Demagog.cz

Jana Maláčová

Jana Maláčová (ČSSD)

  • 15
  • 6
  • 2
  • 9

Výroky

Jana Maláčová

Jana Maláčová

My jsme ve středu (1. dubna 2020 – pozn. Demagog.cz) schválili na vládě dodatečné kapacity pro kraje, to znamená těch 60 lůžek na 100 000 obyvatel pro seniory s lehkým průběhem. Otázky Václava Moravce, 5. dubna 2020

Vláda vzala na vědomí mimořádné opatření MZ, které nařídilo krajům povinnost zřídit 60 lůžek na 100 000 obyvatel pro uživatele sociálních služeb, u nichž se prokázala nákaza COVID-19. Není ovšem uvedeno, že budou tato lůžka určena pouze seniorům s lehkým průběhem onemocnění.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření (.pdf) v souvislosti s nákazou COVID-19, které bylo 1. dubna vzato na vědomí vládou (.pdf). Zde nařizuje krajům a Hlavnímu městu Praze zajistit s účinností od 2. dubna prostory s lůžkovou kapacitou alespoň 60 lůžek na 100 000 obyvatel. Tato lůžka mají být vyhrazena pro osoby využívající sociální služby, u nichž se prokázalo onemocnění COVID-19.

V tomto mimořádném nařízení se ovšem neuvádí, zda jsou lůžka určena pouze osobám s lehkým, či závažnějším průběhem nemoci. Dále také není stanoveno, že se má jednat pouze o seniory. Tato lůžka mají být vyhrazena osobám, jimž jsou poskytovány sociální služby. Mezi tyto osoby poté patří nejen ty umístěné v domovech pro seniory, ale také v domovech pro osoby se zdravotním postižením a jiné.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Senáte, díky! Téměř 1 milion živnostníků na hlavní i vedlejší výdělečnou činnost bude mít na půl roku odpuštěné povinné odvody na důchodové pojištění. Twitter, 27. března 2020 !

Podle schváleného zákona budou OSVČ odpuštěny platby minimálních záloh na důchodové pojištění za měsíce březen až srpen 2020. Pro kolik živnostníků to bude představovat skutečné odpuštění plateb a pro kolik pouhé snížení jejich odvodů, však není z veřejných zdrojů zjistitelné.

skrýt celé odůvodnění

Senáte, díky! Téměř 1 milion živnostníků na hlavní i vedlejší výdělečnou činnost bude mít na půl roku odpuštěné povinné odvody na důchodové pojištění. #spolutozvladneme @CSSD @SenatCZ

— Jana Maláčová (@JMalacova) March 25, 2020

 

Ministryně Maláčová hovoří o zákonu o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Jednalo se o vládní návrh zákona, který vláda předložila 23. března 2020. Ve stavu legislativní nouze byl návrh projednáván na 42. schůzi Poslanecké sněmovny PČR 24. března 2020 a následně byl i schválen (pro hlasovalo 99 poslanců z 99 přítomných).

O den později (tedy v den zveřejnění twitterového příspěvku ministryně Maláčové) byl projednáván v Senátu PČR, kde byl schválen (pro hlasovalo 47 senátorů ze 47 přítomných). Pro další upřesnění můžeme uvést, že 26. března 2020 byl zákon podepsán prezidentem a 27. března 2020 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 136/2020 Sb., zákon tak vstoupil v platnost.

Daný zákon stanoví:

„§ 1 

(1) Osoby samostatně výdělečně činné nejsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „záloha na pojistné“) za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020. Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020. 

(2) Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 se snižuje za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období uvedeném v odstavci 1 samostatná výdělečná činnost, o částku   

a) 2 544 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,   

b) 1 018 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. 

§ 2 

(1) Pro účely § 11 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se zálohy uvedené v § 1 odst. 1 považují za zaplacené. 

(2) Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se u osob samostatně výdělečně činných vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020, za které nebyly povinny platit zálohy na pojistné podle § 1 odst. 1, za vyloučenou dobu.“ 

Pro OSVČ platí, že odvádí státu zálohy na důchodovém pojištění. Z daného zákona vyplývá, že tato povinnost za měsíce březen až srpen tedy odpadá. Nicméně pokud někomu za celý kalendářní rok 2020 po podání Přehledu o příjmech a výdajích vyjde nedoplatek pojistného vyšší, než je sleva stanovená novelou zákona na šest měsíců (15 264 Kč, resp. 6 108 Kč pro vedlejší činnost), bude muset tento rozdíl doplatit.

Povinné odvody tak nejsou odpuštěny zcela, rozdíly se budou doplácet v termínu podání daňového přiznání za kalendářní rok 2020, odpuštěny jsou pouze minimální zálohy za měsíce březen až srpen. Obdobně změnu popisuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své tiskové zprávě: „OSVČ tak od března do srpna nebudou muset platit předepsané zálohy a v ročním vyúčtování se jim tak sníží celkové pojistné o částku odpovídající minimálním zálohám na důchodové pojištění za půl roku.“

Jak je vysvětleno výše, opatření v souvislosti s odvody pojistného na důchodové pojištění jsou v zásadě dvě. První z nich odpouští živnostníkům povinnost platit zálohy. Druhé z nich pak odpouští živnostníkům povinné odvody, a to ve výši minimálního odvodu. Kolika živnostníkům pak budou odvody skutečně odpuštěny a kolika pouze sníženy, přitom závisí na jejich budoucích výdělcích. Bohužel v důvodové zprávě k citovanému zákonu ani v jiných veřejných zdrojích nejsou obsaženy žádné odhady, zda se odpuštění povinných odvodů na důchodové pojištění bude týkat skutečně téměř milionu živnostníků tak, jak ministryně Maláčová tvrdí (podle dat ČSSZ je v ČR celkem 1,031 mil. živnostníků). Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Prominutí penále OSVČ za pozdní podání přehledu na OSSZ za 2019 je podepsáno. A OSVČ si teď mohou do 3. srpna oddechnout, tento den musí nejpozději přehled podat a zaplatit doplatek. Twitter, 27. března 2020

Pokud OSVČ podá přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 do 3. srpna a zároveň uhradí i doplatek pojistného k tomuto datu, budou jí prominuta penále.

skrýt celé odůvodnění

Každá OSVČ, která alespoň část roku vykonávala samostatně výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) přehled o svých příjmech a výdajích. Nejzazší termín pro podání přehledu za rok 2019 byl původně stanoven na 4. května 2020.

OSVČ bude také umožněno podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 bez sankcí až do 3. 8. 2020. Pokud OSVČ zároveň k tomuto datu uhradí i doplatek pojistného, bude mu prominuto penále, které by jinak musel platit za opožděnou platbu,“ tak zní tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí. Penále tak budou odpuštěny pouze OSVČ, která do 3. srpna zároveň s podáním přehledu o příjmech a výdajích uhradí doplatek pojistného. Pokud nedojde k úhradě doplatku pojistného, OSVČ může být udělena pokuta dle zákona až ve výši 50 000 Kč.

Tyto změny má na svědomí zákon č. 134/2020 Sb., který vešel v platnost 25. března 2020 a který výše uvedenou lhůtu pro podání přehledu o příjmech a výdajích posouvá právě až na 3. srpen 2020. Penále za pojistné pak podle zákona č. 134/2020 Sb. vzniká nejdříve 22. září.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Naše vláda rok a půl diskutuje o patnácti opatřeních boje s chudobou. Bohužel za ten rok a půl jsme se neposunuli ani o milimetr. iRozhlas, 10. února 2020

Patnáct opatření boje s chudobou bylo představeno v září 2018. O půl roku později byla sice některá opatření vyškrtnuta, stále se však používá souhrnné označení 15 opatření boje s chudobou.

skrýt celé odůvodnění

Projekt patnácti opatření boje s chudobou představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v září 2018. Mezi tato opatření mělo patřit (.pdf, str. 1, 2) zavedení hygienických standardů pro byty, legislativní úpravy trvalého pobytu či definice přechodného bydlení, dále finanční a personální posílení policie a sociálních orgánů ve vyloučených lokalitách nebo rozšíření povinné školní docházky. Cíle projektu tak přesahovaly kompetence jejího resortu. O projektu kromě samotné vlády jednala i pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev, úřadů a neziskových organizací. Její činnost byla ukončena na konci listopadu 2019.

Vláda však o všech 15 opatřeních jednat nemohla, neboť už začátkem roku 2019 pak byla třetina z těchto opatření vyškrtnuta. Ještě v dubnu 2019 se premiér Andrej Babiš vyjádřil, že z plánovaných 15 bodů se nepovedlo žádné realizovat. V polovině téhož měsíce byl pak uveden do provozu program Výstavba, skrze který mohou obce žádat o dotace na sociální bydlení. Podmínky pro zapojení do programu jsou však velmi přísné a obce to od zapojení odrazuje.

Vzhledem k tomu, že pojem „15 opatření“ se ve druhé polovině roku 2018 a v roce 2019 stal zavedeným pojmem a plán MPSV tak byl označován i po vyškrtnutí části bodů, hodnotíme výrok jako pravdivý. Byť v současnosti již plánovaných opatření není 15, stále lze použít původní označení.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Počet vyloučených lokalit nám za posledních deset let narostl na trojnásobek. iRozhlas, 10. února 2020

Podle Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR, kterou si nechalo v roce 2015 zpracovat Ministerstvo práce a sociálních věcí, se počet sociálně vyloučených lokalit během deseti let zvýšil na dvojnásobek.

skrýt celé odůvodnění

Sociálně vyloučená lokalita je území, kde se koncentruje větší množství osob žijících v nevyhovujících podmínkách. Podle Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR (dále jen „Analýza“) se sociální vyloučení charakterizuje jako souběh několika faktorů, které výrazně omezují možnosti přístupu na otevřený trh práce, přístupu k veřejným službám, včetně sociálních služeb a vzdělávání, kontaktu se sociálním okolím, řešením osobních krizí a politické participace. Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita. Zadavatelem Analýzy bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí, její výsledky byly zveřejněny v květnu roku 2015.

K počtu sociálně vyloučených lokalit ve srovnání s rokem 2006 (v tomto roce vyšla předchozí analýza sociálně vyloučených lokalit) hovoří Analýza takto (str. 34):

„Celkový počet lokalit se v porovnání s rokem 2006 téměř zdvojnásobil (z 310 na 606). Počet lokalit vzrostl ve všech krajích, v Karlovarském a Moravskoslezském kraji ale více než trojnásobně (dle tabulky na str. 34 byl však nárůst v Moravskoslezském kraji nižší, pozn. Demagog.cz).K samotnému počtu obyvatel dodává (str. 11): „Počet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách se zvýšil téměř o polovinu. V roce 2006 analýza odhadovala celkem 60 000 až 80 000 obyvatel v sociálně vyloučeném prostředí.“ Kdežto v roce 2015: „Lze předpokládat, že počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi 95 000 až 115 000.“

Novější zdroj informací než tato Analýza k dispozici není. Nejaktuálnější Zpráva o plnění opatření Strategie sociálního začleňování 2014–2020 za rok 2018, vypracovaná v březnu roku 2019 (.pdf, str. 5), stále pracuje s informacemi z této Analýzy. Tudíž podle momentálně dostupných dat lze hovořit o celkovém navýšení sociálně vyloučených lokalit „pouze“ na dvojnásobek, nikoliv trojnásobek. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý. S žádostí o poskytnutí aktuálnějších údajů, ze kterých mohla ministryně Maláčová vycházet, jsme oslovili Ministerstvo práce a sociálních věcí, zatím jsme však neobdrželi odpověď.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Je tam (v návrhu zákona ohledně systému dávek na bydlení, pozn. Demagog.cz) celá řada věcí, které lidem naopak v nouzi pomůžou, od navýšení životního a existenčního minima, které tu devět let nebylo, přes reorganizaci úřadů práce. iRozhlas, 10. února 2020

Částky pro životní a existenční minimum byly naposledy upraveny nařízením vlády v roce 2011. Ministryně je nyní chce od dubna navýšit o 13,2 %. Navýšení však není součástí navrženého zákona o přídavku na bydlení, ale jedná se o samostatné nařízení vlády.

skrýt celé odůvodnění

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice příjmu k zajištění základních potřeb. Existenční minimum je pak minimální hranice příjmů, která je považována za nezbytnou k zajištění základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Částky obou minim jsou upraveny zákonem č. 110/2006 Sb.,o životním a existenčním minimu, který stanovuje měsíční částku životního minima na 3 410 korun na osobu. Měsíční částka na osobu v rámci existenčního minima je pak 2 200 Kč.

Ministryně práce Jana Maláčová navrhuje zvýšení minim o inflaci (.docx, str. 2), čili o alespoň 13 %. Životní minimum by tak od 1. dubna 2020 činilo (.docx) 3 860 Kč a to existenční 2 490 Kč. Naposledy se přitom životní a existenční minimum zvýšilo k 1. lednu 2012, tedy před více než 8 lety.

Zdroj: Důvodová zpráva (.docx)

Ministryně Maláčová uvádí, že návrh zvýšení životního a existenčního minima je obsažen v návrhu zákona o přídavku na bydlení. Byť MPSV již dříve uvedlo, že k navýšení minim by mělo dojít v souvislosti s revizí systému dávek na bydlení (přijetím zákona o přídavku na bydlení), navýšení má být provedeno samostatným nařízením vlády, nikoliv ustanovením v navrženém zákoně. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Další změny, které návrh zákona o přídavku na bydlení popisuje, se týkají posílení individuálního charakteru poskytování služeb zaměstnanosti (.zip, Va_RIA_zákon o přídavku na bydlení_12_12_2019.doc, str. 15), čili že klientům bude poskytnut individuální a komplexní přístup ze strany Úřadu práce. Dojde tak k provázání aktivity uchazeče o zaměstnání s pobíráním přídavku na bydlení. Zákonem bude také stanovena pravomoc Úřadu práce ČR nepřiznat přídavek na bydlení do bytů nevhodných pro trvalé bydlení. Na druhou stranu má však dojít k rozšíření právních titulů (.zip, Va_RIA_zákon o přídavku na bydlení_12_12_2019.doc, str. 22-23) umožňující nárok na dávku přídavek na bydlení, což obnáší nárůst žadatelů o dávku o 20 až 30 tisíc. Má tedy dojít k posílení sociálních služeb.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

A přicházíme také s návrhem systémové sociální práce na obcích. iRozhlas, 10. února 2020

MPSV se posílení systémové sociální práce v obcích věnuje od roku 2016. V roce 2020 plánuje především několik vzdělávacích akcí.

skrýt celé odůvodnění

Podpora sociální práce v obcích vychází z projektu MPSV. „Systémová podpora sociální práce v obcích“ je projektem, který je financován z prostředků EU OP Zaměstnanost a je rovněž financován státním rozpočtem. Tento projekt byl spuštěn již v roce 2016. Loni v lednu byl však prodloužen až do 30. června 2021. Projekt vychází ze Strategie pro sociální začleňování 2014–2020.

V první polovině roku 2020 jsou plánovány například vzdělávací akce pro sociální pracovníky. „Na základě zpětné vazby od sociálních pracovníků bude realizován vzdělávací program v celkovém rozsahu 42 hodin (56 vyučovacích hodin). První běh vzdělávacího programu je plánován na první polovinu roku 2020. Celkově se počítá s realizací 15 běhů po 15 účastnících. Každý běh bude trvat 7 dní a každý den bude obsahovat v průměru 7 hodin školení. Ukončení realizace vzdělávacího programu je plánováno na první polovinu roku 2021.“ Dále budou pořádány kazuistické semináře a vytvořen vzdělávací web.

Strategie pro sociální začleňování 2014–2020 uvádí nutnost systémové sociální práce jako opatření 2f (.pdf, str. 20), kterým se bude zabývat průběžně.

Lze tak říci, že MPSV podnikalo a podniká kroky v této oblasti.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Tak musí Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv taky komunikovat mezi sebou, protože to jsou právě jejich starostové, kteří po tomto opatření volají. iRozhlas, 10. února 2020

Starostové některých měst, jako například Kadaně, Jirkova, Chomutova a Klášterce nad Ohří, vyzvali předsedu vlády ke změnám ve výplatách příspěvku na bydlení.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Maláčová mluví o návrhu změny zákona o dávkách na sociální bydlení, který nahradí dvě nynější dávky na bydlení jednou a zpřísní pravidla vyplácení. Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv tento návrh kritizují, avšak někteří starostové o toto opatření v minulosti několikrát žádali.

Starosta Kadaně Jiří Kulhánek napsal v říjnu roku 2018 dopis předsedovi vlády.



„Určitě dobře víte, že jsou tyto sociální dávky v gigantické formě zneužívány a vypláceny ve výši, která ve většině případů neodpovídá skutečnému komfortu bydlení. Příspěvek na bydlení dosahuje běžně částek dvanácti tisíc měsíčně, když v bytech vlastněnými obcemi je tato výše většinou poloviční nebo ještě nižší. Navíc tyto finanční prostředky končí většinou v rukou spekulantů a k člověku v sociální nouzi se kolikrát ani nedostanou.“



„Zkusme zapracovat do zákona a o sociálních dávkách na bydlení úpravu, kde bude výše této dávky omezená stropem maximálně do výše nájemného v obecním bytě příslušné obce. Tím se dostaneme na částky minimálně poloviční, stát ušetří stovky miliónů a zastaví se migrace sociálně slabých do Ústecka a dalších krajů se sociálními problémy,“ napsal starosta Andreji Babišovi.



K dopisu se připojili starostové a místostarostové z Jirkova, Chomutova a Klášterce nad Ohří.



„V Jirkově to máme opravdu zmapované, ze tří tisíc bytů v SVJ jich mají třetinu spekulanti, to je strašné číslo,“ uvedla místostarostka Jirkova Dana Jurštaková (ODS)

.

„Potřebujeme řešit diskriminaci těch slušných lidí, kteří nám v těch domech zbývají,“ dodává starosta Klášterce nad Ohří Štěpán Drozd ze Strany soukromníků ČR.



Ke Kadani, Chomutovu, Klášterci nad Ohří a Jirkovu se chtějí podle vedení těchto měst přidat i další města, jako například Bílina, Louny nebo Žatec a některá města v Karlovarském kraji.



Na opakované podněty starostů Andrej Babiš reagoval 8. února 2019:

„V úvodu dopisu bych Vás rád ubezpečil, že tuto problematiku již od Vašeho prvního podání na Úřad vlády dne 9. října 2018 monitoruji. Váš konkrétní návrh na změnu sociální dávky, stanovení jejího stropu na úrovni nájemného v obecním bytě, považuji za racionální. Váš návrh byl postoupen Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), nikoliv k formálnímu vyřízení, ale k jeho komplexnímu posouzení a hledání společného řešení.“

„Co se týká Vašeho návrhu na sjednocení dávek na bydlení a dosažitelnosti úspor, tato úprava byla připravována v rámci návrhu zákona o sociálním bydlení. Podle vyjádření MPSV je však tato úprava riziková, neboť se může dotknout i zranitelných skupin obyvatel například seniorů, zdravotně postižených, a dále by patrně vyžadovala vysokou administrativní náročnost ze strany Úřadu práce ČR.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož starostové především severočeských měst žádali vládu opakovaně o změnu v zákoně o dávkách na sociální bydlení už od roku 2018.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Zdeňka Trachtová: Máte odhady, kolik takových lidí, kteří přijdou o dávky, bude?
Jana Maláčová: Předpokládáme, že to je zhruba 10 tisíc lidí, maximálně. Nepředpokládáme, že se ten počet bude měnit a narůstat. Je to ta samá skupina obyvatel. iRozhlas, 10. února 2020

Nový zákon o přídavku na bydlení by měl zpřísnit pravidla pro jeho přidělování. Nárok na něj ztratí lidé, kteří si nebudou aktivně hledat práci a nedohlížejí na školní docházku svých dětí. Konkrétní odhad lidí, kteří přijdou o dávky, nemůžeme z veřejně dostupných zdrojů ověřit.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) plánuje zpřísnění podmínek pro přidělování dávek na bydlení. Z tohoto důvodu ministerstvo připravuje nový zákon o přídavku na bydlení, který se momentálně nachází v připomínkovém řízení.

V České republice existují v současné době dva druhy dávek na bydlení: příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Nový zákon by měl oba tyto příspěvky sjednotit do jednoho a mimo jiné změnit podmínky pro jeho vyplácení. Nárok na tento příspěvek ztratí například lidé, kteří si nebudou aktivně hledat práci, rodiče dětí, které ve škole zameškají víc než 100 hodin za pololetí.

Podle šetření (.pdf, str. 1) Úřadu práce ČR z roku 2014 se míra neoprávněného pobírání dávek v ČR pohybuje mezi 5 a 10 procenty z celkového objemu vyplácených dávek. Za období leden až duben v roce 2018 provedli zaměstnanci Úřadu práce celkem 35 tisíc šetření, na jejichž základě odňali 432 už vyplacených dávek a zamítli 231 žádostí. Za období leden až červen v roce 2019 provedl úřad celkem 109 529 šetření (.pdf, str. 2), na jejichž základě odňal 740 už vyplacených dávek a zamítl 375 žádostí. Ministryně Jana Maláčová rovněž říká, že lidí, kteří zneužívají systém dávek, je minimum.

V prosinci 2019 pobíralo doplatek na bydlení přibližně 33 100 osob (.pdf, str. 9) a příspěvek na bydlení přibližně 169 500 osob (.pdf, str. 11). Celkem se jednalo o přibližně 202 600 příjemců státní podpory na bydlení. Z toho předpokládaných 5 až 10 % případů neoprávněného pobírání dávek tvoří přibližně 10 130 až 20 260 osob.

Vzhledem k tomu, že uvedené dávky na bydlení se podle návrhu ministryně Maláčové mají odebrat těm lidem, kteří si například nebudou aktivně hledat práci nebo jejichž děti zameškají za pololetí více než 100 hodin, uvádíme i příslušná data o absenci dětí ve školách a počtu nezaměstnaných. K 31. lednu 2020 evidoval Úřad práce ČR celkem 230 022 přihlášených osob na úřadu práce a míra nezaměstnanosti se tak pohybovala kolem 3,1 % (.zip, 1. Zpra0120). Počet zameškaných hodin za rok se podle výroční zprávy (.pdf, str. 73) České školní inspekce snížil z 93,3 hodin v roce 2018 na 74,9 hodin v roce 2019. Počet neomluvených hodin (.pdf, str. 73) na žáka je už tři roky víceméně stabilní: 0,9 až 0,6 hodiny.

Z výše uvedeného můžeme dovozovat, že se nová opatření skutečně nedotknou extrémně vysokého počtu osob. Konkrétní odhad 10 tisíc lidí však za použití veřejně dostupných zdrojů nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit. Kontaktovali jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí s žádostí o poskytnutí zdroje této informace. Vzhledem k tomu, že jsme dosud nedostali odpověď, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Chtěli bychom je podchytit systémovou sociální prací, kterou bychom chtěli platit z fondů EU, protože začíná nové programové období. A čtvrtina peněz, které dostaneme, bude povinně dle představ Evropské komise alokována na vyloučené lokality. iRozhlas, 10. února 2020

Dle článku 7 připravovaného nařízení o Evropském sociálním fondu plus budou členské státy muset alokovat čtvrtinu prostředků tohoto fondu do vyloučených lokalit. Tento fond však tvoří pouze cca 14 % celkových prostředků určených České republice.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Maláčová hovoří v rozhovoru o lidech, u kterých hrozí, že jim již nebudou v budoucnu přiděleny dávky na bydlení vzhledem k podmíněnosti dávky aktivitou příjemce. Dle nového návrhu (.docx, str. 1) zákona o přídavku na bydlení by totiž příjemci měli pracovat, chodit na veřejné prospěšné práce nebo si zaměstnání aktivně hledat.

Na období od roku 2021 do roku 2027 navrhuje Komise celkový rozpočet (.pdf, str. 36) ve výši 1 279 miliard € v prostředcích na závazky v běžných cenách, což odpovídá zhruba 1,11 % hrubého národního důchodu EU-27 (tedy již po vystoupení Velké Británie z Evropské unie). Z hlediska vyloučených lokalit nabývá velkého významu kohezní politika EU, neboli politika hospodářské a územní soudržnosti, jež má za cíl snižování rozdílů mezi regiony a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů. Evropská komise navrhla pro kohezní politiku rozpočet, který se podobá minulým obdobím, avšak dochází ke snížení prostředků o cca 5 %.

Dále by podle tohoto prozatímního návrhu měla Česká republika celkově obdržet 20 miliard € pro politiku soudržnosti v běžných cenách z fondů EU během programového období 2021–2027. Z této částky by mělo 10,52 miliard € tvořit prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj, 6,44 miliard € z Fondu soudržnosti a 2,74 miliard € z Evropského sociálního fondu plus. Dle článku 7 připravovaného nařízení, které má upravovat právě pravidla čerpání z Evropského sociálního fondu plus pak platí, že „členské státy přidělí nejméně 25 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle v oblasti politiky sociálního začleňování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až xi)“.

Příslušná ustanovení článku 4 pak zní následovně:
vii) posílit aktivní začleňování občanů, a podpořit tak jejich rovné příležitosti a aktivní účast a nabídnout jim lepší zaměstnatelnost;

viii) podporovat sociálně-ekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí a marginalizovaných komunit, jako jsou Romové;

ix) zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám; modernizovat systémy sociální ochrany včetně podpory přístupu k sociální ochraně; zlepšit dostupnost, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé zdravotní péče;

x) podporovat sociální začlenění osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;

xi) řešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření“.

Toto ustanovení se přitom týká pouze Evropského sociálního fondu plus. Návrh nařízení týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti přitom žádné podobné ustanovení neobsahuje. Stejně tak ani návrh nařízení o ustanoveních všem fondům společných.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle představ Evropské komise bude do vyloučených lokalit povinně alokována čtvrtina prostředků pouze Evropského sociálního fondu plus. V českém kontextu to znamená přibližně 0,7 miliardy €, tedy pouze cca 3,4 % z celkových prostředků určených pro Českou republiku.