Demagog.cz

Richard Brabec

Richard Brabec (ANO 2011)

  • 17
  • 7
  • 2
  • 4

Výroky

Richard Brabec

Richard Brabec

On (prezident - pozn. Demagog.cz) řekl už vlastně před několika měsíci, že dá i druhý pokus Andreji Babišovi. Tenkrát to ničím nepodmínil. A teď vlastně ten slib skutečně drží.

Na tiskové konferenci prezidenta republiky s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem dne 31. října 2017, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny, prezident Miloš Zeman slíbil Babišovi dva pokusy. Nejprve pověřil Andreje Babiše sestavením vlády. Následně mu přislíbil druhý pokus těmito slovy:

„Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13.26)

Během prezidentských voleb mluvil prezident Zeman o tom, že podmíní druhý pokus pro sestavení Babišovy vlády 101 hlasy. Po výhře ve druhém kole ale tuto podmínku zrušil a dal Babišovi na vyjednávání neomezenou dobu.

Richard Brabec

Richard Brabec

No, když se podíváme do minulosti, a já myslím, že to pan předseda Fiala může rovněž potvrdit, oni ty premiéři také často nesedějí pokaždé v té sněmovně.

Richard Brabec správně komentuje stav, který lze sledovat z přehledů hlasování poslanců v Poslanecké sněmovně. Bohuslav Sobotka, předchůdce Andreje Babiše na postu premiéra České republiky, se celkem účastnil podprůměrných 48 % hlasování Sněmovny v průběhu svého funkčního období mezi lety 2013 a 2017.

U Petra Nečase, premiéra v letech 2010–2013, se účast vyšplhala na 55,1 % všech hlasování. V letech 2006–2009 účast Mirka Topolánka lehce přesáhla 60 %. Premiéři České republiky tedy skutečně ve Sněmovně nesedí velkou část hlasování. Jejich účast na hlasování v průběhu funkčních období dokonce klesá.

Statistika, kterou poskytla Česká televize, potvrzuje, že účast na hlasování ve Sněmovně je logicky v průměru nižší u poslanců, kteří jsou zároveň členy vlády. Ve funkčním období let 2013–2017 se ministři Sobotkovy vlády účastnili v průměru 54 % hlasování, zatímco zbytek poslanců dosáhl účasti 77 %. Tento nepoměr dosvědčují i samotná čísla u jednotlivých premiérů minulých let.

Richard Brabec

Richard Brabec

Takže to není tak, že by tam nebyl (myšlen je Babiš v PSP - pozn. Demagog.cz). Je tam na interpelace pravidelně.

Pokud budeme sledovat účast Andreje Babiše na interpelacích, tak doposud se v tomto období uskutečnilo celkem 6 interpelací. Premiér Babiš se nezúčastnil pouze jednou a to konkrétně 25. ledna, kdy byl na zahraniční cestě. Konkrétně se účastnil Světového ekonomického fóra v Davosu.

Lze tedy konstatovat, že se účastní pravidelně.

Richard Brabec

Richard Brabec

Určitě. Pokusili, pane předsedo. Vždyť my jsme spolu jednali, minimálně jednou jsme byli jako jednání spolu. A vy jste nám jasně řekli, že vy prostě nejste ochotni sestavit koalici s hnutím ANO. A že to není věc Andreje Babiše. Prostě vy máte jiné směřování a nevidíte ten důvod. Jednali jsme s mnohými, s Piráty jsme samozřejmě jednali taky. Pokusili jsme se mockrát.

Uznáváme zde faktickou pravdu místopředsedy ANO Richarda Brabce, jelikož jednání o vládě mezi jeho hnutím a ODS, respektive Piráty proběhla. Pro kontext doplňme, že místopředseda Brabec reaguje na výpad Petra Fialy, který tvrdí, že se hnutí ANO ani nepokusilo vyjednat většinovou vládu.

Na konci října 2017 hnutí ANO jednalo s občanskými demokraty, šlo však pouze o témata týkající se sestavování Poslanecké sněmovny, což posléze potvrdil předseda Fiala.

"My jsme skutečně jednali pouze o organizačních věcech, které se týkají Poslanecké sněmovny, představách o tom, jaký má být počet členů jednotlivých výborů a jak má být uspořádána Sněmovna. Na programové otázky vůbec řeč nepřišla."

Další schůzka ODS a ANO proběhla 19. prosince a Andrej Babiš na ní zjišťoval stanovisko ODS k podpoře jeho menšinové vlády v nastávajícím hlasování o důvěře Babišova prvního kabinetu. Petr Fiala nabídku vzal na vědomí a odmítl.

"Seznámili jsme je s naším stanoviskem, které je takové, že z ústavněprávních důvodů menšinovou vládu nepodpoříme. Jsme přesvědčeni, že menšinová vláda má být až poslední pokus, když selže jednání o většinové vládě. Nic takového hnutí ANO nedělalo."

Inkriminované jednání, na které naráží Richard Brabec, ANO a ODS o společné vládě se odehrálo 24. ledna 2018, kde podle předsedy Fialy zazněly důvody, například programové rozpory nebo účast trestně stíhaného člena vlády, pro které ODS nevstoupí do jednání o svém angažmá ve společné vládě s hnutím ANO. (čas 10:52)

Doplňme však, že neznáme konkrétní citace z jednání ANO a ODS, nejsme tedy schopni fakticky doložit, zda někdo z občanských demokratů skutečně pronesl věty, které parafrázuje místopředseda Brabec. ODS však veřejně v podobném duchu vystupuje.

Co se týče jednání s Piráty, hnutí ANO se rovněž pokoušelo o vyjednání konsenzu na vládní spolupráci. Pro Piráty však existuje obecně známá nepřekročitelná podmínka vlastní povolební strategie, kterou zveřejnili ještě před volbami a která jim vládní spolupráci s hnutím ANO de facto zapovídá.

Richard Brabec

Richard Brabec

Tou možností samozřejmě jsou teoreticky předčasné volby, i když znovu říkám, Andrej Babiš nepřišel s variantou předčasných voleb. On byl někým tázán, nějakým médiem, jestli si to umí představit. A on říká, ano, tak teoreticky je to jedna z možností. Ale na to na všechno samozřejmě bychom potřebovali 120 hlasů, protože pan prezident Zeman říká, že předčasné volby jsou selháním politiků.

Z Babišových vyjádření vyplývá, že si spíše nepřeje variantu předčasných voleb, avšak teoreticky připouští předčasné volby jako jednu z možností. Nicméně tuhle variantu zmínil sám od sebe v rozhovoru pro deník Právo, nebyl na to přímo tázán. Již v únorovém rozhovoru (3. února) pro deník Právo Babiš nevyloučil předčasné volby, pokud jeho vláda nezíská důvěru do letošního května. V rozhovoru řekl následující:

„Takže chcete vládnout bez důvěry za podpory prezidenta jako Jiří Rusnok?“

V žádném případě. Chceme vládnout s důvěrou celé čtyři roky. Snad stihneme podporu kabinetu vyjednat do konce února a potom bychom požádali o důvěru. Ale to nezáleží na mně. Topolánek vládl v demisi tři měsíce, podle takových propočtů by to tedy bylo někdy do května. Ale když se nedomluvíme, tak možná jediným řešením budou předčasné volby.“

„Co to? Sám jste říkal, že předčasné volby nechcete.“

„Nechci je, ale když na druhé straně není žádná rozumná odezva, není tam nic, jen Antibabiš… Na co lidé volili strany, které neřeší nic jiného než Babiše, Čapí hnízdo a nechtějí nic tvořit? Když se nedohodneme, tak je to poslední varianta, ale vždycky je to možné. Třeba na podzim s komunálními a senátními volbami.“

Tentýž den v rozhovoru pro Radiožurnál taktéž připustil možnost předčasných voleb s tím, že si to však nepřeje: „Skutečně si myslím, že když se druhý pokus nepovede, a na ten máme delší čas, tak potom jedno z řešení jsou předčasné volby, ale nejsem to já, který si to přeje.“

6. dubna v dalším rozhovoru pro deník Právo opět připustil možnost předčasných voleb, když řekl: „Jedna z možností jsou předčasné volby. Pirátům a ODS podle některých průzkumů stoupají preference, tak kdo ví, jestli to není varianta.“

O den později - 7. dubna se Babiš postavil k předčasným volbám negativně, když sdělil novinářům následující: „Předčasné volby nikdo nechce, musíme najít jiné řešení, aby vznikla vláda co nejdřív, protože už jsme všichni z toho unavení.“

Dle článku 35 Ústavy může Poslanecká sněmovna navrhnout své rozpuštění, se kterým vysloví souhlas třípětinová (ústavní) většina - tedy 120 poslanců.

(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.

Richard Brabec

Richard Brabec

SPD, co já vím, tak by rozhodně nechtělo být ve vládě. A s SPD vždycky se hovořilo maximálně, když se jednalo s SPD v tom prvním kole, že by byli ochotni za určitých programových obla..., programových protnutí, které tam jsou, například v pohledu zvyšování důchodů a tak dále, tak že by byli ochotni tolerovat vládu, podobně jako KSČM.

Těsně po volbách do poslanecké sněmovny se předseda hnutí SPD Tomio Okamura vyjádřil, že SPD by chtěla být ve vládě, protože by mohla lépe prosazovat svůj program. V průběhu dalších jednání šlo v rámci vyjednávání skutečně o to, že by SPD tolerovalo vládu hnutí ANO. Již dříve jsme sledovali postoje SPD k možné podpoře vlády Andreje Babiše.

ANO navrhlo menšinovou vládu sestavenou z ministrů za ANO a odborníků, která byla jmenováná prezidentem Milošem Zemanem. Vláda nezískala důvěu poslanecké sněmovny, proto podala začátkem roka 2018 demisi. Prezident Miloš Zemen opětovně sestavením vlády pověřil Andreje Babiše.

Po jednání s ANO v březnu 2018, předseda hnutí SPD Tomio Okamura prohlásil, že jednání o programu dospěla tak daleko, že by mohla rychlo vzniknout nová vláda.

V dubnu 2018 po střetnutí s prezidentem Milošem Zemanem předseda hnutí SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci řekl, že výsledkem jejich jednání je shoda na tom, že by měla vzniknout koaliční vláda ANO, KSČM a SPD. Nicméně zde nebylo řečeno, že by mělo jít o vládní zastoupení, mohlo jít také o toleranci kabinetu. Také se shodli, že by to mělo být nejpozději do června 2018. ANO nakonec oznámilo, že chce o vládě znovu jednat s ČSSD.

Richard Brabec

Richard Brabec

Ale je tam, pane Moravče, a myslím, že to všichni kolegové potvrdí, řada hlasování, kdy prostě hlasují ostatní strany, kdy hlasuje třeba SPD stejně jako ODS, nebo ODS stejně jako KSČM. Z logiky věci, protože podporují (...) nějaké zákony, běžné zákony.

V současné Poslanecké sněmovně funguje několik bloků. Hnutí ANO, SPD a KSČM spolu hlasují nejčastěji, na druhé straně spolu hlasují poslanci ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Ti ovšem mají malé zastoupení. Realita je taková, že najdeme hlasování o zákonech, kdy spolu hlasují různé strany.

Poslanci, respektive poslanecké kluby, hlasují často shodně s některými poslaneckými kluby v určitých věcech, ale při jiných návrzích hlasují opačně. Tato roztříštěnost se týká i zmíněných stran Richardem Brabcem. Hlasování jednotlivých poslanců lze vidět v grafu Michala Škopa, který zobrazuje všechna hlasování v prvních několika měsících současné Poslanecké sněmovny. Každý bod zobrazuje jednoho poslance a každá čára jednotlivé hlasování. Tyto čáry vždy dělí poslance na ty, kteří hlasovali pro návrh a ty, kteří hlasovali proti návrhu.

Je tedy zjevné, že všechny poslanecké kluby v určitých otázkách hlasovaly stejně jako každý jiný poslanecký klub. Příkladem je hlasování o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše, kde ODS hlasovala stejně jako KSČM i SPD.

Richard Brabec

Richard Brabec

Takzvanou, tak byl zvolen i pan místopředseda Fiala, místopředseda sněmovny a i pan místopředseda Pikal. Místopředseda Pirátů. Stejnou hlasovací koalicí. To určitě. Ale bez, bez těchhle hlasů by to prostě určitě nedal. Takže to já si myslím, že je důležité si uvědomit.

Ministr Brabec hájí společné hlasování hnutí ANO s KSČM a hnutím SPD. Tuto hlasovací koalici obhajuje tím, že byla nutná pro zvolení poslanců Pikala a Fialy na post místopředsedů sněmovny. Existují ale i další možnosti hlasovacích koalic, které by mohly Fialu a Pikala zvolit. Resp. oba zvolení místopředsedové nepotřebovali automaticky hlasy celého tohoto bloku.

Svou podporu mohli získat např. od ANO a Demokratického blok, nebo ANO s ČSSD a Piráty. Společné hlasování ANO, KSČM a SPD nebylo pro zvolení Pikala a Fialy nutné.

Výrok se zabývá teoretickými možnostmi, kde mohli získat místopředsedové Fiala a Pikal hlasy pro své zvolení do funkce místopředsedů. Volba místopředsedů je dle § 75 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny tajná. Pro zvolení poslance místopředsedou je nutný zisk nadpoloviční většiny hlasů přítomných poslanců.

Z důvodu tajného hlasování nemůžeme ověřit, jak která strana ve volbě místopředsedů hlasovala. Můžeme ale prokázat, že společné hlasování ANO, KSČM a SPD nebylo pro zvolení Pikala a Fialy na post místopředsedů sněmovny nutné.

Poslanec Pikal byl místopředsedou zvolen 24. listopadu 2017. Při hlasování bylo přítomno 195 poslanců a kvórum pro zvolení bylo 98 hlasů. Pikal získal v prvním kole této volby 102 hlasů.

Poslanec Fiala byl zvolen místopředsedou 28. listopadu 2017. Při hlasování bylo přítomno 186 poslanců. Pro zvolení bylo potřeba 94 hlasů. Fiala získal v prvním kole této volby 116 hlasů.

Volební koalice ANO, SPD a KSČM má v dohromady 115 hlasů. Tzv. Demokratický blok (ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN) má dohromady 48 hlasů. Nabízí se tak možnost úspěšného hlasování ANO s Demokratickým blokem. Ti mají dohromady 126 hlasů (pro zvolení Fialy bylo potřeba v den hlasování 94 hlasů).

Další potenciálně úspěšnou hlasovací koalicí je ANO, ČSSD a Piráti. Tato koalice by měla dohromady 115 hlasů (Pikal v den hlasování potřeboval získat 98 hlasů).

Richard Brabec

Richard Brabec

Václav MORAVEC: No, Němci obviněni nebyli Ruskem.

Richard BRABEC: Ne, ale my jme byli, my jsme taky udělali velmi tvrdé vyjádření. Vláda jasně řekla, že to je nesmysl, odmítla to, dokonce, jestli se nemýlím, pan ministr Stropnický si pozval ruského velvyslance na kobereček, kde mu velmi jasně sdělil, že prostě tohle to je nepřípustné. A tam myslím, že nebyla vůbec debata o tom. My jsme to odmítli jako vláda jednoznačně to odmítáme, byl to nesmysl, nikdy se to nedělo.

Brabcova slova se vztahují k otravě Sergeje Skripala látkou novičok ve Velké Británii. Rusko se bránilo obvinění, že za touto otravou stojí, tím, že označilo několik zemí, které tuto látky vyráběly a vyvíjely. Mezi těmito zeměmi dle Ruska měla být i Česká Republika.

Vláda ČR ruské obvinění skutečně, jak tvrdí Brabec, odmítla, ruský velvyslanec byl skutečně pozván na ministerstvo zahraničí. Výrok hodnotíme jako pravdivý i přes Brabcovu nepřesnost, že s ruským velvyslancem jednal samotný ministr Stropnický. Ve skutečnosti to byl jeho náměstek Šrámek.

Vláda se proti ruskému obvinění postavila prohlášení m, které bylo vydáno po jednání premiéra Babiše s řediteli BIS a Vojenského zpravodajství. V něm mimo jiné stojí.

"V České republice nebyla nikdy vyráběna, vyvíjena ani skladována žádná látka typu novičok. Toto konstatovaly ve shodě obě zpravodajské služby ve svých zprávách. V České republice byl v roce 2017 zahájen program na ochranu vojsk a obyvatelstva a detekci zbraní hromadného ničení. V rámci tohoto programu měla být testována látka typu Novičok A-230.

V první fázi byla provedena mikrosyntéza látky Novičok A-230. V průběhu mikrosyntézy nebyla látka izolována a tento postup není dle metodiky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost považován za výrobu ani vývoj. Vzniklý produkt byl ihned zničen. Ke druhé fázi programu již nebylo přistoupeno. Látka typu Novičok A-230 je odlišná od látky A-234, která byla použita při otravě Sergeje Skripala ve Velké Británii. Obě látky jsou zcela odlišné a mají jasně rozdílnou chemickou strukturu."

Následně, jak tvrdí Brabec, došlo skutečně k pozvání ruského velvyslance. Ruskému velvyslanci byly sděleny výhrady České republiky k obvinění Ruskem z výroby novičoku (video od 4:57). Samotné schůzky s ruským velvyslancem se však neúčastnil ministr Stropnický, ale jeho náměstek Šrámek (video od 00:10)

Richard Brabec

Richard Brabec

...já jsem v té politice krátce.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Brabec se v politice pohybuje od začátku 90. let. A to konkrétně v politice komunální. Od roku 2000 byl krajským zastupitelem. Poslancem a ministrem je Brabec zhruba 4 a půl roku.

Richard Brabec vstoupil do politiky v roce 1990, když byl za Občanské fórum zvolen do zastupitelstva Kladna. Stejný post obhájil ve volbách 1994 již v barvách ODS.

V roce 1998 pak Brabec v Kladně opět kandidoval do městského zastupitelstva, a to na kandidátce koalice Občanské demokratické aliance a Unie svobody. Ze 3. místa ovšem neuspěl, neboť byl přeskočen dalším kandidátem.

V prvních volbách do zastupitelstev krajů v ČR (v roce 2000) se Brabec stal zastupitelem Středočeského kraje. Konkrétně zde reprezentoval Čtyřkoalici. Svůj post o 4 roky později neobhájil.

V roce 2013 a 2017 byl Brabec opakovaně zvolen do Poslanecké sněmovny za hnutí ANO (v Ústeckém kraji), od roku 2014 zastává funkci ministra životního prostředí a od roku 2017 je rovněž také místopředsedou vlády Andreje Babiše.