Demagog.cz

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš (Nez.)

  • 111
  • 7
  • 3
  • 19

Výroky

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Německo bylo také dlouhá léta rozděleno na 2 části a je správné, že některé státy nebo řada států neuznala toto rozdělení. Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018

Oprava: Rozdělení Německa opravdu nebylo řadou státu zpočátku uznáno, tato situace ovšem platila pouze do uznání obou zemí navzájem a jejich přijetí do OSN v 70. letech. Hodnocení výroku tak měníme na zavádějící. Původní odůvodnění ponecháváme níže v původním znění.

Rozdělení Německa bylo poměrně komplikovanou událostí z pohledu státní kontinuity a uznání. Od konce války do roku 1949 bylo Německo spravováno čtyřmi mocnostmi v rámci okupačních zón se statusem okupované země. Podpisem Petersberských dohod v září 1949 došlo k vzniku Spolkové republiky Německo a byl zahájen proces obnovy alespoň částečné státní suverenity Německa, který byl z velké části završen podpisem řetězce dohod na Londýnské a Pařížské konferenci v září–říjnu 1954, kdy byl zrušen okupační status Německa a obnovena jeho suverenita jako člena mezinárodního společenství. Uznání Spolkové republiky Německo probíhalo od roku 1949 do roku 1955, v průběhu následujících let byly postupně navazovány diplomatické vztahy - například USA (květen 1955) a Francie (srpen 1955, str. 37). Výjimkou byla východní část okupovaná Sovětským svazem, kde vznikla roku 1949 Německá demokratická republika. Její uznání proběhlo až v roce 1971, kdy podepsáním Základní dohody došlo k vzájemnému uznání obou německých republik. Status dvou států byl de facto potvrzen v roce 1973, kdy byly oba státy přijaty do OSN.

K faktickému rozdělení Německa došlo v roce 1949 vznikem obou států, k jejich legálnímu uznání došlo ale až o 22 let později, kdy Spolková republika Německo uznala Demokratickou republiku Německo jako suverénní stát, což vedlo k následnému uznání i od ostatních států mezinárodního společenství. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Mě by zajímalo, jestli on bude teď vysvětlovat našim spojencům ve Spojených státech, ve Španělsku, ve Francii a v Německu, že mají zapomenout na to, že by jejich volby byly ovlivňovány jakkoliv Ruskem. Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018

Jiří Drahoš upozorňuje, že všechny zmíněné země se v nedávné době potýkaly s problémem ovlivňování voleb, tyto státy jsou zároveň našimi partneryv Severoatlantické alianci. Nejvýznamněji bylo téma řešeno v případě amerických prezidentských volebna podzim 2016, dodnes probíhá vyšetřování hlavních aktérů kampaně současného prezidenta Donalda Trumpa.

Zásah do předvolebního klání reportovala i Francie, kde se podle zdrojů agentury Reuters hackeři snažili o ukradení emailů a dokumentů. Také Německu se boj s dezinformacemi nevyhnul. Podle odborníků se na sociálních sítích objevili botneti, kteří šířili zprávy ve prospěch krajně pravicové AfD. Naposledy museli ruské propagandě na internetu čelit katalánci, kteří v listopadu hlasovali v referendu o své nezávislosti.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

WITOWSKÁ: Pane profesore, je nějaká informace, která se vás osobně dotkla během předvolební kampaně?

DRAHOŠ: Například že jsem agent StB. Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018

O Jiřím Drahošovi se opravdu v některých internetových médiích a na sociálních skupinách skutečně psalo v souvislosti s StB. První informace se začaly šířit už v létě minulého roku. Například Jirkak napsal 30. 6. 2017 v diskuzi na serveru Lidovky.cz toto:

Zdroj: https://www.lidovky.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A170628_191348_ln_domov_ELE

Tyto informace se objevovaly i na sociálních sítích. Někteří diskutující zprávu šířili i na facebookový profil Jiřího Drahoše.

Zdroj: https://www.facebook.com/drahosjiri/posts/696789644042068

Jiří Drahoš na své webové stránce zveřejnil lustrační osvědčení, kterým vyvrátil spolupráci s StB.

14. ledna zveřejnil novinář Jaroslav Kmenta na svém facebookovém profilu poznámku s názvem Kompro na Drahoše. V něm popisuje, že podle jeho zdrojů měli podporovatelé Miloše Zemana dokonce mít dezinformační materiály s vysokou hodnotou věrohodnosti.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Nechali jsme si udělat analýzu těch nenávistných mailů, jejich zdrojů. Je zcela evidentní, že za tím stojí, a je to analýza, která odhaluje ty primární zdroje, které ty maily rozesílají a je evidentní, že jsou to proruské servery. Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť z veřejně dostupných zdrojů není možné zjistit, a tedy ani potvrdit ani vyvrátit, zda si Jiří Drahoš nebo případně Drahošův volební tým nechal zpracovat analýzu nenávistných emailů. Nejsme tudíž schopni posoudit, stojí-li skutečně za nenávistnými emaily adresovanými Jiřímu Drahošovi proruské servery či nikoliv.

Žádné tiskové zprávy, vyjádření či sdělení obsahující takové informace nejsou k nalezení na Drahošově volebním webu, jeho facebookové stránce, ani jeho twitterovém účtu.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Já jsem jako předseda Akademie věd s politiky jednal, stýkal jsem se s nimi, bojoval jsem s nimi, premiéři, ministři financí, Senát, šéfové Senátu, parlamentu, já nejsem politický nováček. Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018

Jiří Drahoš za dobu svého působení v Akademii věd ČR od března 2009 do března 2017, kdy se vystřídalo celkem pět vlád, jednal dohromady s pěti premiéry - Mirkem Topolánkem, Janem Fischerem, Petrem Nečasem, Jiřím Rusnokem a Bohuslavem Sobotkou.

Drahošovi se podařilo vyjednat například snížení rozpočtových škrtů za Fischerovy vlády v roce 2009, které byly navrženy během reformy za předchozí Topolánkovy vlády. Za Sobotkovy vládyse podařilo navýšit rozpočet Akademie věd. Podobný výrok, který toto tvrzení dále dokládá a rozvádí, je ověřen zde.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Máme v Akademii věd instituce, které se problémy sucha, problémy bleskových srážek a dalšími věcmi z přírodního prostředí a z ekologie zabývají. Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018

V rámci Akademie věd působí řada výzkumníků, kteří se zabývají uvedenými tématy. Např. sucho je studováno na Ústavu výzkumu globální změny, extrémní srážky na území ČR jsou jedním z hlavních témat výzkumu Ústavu fyziky atmosféry a ekologickými tématy z různých pohledů se zabývá např. Ústav výzkumu globální změny.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Určitě mně imponoval způsob, jakým Andrej Kiska zvítězil ve volbách na Slovensku nad politickým rutinérem. Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018

Nestraník a do slovenských prezidentských voleb v roce 2014 v politice neaktivní Andrej Kiska porazil v souboji o prezidentský post premiéra Roberta Fica, který v době konání voleb vedl už svůj druhý kabinet. Pro Kisku v druhém kole volby hlasovalo takřka 60 % voličů.

Jiří Drahoš v rozhovoru pro ČT (čas 2:38:06) po prvním kole prezidentských voleb 13. ledna 2018 prohlásil, že ho Andrej Kiska v lecčem inspiroval.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Přijetí eura je hlavně politické rozhodnutí, my jsme souhlasili, my jsme se k tomu zavázali. Termín není dán. Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018

Česká republika se v rámci vstupu do EU zavázala (.pdf, str. 2), že zavede euro. Termín, kdy k tomu dojde, ale určí vláda a v současné době datum není stanoveno. Hlavní podmínkou je splnění Maastrichtských konvergenčních kritérií.

Jedná se o kritéria cenové stability, stavu veřejných financí, konvergence úrokových sazeb a účasti v mechanismu směnných kurzů. Česká republika aktuálně plní (.pdf, str. 7–8) všechna z nich, kromě účasti v mechanismu směnných kurzů, tzv. ERM II, do kterého se musí zapojit po dobu minimálně dvou let.

Dosavadní pozice české vlády k zapojení do tohoto kurzového uspořádání vychází z názoru, že na účast v mechanismu ERM II je nutno pohlížet pouze jako na bránu umožňující přistoupení k eurozóně a nikoli jako na optimální formu kurzového režimu pro českou korunu. Zapojení do ERM II lze proto očekávat až v okamžiku, kdy si vláda vyjasní vhodné načasování vstupu do eurozóny.

Podle vyhodnocení jak Evropské komise (.pdf, str. 7), tak i ministerstva financí (.pdf, str. 8) ale Česká republika aktuálně není připravena vstoupit jak do ERM II, tak do eurozóny. Pokud by se tak ale rozhodla, ovlivňuje ji jen periodicita vyhodnocování konvergenčních kritérií Evropskou komisí, která zpracovává zprávy co dva roky. Jinak je proces naplánován tak, aby stát mohl přijmout euro 1. ledna následujícího roku od data, kdy o to požádá.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

80 procent lidí ve společnosti je proti přijetí eura. Prezidentský duel - finále, 25. ledna 2018

Eurobarometr provedl v květnu 2017 výzkum zabývající se různými aspekty eura ve státech, které jsou členskými státy Evropské unie, ale ještě ho nezavedly. Podle studie (.pdf, str. 7) je pouze 29 % obyvatel České republiky pro přijetí eura a 71% proti.

Podobné měření provádělo také české Centrum veřejného mínění (CVVM) v dubnu 2017. Z tiskové zprávy (.pdf, str. 4) s výsledky vyplývá, že rozhodně nebo spíše s přijetím eura souhlasí 21 % občanů České republiky a rozhodně nebo spíše proti je 79 %.