Nejsme Švýcarsko se staletou tradicí referenda.
Švýcarsko má zkušenosts přímou demokracií již od 19. století. Občané zde tak celostátně hlasují o legislativě, změnách ústavy nebo mezinárodních dohodách: „Referenda se konají i k novým zákonům a mezinárodním dohodám. Zapotřebí je souhlas osmi kantonů nebo sehnat během sto dnů 50 tisíc podpisů od občanů. Od roku 1874 proběhlo kolem 180 takových referend, ve skoro osmdesáti z nich nový zákon neprošel.”
V České republice však proběhlo pouze jedno celostátní referendum, a to o vstupu do Evropské unie.
Při své poslední návštěvě Ruska 21. listopadu jste jednal (Zeman, pozn. Demagog.cz) v Soči s prezidentem Putinem za přítomnosti pana Nejedlého a Mynáře.
Přesně 21. listopadu opravdu jednal prezident Miloš Zeman s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Soči. Setkání prezidentů se uskutečnilo v užším a širším kruhu. Prezidenta Miloše Zemana na jednáních doprovázeli kancelář Vratislav Mynář, ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák a jeho hlavní poradce Martin Nejedlý.
Poradce prezidenta, který obchoduje s ruskými palivy, pan Nejedlý.
Martin Nejedlý je oficiálním poradcem prezidenta Zemana. Byl jednatelem a majitelem firmy Lukoil Aviation Czech, která obchoduje s leteckým palivem pocházejícím z Ruska. Lukoil musel zaplatit pokutu 32,6 milionů Kč za nevrácení leteckého paliva do zásobníku státních rezerv. Firma je ale v současné době v likvidaci. Většinový podíl ve firmě Lukoil Aviation Czech drží ruská mateřská společnost prostřednictvím dcery se sídlem v Nizozemsku. Podíl 40 procent ve firmě má česká ENE Investment, jejímž akcionářem je Martin Nejedlý.
Nikdy jsem neřekl nic takového (o důvěře Miroslavu Kalouskovi, pozn. Demagog.cz) a Miloš Zeman jako často překrucuje. Byl jsem dotázán časopisem Reflex, s kterými politiky se mi dobře jednalo jako předsedovi Akademie věd. Řekl jsem například s Pavlem Bělobrádkem, vicepremiérem pro vědu, a také s Miroslavem Kalouskem, který byl ministrem financí.
Dotaz Reflexu (březen 2017) se opravdu týkal nejlepší spolupráce. Jiří Drahoš uvedl, že se mu dobře jedná s Bělobrádkem a velmi korektní vztahy míval s tehdejším ministrem financí Kalouskem. Neexistují informace o tom, že by mu Drahoš vyjádřil podporu jinde, prezident však (v kontextu svého následujícího výroku) naráží právě na tento rozhovor.
Zpráva o sympatiích ke Kalouskovi proběhla následně množstvím dezinformačních webů v čele s Aeronetem.
Zarazil mě váš názor, že 100 Kč za jeden den pobytu v nemocnici nikoho nezabije.
Miloš Zeman se takto vyjádřil během návštěvy Královéhradeckého kraje v únoru 2017. Doslova tehdy řekl: „Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.”
Výrok poté odůvodnil následovně: „Sociální demokracie měla ve svém volebním programu zachování hospitalizačních poplatků, naprosto zbytečně tento bod pustila, a tím zdravotnictví přišlo o dvě miliardy korun ročně, které by se mohly věnovat na zlepšení platové úrovně, ne lékařů, ti mají podle mého názoru už více než dost, ale především sester a pečovatelek v této oblasti.”
Tehdy jste, tehdy jste nic takového neřekl. Tehdy jste argumentoval příkladem, když má někdo důchod 11 tisíc korun a bude v nemocnici měsíc, odečte se mu 3 tisíce korun a to ho nezabije, to není problém. Takto jste to řekl. Nemluvil jste o žádných výjimkách, úlevách, o bohatých a chudých. Řekl jste to takto paušálně.
Zeman výrok pronesl při loňské návštěvě Královéhradeckého kraje.
Doslova řekl: ”Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi." Je pravdou, že nadále nemluvil (1:30 a dále) o žádných výjimkách co se týče vyňatých osob nebo regulace podle výšky důchodu - dodává jen, že poplatek pokrývá stravu, topení a svícení.
Korekci až po vlně nevole přinesl prezidentský mluvčí: “Případný poplatek za pobyt v nemocnici by samozřejmě musel mít jasně stanovené sociální limity, aby nebyli poškozeni občané s nejnižšími příjmy a nebyli v žádném případě existenčně ohroženi." Drahoš má však pravdu, že prezident o tomto nehovořil a mluvil paušálně vycházejíc z průměrné výše důchodu.
Průměrný důchod je už 12 tisíc korun, abych vás opravil.
Podletiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení dosahoval starobní důchod v polovině roku 2017 průměrné výše 11 807 Kč. V roce 2016 byl průměrný důchod 11 422 Kč a v roce 2015 dosahoval výše 11 316 Kč. Jiří Drahoš uvedl přesnější výši průměrného starobního důchodu, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.
Řekl (Miloš Zeman - pozn. Demagog.cz), že do žádných debat chodit nebude. Musím říci, že ještě nedlouho před výsledkem prvního kola jsem slyšel, tedy ne pana prezidenta, ale pana Jiřího Ovčáčka, že absence pana prezidenta platí i pro kolo druhé, pak pan prezident změnil názor jako mnohokrát.
Miloš Zeman se zavázal při oznámení své kandidatury pro letošní volby, že nepůjde do žádných debat, nepovede kampaň a nebude útočit na kandidáty. Na tiskové konferenci po vyhlášení výsledků se Zeman vyjádřil, že je ochoten se se svým sokem utkat ve dvou debatách; později řekl, že půjde do čtyř debat, jak už jsme doložili.
Prezidentův mluvčí Ovčáček v debatě pro iDNES.cz, která se konala 4. ledna, řekl, že Zeman neplánuje účast v debatách ani před případným druhým kolem (druhé video v odkazu, 1:40).
Jiří Ovčáček stejný závazek potvrdil i 28. prosince 2017. Pro server Idnes.cz uvedl:
„Pan prezident dodrží svůj závazek, který veřejně oznámil 10. března 2017, tedy že nebude chodit do žádných takových debat, a to platí i pro debaty mezi prvním a druhým kolem.Pan prezident se zavázal, že nebude útočit na své protikandidáty a takový formát taková debata neumožňuje.“
Kdysi jsme slyšeli, že vláda může vládnout v demisi takřka nekonečně dlouho.
Miloš Zeman se takto vyjádřil v pořadu Týden s prezidentem na televizní stanici Barrandov, vysílaném 2. listopadu 2017. Uvedl, že teoreticky může vláda v demisi vládnout celé čtyři roky – konkrétně řekl:
„V jisté konkrétní situaci, kdy by neprošel ani třetí pokus, tak je taková krásná věta v ústavě, která zní: Prezident může rozpustit sněmovnu a vyhlásit předčasné volby. Pozor, může, nikoliv musí.“ Později ještě doplnil: „Vláda bez důvěry může teoreticky vládnout až čtyři roky, právě proto, že ústava nestanoví žádný termín. Václav Klaus nechal Topolánkův kabinet také vládnout několik měsíců, než získal důvěru. Nechci strašit, věřím, že vše proběhne za daleko kratší období.“ Andrej Babiš následně tento postup odmítl.
Premiér je funkce jmenovaná.(...) Premiér není volená funkce a vítěz voleb nemá automaticky nárok na premiéra.
Článek 68 Ústavy České republiky ve svém druhém odstavci uvádí: „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Premiér tedy skutečně není žádným způsobem vybrán volbou a v Ústavě není ani stanoveno, že tuto funkci vykonává předseda vítězné strany. Prezident má ve svém rozhodnutí o jmenování předsedy vlády volnou ruku.
Např. v roce 2010 se po volbách stal předsedou vlády Petr Nečas, jehož ODS ve volbách nezvítězila. Měla ovšem větší koaliční potenciál a byla schopna sestavit většinu v Poslanecké sněmovně.
