Podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů dochází ke zproštění výkonu služby příslušníka v případě, že je příslušník (mj. i policista) podezřelý ze spáchání jednání, které má znaky přestupku nebo trestného činu. To však pouze, pokud by jeho setrvání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho jednání. Dodejme, že Drahoš tento argument staví tak, že platí-li toto pro policisty, není důvod, aby to neplatilo i pro předsedu vlády.

Danou věc lze dokumentovat na některých známých případech z poslední doby. Např. v Plzni dva policisté v civilu zbraní ohrožovali řidiče, ve službě i přesto zůstali. Nejde o jediný takový případ.

Miloš Zeman se k postupu u podezřelých politiků vyjadřoval mnohokrát, svůj názor v průběhu let změnil, což zároveň sám potvrdil v debatě, ze které tento výrok pochází, a také dalších situacích.

„Já v tom nevidím znamení policejního státu. Já jsem velmi rád, že jak státní zástupci, tak i policie mají v dobrém slova smyslu volné ruce. A dokonce bych chtěl vyjádřit i určité uznání Petru Nečasovi za to, že jim tyto volné ruce dal. Nu a pokud jde o další pokračování této kauzy, tak samozřejmě záleží na výsledku vyšetřování a zejména na soudním jednání. Platí presumpce neviny. Pro běžného občana je posvátná a nedotknutelná. U politika ale platí presumpce viny proto, že politik má být prost jakýchkoliv podezření,“prohlásil Miloš Zeman v roce 2013 v rozhovoru pro Blesk.cz.

„Byl jsem pod vlivem Jiřího Paroubka ochoten diskutovat o takzvané presumpci viny u politiků. A víte, co mě z toho vyléčilo? Případ údajného budišovského dotačního podvodu, kde Věra Jourová, nynější eurokomisařka, byla ve vyšetřovací vazbě. Noviny běsnily, politici mluvili přinejmenším o šibalech, no a pak se ukázalo, že všechno je přesně naopak. Od té doby jsem přestal věřit na presumpci viny a zastávám naopak názor, že všem občanům včetně politiků se má měřit stejným metrem,“řekl Miloš Zemanběhem své návštěvy Olomouckého kraje v květnu 2016.

Při svém vystoupení v Poslanecké sněmovně 10. ledna 2018 v narážce na vyšetřování dotace na farmu Čapí hnízdo Miloš Zeman prohlásil:„Od starořímských dob platí presumpce neviny. Nechte pracovat orgány činné v trestním řízení.“

Jiří Drahoš se seznámil s Jakubem Kleindienstem na ministerstvu kultury před čtyřmi lety. Stalo se tak v době působení Kleindiensta coby poradce náměstka Miroslava Rovanského (KDU-ČSL). Jak známo, Jiří Drahoš ve stejné době působil v čele Akademie věd.

Drahoš k jejich seznámení pro Lidové noviny uvedl: „Setkali jsme se na nějaké společenské akci a dělal na mě velmi dobrý dojem. Když jsem pak zvažoval lidi do týmu, věděl jsem, že je to člověk, který má zkušenosti ze soukromého sektoru, sešli jsme se, znovu jsme si ho proklepli a přijal jsem ho do týmu.”

Podle časopisu Reportér, který přinesl podrobné informace o Kleindienstově minulosti, se jednalo o společenskou akci ministerstva věnovanou mecenášům kultury.

Na kampaň před prvním kolem prezidentské volby získal Jiří Drahoš 46,5 milionů Kč a v rámci nepeněžitého plnění získal 3,2 milionů Kč. Jména všech jeho podporovatelů je možné zjistit z jeho transparentního účtu a přehledu nepeněžitého plnění. Není však možné ověřit, jak byly sponzorské dary získány. Před druhým kolem prezidentských voleb Karolína Brennerová, která má v Drahošově týmu na starosti komunikaci se sponzory, uvedla, že všem dárcům z prvního kola poděkovali a zároveň je vyzvali, zda by nepřispěli i ve druhém kole.

Jiří Drahoš v tomto výroku naráží na seznam dárců spolku Přátelé Miloše Zemana čtený prezidentem Zemanem.

Kandidát na prezidenta je povinen dle zákonao volbě prezidenta republiky zřídit volební účet, ze kterého je možno třetími osobami vyčíst pohyby na tomto účtu (§ 24). K financování volební kampaně lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu a příspěvky na účet od dárců se evidují mimo jiné jménem, datem narození či místem trvalého pobytu dárce (§ 36).

Kandidát je dále povinen do devadesáti dnů ode dne vyhlášení celkového výsledku volby zveřejnit zprávu o financování volební kampaně. Zároveň ji pak spolu s veškerým účetnictvím týkajícím se volební kampaně zaslat Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (§ 38).

Do doby, než úřad zkontroluje financování volební kampaně, nelze výrok objektivně posoudit jako pravdivý či nepravdivý, protože z naší pozice v tomto čase není ověřitelný.

Je pravdou, že před volbami v roce 2013 Miloš Zeman slíbil (18:15) vzít s sebou na Hrad jen tajemníka a řidiče, a to v Interview ČT24 4. prosince 2012. Totéž jsme ověřili v rámci naší inventury prezidentských slibů - je to jeden z těch, které Zeman porušil, na Hrad si s sebou totiž vzal podstatně více vlastních lidí.

Stran možných nabídek není možné dohledat, zda skutečně prezidentský kandidát dostal od lidí pracující pro jeho bývalé protikandidáty návrhy na obsazení zmíněných postů (kancléř, šéf poradců, mluvčí.) Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Dodejme, že po prvním kole prezidentských voleb nabídliJiřímu Drahošovi pomoc neúspěšní kandidáti Pavel Fischer, Marek Hilšer a Michal Horáček. Dohromady se všichni čtyři v rámci kampaně Jiřího Drahoše účastnili řady setkání se občany. Šlo například o koncertpro Jiřího Drahoše v Brně 21. 1. Týmy Marka Hilšera i Michala Horáčka se zapojily i do plánování kampaně Jiřího Drahoše.

Ochotu zapojit se do kampaně vyjádřili samotní členové z týmu Marka Hilšera, jak potvrdila Pavla Čechová z jeho týmu.

Jiří Drahoš prezidenta Zemana za výrok o Alexanderu Dubčekovi kritizoval. Dále se vyjádřil, že by se na své první zahraniční cestě ve funkci prezidenta vedoucí na Slovensko za tento výrok o Dubčekovi omluvil. Uvedl to např. v povolebním vyjádření pro RSTV po prvním kole prezidentských voleb (čas 2:10).

Miloš Zeman dne 9. ledna 2018 v projevu na slavnostním večeru na Pražském hradě k zahájení oslav 100 let od vzniku Československa a 25 let od vzniku České republiky mimo jiné uvedl, že někdejší tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček patřil mezi ty, kteří se v roce 1968 podělali hrůzou. Doplnil k tomu, že odsouhlasení okupace tehdejším politickým představitelům nepomohlo, a v očividné narážce na Dubčeka dodal: „Nejdřív dostaly tyto idoly funkci předsedy Federálního shromáždění, pak už jenom klesly na velvyslance v Turecku a pak už ani to ne.”

Proti Zemanovým slovům o Dubčekovi se ohradili ze slovenské strany ministr kultury Marek Maďarič nebo státní tajemník ministerstva zahraničí Ivan Korčok.

Ve výroční zprávě BIS z roku 2016 se v oddílu 2.3 Kontrarozvědná činnost skutečně píše: „Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti.”

V nejaktuálnější Národní bezpečnostní strategii z 31. prosince 2015 a následně i v dokumentu Koncepce zahraniční politiky RF z 30. listopadu 2016 je akcentován problematický vztah RF k NATO, kdy na jedné straně je NATO chápáno jako hrozba, na straně druhé je považováno za jeden z prvků decentralizovaného uspořádání mezinárodních vztahů, kterýžto systém RF upřednostňuje.

V dokumentech je NATO chápáno jako soupeř - především svým rozšiřováním na východ a zvyšováním vojenských kapacit. Podle analýzy (.pdf, str. 9) dokumentů ze strany Evropského parlamentu je NATO vedle USA a ostatních států takzvaného Západu považováno za překážku současných ambicí RF. Symbol Západu jako překážky či protivníka RF je například patrný v bodu 61 zmíněné Koncepce:

„Systemic problems in the Euro-Atlantic region that have accumulated over the last quarter century are manifested in the geopolitical expansion pursued by the North Atlantic Treaty Organization (NATO) and the European Union (EU) along with their refusal to begin implementation of political statements regarding the creation of a common European security and cooperation framework, have resulted in a serious crisis in the relations between Russia and the Western States. The containment policy adopted by the United States and its allies against Russia, and political, economic, information and other pressure Russia is facing from them undermine regional and global stability, are detrimental to the long-term interests of all sides and run counter to the growing need for cooperation and addressing transnational challenges and threats in today’s world.“

I když v dokumentech není přímo označen žádný „hlavní protivník”, z textu vyplývá, že RF bere NATO jako jednoho z hlavních soupeřů, a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý. Ruskými strategickými dokumenty jsme se na Demagog.cz nedávno zabývali zde.