dál, především s fanatickými jednotkami SS. Například Pražský hrad byl osvobozen četami vládního vojska ve večerních hodinách a ve 23:00 na něm byla vyvěšena československá vlajka. Právnická fakulta, která sloužila jako velitelství pražské posádky SS, se vzdala až 9. května brzo ráno.

Pokud jde o Rudou armádu, ta od 6. května postupovala na Prahu ze dvou směrů: z Moravy II. a IV. ukrajinský front a z východního Německa od Drážďan (dobyty až 8. května) I. ukrajinský front maršála Koněva. Právě jednotky I. ukrajinského frontu dorazily do Prahy jako první, ovšem až 9. května ráno do již svobodné Prahy, v níž pouze dohořívala poslední ohniska odporu.

Dle badatele Jiřího Padevěta je osvobození Prahy Rudou armádou mýtem, který pochází již z prvních dnů po konci války, když se v dobových novinách objevila informace o osvobození Prahy sovětskými vojsky (video, od 23:13). Rovněž příchozí sovětští vojáci byli obyvateli vítáni (.pdf, str. 30) jako osvoboditelé. K mýtu sovětských osvoboditelů Prahy se například vyjadřuje (.pdf, str. 38–42) i dokument vypracovaný Ministerstvem obrany ČR. V brožuře mapující Pražské povstání se vyloženě mluví o falšování historie z propagandistických důvodů.

Na závěr si dovolíme odcitovat vojenského historika Eduarda Stehlíka:

Praha se do značné míry osvobodila sama, i když pod vlivem mezinárodní situace. Válka spěla ke svému konci, na celé řadě úseků povstalci přes svou zoufalou zbraňovou i personální situaci boje proti mnohonásobně silnějšímu protivníkovi vyhráli.“

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Maršál Koněv má nejvyšší státní vyznamenání Spojených států amerických, Velké Británie, Francie, Belgie, Československa, samozřejmě bývalého Sovětského svazu. Otázky Václava Moravce, 3. května 2020

Ze zemí uvedených ve výroku byl maršál Ivan Stěpanovič Koněv držitelem nejvyššího státního vyznamenání USA, Francie, ČSR a SSSR. Vyznamenání Velké Británie Koněv získal, ovšem ne nejvyšší. Nejvyšší belgický řád mezi Koněvovými vyznamenáními uveden není.

skrýt celé odůvodnění

Sovětský generál a od roku 1944 také maršál Ivan Stěpanovič Koněv dosáhl za svého života desítek vyznamenání. Pokud jde o ta nejvyšší a nejpodstatnější, byl dvakrát jmenován Hrdinou sovětského svazu. V ČSR byl držitelem nejvyššího vyznamenání Řádu bílého lva z roku 1945 (.pdf, str. 93). 

Americké nejvyšší vojenské (.pdf, str. 3) vyznamenání pro příslušníky cizích vojsk Legii za zásluhy (Legion of Merit) získal z rukou generála Omara Bradleyho nedlouho poté, co se spojenecká vojska potkala na Labi v dubnu 1945 (.pdf, str. 5).

Posmrtně mu byl v roce 1997 udělen i jeden z vysokých britských řádů – Řád lázně (Order of the Bath). Ten získal již v roce 1945, ale vzhledem k změnám politické situace a nastupující studené válce si tento řád osobně nemohl převzít.

O udělení nejvyššího francouzského vyznamenání Řádu čestné legie (Légion d’honneur) jsme bohužel v písemné podobě nic bližšího nezjistili, ale z fotografií je patrné, že byl jeho držitelem.

Zdroj: ČT24

Zmíněného francouzského vyznamenání si lze na obrázku všimnout ve druhém sloupci zprava na druhém místě odspodu. Podobně je na obrázku patrné i americké vyznamenání (první sloupec zleva).

Pokud jde o belgické vyznamenání, z období války se může jednat o tzv. Válečný kříž (Croix de Guerre) jako nejvyšší vojenské vyznamenání nebo o jeden ze tří belgických Řádů (Řád Leopolda, Koruny a Leopolda II.). Bohužel pro ani jeden z nich jsme nenašli informaci, že by byl kdy udělen maršálu Koněvovi.

I přesto musíme uznat, že je pravdou, že všechny ostatní ve výroku jmenované země udělily maršálu Ivanu Koněvovi minimálně jedno z nejvyšších vyznamenání.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Ten souhlas (s návrhem rozpočtu, pozn. Demagog.cz) je jenom pro 2 členy rozpočtového výboru, to znamená pro Miloslavu Vostrou a Jiřího Dolejše, s tím, že ten souhlas na plénu pro podporu státního rozpočtu v prvním čtení je vázán na další jednání o zdravotnictví (...) 11. října. 20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019

Výkonný výbor ÚV KSČM schválil, že komunisté podpoří návrh státního rozpočtu v Rozpočtovém výboru, podporu na plénu Sněmovny pak Výkonný výbor váže na další jednání o zdravotnictví.

skrýt celé odůvodnění

Předseda KSČM Vojtěch Filip na tiskové konferenci (čas 0:20), která proběhla 4. října 2019 po jednání mezi zástupci KSČM a premiérem Babišem s ministryní financí Schillerovou, oznámil podporu návrhu státního rozpočtu ze strany KSČM v Rozpočtovém výboru PSP ČR. V 24členném Rozpočtovém výboru zastupují KSČM poslankyně Vostrá a poslanec Dolejš, poslankyně Vostrá je zároveň také předsedkyní výboru.

O tom, zda komunisté podpoří návrh rozpočtu v prvním čtení na plénu Sněmovny, bude ze strany KSČM rozhodnuto po schůzce mezi KSČM a ANO na téma zdravotnictví. Ta proběhne v pátek 11. října 2019. Dle vyjádření předsedy Filipa bude hlavním tématem této schůzky úprava úhradové vyhlášky, u které mu vadí zejména rozdílné výše úhrad úkonů u poskytovatelů stejné úrovně (např. krajské nemocnice). Změny vyhlášky ale premiér Babiš odmítá.

Úhradovou vyhláškou rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví o rozdělení finančních prostředků do jednotlivých segmentů zdravotnictví. Tato vyhláška vzniká na základě dohodovacích řízení mezi poskytovateli péče a pojišťovnami.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

(...) se vedení strany (KSČM, pozn. Demagog.cz) a vedení klubu sešlo s Krizovým štábem ve zdravotnictví. 20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019

Vedení strany a vedení Poslaneckého klubu KSČM se sešlo se zástupci a zástupkyněmi Krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví 25. září 2019. Krizový štáb informoval KSČM o údajně tristní situaci ve zdravotnictví.

skrýt celé odůvodnění

Dne 25. září se sešli předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková a předseda Poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik se zástupci a zástupkyněmi Krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví v čele s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkovou.

Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví vyrozuměl vedení KSČM o údajně tristním nedostatku zdravotnických pracovníků, o uzavírání nemocničních oddělení a dlouhých čekacích lhůtách na vyšetření a operace. Dle zástupců je problémem, že v celém zdravotnictví dlouhodobě chybí peníze. Krizový štáb požaduje (audio, 0:22) nárůst peněz pro domácí péči o 40 % a pro nemocnice o 15 %. Do zdravotnictví by mělo jít dle Krizového štábu minimálně 9 % HDP, tak jak je v západních zemích obvyklé.

Dle údajů Eurostatu šlo v roce 2016 nejvíce peněz do zdravotnictví ve Francii (11,5 % HDP), dále v Německu (11,1 % HDP) a Švédsku (11,0 % HDP); v České republice šlo do zdravotnictví přibližně 7 % HDP. Naopak nejméně vydalo na zdravotnictví Rumunsko (5 % HDP). V celé EU se pak odhaduje, že v roce 2016 dosáhly výdaje 10 % HDP. Tento krok by dle Krizového štábu umožnil zachovat současnou síť nemocnic, zvýšit platy a počet zaměstnanců, obnovit provoz uzavřených oddělení a celkově zkvalitnit zdravotní péči.

Vedení KSČM souhlasí s odboráři a požaduje změnu úhradové vyhlášky, která byla ministerstvem zdravotnictví dokončena na počátku září. Premiér Andrej Babiš změnu úhradové vyhlášky vylučuje. Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví se s prosbou o pomoc obrátil na poslance a hejtmany. Kromě vedení KSČM se sešel se zástupci ČSSD, KDU-ČSL a Pirátů.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

V tom průběhu července a srpna my jsme dál jednali, paní ministryně financí, která měla předkládat schodek s deficitem 50 miliard, potom slíbila, že bude deficit jenom 40 miliard, a my jsme u těch 30 miliard setrvávali z jednoho prostého důvodu. My jsme chtěli, aby pan premiér Andrej Babiš plnil slib, že směřuje k vyrovnanému rozpočtu. 20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019

Komunisti trvali na požadavku schodku státního rozpočtu ve výši 30 mld. korun od června do srpna 2019. Poté na konci srpna 2019 podpořili státní rozpočet se schodkem 40 mld. korun.

skrýt celé odůvodnění

Vláda v červnu letošního roku schválila přípravu státního rozpočtu České republiky na rok 2020, která počítá se saldem státního rozpočtu -40 mld. korun.

V září 2019 Ministerstvo financí předložilo vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Návrh státního rozpočtu ze září 2019 počítá také se schodkem státního rozpočtu ve výši 40 mld. korun. Vláda tento návrh zákona o státním rozpočtu projednala a schválila. Nicméně v červnu 2018 Ministerstvo financí počítalo se schodkem 50 miliard korun, a to u rozpočtů až do roku 2021.

Ještě před schválením přípravy státního rozpočtu vedení KSČM trvalo na snížení plánovaného schodku státního rozpočtu pro rok 2020 na 30 miliard korun. 26. června 2019 Miloslava Vostrá v pořadu Události komentáře (čas 22:50) sdělila, že KSČM stále trvá na státním rozpočtu se schodkem 30 mld. korun a je ochotno akceptovat státní rozpočet se schodkem 40 mld. korun pouze v případě, že by 10 mld. šlo na zvýšení investic. Ještě 26. srpna 2019 KSČM požadovala deficit státního rozpočtu ve výši 30 miliard korun.

Stanovisko komunistů se změnilo 28. srpna 2019, kdy podle informací z webu KSČM doporučila předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá poslaneckému klubu KSČM podpořit státní rozpočet na rok 2020 se schodkem 40 miliard. Miloslava Vostrá také ve stejný den poskytla rozhovor pro Český rozhlas (čas 5:40), kde o požadavku na třicetimiliardový schodek státního rozpočtu hovořila v minulém čase. Stanovisko KSČM ohledně čtyřicetimiliardového schodku státního rozpočtu bylo potvrzeno 16. září 2019 po jednání o návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Toho dne Vojtěch Filip uvedl, že KSČM podpoří schodek rozpočtu na příští rok 40 miliard korun. Jiří Dolejš (KSČM) po jednání sdělil: „Chtěli jsme původně deficit třicetimiliardový, ale nikdy jsme neříkali, že je to nepřekročitelná podmínka. Pouze jsme tlačili, aby změny v rozpočtu, které se dělaly na poslední chvíli, byly racionalizační a nikoli, aby se utrácelo za každou cenu.“

Již z podstaty nelze ověřit, zda členové KSČM chtěli, aby Andrej Babiš plnil slib, že směřuje k vyrovnanému rozpočtu. Babiš nicméně v červnu 2014 v pořadu Otázky Václava Moravce (čas 30:00) řekl, že je přesvědčen, že v roce 2017 bude mít Česká republika vyrovnaný státní rozpočet. Podobně v Programovém prohlášení vlády Andreje Babiše z června 2018 je uvedeno, že bude cílem mít vyrovnaný rozpočet a dlouhodobě stabilizovat státní dluh ve vztahu k HDP a udržet ho na nízké úrovni.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

V samotném státním rozpočtu jsou zvýšeny investice o více než 10 miliard a dalších 5 miliard investic je přesunuto do Státního fondu dopravní infrastruktury. 20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019

Ministerstvo financí pro rok 2020 aktuálně počítá s celkovými investicemi ve výši 146,7 miliard Kč, tedy o 24,7 miliard více než v předchozím roce. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury byl oproti původním 65 miliardám Kč navýšen na 70 miliard.

skrýt celé odůvodnění

Podle plánu Ministerstva financí pro rok 2020 jsou investiční výdaje financované z českých prostředků plánované ve výši 88,5 miliard Kč. Společně s penězi z evropských fondů je na investice pro rok 2020 vyhrazeno celkem 146,7 miliard Kč. V roce 2019 počítal státní rozpočet s tuzemskými investicemi ve výši 79,4 miliard Kč, celkové kapitálové výdaje pak byly rozpočtovány ve výši 122 miliard Kč, tedy o 24,7 miliard méně, než je rozpočtováno na příští rok.

Pro rok 2019 národní výdajový rámec Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) činil 65,6 miliard Kč. Na rok 2020 plánovalo Ministerstvo financí státní příspěvek SFDI také přibližně ve výši 65 miliard korun. 8. srpna 2019 se ministryně financí Alena Schillerová a ministr dopravy Vladimír Kremlík dohodli na navýšení rozpočtu SFDI o 5 miliard Kč oproti původnímu návrhu. Z národních zdrojů tak na výstavbu a údržbu železnic či silnic půjde 70,2 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová hovořila o důležitosti investic pro českou ekonomiku obdobným způsobem jako Vojtěch Filip: „Výdaje na investice jsou motorem ekonomiky, zvláště v době zpomalování jejího růstu. A to zejména investice pro jednu a více generací. Snažíme se na ně dát maximum peněz, abychom udrželi příznivý ekonomický vývoj i v dalších letech. Tyto výdaje se naší ekonomice v budoucnu vrátí.“

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

To, co se momentálně nečerpá, což je cca 60 miliard korun z těch evropských prostředků, které chceme, aby se do roku 2021 dočerpaly, protože to je další plánovací období. 20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019

České republice zbývá k 30. září 2019 vyčerpat ještě více než 150 miliard korun z evropských fondů. V roce 2021 pak začíná nové období víceletého finančního rámce, je tedy zapotřebí stávající dotace do tohoto roku dočerpat.

skrýt celé odůvodnění

Česká republika má na programové období 2014 až 2020 k dispozici 580,9 miliard korun. Jelikož však splnila pravidlo N+3 (stát musí vyčerpat dotace do tří let od té doby, kdy je obdržel) a do konce roku 2018 splnila 123 cílů daných Evropskou komisí z celkových 134, získala k tomu ještě výkonnostní rezervu 37 miliard korun. V konečném součtu tak Česko získalo okolo 618 miliard korun.

Obecně patříme mezi pomalejší čerpatele unijních dotací, navíc podle Nejvyššího kontrolního úřadu (str. 5) „využívání evropských prostředků stále provází dlouhotrvající problémy – například vysoká administrativní náročnost, dlouhý proces schvalování projektů nebo obecné a nicneříkající cíle.“ Server Echo24 pak píše o tradičním chování Česka, kdy budeme čerpat na poslední chvíli, přičemž nepůjde o příliš promyšlené projekty, které by nějak posouvaly ekonomiku. K 30. září 2019 bylo vyčerpáno 464 miliard a k dočerpání tak zbývá ještě přes 150 miliard (.pdf, str. 3), nikoliv pouze 60, jak říká Vojtěch Filip.

V roce 2021 začíná další období víceletého finančního rámce, který bude opět platit 7 let, tedy do roku 2027. Je tedy pravda, že stávající dotace se musí do roku 2021 vyčerpat (s možností dočerpání prostředků až do konce roku 2023 podle pravidla N+3), jinak o ně ČR přijde.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Všechny kraje včetně kraje, ve kterém my máme hejtmana, Ústeckého kraje, potřebují prostředky na silnice druhé a třetí třídy. To byl jednorázový krok v tom roce 2018 a my jsme to prosadili i pro rok 2019 a chceme to prosadit pro rok 2020. To znamená, těch 5 miliard, které jsou ve Státním fondu dopravní infrastruktury, budou sloužit kromě toho navýšení samotného fondu a stavbu silnic a dálnic také... 20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019

Nelze doložit přímou účast KSČM na rozhodování o financích pro silnice II. a III. třídy na rok 2019.

skrýt celé odůvodnění

Podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je vlastníkem silnic II. a III. třídy kraj, na jehož území se silnice nacházejí. Dále podle § 9 odst. 3 je vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy.

Je pravda, že hejtmanem Ústeckého kraje je Oldřich Bubeníček, člen KSČM.

Mimořádný příspěvek ve výši 4 miliard Kč na údržbu silnic II. a III. třídy na rok 2019 schválila vláda již v dubnu 2019. Tato dubnová vyjednávání proběhla za spoluúčasti Asociace krajů České republiky. Za KSČM je v Asociaci krajů z hejtmanů pouze výše zmíněný Oldřich Bubeníček, který působí v čele Komise pro sociální věci. Z mediálních zmínek nelze dohledat, jaký měl hejtman Bubeníček vliv na tato vyjednávání.

Podle informací z Ministerstva dopravy byly již v roce 2015 vyčleněny na správu silnic II. a III. třídy 4,4 miliardy korun, v roce 2016 3 miliardy a v roce 2017 3,4 miliardy. Pro rok 2018 pak byly vyčleněny 4 miliardy Kč a stejná částka připadala také na rok 2019.

Je pravda, že se pro rok 2020 zvýší rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) o 5 miliard Kč, což oznámil ministr dopravy po jednání s ministryní financí již 8. srpna 2019.

Kromě zmínky o jednání Miloslavy Vostré s Alenou Schillerovou, které se týkalo také zajištění financování silnic druhých a třetích tříd v roce 2020, se nám jakoukoli informaci o vlivu KSČM na výši výdajů na silnice pro rok 2020 nepodařilo dohledat.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Tak máme tam samozřejmě to, co je součástí té naší dohody o toleranci. A to je další miliarda, která jde do Ministerstva zemědělství, která jde na kůrovce a na sucho, respektive na vodu, na výkup těch akcií těch vodárenských společností, respektive na to, aby se dostaly zpátky do veřejného sektoru, případně aby tam byly prostředky na investice do těch vodovodů a kanalizací. 20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019

Rozpočet Ministerstva zemědělství na rok 2020 byl navýšen o jednu miliardu, která poslouží k boji s kůrovcem, obnově lesů a ke zmírnění dopadů sucha. Ministr Toman se zatím nezmínil o skutečnosti, že by se tyto peníze měly využít k výkupu akcií vodáren a k podobným investicím.

skrýt celé odůvodnění

Rozpočet Ministerstva zemědělství pro rok 2020 byl skutečně navýšen o miliardu korun, a to krátce po premiérově červencové cestě na Šumavu. Dohodli se tak ministryně financí Alena Schillerová a ministr zemědělství Miroslav Toman na schůzce, která se uskutečnila 5. srpna 2019. Původní návrh rozpočtu Ministerstva zemědělství pro rok 2020 byl stanoven na 23 miliard korun. Rozpočet tohoto ministerstva byl nakonec navýšen o miliardu, ačkoli ministerstvo zemědělství původně požadovalo navýšení rozpočtu o 1,5 miliardy.

Ministerstvo zemědělství by tak mělo v roce 2020 hospodařit s rozpočtem z národních zdrojů ve výši 24 miliard korun, přičemž celkový rozpočet je naplánován ve výši 55,9 miliard korun. Ministerstvo má možnost požádat o další peníze, dojde-li na řešení mimořádných událostí, zejména na boj s kůrovcem.

„Peníze, které jsme dnes vyjednali, chceme použít zejména na boj s kůrovcem a obnovu lesů po kalamitě. Část peněz také půjde do projektů, které mají zmírnit dopady sucha. Prioritou pro nás zůstává zajištění pitné vody pro obyvatele a bezpečnost potravin,“ uvedl Toman po schůzce se Schillerovou. Z dodatečné miliardy půjde 700 milionů korun na podporu lesního hospodářství a 300 milionů korun na dotace do vodního hospodářství.

Ve zprávě (.docx) ke státnímu rozpočtu na rok 2020 je mimo jiné uvedeno (str. 52), že rozpočet počítá s posílením výdajů na vodní hospodářství (1,8 miliardy korun) a výdajů na lesní hospodářství (1,1 miliardy korun).

Vedení KSČM dále skutečně uvedlo, že chce od vlády získat více prostředků ze státního rozpočtu na nákup akcií vodáren. KSČM konkrétně požaduje, aby miliarda navíc v rozpočtu Ministerstva zemědělství byla využita k ochraně vod, přičemž do ochrany vod patří podle jejich názoru i možnost vykoupení akcií obcemi zpět do soukromého vlastnictví. O tom, že by tato diskutovaná miliarda měla sloužit k výkupu akcií vodárenských společností či investicím do vodovodů se však v prohlášení nezmiňuje ani ministryně Schillerová, ani ministr Toman.

Žádný z těchto bodů není součástí tolerančního patentu (.docx), který podepsalo hnutí ANO s KSČM při vzniku druhé vlády premiéra Andreje Babiše. K programu KSČM se v dokumentu vztahuje pouze informace o tom, že „minimální programová shoda je obsažena v samotném programovém prohlášení a to včetně řazení priorit.“ Pouze v programovém prohlášení vlády (.pdf) je zmínka o ochraně vody (str. 38) a o kalamitním stavu lesů (str. 39). Je zde i slib k podpoře získání vodohospodářského majetku zpět do rukou státu rep. obcí: „Podpoříme v rámci existujícího právního rámce možnost získání vodohospodářského majetku zpět do rukou obcí, krajů a státu. Zajistíme podporu těm obcím, které samy nejsou schopny zajistit investiční prostředky na obnovu vodohospodářské infrastruktury." Plnění tohoto vládního slibu jsme ověřovali již dříve.

Rozpočet Ministerstva zemědělství na rok 2020 byl tedy nakonec navýšen o miliardu korun. Tato částka je primárně určena na projekty, které souvisejí s bojem proti kůrovci, obnovou lesů a zmírněním dopadů sucha. Ministr zemědělství Toman se zatím nezmínil o tom, že by se tato částka mohla použít na nákup akcií vodárenských společností či investice do vodovodů a kanalizací. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Já respektuji to, že se ustálilo pravidlo, že do rozpočtu mohou být započteny jenom ty zákony, které prošly do 30. 9. alespoň prvním čtením. 20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019

V posledních čtyřech letech daňový balíček pro další rozpočtový rok neprošel prvním čtením do 30. září ve dvou případech. Nelze proto hovořit o ustáleném pravidle.

skrýt celé odůvodnění

Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem následujícího roku, respektive 30. září. Tento zákon však platí pouze pro samotný návrh rozpočtu, nevztahuje se k dílčím zákonům týkajících se rozpočtu, o kterých mluví Filip ve svém výroku.

Dobrým příkladem jsou tzv. daňové balíčky. Jedná se o zákony upravující určité zákony v oblasti daní. Nejsou součástí samotných zákonů o státním rozpočtu, nicméně generují příjmy, se kterými státní rozpočet může pracovat a mohou být do rozpočtu započítány.

Poslední vládou připravovaný daňový balíček, týkající se zvýšení spotřební daně na líh a tabák, prošel 25. září 2019 už druhým čtením. Toto zvýšení daní má příští rok přinést celkem 8,7 miliardy korun navíc. Konkrétně by mělo jít o 7,7 miliardy za tabák a cca 1 miliardu za alkohol.

Na druhou stranu zákon č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, prošel prvním čtením až 23. října 2018. To je více než tři týdny po datu uvedeném Vojtěchem Filipem. Změnami prošly daně z příjmu, DPH a také daně z hazardních her. Tento daňový balíček měl dělenou účinnost, různá ustanovení novely tedy měla rozdílná data účinnosti, a to ode dne vyhlášení (27. března 2019) až do 1. ledna 2021. Nicméně při představení daňového balíčku ministryně financí Schillerová hovořila o potřebě provedení změn v zákonech od 1. ledna 2019, tedy se začátkem rozpočtového roku. S účinností od tohoto data pro většinu ustanovení počítal také původní (.pdf, str. 82) návrh zákona. Že Ministerstvo financí s daňovými příjmy z balíčku počítalo ve svých rozpočtových predikcích na rok 2019 dokazuje i tisková zpráva, podle které MF pro rok 2019 predikuje „po započtení dopadů daňového balíčku predikuje růst daňových příjmů obcí o + 2,9 mld. (tzn. o + 1,3 %) a krajů o + 1,1 mld. (tzn. o + 1,6 %). Příjmy obcí a krajů tedy budou i nadále meziročně růst.“

Taktéž v roce 2016 zákon 170/2017 Sb., respektive daňový balíček pro rok 2017, prošel prvním čtením až 18. října 2016. Po senátním vrácení zákona s pozměňovacími návrhy vstoupil zákon po schválení Sněmovnou v platnost až 16. června 2017, účinný byl od 1. července 2017. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš navrhoval účinnost zákona od 1. ledna, ale vzhledem k času zbývajícímu do počátku nového rozpočtového období (2017) připustil možnost pozdější účinnosti se zpětnou použitelností některých ustanovení od 1. ledna. V důvodové zprávě je uvedeno (.pdf, str. 49), že účinnost novely je plánována na 1. ledna 2017. Ministerstvo financí již při schválení daňového balíčku počítalo s úsporou způsobenou v balíčku obsaženou změnou daňového bonusu na vyživované děti.

Vzhledem k tomu, že v posledních čtyřech letech neprošel daňový balíček pro následující rok prvním čtením do 30. září dvakrát, nelze hovořit o ustáleném pravidle.