Demagog.cz

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš (Nez.)

  • 111
  • 7
  • 3
  • 19

Výroky

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Respekt: Mnozí vám vyčítají podpis výzvy vědců, která vznikla před lety. Vidí v tom uprchlíky „vítací“ dopis.

Jiří DRAHOŠ: Tam není ani slovo o vítání, ani slovo o zvaní, tam je apel na politiky, aby nezneužívali cizího neštěstí – tedy lidí utíkajících z oblasti válečných konfliktů – k hromadění levných politických bodů. Byl to pouze apel na lidskou slušnost. Respekt, 21. ledna 2018

Jiří Drahoš podepsal v roce 2015 Výzvu vědců, která nabádá politiky a média, aby nerozdmýchávali a netolerovali etnickou a náboženskou nesnášenlivost a aby nedopřávali sluchu extremistickým hnutím a šířením lživých zpráv, které posilují paniku, což ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi.

K žádné změně postoje u Jiřího Drahoše nedošlo. Akademici ve výzvě apelují, aby se veřejnost více snažila skutečnost „konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem.“ Odstavec pojednávající přímo o uprchlících pak potvrzuje Drahošův postoj.

Proto žádáme politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí! Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.

Vítání, přijímání všech uprchlíků bez rozdílu nebo dokonce zvaní Výzva neobsahuje a ani nenaznačuje.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Těch zvěstí se šíří více, prý jste členem různých organizací, ať už jsou to zednáři, Bilderberg, Římský klub…

Dobře, ale Římský klub je tam položen na roveň zednářským organizacím a v tom případě je zednářem i současný prezident, protože on byl zakládajícím místopředsedou České asociace Římského klubu a velmi stál o to, aby Česká asociace tady vznikla. Respekt, 21. ledna 2018

Miloš Zeman byl skutečně zakládajícím místopředsedou české pobočky Římského klubu.

Římský klub je mezinárodní myšlenková platforma založená již roku 1968 a její členové z řad akademické i komerční sféry si dávají za cíl vést dialog o globálních problémech lidstva, zejména o udržitelném rozvoji a ochraně životního prostředí.

Jeho československá pobočka vznikla v roce 1991 a jedním z jeho místopředsedů se stal skutečně tehdejší poslanec Miloš Zeman, který pro vznik Asociace horoval podle informací nalezených týmem prezidentského kandidáta Michala Horáčka již ve svém projevu k poslancům o rok dříve. Podle stávajícího předsedy Pavla Nováčka se však současný prezident aktivit klubu již od poloviny devadesátých let neúčastní.

Formálním členem je dodnes prý také Jiří Drahoš, vyzyvatel Miloše Zemana v druhém kole prezidentské volby se však podle Nováčka přestal účastnit klubových akcí po jeho zvolení do čela Akademie věd.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Já už jsem se musel vypořádávat s problémy typu agent StB, pedofil. Respekt, 21. ledna 2018

V druhé polovině července 2017 se prostřednictvím mailů a papírových letáků ve schránkách začal po českých městech šířit hanopis obviňující Jiřího Drahoše ze spolupráce s StB a Michala Horáčka z černých, podezřelých sázek. Celý případ popsaly např. Lidové noviny. Drahoše měla podle šířících se pomluv StB ke spolupráci vydírat právě skrze pedofilii. To je nesmyslná infomace.

Drahoš na tato obvinění reagoval. Na svém facebookovém profilu oznámil, že zvažuje předat celou věc policii, a zároveň zveřejnil své negativní lustrační osvědčení.

Negativní lustrační osvědčení Jiřího Drahoše. Zdroj: Web Jiřího Drahoše.

Na svém webu má také Drahoš dostupné vyjádření Radka Schovánka, badatele z Centra pro dokumentaci totalitních režimů, který se danému nařčení věnuje s tím, že jde o falzum a Drahoš ve skutečnosti nikdy ve svazcích StB evidován nebyl.

Dodejme, že veřejně se proti nařčením postavil také druhý (rovněž nepodloženě) nařčený kandidát, Michal Horáček. V této souvislosti jsme ověřovali jeden výrok právě Michala Horáčka.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Neberu prezidentovi změny jeho názorů, ale on sám po prvním kole jasně prohlásil, že by chtěl dvě debaty, protože – jak řekl – třetí a další už by byla nuda. A teď se najednou dozvídám, že prezident kývl na čtyři debaty. Respekt, 21. ledna 2018

Zeman se na tiskové konferenci po oznámení výsledků prvního kola voleb vyjádřil, že je ochoten jít do dvou debat. „A nebudu mít nic proti tomu, když ty debaty budou dvě.Kdyby byly tři a více, uznejte, že by vaše diváky už poněkud znudily,“ dodal na otázku redaktorky televize Prima.

O dva dny později však mluvčí Ovčáček obrátil a na Twitteru sdělil, že prezident přijal pozvání do debaty před druhým kolem voleb od čtyř televizních stanic. Od té doby není přesně jasné, kdy a v jakých debatách se spolu kandidáti utkají. 25. ledna by proti sobě měli stanout v České televizi, a pak případně ještě v jednom duelu, neboť Drahoš přijal původní nabídku Zemana a přistoupil na dva duely.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Já si nepamatuji, vlastně snad od dob prezidentských debat před pěti lety, Miloše Zemana v žádné takovéto debatě. Respekt, 21. ledna 2018

Miloš Zeman se skutečně za celou dobu svého prezidentského mandátu žádných debat s politiky nezúčastnil. Poslední z nich, s Karlem Schwarzenbergem, proběhla na České televizi v rámci druhého kola prezidentských voleb v roce 2013.

Záměr neúčastnit se debat během právě probíhajících prezidentských voleb Zeman oznámil spolu se svou kandidaturou už v březnu 2017. Toto rozhodnutí je samozřejmě legitimní, proto tuto část nijak nehodnotíme.

Od svého zvolení v roce 2013 se Miloš Zeman třikrát samostatně účastnil Otázek Václava Moravce. Bylo to 27. října 2013, kde bylo hlavním tématem rozhovoru sestavování nové vlády, 12. ledna 2014, kde se rozhovor točil kolem stále probíhajícího sestavování koaliční vlády, česko-palestinských vztahů nebo ústavních pravomocí prezidenta, a 1. června 2014, kdy rozhovor reflektoval volby do Evropského parlamentu, legislativní plány vlády, ekonomiku České republiky, sestavování státního rozpočtu a krizi na Ukrajině.

Miloš Zeman se rozhodl dalších debat v tomto pořadu neúčastnit po chybném uvedení jistých údajů, které moderátor zmínil během debaty 31. srpna 2014. Zeman Moravcovi vytýkal, že špatně zmínil, že měl v letech 1998–2002 za politické náměstky členy sociální demokracie. Zeman následně ujasnil, že všichni jeho náměstci byli náměstky odbornými, protože měli na starost konkrétní odbory. Tato jeho slova ale Česká televize odmítla a postavila se za moderátora, jehož výrok byl podložen důkladnou rešerší.

S politickými náměstky, o kterých je řeč, počítal nový služební zákon, o němž Moravec v nedělním pořadu diskutoval s Bohuslavem Sobotkou. Zeman v té době požadoval, aby byli ze zákona vyřazeni, vládnoucí koalice ale byla proti.

Po téhle zkušenosti Miloš Zeman vystupoval do konce roku 2014 v pořadu Českého rozhlasu Hovory z Lán, dále poskytoval rozhovory např. televizi Prima, Blesk TV, Frekvenci 1 a od března 2017 pořadu televize Barrandov Týden s prezidentem.

Dodejme, že situace, kdy by hlava státu nechodila do názorových duelů, není nijak obvyklá.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Právo: Miloš Zeman by chtěl s vámi čtyři televizní duely, vy jen dva. Nezměnil jste názor?

Jiří DRAHOŠ: Já držím to, co jsem řekl. Jsem ochoten zúčastnit se dvou debat s Milošem Zemanem. Jednu z toho podmiňuji Českou televizí a u té druhé čekám na návrh protistrany. Právo, 18. ledna 2018

Miloš Zeman přišel jako první s myšlenkou dvou televizních debat, s čímž Jiří Drahoš také souhlasil. V pondělí ale Jiří Ovčáček oznámil, že plánuje čtyři debaty.

Jiří Drahoš vyzval Miloše Zemana k televizní debatě během oslav volebních výsledků. Tuto výzvu současný prezident během tiskové konference přijal (video níže, 3:50). „Teď jsem poslouchal televizi, kdy pan Drahoš říkal, že by se se mnou velice rád utkal tváří v tvář. Rád jeho prosbě vyhovím.“ Zároveň během sobotního dne Zeman uvedl, že by se mohl s Drahošem zúčastnit dvou televizních debat a jedna z nich by mohla být na Primě, pokud tato televize nabídne „pole pro debatu“.

Na to Drahoš reagoval tak, že pokud se má se Zemanem utkat ve dvou televizních debatách, bude usilovat o to, aby jedna z nich proběhla v České televizi. Výběr druhé z nich nechá na Zemanově týmu. Tento postoj deklaroval o den později (v pondělí) také na twitteru:

Ten samý den ale Jiří Ovčáček informoval o tom, že Miloš Zeman přijal pozvání hned čtyř televizních stanic. Proto výrok Jiřího Drahoše hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Připomínám, že Miloš Zeman sám ještě před několika dny řekl, že stačí dvě debaty. Třetí a další že by byly nudné. Právo, 18. ledna 2018

Zeman se na tiskové konferenci po oznámení výsledků prvního kola voleb vyjádřil, že je ochoten jít do dvou debat. „A nebudu mít nic proti tomu, když ty debaty budou dvě.Kdyby byly tři a více, uznejte, že by vaše diváky už poněkud znudily,“ dodal na otázku redaktorky televize Prima. O dva dny později však mluvčí Ovčáček obrátil a na Twitteru sdělil, že prezident přijal pozvání do debaty před druhým kolem voleb od čtyř televizních stanic. Od té doby není přesně jasné, kdy a v jakých debatách se spolu kandidáti utkají. 25. ledna by proti sobě měli stanout v České televizi, a pak případně ještě v jednom duelu, neboť Drahoš přijal původní nabídku Zemana a přistoupil na dva duely.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Připomínám, že Miloš Zeman je vlastně poslední, který reprezentuje ještě opoziční smlouvu v současné aktivní politice. Právo, 18. ledna 2018

Výrok Jiřího Drahoše, kandidáta na post prezidenta republiky, jsme označili za pravdivý, protože z patnácti aktérů jednání, jak za ODS, tak ČSSD, se pouze Miloš Zeman v roce 2013 vrátil po desetileté pauze zpět do české politiky.

Opoziční smlouva, oficiálně Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi ČSSD a ODS, byla uzavřena v červenci 1998 s platností na následující čtyři roky. Pakt mezi nejsilnějšími politickými stranami 90. let byl uzavřen po předčasných volbách v roce 1998, kdy měl umožnit menšinové vládě Miloše Zemana ustát celé funkční období bez ohrožení opozicí.

Opoziční smlouva byla uzavřena 9. července 1998 a je pod ní podepsáno (.pdf, str. 2–3) patnáct zástupců, osm z ČSSD a sedm z ODS. Z řad signatářů za sociální demokracii zůstal politicky aktivní do dnešní doby pouze Miloš Zeman, který se v nejbližších dnech pokusí obhájit post prezidenta republiky. Avšak do roku 2016 zastával pozici místopředsedy Senátu Zdeněk Škromach, který ve volbách neobhájil post a z vrcholné politiky se stáhl, a Vladimír Špidla do roku 2010 působil jako eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti v Bruselu. Smlouvu dále podepsala Petra Buzková a Vladislav Schrom, kteří působí v soukromé sféře. Další tři – Zdeněk Vojíř, Stanislav Gross a Ivo Svoboda – již zemřeli. Na straně ODS jsou všichni majitelé podpisů již z politické hry venku. Václav Klaus odešel v roce 2013 po skončenídruhého prezidentského období, Miroslav Beneš byl členem Poslanecké sněmovny pouze do roku 2006, Libuše Benešová odešla z hradní kanceláře Odboru spisové a archivní služby do důchodu v roce 2015, Milan Kondr držel senátorský mandát za ODS pouze mezi lety 1996–1998, Ivan Langer se dnes angažuje ve Správní radě soukromé VŠ CEVRO Institut, Miroslav Macek se věnuje soukromému podnikání a Vlastimil Tlustý z ODS odešel v roce 2009 poté, co svým hlasem přispěl k pádu Topolánkovy druhé vlády.

Při srovnání s přehledem členů vlády v mezidobí 1998–2002 zastává volenou funkci aktuálně pouze Karel Březina, tehdejší vedoucí Úřadu vlády ČR a nejmladší ministr Zemanovy vlády. Ten nyní ovšem působí jako pražský zastupitel, nefunguje tak v rámci celostátní politiky.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, avšak s přihlédnutím k případu Karla Březiny.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Já se vůči migrační krizi vymezuji jasně už od začátku kampaně (...) Nechceme tady každého. Je třeba zabránit migraci. Je třeba pomoci lidem tam u nich. Právo, 18. ledna 2018

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Drahoš se k migraci vyjadřuje od začátku své kampaně, a to po celou dobu takovými slovy, jaká uvádí ve svém výroku.

Již v dubnu 2017 se Drahoš vyjádřil pro info.cz ke třem aspektům tématu migrace (video od 21:00):

  • Ekonomičtí migranti přijímáni být nemají, mají se vracet obratem zpět.
  • Žádosti o azyl mají být posuzovány individuálně.
  • Zavedení kvót na přijímání uprchlíků odmítá.

Zcela stejně se Drahoš vyjádřil o pár dní později pro server Lidovky.cz.

V červnu 2017 se Drahoš opět vyjádřil k tématu migrace pro iDNES.cz. Tentokrát uvedl pět bodů.

  • Lépe hlídat vnější hranici EU.
  • Lépe kontrolovat příchozí migranty.
  • Omezit hrozbu teroristických útoků lepší prací bezpečnostních složek.
  • Snížit počet příchozích podporou budování infrastruktury v zemích, odkud migranti přicházejí.
  • Nezavádět kvóty.

I když kvóty Drahoš odmítá, vyjádřil se, že „přijmout tady nějakých 2600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém (...)Otázka je, jak budou po jedněch migračních kvótách následovat další. Určitě v desetimilionovém množství nemůže být problém mít tady, myslím, že podle těch kvót, ke kterým jsme se zavázali, že to je asi dva tisíce, dva a půl tisíce migrantů, ale to ten problém neřeší.“

Své názory na migraci Drahoš uvádí i na svém webu. Opakuje výše uvedené zásady a rozšiřuje je o některé další:

  • Při příchodů migrantů do Evropy je třeba se ptát na jejich názory, na hodnoty a normy, které migranti vyznávají (např. rovnost mužů a žen, tolerance, respekt k lidským právům). Migrant, jehož hodnoty nejsou slučitelné s hodnotami Evropy, nemá v Evropě co pohledávat.

Drahoš vyjadřuje pochopení pro lidi, kteří mají z příchozích migrantů strach. Zároveň je i signatářem výzvy Vědci proti strachu a lhostejnosti, která se staví proti nárůstu xenofobie ve společnosti v souvislosti s migrační krizí. V té se neuvádí, že by sem lidé měli přicházet, resp. že bychom je měli vítat. Akcentuje naše mezinárodní závazky a apeluje na politickou scénu, aby nevyužívala krize k nahánění populistických bodů.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Právo: Ale když srovnáte, co jste před dvěma lety podepsal v dopise vědců, a to, co říkáte dneska, když jste zaujal pozici hlavního proudu, kterou teď hájíte, tak tam určitý posun je.

Jiří DRAHOŠ: Není tam žádný posun. Doporučuji každému, kdo zmiňuje výzvu proti strachu a násilí, aby si ji nejdříve přečetl.

Právo: Já jsem ji četl a tam se píše, že bychom měli být vstřícní vůči uprchlíkům.

Jiří DRAHOŠ: Nevytrhujte věty ze souvislosti. Výzva byla míněna tak, že v té době byli hlavní problém uprchlíci z válečných oblastí. Uprchlík je nějak definován a je na to mezinárodní konvence. Náš dokument vyzýval zejména politiky, aby nehromadili levné body na úkor jiných, ale není tam ani slovo o vítání ani slovo o zvaní. Právo, 18. ledna 2018

Jiří Drahoš podepsal v roce 2015 Výzvu vědců, která nabádá politiky a média aby nerozdmýchávali a netolerovali etnickou a náboženskou nesnášenlivost a aby nedopřávali sluchu extremistickým hnutím a šířením lživých zpráv, které posilují paniku, což ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi.

K žádné změně postoje u Jiřího Drahoše nedošlo. Akademici ve výzvě apelují, aby se veřejnost více snažila skutečnost „konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem.“ Odstavec pojednávající přímo o uprchlících pak potvrzuje Drahošův postoj.

Proto žádáme politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí! Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.

Vítání, přijímání všech uprchlíků bez rozdílu nebo dokonce zvaní Výzva neobsahuje a ani nenaznačuje.