Richard Brabec
ANO

Richard Brabec

Poslanec

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 31 výroků
Pravda 18 výroků
Nepravda 7 výroků
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 4 výroky
Rok 2020 1 výrok
Rok 2018 30 výroků

Richard Brabec

Chceme třídit víc kovových odpadů, proto EKO-KOM po dohodě s MŽP bude platit obcím až 120 korun ročně za každý přistavený kontejner na kov. Výrazně vyšší příspěvky dostanou třídící linky, a když budou obce chtít, mohou sbírat plechovky třeba spolu s plastem ve žlutém kontejneru.
Twitter, 27. května 2020
Pravda
Společnost EKO-KOM bude vyplácet obcím příspěvky ve výši až 120 korun za rok za každý veřejný kontejner na kov. Motivační příspěvky ve výši 420 korun místo 30 korun za tunu vytříděného kovu získají třídicí linky. Rozšiřovat se bude i možnost kombinovaných třídicích kontejnerů.

Chceme třídit víc kovových odpadů, proto EKO-KOM po dohodě s MŽP bude platit obcím až 120 korun ročně za každý přistavený kontejner na kov. Výrazně vyšší příspěvky dostanou třídící linky, a když budou obce chtít, mohou sbírat plechovky třeba spolu s plastem ve žlutém kontejneru.

— Richard Brabec (@RibraRichard) May 27, 2020

Společnost EKO-KOM v České republice zajišťuje systém sběru a recyklace obalových odpadů.

Podle tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí bude od 1. července EKO-KOM vyplácet obcím za každou nádobu, do které lze třídit kovové obaly (ať už výlučně, nebo v kombinaci s dalším druhem odpadu) čtvrtletně 30 korun. Za rok mají tak obce skutečně šanci získat příspěvek až 120 korun za každý veřejně přístupný kovový kontejner.

Třídicí linky také od 1. července budou dostávat vyšší příspěvek, 420 korun, za každou tunu vytříděných kovových obalů. Dříve za stejné množství vytříděného kovu získávaly 30 korun. Tento příspěvek má linky motivovat k ochotě přijímat tříděné materiály, jako například plast, se složkou kovů, kterou je následně třeba vyselektovat.

To má podpořit rozšíření kombinovaných třídicích kontejnerů, které po případné dohodě se svozovou firmou a třídicí linkou budou obce moci zavádět. Do těch bude možné třídit kov právě například právě s plasty či případně s nápojovými kartony.

Spolupráci s Ministerstvem životního prostředí v podpoře třídění kovů potvrdil i generální ředitel EKO-KOM Zbyněk Kozel: „Tato podpora bude zahájena od 1. července 2020, aby co nejdříve podpořila i již stávající systémy kombinovaného sběru a umožnila jejich zavedení tam, kde třídění kovů v blízkosti domácností dosud neprobíhá.“

Ministerstvo životního prostředí se těmito kroky snaží motivovat k většímu třídění kovových odpadních materiálů a tím i směřovat k dosažení recyklačních cílů, které vyplývají z evropské směrnice (.pdf) o oběhovém hospodářství z května 2018. Podlé té by se do roku 2025 mělo recyklovat mimo jiné 50 % hliníku, do roku 2030 pak 60 % hliníku (.pdf, str. 7). V současné době se v ČR daří recyklovat jen okolo 30 % hliníkového odpadu, jeho množství ale v posledních letech strmě roste.

Richard Brabec

Vláda vyhovuje požadavku komisaře Oettingera, který v dopise, který adresoval premiéru Babišovi, navrhl 3 možná řešení, (...) a toto je jedna z variant (...), to se konkrétně týkalo činnosti premiéra v čele Rady pro evropské fondy.
Interview ČT24, 18. prosince 2018
Zavádějící
Navržené řešení komisaře Oettingera se skládá z více požadavků, vláda se však do této chvíle snažila vyhovět jen jednomu z nich. Současně není jisté, že i tento dílčí krok bude mít deklarovaný význam.

Ministr Brabec mluví o neveřejném dopisu evropského komisaře Oettingera, ve kterém komisař nabízí Andreji Babišovi několik řešení, jak vyřešit střet zájmů. Znění tohoto dopisu částečně zveřejnil server Respekt.cz.

První možností, jak zabránit dle dopisu střetu zájmů, je vytvořit tzv. slepý trust, tedy v podstatě svěřenecký fond, o jehož činnosti by Andrej Babiš ani jeho rodina neměli žádné informace, a nemohli by tedy zjistit, jaké dopady na svěřenecký fond mají politická rozhodnutí Andreje Babiše.

Druhým navrhovaným řešením je úplné odstřihnutí holdingu Agrofert od evropských strukturálních fondů, to by však dle Respektu znamenalo ztrátu několika stovek milionů ročně.

Třetí variantou, na kterou odkazuje i ministr Brabec, je pak zdržet se všech rozhodnutí, které se týkají zájmů Andreje Babiše. Jeden z nutných kroků pro naplnění této varianty je pak dle Respektu i odstoupení Andreje Babiše z Rady pro evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“). Další podmínkou této varianty je pak neúčast na jakémkoliv rozhodování, které by se dotýkalo holdingu Agrofert.

Vláda se o naplnění třetí varianty skutečně snaží, dne 17. prosince 2018 vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatelkou návrhu byla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Konkrétně má jít o změnu ve znění § 18 odst. 8 zákona č. 248/2000 Sb, který v současnosti zní takto: „Zřizuje se Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“), která je poradním orgánem vlády. Předsedou Rady je předseda vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda. Návrh zákona (.docx) pak nahrazuje ve větě druhé slovo předseda slovem člen. Nově by tedy předsedou Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy mohl být jakýkoliv člen vlády. Návrh však ještě musí projít celým legislativním procesem v Parlamentu.

Například dle Transparency International uvedený návrh prakticky nic neřeší, především z důvodu, že Rada je jen poradním orgánem (.pdf, str. 1, čl. 1), konečná rozhodnutí pak přijímá až vláda.

Navíc je dle informací Respektu odstoupení z Rady pouze jednou z podmínek třetí varianty, další podmínkou je neúčast Andreje Babiše na jakémkoliv rozhodování, které by se jeho zájmů dotýkalo, a to vláda prozatím nijak neřešila.

Richard Brabec

Víte, že EP vyslovil nějakou rezoluci, vyzval EK k nějakým krokům (v kauze prošetřování dotací pro Agrofert - pozn. Demagog.cz).
Interview ČT24, 18. prosince 2018
Pravda
Evropský parlament schválil rezoluci o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice, ve které vyzval Evropskou komisi k pozastavení dotací pro koncern Agrofert a k prošetření možného střetu zájmů Andreje Babiše.

Evropský parlament schválil 13. prosince 2018 rezoluci "o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice", ve které vyzval Evropskou komisi, aby pozastavila dotace pro společnosti koncernu Agrofert (bod č. 9), prošetřila možný střet zájmů Andreje Babiše (bod č. 8) a získala zpět všechny dotace, které byly protiprávně či neregulérně vyplaceny (bod č. 14). Dále Evropský parlament vyzval Komisi, aby přijala všechna nezbytná a přiměřená opatření k zabránění střetům zájmů v kontextu budoucího vyjednávání o rozpočtu EU (bod č. 16).

Pro rezoluci hlasovalo 434 poslanců, proti 64 a 47 poslanců se hlasování zdrželo.

Richard Brabec

My jsme od začátku jasně říkali, že pro nás je v této věci (AB, dotace, EP) partnerem EK. Ona je rozhodující. EP může přijímat deklarace k čemukoliv, ale exekutivní je EK.
Interview ČT24, 18. prosince 2018
Pravda
První dohledatelná vyjádření skutečně mluví o tom, že partnerem pro jednání je Evropská komise, nikoliv Evropský parlament. Ministr Brabec pak má pravdu i v tom, že výkonným orgánem je Evropská komise.

Andrej Babiš se k tomuto tématu vyjádřil až 13. prosince 2018, tedy až po jednání Evropského parlamentu, na kterém se projednával právě střet zájmů Andreje Babiše, konkrétně řekl: „Je to vztah mezi Evropskou komisí a jednotlivými ministerstvy. Takže Evropský parlament k tomu může navrhovat a vyzývat, ale ten vztah je mezi Evropskou komisí a českou vládou. Dřívější vyjádření o tom, kdo je pro vládu či Andreje Babiše partnerem v této věci partnerem, jsme nedohledali.

Ministr Brabec má pravdu, že Komise je výkonným orgánem Evropské unie, článek 17 odst. 1 (.pdf, str. 25). Smlouvy o Evropské unii konkrétně uvádí: „Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto účelu činí vhodné podněty. Zajišťuje uplat­ňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě. Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie. Plní rozpočet a řídí programy. Vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami... Je to tedy Komise, která rozhoduje o konkrétním využití evropského rozpočtu, o dotačních programech apod.

Evropský parlament je pak, spolu s Radou, legislativním (.pdf, čl. 14, str. 10) orgánem Evropské unie. Dle čl. 51 Jednacího řádu Evropského parlamentu pak může výbor vypracovat nelegislativní zprávu, jejíž součástí je i návrh usnesení, libovolné podněty k usnesení mohou podávat i jednotliví poslanci Evropského parlamentu; tato usnesení, stejně jako v případě usnesení o střetu zájmů v České republice, nemusí být závazná, a tedy mohou být prakticky deklarací.

Richard Brabec

Když se podíváme na tu debatu (v Evropském parlamentu, pozn. Demagog.cz), tak z těch poslanců, kteří se k tomu vyjadřovali, byla drtivá většina českých europoslanců.
Interview ČT24, 18. prosince 2018
Nepravda
V debatě o návrhu rezoluce o střetu zájmů Andreje Babiše a o ochraně rozpočtu EU v Evropském parlamentu se vyjádřilo celkem 26 europoslanců. Z nich bylo pouze 14 poslanců z ČR.

Při projednávání návrhu na přijetí rezoluce o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice promluvilo na plénu celkem 26 poslanců, přičemž nezahrnujeme předsedu Evropského parlamentu. Z těchto 26 poslanců bylo 14 českých, zdaleka se tedy nejedná o "drtivou většinu", jak uvádí Richard Brabec.

Z českých europoslanců vystoupili na plénu Tomáš Zdechovský, Michaela Šojdrová a Pavel Svoboda (všichni KDU-ČSL), Jan Zahradil (ODS), Jiří Payne (Svobodní), Stanislav Polčák (STAN), Jiří Pospíšil (TOP 09), Olga Sehnalová a Miroslav Poche (oba ČSSD), Kateřina Konečná a Jiří Maštálka (oba KSČM), Martina Dlabajová a Pavel Telička (oba zvoleni za ANO) a Dita Charzanová (ANO).

Richard Brabec

To je konkrétní změna zákona, který dneska vláda schválila, byť je to jenom jedno slovo, ale poměrně významné, protože to znamená, že Andrej Babiš nebude dále předsedat vlastně Radě pro evropské fondy, (...) která vládě doporučuje systémová řešení třeba z hlediska čerpání evropských fondů nebo je odpovědný za plnění a za vztah mezi jednotlivými programy a čerpáním fondů jednotlivých programových cílů.
Interview ČT24, 18. prosince 2018
Pravda
Dle Statutu Rady pro ESIF má Rada uvedené kompetence. Navrhovaná změna zákona, schválená vládou dne 17. prosince 2018, skutečně znamená, že Radě bude předsedat člen vlády, nikoli premiér.

Dne 17. prosince 2018 vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatelkou návrhu byla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Konkrétně má jít o změnu ve znění § 18 odst. 8 zákona č. 248/2000 Sb, který v současnosti zní takto: „Zřizuje se Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“), která je poradním orgánem vlády. Předsedou Rady je předseda vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda.

Přednesený návrh (.docx) novely říká: „V § 18 odst. 8 větě druhé zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 298/2015 Sb. a zákona č. 367/2017 Sb., se slovo 'předseda' nahrazuje slovem 'člen'.

Předkládací zpráva novely (.docx) zároveň uvádí, že do doby nabytí platnosti této novely bude dle Statutu Rady jejím předsednictvím pověřen výkonný místopředseda Rady, tedy ministryně pro místní rozvoj.

Současné kompetence Rady vymezuje Statut Rady (.pdf), přijatý vládním usnesením z 27. dubna 2016. Rada je dle tohoto dokumentu poradní orgán vlády ohledně koordinace pomoci poskytované z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Dle čl. 2., bodu 2. části c) Rada „projednává věcné rozhraní a návaznosti mezi programy spolufinancovanými ESI fondy se zaměřením na zajištění synergických efektů“.

Čili slovy ministra Brabce tento orgán opravdu vládě doporučuje systémová řešení třeba z hlediska čerpání evropských fondů nebo je odpovědný za plnění a za vztah mezi jednotlivými programy a čerpáním fondů jednotlivých programových cílů.

Richard Brabec

Bavíme se především o těch zemědělských dotacích. To jsou nárokové dotace, ty tvoří absolutně zásadní část z těch evropských dotací, které třeba holding Agrofert dostává, dostává je každý, kdo vlastní nějakou zemědělskou půdu nad, řekněme, za určitých podmínek.
Interview ČT24, 18. prosince 2018
Nepravda
Nárokové dotace tvoří v zisku holdingu Agrofert významnější část než dotace nenárokové. Není však pravda, že by zemědělské dotace byly pouze nárokové, jak vyplývá z výroku.

Přidělování dotací v oblasti zemědělství je v gesci Státního zemědělského intervenčního fondu dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu.

Dělení dotací na nárokové a nenárokové jsme se dříve věnovali například zde. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, není na peněžní prostředky ze státního rozpočtu nárok. Národní dotace tak nepodléhají právnímu nároku a musí se o ně žádat. Nárokové dotace jsou rozdělovány automaticky dle evropských předpisů z finančních prostředků EU a částečně z prostředků ČR. Čeští zemědělci mohou čerpat dotace ze dvou základních zdrojů.

První možností jsou dotace z evropských dotačních programů. Pod tyto dotace patří tzv. přímé platby, které se řídí pravidly Společné zemědělské politiky EU. Konkrétní metodické podmínky pro nárok na dotace z přímých plateb jsou obsaženy v uvedeném dokumentu (.pdf). Všechny dotace z kategorie přímých plateb jsou nárokové (.pdf, str. 2) a jejich cílem je zajištění tržní rovnováhy a zajištění stability příjmů pro zemědělce. Přímé platby se dále dělí na pět podkategorií:

  1. Jednotná platba na plochu
  2. Platba pro mladé zemědělce
  3. Platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (GREENING)
  4. Dobrovolná podpora vázaná na produkci
  5. Přechodná vnitrostátní podpora

Kategorie 1–4 jsou financovány výhradně z prostředků EU (.pdf). Kategorie 5 je financována z národních zdrojů.

Dále k evropským dotačním programům pro zemědělce patří projekt částečně kofinancovaný z rozpočtu ČR, a to Program rozvoje venkova 2014–2020. V tomto programu se rozlišují tzv. osy opatření (.pdf, str. 210), přičemž některé osy zahrnují převážně nenárokové (investiční) dotace (větší část os I., III. a IV.) a jiné zahrnují převážně dotace nárokové (větší část osy II.).

Druhou možností pro české zemědělce je čerpání Národních dotací, které jsou skládány výhradně z národních zdrojů. Tyto dotace jsou nenárokové podle § 2 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Národními dotacemi stát „přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru“.

Není tedy pravda, že zemědělské dotace jsou pouze nárokové.

Dle výroční zprávy holdingu Agrofert pro rok 2017 (.pdf, str. 58) získaly firmy patřící do holdingu na nárokových dotacích celkem 1,35 miliardy korun. Nenárokové dotace tvořily 607 milionů korun. Je tedy pravda, že nárokové dotace tvoří u holdingu Agrofert větší část získaných financí než nenárokové dotace. Platilo to pro rok 2017 i pro rok 2016, jak lze vidět ve výroční zprávě pro rok 2017.

Richard Brabec

V lednu by měly proběhnout nějaké audity, které přicházejí z EK, na jednotlivé operační programy, bude tady mít EK tým svých lidí, bude prostě prověřovat ten soulad dokonce ještě dříve než od toho srpna 2018, zda všechno proběhlo v pořádku.
Interview ČT24, 18. prosince 2018
Pravda
Komise bude, prostřednictvím svých generálních ředitelství, v lednu a únoru 2019 skutečně zkoumat případný střet zájmů Andreje Babiše i v období před 2. srpnem 2018.

O konání auditů hovořil evropský komisař Oettinger na jednání Evropského parlamentu dne 12. prosince 2018, na kterém se Evropský parlament zabýval střetem zájmů Andreje Babiše. Komisař Oettinger konkrétně uvedl (čas 1:16:20), že audit evropského Generálního ředitelství pro zaměstnanost bude probíhat od 8. do 11. ledna, audit DG AGRI (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova) bude probíhat od 14. do 18. ledna a audit DG REGIO (Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku) od 28. ledna do 1. února a následně od 11. do 15. února.

Dle vyjádření komisaře Oettingera (čas 7:00) by se přitom tyto audity měly týkat i období před 2. srpnem 2018, kdy vstoupila v platnost nová evropská regulace střetu zájmů.

Generální ředitelství jsou pak ty součásti Evropské komise, které mají na starost určitou svěřenou oblast.

Richard Brabec

Už zhruba od roku 2005 třeba bavorské státní lesy se začaly připravovat na situaci, které souvisí s klimatickou změnou.
Interview ČT24, 18. prosince 2018
Pravda
Bavorské státní lesy započaly přípravu na klimatické změny deklarací z roku 2008, v roce 2009 navázaly Bavorským klimatickým programem 2020.

Nutnost připravit bavorské lesy na klimatické změny byla vyjádřena v roce 2008 ve společné deklaraci (.pdf), kterou podepsali jak zástupci soukromých vlastníků bavorských lesů, tak například i bavorský ministr zemědělství a lesnictví. Tato deklarace zmiňuje význam lesů pro moderní společnost a zároveň i rizika jako sucho, bouřky či nadměrná tepla, která mohou lesům v budoucnu značně uškodit. Společným cílem deklarace je pak připravit bavorské lesy na nadcházející klimatické změny a zachování produkce dřeva.

Na tuto deklaraci pak navázal Bavorský klimatický program 2020 z května 2009, ve kterém je jeden z cílů i adaptace (.pdf, str. 13) 100 000 ha lesů na nové klima a klimatické změny. Oblastmi, na které je dle tohoto programu třeba se zaměřit, jsou např. nakládání s vodou či předcházení erozi. Zvláště ohrožené (.pdf, str. 16) jsou pak lesy ve vyšších nadmořských výškách. Do roku 2011 pak mělo být na ochranná a další opatření vynaloženo minimálně 22,5 milionu EUR (.pdf, str. 20).

Bavorsko začalo tedy své lesy připravovat na klimatické změny o několik let později, než ministr Brabec tvrdí, rozdíl však není veliký. Ministr navíc sám ve svém výroku uznává, že rok 2005 je pouze přibližný.

Richard Brabec

Obrovská část našich lesů v podstatě oproti tomu, co tady bylo před dvěma, třemi sty lety, je jehličnatá a především přes 50 % jsou vlastně smrkové monokultury.
Interview ČT24, 18. prosince 2018
Neověřitelné
Většinu našich lesů tvoří jehličnaté stromy, nemáme však dostupné informace o tom, kolik z toho jsou smrkové monokultury.

Vycházíme z Výroční zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2017 (.pdf, tabulka 4.3.1 na straně 49). Zde můžeme vidět srovnání mezi rokem 2000 a rokem 2017.

Většinu našich lesů k roku 2017 tvoří jehličnaté stromy, v procentuálním vyjádření 71,9 %. V roce 2000 to bylo 76,5 %.

Většinu jehličnatých stromů k roku 2017 tvoří smrk ztepilý, v procentuálním vyjádření 50,3 %. V roce 2000 to bylo 54,1 %. Toto číslo ovšem nevyjadřuje výskyt monokultur smrku (kde je zastoupení smrků 91 % a více) a aktuální údaje o procentech monokultur v rámci jehličnatých lesů bohužel nejsou k dispozici. Zároveň je patrná snaha zvyšovat diverzitu lesů a počty listnatých stromů.

Zároveň nelze přesně určit, jaká skladba lesa tady byla před dvě stě či tři sta lety. Nejlepší srovnání je tedy s tzv. přirozeným stavem, tj. přirozená druhová skladba lesních společenstev, které by se v daných přírodních podmínkách za současného klimatu vyvinuly bez zásahu člověka. Za přirozených okolností (.pdf, tabulka 4.3.3 na straně 50) by většinu českých lesů tvořily listnaté porosty s 65,3 % oproti 34,7 % jehličnatým. Plocha jehličnatých dřevin se však v současnosti nadále snižuje. Naproti tomu se trvale zvyšuje podíl listnatých dřevin, zejména buku.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů