Demagog.cz

Veronika Vrecionová

Veronika Vrecionová

  • 5
  • 0
  • 0
  • 1

Výroky

Veronika Vrecionová

Veronika Vrecionová

Dotace u nás pro zemědělce jsou velmi špatně nastaveny tak, že nahrávají velkým, a tím pádem samozřejmě pan premiér je tady tím jedním z největších příjemců zemědělských dotací. Český rozhlas PLUS, 6. března 2020

Systém čerpání zemědělských dotací je kritizován kvůli zvýhodňování velkých koncernů i ze strany NKÚ. Koncern Agrofert, který premiér Babiš vložil do svěřeneckého fondu, je největším příjemcem zemědělských dotací. V roce 2018 získal na přímých platbách cca 1,5 miliardy korun.

skrýt celé odůvodnění

Mezi základní dotační nástroje v oblasti zemědělství patří podle webu Ministerstva zemědělství převážně přímé platby, Program rozvoje venkova 2014–2020, Operační program Rybářství na období 2014–2020, dotace v rámci Společné organizace trhu, národní dotace a Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). V České republice je akreditovanou platební agenturou, která zprostředkovává finanční podporu z Evropské unie a národních zdrojů, Státní zemědělský intervenční fond, který spadá pod Ministerstvo zemědělství.

Poslední dostupná data o objemu prostředků jsou z roku 2018 (.pdf). V rámci přímých plateb bylo zemědělcům v roce 2018 vyplaceno celkem 22 341 023 000 Kč (str. 9), v Programu rozvoje venkova bylo vynaloženo 13 209 817 000 Kč (str. 18), v OP Rybářství bylo vyplaceno 140 749 000 Kč (str. 36), v rámci Společné organizace trhu byla vyplacena částka 1 055 912 000 Kč (str. 14) a v rámci národních dotací bylo čerpáno 3 378 417 000 Kč (str. 39). V rámci PGRLF byla vyplacena podpora (.pdf, str. 7) ve výši 1 068 000 000 Kč. Celkem se tedy jednalo o dotace v zemědělství ve výši ‭41 193 918 000‬ Kč (jak z evropských, tak národních zdrojů).

Z výše uvedeného výčtu jsou tedy nejvyužívanějšími dotačními zdroji přímé platby a Program rozvoje venkova.

Přímé platby zahrnují jednotnou platbu na plochu (SAPS), platbu za greening (ozelenění), příplatek pro mladé zemědělce a dobrovolnou podporu vázanou na produkci citlivých komodit (VCS). Z výroční zprávy pro přímé platby za rok 2018 (.pdf) vyplývá, že největší objem je vydáván na SAPS a ozelenění (str. 6), konkrétně 12, respektive 6,6 mld. Kč. V roce 2018 dostal zemědělec, který si o platby požádal, za každý hektar 3 388 Kč v rámci SAPS a 1 877 Kč/ha v rámci ozelenění (str. 10). Logicky tedy vyplývá, že čím větší farmy, tím větší obnos přímých plateb.

Hlavním cílem Programu rozvoje venkova (dále jen Program) je obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství prostřednictvím zejména agroenvironmentálních opatření, dále investice pro konkurenceschopnost a inovace zemědělských podniků, podpora vstupu mladých lidí do zemědělství nebo krajinná infrastruktura. Program se člení do několika projektových opatření (.pdf). Kritiku Programu vyvolala kontrolní zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zaměřil na čerpání a řízení opatření Spolupráce v rámci Programu v letech 2014–2017. Ve vyhodnocení zprávy se uvádí, že „MZe podporu zaměřilo především na velké zpracovatelské podniky, které místo výdajů na vědu a výzkum vynakládají prostředky na pořízení strojů a technologií. K podpoře malých a středních podniků nedochází, jelikož realizace operací zaměřených na jejich podporu je neúspěšná“ (str. 3).

Kritika kvůli vyplácení dotací velkým podnikům se snesla i PGRLF, který vyplácel dotace i firmám, které na ně podle Nadačního fondu proti korupci neměly právo. Mezi problematické příjemce státních peněz patří firmy i z holdingu Agrofert, který premiér Andrej Babiš sice vložil do svěřeneckého fondu, nicméně přerušení jeho vazeb na koncern je sporné a je kritizováno především ze strany Evropské komise, jak ukazuje například text jejího posledního auditu k evropským dotacím (str. 42–58).

Koncern Agrofert v roce 2018 podle výroční zprávy (.pdf, str. 108) získal dotace na zemědělskou a jinou činnost ve výši ‭1 794 243 000‬ Kč. Přímo v rámci přímých plateb a z Programu rozvoje venkova koncern v roce 2018 získal 704 000 000 Kč, respektive 124 000 000 Kč. Celkem více než 828 000 000 Kč, tedy přibližně 2 % všech zemědělských dotací v roce 2018. Celková výše provozních dotací přijatých koncernem Agrofert za rok 2018 však činila 1,5 miliardy. Podle výpočtů Hospodářských novin byl v roce 2017 koncern Agrofert největším příjemcem zemědělských dotací, za ním s velkým odstupem figurují koncerny Agro Měřín, Spojené farmy nebo Rabbit. K podobným výsledkům se dopracoval i server Aktualne.cz.

Veronika Vrecionová

Veronika Vrecionová

Paní Hohlmeier kritizovala i to, že tady člověk, který je největším příjemcem, zároveň i nastavuje podmínky, jak jsou dotace čerpány. Český rozhlas PLUS, 6. března 2020

Předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeier (CSU) se k situaci údajného střetu zájmů a rozdělování evropských dotací vyjádřila například v rozhovorech pro Český rozhlas nebo týdeník Respekt.

skrýt celé odůvodnění

Německá europoslankyně a předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Monika Hohlmeier (CSU) se k situaci kolem údajného střetu zájmů vyjádřila během návštěvy v České republice například v rozhovoru pro Český rozhlas, kde mimojiné uvedla:

„Všichni ale musí přijmout fakt, že v Evropské unii není normální, aby příjemcem dotací byly jen koncerny a lidé, kteří působí v pozici, ze které mohou o rozdělování peněz rozhodovat. To je jasný střet zájmů. Netýká se to pouze Česka, ale také Polska, Německo a dalších.“

V rozhovoru pro týdeník Respekt najdeme mimojiné tato slova poslankyně Hohlmeier:

„Kontrolní výbor a většina politických frakcí se rozhodly rozpravu otevřít v reakci na to, co uniklo v prosinci z auditních zpráv Evropské komise – tedy že pan Babiš je stále skutečným vlastníkem skupiny Agrofert a že přetrvává konflikt zájmů s jeho druhou rolí premiéra. Spojení tak velké hospodářské a politické moci v jedněch rukou je proti finančním pravidlům EU. Šéfové a členové vlád nemohou rozhodovat o výši unijního financování a o rozdělování těchto peněz – a zároveň být skutečnými vlastníky velkých společností, kam tyto peníze míří.“

Veronika Vrecionová

Veronika Vrecionová

Paní Hohlmeier je předsedkyně kontrolního výboru. Český rozhlas PLUS, 6. března 2020

Monika Hohlmeier je skutečně předsedkyní Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, a to od 10. července 2019.

skrýt celé odůvodnění

Ve výroku se hovoří o německé poslankyni Evropského parlamentu Monice Hohlmeier. Ta byla do Europarlamentu zvolena za CSU poprvé v roce 2009 a od té doby zasedala ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu (v jejím prvnímdruhém funkčním období jako náhradnice). V polovině roku 2019, konkrétně 10. července, si parlamentní výbory EU volily své předsedy a místopředsedy. Na post předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu byla zvolena Monika Hohlmeier. Tento fakt uvádí Monika Hohlmeier také na své stránce na webu Evropského parlamentu.

Veronika Vrecionová

Veronika Vrecionová

Pan Zdechovský se už stáhnul, že nebude ten stínový zpravodaj v této záležitosti (vydání rezoluce kontrolního výboru, pozn. Demagog.cz). Český rozhlas PLUS, 6. března 2020

Tomáš Zdechovský na svém Twitteru uvedl, že se na přípravě zprávy Výboru pro rozpočtovou kontrolu o jeho misi do ČR nebude podílet.

skrýt celé odůvodnění

Europoslankyně Veronika Vrecionová zde hovoří o vydání rezoluce Evropského parlamentu (EP) na základě mise evropského Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) do České republiky z 26. až 28. února 2020.

Členové této delegace, mezi kterými byli i čeští europoslanci Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/ a Mikuláš Peksa /Piráti/, uspořádali v závěru své návštěvy České republiky tiskovou konferenci. V rámci této tiskové konference informovali o dalším postupu a avizovali (39:09), že bude nejdříve vypracována zpráva s výsledky šetření. Tu následně postoupí Evropskému parlamentu, který bude o zprávě hlasovat na plenárním zasedání. Následně ji může Evropský parlament schválit jako rezoluci.

Pokud se jeden z výborů rozhodne vypracovat zprávu, určí jednoho z členů (nebo stálých náhradníků) výboru jako zpravodaje, který je zodpovědný za její vypracování. O takovém návrhu zprávy potom hlasuje nejdříve daný výbor, v tomto případě Výbor pro rozpočtovou kontrolu, a následně Evropský parlament jako celek. Tedy přesně tak, jak bylo řečeno na tiskové konferenci.

Ostatní politické skupiny – frakce (takové, do které nepatří zpravodaj) mohou podle čl. 215 Jednacího řádu Evropského parlamentu jmenovat svého stínového zpravodaje, který se podle zmíněného článku snaží jménem své politické skupiny dosahovat během připravování zprávy kompromisů. Tomáš Zdechovský (stejně jako předsedkyně CONT a vedoucí delegace Monika Hohlmeier) patří do politické skupiny s názvem Evropská lidová strana.

Podle výše zmíněného čl. 215 Jednacího řádu EP, poslední věty, jsou jména stínových zpravodajů pouze oznámena předsedovi parlamentu. V případě stažení stínového zpravodaje předpokládáme stejný postup. Tomáš Zdechovský přitom dne 4. března 2020 na svém Twitteru napsal, že se on, ani jeho tým nebudou podílet na znění rezoluce. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Veronika Vrecionová

Veronika Vrecionová

Na rezoluci pracují jako hlavní vyjednavači i zástupci frakce RENEW, kde je právě hnutí ANO. Český rozhlas PLUS, 6. března 2020

Nepodařilo se nám dohledat, kteří europoslanci se budou podílet na přípravě závěrečné zprávy Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Při hlasování o výsledné podobě zprávy výboru budou mít europoslanci frakce Renew Europe 4 z celkových 30 hlasů, jejich vliv tak nelze přeceňovat.

skrýt celé odůvodnění

Europoslankyně Vrecionová hovoří o zprávě, kterou vypracuje Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu na základě poznatků, které jeho členové nasbírali na kontrolní misi v ČR. Dle vyjádření (čas 39:09) samotného výboru sepíšou jeho členové po konci kontrolní mise v ČR zprávu o této misi. Tato zpráva pak bude předložena Evropskému parlamentu, který na jejím základě může schválit rezoluci.

Pokud se výbor Evropského parlamentu rozhodne vypracovat zprávu, určí jednoho z členů (nebo stálých náhradníků) výboru jako zpravodaje, který je zodpovědný za její vypracování. Podle čl. 215 Jednacího řádu EP, poslední věty, jsou jména stínových zpravodajů pouze oznámena předsedovi parlamentu. O vypracovaném návrhu zprávy potom hlasuje nejdříve daný výbor, v tomto případě Výbor pro rozpočtovou kontrolu, a následně Evropský parlament jako celek, tedy přesně tak, jak bylo řečeno na tiskové konferenci.

Z veřejně dostupných zdrojů není známo, kdo je stínovým zpravodajem pro vypracování závěrečné zprávy k misi do České republiky, ani kteří členové výboru se na přípravě budou podílet. Víme však, kdo jsou členové Kontrolního výboru, respektive kteří europoslanci budou závěrečnou zprávu schvalovat.

Výbor pro rozpočtovou kontrolu má předsedkyni, čtyři místopředsedy a 25 řadových členů, celkem tedy 30 europoslanců, kteří o zprávě budou hlasovat. Z frakce Renew Europe, jejímž členem je i hnutí ANO, jsou členy výboru 4 europoslanci, z toho Martina Dlabajová (ANO) je místopředsedkyní výboru.

Nepodařilo se nám ověřit, zda byl některý z europoslanců z frakce Renew Europe určen jako stínový zpravodaj závěrečné zprávy, ani zda se jinak bude podílet na přípravě zprávy, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Při samotném hlasování Výboru pro rozpočtovou kontrolu však europoslanci z frakce Renew Europe budou v menšině a jejich schopnost prosadit zprávu dle jejich představ tak bude značně omezená.

Veronika Vrecionová

Veronika Vrecionová

Paní Monika Hohlmeier je dcerou legendárního Franz Josef Strauße, jeho jméno nese mnichovské letiště, byla ministryní kultury a školství v Bavorsku.
Český rozhlas PLUS, 6. března 2020

Poslankyně Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová je skutečně dcerou německého politika a dlouholetého předsedy CSU Franze Josefa Strauße, po kterém je pojmenováno mnichovské letiště. Monika Hohlmeierová byla bavorskou ministryní školství a kultury v letech 1998 až 2005.

skrýt celé odůvodnění

Ve výroku se mluví o německé poslankyni Evropského parlamentu Monice Hohlmeierové, která byla do Evropského parlamentu zvolena za CSU (Křesťansko-sociální unie Bavorska). Je dcerou německého politika a dlouholetého předsedy CSU Franze Josefa Strauße, který byl deset let předsedou bavorské vlády (1978–1988). Dnes je po něm pojmenováno mnichovské letiště, které nese název Franz Josef Strauß Flughafen. S tímto názvem se ale zřídka kdy setkáme. Je pravděpodobnější, že uslyšíme pouze označení Munich Airport nebo Flughafen München.

Monika Hohlmeierová byla v letech 1998 až 2005 ministryní Bavorského ministerstva školství a kultury (Bayerisches Staatsministerium für Unterricht und Kultus). V českém mediálním prostoru se o ní hovoří z důvodu její nedávné cesty do České republiky jako předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, kvůli možnému střetu zájmů premiéra Babiše. V souvislosti s touto návštěvou se premiér Babiš nechal slyšet, že předsedkyně výboru Monika Hohlmeierová je „pomatená“ a členové výboru Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/ a Mikuláš Peksa /Piráti/ jsou „vlastizrádci“. Českým europoslancům se následně omluvil.