Demagog.cz

Martin Kupka

Martin Kupka (ODS)

  • 3
  • 0
  • 1
  • 0

Výroky

Martin Kupka

Martin Kupka

Vláda v demisi, jak víme, intenzivně objíždí kraje. (...) Co všechno se už dozvěděli? Že bude nová interna s centrálním příjmem v Baťově nemocnici za 1,5 mld., že se zrevitalizuje Vojenský prostor Ralsko, že se vybuduje Centrum urgentní medicíny v Krajské nemocnici Liberec, že se odkoupí Ještěd, že bude nový zimní stadion v Brně a taky že bude rychlobruslařský stadion a také nová koncertní síň v Praze. Suma sumárum dělají všechny ty sliby určitě mnohem víc než 100 mld. korun. Interpelace na předsedu vlády, 24. května 2018

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť jednak konkrétní sliby v krajích na jednotlivé místní projekty, o nichž Kupka mluví, nepřesahují částku 100 miliard, a navíc u všech takto popisovaných staveb nelze říci, že by se vláda přímo zavázala k tomu, že je kompletně zaplatí ze státního rozpočtu.

Server iROZHLAS.cz v dubnu vytvořil seznam slíbených investic během vládních návštěv krajů, který skutečně dosahuje na částku okolo 110 miliard korun. Mnoho příkladů, které uvádí Martin Kupka, však v těchto „investičních záměrech“, jak sliby nazval premiér Andrej Babiš, není. Navíc tento přehled obsahuje i částky jako jsou navyšování důchodů, snížení daní nebo zvýšení platů učitelů. V celkovém objemu závazků jde o největší položky, tedy Kupkou zmiňované místní investice rozhodně nedosahují částky převyšující 100 miliard.

Nová interna v Baťově nemocnici by měla stát zhruba 4 miliardy, na které by kraj rád získal podporu i od státu. Andrej Babiš žádnou konkrétní částku neslíbil, pouze ale uvedl, že třetinové spolufinancování státem by „bylo fér.

K Centru urgentní medicíny v Krajské nemocnici Liberec se podle hejtmana Půty vláda během návštěvy kraje vyjádřila takto: „Vláda konstatovala, že chce vytvořit fond ve zdravotnictví, který bude financovat podobné záležitosti.“

Ohledně Ještědu premiér Babiš (video, cca 0:25) uvedl: „Bylo by nejlepší, kdyby to kraj odkoupil, a v rámci našeho programu investic do kulturního dědictví bychom mohli s tím pomoci.

Ostatní položky, které Martin Kupka zmiňuje, jsou na již jmenovaném seznamu serveru iROZHLAS.cz, a započítávají se tak do celkové položky. Částka však není zcela přesná, jelikož např. u stavby silnic a dálnic žádná konkrétní suma nepadla, pouze bylo zmíněno, že se na to „musí najít peníze“.

Martin Kupka

Martin Kupka

Vezměme si třeba sliby hnutí ANO právě v té zmíněné Praze. Jen pro příklad. V roce 2014 slib dobudování severní části Pražského okruhu a železnice z centra na letiště. Co z toho zbylo? A to jsou mimochodem státní investice, nikoliv investice hlavního města Prahy. Státní investice. Nejen že se nic nedobudovalo, ale výstavba se neposunula ani o píď. Interpelace na předsedu vlády, 24. května 2018

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť sliby hnutí ANO v této věci dodrženy nebyly. Doplňme drobnou výhradu k hodnocení, a to v tom, že část budoucího železničního spojení Prahy s Kladnem je brána i jako výstavba spojení na letiště a v této věci se jisté kroky podnikly. Nejde ovšem o rychlodráhu, jak bylo slibováno.

Zasadíme se o dobudování severní varianty Pražského okruhu a rychlodráhy spojující Letiště Václava Havla s centrem metropole.“ Tento slib pochází přímo z volebního programu hnutí ANO do zastupitelstva Prahy z roku 2014.

Projekt společnosti na spojení Prahy přes tehdejší letiště Ruzyně s Kladnem se objevil již v 90. letech. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo projekt železniční rychlodráhy usnesením č. 13/21 ze dne 11. 1. 1996. Zprovoznění se v jisté fázi plánovalo na rok 2004, projekt však neměl jednoznačnou podporu a byl opakovaně odkládán na neurčito. Nyní je situace taková, že projekt spojení centra Prahy a letiště čeká na schválení všech úřadů. Zda se výstavba uskuteční, není jisté, protože není dosud hotová aktualizace studie proveditelnosti, která má ukázat, jestli je ekonomické novou trať stavět.

Výstavba železničního spojení na pražské letiště a do Kladna začala v polovině roku 2017 zahájením rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Jde ale jen o jednu z mnoha plánovaných rekonstrukcí týkajících se spojení centra a letiště. Oprava Negrelliho viaduktu vyjde na téměř 1,5 miliardy korun - bezmála miliarda poputuje z unijních fondů. Celá rekonstrukce potrvá přes tři roky.

V pozici investora vystupuje Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC), která vznikla dne 1. 1. 2003 na základě zákona č. 77/2002 Sb. Jedná se tak o státní investici a nikoliv investici hlavního města Prahy.

Co se týče dobudování severní části Pražského okruhu, stále se vybírá vhodná varianta a zahájení stavebních prací se nadále odkládá.

Martin Kupka

Martin Kupka

Jenom já si připomenu nebo připomenu vám, to zaznělo jako slib po zimní olympiádě v roce 2014, jak bude rychlobruslařský stadion. Zaznělo to v mnoha médiích. A kde nic, tu nic. Interpelace na předsedu vlády, 24. května 2018

Po zimní olympiádě se tehdejší premiér Bohuslav Sobotka vyjádřil při návštěvě Vysočiny takto:

Je představa, a mně se ta představa docela líbí, že by v naší zemi vzniklo šest až sedm olympijských center, která by byla rozmístěna po České republice a koncentrovala by klíčovou infrastrukturu pro vrcholové sporty.Andrej Babiš jako ministr financí chtěl postavit rychlobruslařskou halu v Brně, kde se setkal s trenérem Martiny Sáblíkově a primátorem Petrem Vokřálem. Od nápadu však upustil, Kraji Vysočina byla totiž v té době přidělena dotace 40 miliónů právě na výstavbu haly v rámci olympijského centra na Vysočině. Stavba olympijského centra a stejně tak rychlobruslařské haly do dnešního dne nezačala.

Martin Kupka

Martin Kupka

No, já především poznamenám, že jak komunistická strana, tak sociální demokracie v těch volbách (2017, pozn. Demagog.cz) získala historicky málo procent. Události, komentáře, 27. června 2018

KSČM skutečně ve volbách dosáhla nejhoršího výsledku od svého založení v roce 1921. Data jsou dostupná v námi již dříve zpracovaném výroku (volby mezi lety 1946 a 1990 pochopitelně neuvádíme, nešlo o volby svobodné).

Sociální demokraté v podzimních volbách dosáhli na nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Po listopadu 1989 dosáhli na horší výsledek v obou volbách (do České národní rady), které se konaly ještě za federace.

(data k volebním výsledkům jsou ručně posbírána z webu Volby.cz a z jednotlivých volebních výsledků z období 1. a 3. Československé republiky)

Za první republiky sociální demokraté (pod značkou Československá sociálně demokratická strana dělnická) dosahovali vždy lepších výsledků, než kolik získali na podzim 2017 (tj. 7,3 %). Stejně tak ve volbách 1946, ovšem zde je nutno dodat, že šlo o volby s limitovaným počtem stran.