Demagog.cz

Jana Maláčová

Jana Maláčová (ČSSD)

  • 19
  • 6
  • 2
  • 9

Výroky

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Česko má stále nízkou nezaměstnanost v porovnání s EU. Nezaměstnanost vzrostla jen mírně, z listopadových 3,8 % na 4 %. Twitter, 8. ledna 2021

Podíl nezaměstnaných osob v ČR skutečně stoupl mezi listopadem a prosincem 2020 z 3,8 na 4 %. Dle listopadových dat Eurostatu se Česko s 2,9 % obecné míry nezaměstnanosti řadí mezi země s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU.

skrýt celé odůvodnění

 

Úřad práce České republiky zveřejňuje (.pdf, str. 1) tzv. podíl nezaměstnaných osob. Jedná se o počet nezaměstnaných osob registrovaných na Úřadu práce vydělený počtem všech lidí ve věku 15–64 let, kteří žijí na daném území. Pokud je tedy tato míra nezaměstnanosti například 10 %, hledá si práci každý desátý člověk v tomto věku.

Podle prosincových dat Úřadu práce ČR, na která ministryně Maláčová odkazuje, tato míra nezaměstnanosti v České republice vzrostla oproti listopadu skutečně jen mírně. K nárůstu došlo o 0,2 p. b. ze zmiňovaných 3,8 % na 4 %. Oproti prosinci roku 2019 je pak nárůst o něco vyšší. Konkrétně o 1,1 p. b. z 2,9 % na zmiňovaná 4 %.

Jinou metodiku (.pdf, str. 1) výpočtu nezaměstnanosti ovšem používá Český statistický úřad, z jehož dat vychází i Eurostat. ČSÚ vypočítává tzv. obecnou míru nezaměstnanosti na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech. Tento ukazatel vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkovém součtu zaměstnaných a nezaměstnaných (práci hledajících) osob. V porovnání České republiky s Evropskou unií jsou použita listopadová data Eurostatu, která byla získána touto metodikou.

Podle dat Eurostatu v grafu výše můžeme vidět, že tzv. obecná míra nezaměstnanosti je v České republice oproti Evropské unii skutečně nízká. V listopadu 2020 dosahovala míra nezaměstnanosti 2,9 % a byla tak nejnižší ze zemí Evropské unie. Průměr EU přitom činí 7,5 %.

Je tedy skutečně pravda, že tzv. podíl nezaměstnaných osob stoupl mezi listopadem a prosincem 2020 z 3,8 % na 4 %. Pravdivé je i tvrzení, že míra nezaměstnanosti v České republice (2,9 %) je, dle dat za listopad, oproti Evropské unii (7,5 %) nízká. Mezinárodní srovnání dat za prosinec 2020 ještě nejsou dostupná, lze však očekávat, že i v prosinci měla Česká republika ve srovnání s ostatními státy EU relativně nízkou míru nezaměstnanosti.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Máme 6. nejnižší minimální mzdu v Evropě, před námi je i Polsko a Slovensko. Twitter, 16. listopadu 2020

Česká minimální mzda je v rámci Evropské unie 6. nejnižší. Při srovnání s průměrnou mzdou je pak česká minimální mzda dokonce 4. nejnižší v Evropě. V obou srovnáních má Polsko i Slovensko minimální mzdy vyšší.

skrýt celé odůvodnění

V rámci tweetu ministryně Maláčové jsme se rozhodli ověřit pouze dvě faktická tvrzení uvedená v bodech 5 a 6. Ostatní nefaktické body nejsou předmětem našeho ověření a žádným způsobem je nehodnotíme.

Podle dat Eurostatu o minimální mzdě je Česká republika v rámci zemí EU s hodnotou 546 eur za měsíc na 6. místě od konce. Těsně před námi se s vyšší minimální mzdou umístilo skutečně Slovensko (580 eur) a Polsko (583 eur). Zde je však nutné uvést, že Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko nemají uzákoněnou hodnotu minimální mzdy, a Eurostat tak pro těchto šest zemí EU data neuvádí.

Pokud do grafu přidáme ještě jiné sledované země Evropy, které nejsou členy Evropské unie (jako např. Černá hora, Makedonie, Albánie), nebo také Turecko, rázem je ČR na 9. místě od konce. Diskuzi o výši minimální mzdy však nelze omezit pouze na absolutní číslo.

Dále je také dobré seřadit státy podle poměru mezi minimální mzdou a mzdou průměrnou. Tento více dynamický obraz nám totiž umožní lépe porovnat státy s rozdílnými úrovněmi (průměrných) mezd. V této statistice se podle dat OECD za rok 2019 Česká republika nachází na chvostu žebříčku, přesněji na 4. místě od konce mezi zeměmi Evropy. Minimální mzda u nás v roce 2019 činila pouze 0,37násobek mzdy průměrné.

Ze států, které OECD sleduje, se hůře než Česká republika umístilo pouze Estonsko, Řecko, Irsko a Spojené státy americké. Vyšší poměr mezi minimální a průměrnou mzdou než ČR pak mají například Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko, v nichž je však absolutní hodnota minimální mzdy nižší než v ČR (Chorvatsko a Bulharsko ve statistice OECD zahrnuty nejsou).

V diskuzi o problematice minimální mzdy a její výše je také nutné neopomenout pojem mzdy „zaručené“. Zaručená mzda stanovuje nejnižší mzdu za práci s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce, a to při předpokládané práci na plný úvazek s týdenní pracovní dobou 40 hodin. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než minimální mzda.

Zaručená mzda je u nás rozvržena do osmi kategorií (včetně mzdy minimální), s tím že nejvyšší, 8. kategorie zaručené mzdy představuje dvojnásobek mzdy minimální (pro rok 2020 tedy 29 200 Kč). Výše zaručené mzdy stejně jako výše mzdy minimální je stanovena nařízením vlády. V příloze k tomuto nařízení jsou uvedeny profese, které pod jednotlivé kategorie spadají. Nicméně, jak uvádí článek na Aktuálně.cz, příloha neobsahuje zdaleka všechny profese, vzniká chaos, kdy jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé nevědí jaká výše zaručené mzdy se na ně vztahuje. Posuďte sami, nakolik je vymezení jednotlivých skupin určité.  Nedodržení výše zaručené mzdy je druhý nejčastější přestupek tuzemských firem v odměňování. 

Určitá navýšení minimální mzdy pro různá pracovní odvětví nejsou v jiných státech světa ničím neobvyklým, takováto diferenciace do osmi kategorií však obvyklá není. Často pak mají některé státy, včetně Německa či Francie, v rámci odborových svazů pro určitá pracovní odvětví vyjednanou vyšší minimální mzdu, než je ta zákonná. Uveďme, že pojem zaručené mzdy přidáváme pro kontext.

Ministryně Maláčová hovoří o 6. nejnižší minimální mzdě v Evropě, což lze interpretovat nejenom jako všechny evropské státy, ale vzhledem k běžně rozšířenému významu také jako státy EU. Při této interpretaci má Jana Maláčová pravdu v tom, že minimální mzda v Česku je nominálně v EU 6. nejnižší. Takové srovnání však není ideální, neboť výši (minimálních) mezd je nutné srovnávat v kontextu celkové úrovně (průměrných) mezd. V poměru k průměrné mzdě je česká úroveň minimální mzdy dokonce 4. nejnižší v Evropě. Vzhledem k tomu, že tato nepřesnost nevede k nepravdivému dojmu a naopak podporuje argument ministryně Maláčové, tedy že je česká minimální mzda v mezinárodním srovnání příliš nízká, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Minimální mzda je hluboko pod 100 Kč na hodinu. Twitter, 16. listopadu 2020

Úroveň minimální mzdy se v současnosti skutečně pohybuje pod hranicí 100 Kč na hodinu. Na začátku roku 2020 byla konkrétně navýšena na 87,3 Kč na hodinu z předchozích 79,8 Kč.

skrýt celé odůvodnění

V rámci tweetu ministryně Maláčové jsme se rozhodli ověřit pouze dvě faktická tvrzení uvedená v bodech 5 a 6. Ostatní nefaktické body nejsou předmětem našeho ověření a žádným způsobem je nehodnotíme.

Jeden z důvodů pro současné navýšení (.pdf) minimální mzdy, kterým ministryně Jana Maláčová v tweetu argumentuje, představuje výše minimální mzdy za hodinu. Ještě před současným rozhodnutím vlády o navýšení, které kabinet schválil 16. listopadu, dosahovala letos základní minimální mzda pro stanovenou týdenní dobu 40 hodin úrovně 87,30 Kč za hodinu či 14 600 Kč za měsíc. O rok dříve se pak jednalo o 79,8 Kč za hodinu, respektive 13 350 Kč za měsíc.

Celkový přehled vývoje minimální mzdy za posledních 15 let znázorňuje tabulka níže.

Po navýšení (.pdf, str. 2) by pak od ledna 2021 měla výše minimální mzdy činit 90,5 Kč za hodinu, tedy 15 200 Kč za měsíc.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Navrhuji snížení platů úst.činitelů na 4násobek min.mzdy. A minimálka by se měla valorizovat automaticky dle vývoje mezd. Poslancům by se tak plat snížil o cca 22 000. Doufám, že ANO a Piráti to podpoří, zmrazení je pouze ústupová varianta. Návrh jsme vyslali k připomínkám. Twitter, 10. srpna 2020

Pokud by se na rok 2020 aplikoval návrh zákona, který by kromě navázání poslaneckých platů na minimální mzdu znamenal i podstatné navýšení minimální mzdy, jako celek, činil by pokles základního poslaneckého platu oproti současné úpravě 21 600 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Navrhuji snížení platů úst.činitelů na 4násobek min.mzdy. A minimálka by se měla valorizovat automaticky dle vývoje mezd. Poslancům by se tak plat snížil o cca 22 000. Doufám, že ANO a Piráti to podpoří, zmrazení je pouze ústupová varianta. Návrh jsme vyslali k připomínkám.

— Jana Maláčová (@JMalacova) August 17, 2020

Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf) 6. listopadu 2019 stanovilo platovou základnu, která slouží k výpočtu platů řady představitelů státní moci, pro rok 2020 na částku 84 060 Kč. Ministerstvo ji určuje na základě zákona č. 236/1995 Sb. Ze znění ustanovení je patrné, že současný systém je vázaný na průměrnou výši mezd v nepodnikatelské sféře. Podle § 8 zákona pak „poslanci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,08“. Základní (hrubý) plat poslance pro rok 2020 tedy vychází na 90 800 Kč.

Z tohoto je také zřejmé, že se ministryně Maláčová dopouští určité nepřesnosti, když tvrdí, že navrhuje snížení platů ústavních činitelů na čtyřnásobek minimální mzdy. Na čtyřnásobek minimální mzdy by se totiž snížila pouze platová základna (.doc, str. 1), od které se pak odvíjí výše platů jednotlivých činitelů. Např. poslancům se tato základna násobí keficientem 1,08, členům vlády koeficientem 2,06 a premiérovy náleží 2,9 násobek platové základny.

Ministryní Maláčovou navrhovaná platová základna, která se na rozdíl od současného stavu odvíjí od výše minimální mzdy, se pro rok 2021 rovná 68 400 korunám (.docx, str. 10). Po vynásobení koeficientem 1,08 pro stanovení základního poslaneckého platu se dostáváme na částku 73 872 Kč. Bohužel v současné době není možné spočítat, kolik by byla výše poslaneckého platu podle současného modelu výpočtu, neboť Český statistický úřad dosud nezveřejnil výši průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.

Druhou možnou metodou, jak výrok ověřit, je nikoliv rozdíl v platech poslanců dle současné a navrhované úpravy, ale rozdíl mezi současnými platy a platy od 1. ledna 2021 za předpokladu, že navrhovaná úprava bude od tohoto data účinná. V tomto případě by tedy byl nově plat poslance roven 73 900 Kč (17100 x 4 x 1,08) a rozdíl oproti současnosti je tedy 16 900 Kč. V případě čistého platu pak cca 11 700 Kč.

Dále můžeme spočítat, jak by navrhovaná změna hypoteticky ovlivnila letošní platy. Současná výše minimální mzdy je 14 600 Kč. Plat poslance by tedy byl 63 100 Kč. Rozdíl v hrubém platu dle navrhovaného a současného modelu je tedy 27 700 Kč. Pokud bychom vzali v potaz plat čistý, bylo by to cca 19 100 Kč. V dalších letech by se pak rozdíly zmenšily, neboť dle návrhu ministryně Maláčové by minimální mzda měla být automaticky valorizována (.doc, str. 4) dle růstu průměrných mezd. Pro rok 2021 je tedy předpokládaná výše valorizované minimální mzdy 17 100 Kč (.docx, str. 10).

Ani zde tedy není změna rovna 22 000 korunám, jak však již bylo zmíněno, minimální mzda by dle návrhu měla být automaticky valorizována, a to tak, aby dosahovala půlnásobku průměrné mzdy v předminulém roce. V roce 2020 by tedy dle návrhu ministryně Maláčové nebyla hypoteticky minimální mzda 14 600 Kč, avšak rovných 16 000 Kč  (.docx, str. 10). Při této výši by pak základní plat poslance činil 69 200 Kč, což je o 21 600 Kč, tedy o přibližně 22 000 Kč méně, než je dnešní skutečný poslanecký plat.

Rozdíl v platech dle jednotlivých metod výpočtu je přehledně znázorněn v následující tabulce

Nápad snížit platy poslancům, senátorům a ministrům kvůli koronavirové krizi představila veřejnosti ministryně práce a sociálních věcí Maláčová už v květnu 2020. Tehdy se hovořilo o snížení na maximálně pětinásobek minimální mzdy. Aktuální návrh, který je předmětem výroku, byl předložen 18. srpna a v současnosti se nachází v připomínkovém řízení. 

Návrh obsahuje taktéž variantu (.doc, str. 2), která by znamenala dvouletou fixaci stávajících platových základen. Vzhledem k ponechání platových základen (i systému koeficientů) by ani zde platy poslanců v následujících 2 letech neklesly o 22 000 Kč, jejich nominální hodnota by zůstala naprosto totožná. Následně by se pak platy poslanců odvíjely od čtyřnásobku minimální mzdy.

Přání ministryně volající po podpoře od zmíněných politických stran nehodnotíme, neboť nejde o faktické tvrzení. Stejně tak tvrzení, zda nějaký návrh je, nebo není ústupovou variantou. Pro úplnost však uveďme, že Piráti mají skutečně kvůli koronavirové krizi v plánu navrhnout zmrazení platů politiků a dalších ústavních činitelů.

Na úplný závěr zmiňme tzv. náhrady výdajů poslanců, které v mnoha případech tvoří podstatnou část jejich příjmů. Výše některých z nich jsou totiž vázány právě na platovou základnu. V širším kontextu by tak poslanci mohli přijít o výrazně vyšší částky. Vzhledem k užití slova plat ze strany ministryně však tyto ztráty v rámci hodnocení nebereme v potaz.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť kdyby se na rok 2020 aplikoval navrhovaný zákon jako celek, činil by pokles poslaneckého platu skutečně přibližně 22 000 Kč.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Těch 5 % (procentních bodů míry nezaměstnanosti, pozn. Demagog.cz) jsme zkopírovali z dopadů té hospodářské krize z roku 2008, 2009. Otázky Václava Moravce, 5. dubna 2020

Hospodářská a finanční krize z roku 2008 zvýšila v průběhu následujících 16 měsíců nezaměstnanost o 4,7 p. b. Z předkrizové hodnoty 5,2 % v říjnu 2008 se zvýšila na 9,9 % v únoru 2010. Podobně za rok 2009 kleslo české HDP o 4,1 %.

skrýt celé odůvodnění

Velká recese, jak se též nazývá hospodářská a finanční krize z podzimu roku 2008, měla dopad i na Českou republiku. Její dopady využilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pro analýzu dopadů současné pandemie koronaviru, konkrétně pro vytvoření programu na podporu zaměstnanosti Antivirus. Podle MPSV dosavadní vývoj naznačuje, že koronavirová krize bude mít na ekonomiku přinejmenším stejné dopady jako minulá krize z let 2008 a 2009. „Příčiny jsou prudší a přicházejí rychleji, zároveň by měly být pouze krátkodobé a zasaženy budou jiné sektory,uvedlo ministerstvo práce.

Pokud se podíváme na data o průběhu krize roku 2008, tak nezaměstnanost, která ještě v říjnu 2008 byla na 5,2 %, vzrostla o 4,7 p. b. na své maximum v únoru 2010, kdy dosáhla 9,9 %. Na předkrizovou hodnotu 5,2 % se nezaměstnanost dostala až v červnu 2016 (str. 3), tedy za 7 let a 8 měsíců. Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2008–2010 podle dat Úřadu práce nastiňuje následující graf:

Podobně negativní dopad měla krize i na HDP České republiky, jehož největší propad proběhl ve 2. čtvrtletí roku 2009, kdy pokleslo o 4,9 %. Celoroční pokles v roce 2009 činil 4,1 %. Vývoj znázorňuje následující graf:

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Já myslím, že ten rakouský scénář je hodně rozdílný oproti té české situaci, protože víte, že v Rakousku je velká část ekonomiky závislá na cestovním ruchu. Tam lidé v cestovním ruchu mají omezené pracovní smlouvy. Otázky Václava Moravce, 5. dubna 2020

V odvětví cestovního ruchu je v Rakousku zaměstnáno více osob než v České republice. Na rozdíl od ČR jsou také obvyklou formou zaměstnání v turistických oblastech tzv. sezónní práce.

skrýt celé odůvodnění

Rakousko patří mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP. Podle institutu WIFO se cestovní ruch za rok 2018 v Rakousku podílel 8,4 % na celkovém HDP státu. V České republice v roce 2018 dle ČSÚ tvořil cestovní ruch 2,9 % HDP a zaměstnával více než 240 tisíc osob. Oproti tomu v Rakousku už v roce 2015 bylo v cestovním ruchu dle OECD zaměstnáno více než 290 tisíc osob, tehdy cestovní ruch v ČR zaměstnával necelých 230 tisíc osob (.xlsx, přehled počtu osob zaměstnaných v cestovním ruchu ve všech zemích do roku 2018 vypracovaný organizací UNWTO).

Pokud budeme mluvit o cestování za památkami, mají země srovnatelnou nabídku kulturního a přírodního bohatství. O podstatný rozdíl se však v zimě postarají Alpy, které v Rakousku zaujímají více než polovinu povrchu. Právě v Alpách jsou lidé zaměstnáni převážně jako sezónní pracovníci přes zimu, kdy se do Alp jezdí lyžovat.

I když je v Rakousku obvyklou formou práce na plný úvazek, v případě cestovního ruchu, při práci v hotelech a restauracích ve městech a turistických oblastech je běžná tzv. sezónní práce. Na sezónní pracovníky v oblasti hotelů a restaurací se pak vztahují zvláštní ustanovení.

V České republice tyto sezónní práce nejsou obvyklé, nejběžnějším druhem pracovního poměru v ČR je poměr na tzv. plný úvazek a částečný úvazek. Na dobu určitou je pak v cestovním ruchu v ČR zaměstnána méně než desetina (.xls) z celkového počtu zaměstnanců. Tento poměr se přitom nijak zásadně neliší od celkových statistik zaměstnanosti.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Tak Program Antivirus se týká až 3,1 milionu českých zaměstnanců ve mzdové sféře, až 280 000 firem. Otázky Václava Moravce, 5. dubna 2020

Program Antivirus se může týkat až 3 045 900 zaměstnanců a až 283 025 zaměstnavatelů.

skrýt celé odůvodnění

Na úvod je nutné zdůraznit, že slovo „firma“ může mít hned několik významů. V kontextu tohoto výroku tedy můžeme za firmy počítat obecně zaměstnavatele.

Program Antivirus zahrnuje všechny zaměstnavatele v ČR, u kterých byla v důsledku šíření nákazy COVID-19 prokazatelně negativně ovlivněna hospodářská činnost. Žádosti se mohou podávat od 6. dubna 2020. „Cílený program podpory zaměstnanosti“ neboli Program Antivirus byl schválený vládou (.pdf)  dne 31. března 2020. Náklady na Program Antivirus budou dle odhadu přesahovat desítky miliard za jedno kvartální období.

Žádostí o ošetřovné z důvodu uzavření škol v období 12. března až 14. dubna bylo celkově evidováno 71 951. Případů nových karantén v období od 1. března až 16. dubna bylo celkově evidováno 44 738. 

Celkový počet zaměstnanců v ČR v roce 2019, kteří pobírali mzdu, byl 3 045 900. Právě jich se může týkat Program Antivirus. Rozdíl mezi platem a mzdou je v tom, že plat pobírají jen lidé zaměstnaní ve státní sféře. Všichni ostatní zaměstnanci pobírají mzdu. Je tedy pravdou, že pokud by všichni tito zaměstnanci pobírali od zaměstnavatele náhradu mzdy v důsledku placeného volna, mohl by se Program Antivirus dotknout až cca 3,1 milionu zaměstnanců.

Počet zaměstnavatelů v ČR v roce 2019 byl 283 025, dle dat Českého statistického úřadu je 154 400 z nich OSVČ. Na obchodní korporace pak připadá 128 625. Jak uvádí zákoník práce: Zaměstnavatel je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“ Všichni zaměstnavatelé však nemusí mít na podporu Programu Antivirus nárok. A to z toho důvodu, že nedodržují zákoník práce a nemají zaměstnance, který by byl v pracovním poměru a účastnil by se nemocenského a důchodového pojištění.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

My jsme ho připravili (program Antivirus, pozn. Demagog.cz) v rekordně krátkém čase během dvou týdnů, včetně všech těch věcí, které k tomu náleží, to znamená software a podobné věci. Otázky Václava Moravce, 5. dubna 2020

Program na ochranu zaměstnanosti Antivirus byl představen 19. března 2020, jeho finální verze byla vládou schválena 31. března 2020. Spuštěn byl pak v pondělí 6. dubna.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Maláčová hovoří o programu ochrany zaměstnanosti Antivirus, který byl vytvořen v době současné koronavirové krize. Stát bude prostřednictvím Úřadu práce ČR firmám částečně kompenzovat vyplácené náhrady mzdy a platy zaměstnancům. Žádosti o kompenzace mohou zaměstnavatelé podávat od 6. dubna 2020, výše kompenzací se odvozuje od průměrné superhrubé mzdy včetně povinných odvodů (48 400 Kč) a závisí na důvodech znemožňujících vyplácení mzdy či platu zaměstnancům. To, že bude vše probíhat elektronicky, je zmíněno v manuálu (.pdf, str. 7–8) z 1. dubna zveřejněném na webu MPSV. Avizovala to také ministryně Maláčová například na svém facebookovém profilu. Již v tomto manuálu je odkaz na stánky Úřadu práce, přes které se živnostníci dostanou přímo aplikaci pro podání žádosti.

O přípravě programu Antivirus se ministryně Maláčová poprvé zmínila na svém facebookovém profilu 18. března 2020. 

O den později byl vládou schválen první návrh (.pdf) podoby programu. Ten počítal se dvěma režimy, které popisovaly výši vyplácené náhrady výdělku a výši poskytnutí příspěvku od státu na vyplácení daného výdělku.

  • Režim A se týkal nařízení karantény zaměstnancům. Zaměstnanci v tomto režimu bylo stanoveno 60 % náhrady výdělku. Zaměstnavatel měl od státu dostat příspěvek v plné výši vyplácené náhrady výdělku.
  • Režim B popisoval situaci, kdy zaměstnavatel není schopen zaměstnancům přidělovat práci z důvodu vládních opatření (např. uzavření provozu). Zaměstnanec měl v takovém případě nárok na 100 % náhrady výdělku, zaměstnavateli by bylo poskytnuto 80 % vyplácené náhrady.

23. března 2020 vláda schválila úpravy (.pdf) tohoto programu. K režimu A a režimu B byly připojeny režimy C, D, a E.

  • Režim C souvisel s nemožností přidělovat práci zaměstnancům z důvodu nařízení karantény či péči o dítě u významné části zaměstnanců. Zaměstnanci náleželo 100 % náhrady výdělku, zaměstnavatel by obdržel příspěvek ve výši 80 % této náhrady.
  • Režim D se týkal zaměstnavatelů, kterým byly omezeny suroviny, výrobky či služby nezbytné k činnosti. Zaměstnanec by v takovém případě obdržel 80 % náhrady mzdy, zaměstnavatel by od státu obdržel příspěvek pokrývající 50 % této náhrady.
  • Režim E popisoval omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele. Zaměstnanec by obdržel 60 % náhrady výdělku, zaměstnavateli by byl poskytnut příspěvek ve výši 50 %.

Finální úprava programu byla vládou schválena (.pdf) 31. března 2020. Režimy pro kompenzaci náhrady mzdy či platu byly tentokrát rozděleny na režim A a režim B.

Režim A

  • V případě nařízení karantény zaměstnanci náleží 60 % náhrady výdělku. Zaměstnavatel od státu obdrží 80 % vyplácené náhrady.
  • V případě omezení či uzavření provozu v důsledku vládních opatření má zaměstnanec nárok na 100 % náhrady výdělku, přičemž zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek pokrývající 80 % náhrady.
  • V obou případech ale platí, že maximální částka poskytnutá zaměstnavateli je 39 000 Kč.

Režim B

  • V případě překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců dostane zaměstnanec 100 % náhrady výdělku, zaměstnavatel obdrží od státu 60 % vyplácené náhrady.
  • V případě omezení dostupnosti surovin, výrobků a služeb bude zaměstnanci vypláceno 80 % náhrady výdělku, zaměstnavatel dostane příspěvek ve výši 60 % náhrady.
  • V případě omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy náleží zaměstnanci 60 % náhrady výdělku, přičemž zaměstnavatel obdrží od státu 60 % náhrady.
  • Pro příspěvky v režimu B platí, že maximální částka poskytnutá zaměstnavateli je 29 000 Kč.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť celý program Antivirus byl skutečně připraven za přibližně 2 týdny. Je sice pravdou, že období od 18. března, kdy byl program představen, do pondělí 6. dubna, kdy byl spuštěn, je období delší; avšak je více než pravděpodobné, že program byl hotov již dříve, přičemž s jeho spuštěním se čekalo na začátek týdne. Tvrzení, že tento čas je skutečně rekordní, je pak značně subjektivní (záleží např. na tom, s čím budeme přípravu Antiviru srovnávat), a proto jej nehodnotíme.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Tak budou v té první fázi, kdy se bude uzavírat dohoda s Úřadem práce, tak budou předkládat pouze dvě přílohy, budou v podstatě jenom vyplňovat rodná čísla na zaměstnance, pro které požadují tu refundaci nebo příspěvek na mzdu nebo na náhradu mzdy. Otázky Václava Moravce, 5. dubna 2020

Manuál pro zaměstnavatele k Cílenému programu k podpoře zaměstnanosti s názvem Antivirus rozlišuje tři administrativní fáze: podání žádosti a uzavření dohody s ÚP, vyúčtování a kontrolu. V první fázi zaměstnavatel k žádosti ani k dohodě žádné údaje o zaměstnancích nevyplňuje.

skrýt celé odůvodnění

Vláda ČR dne 31. března 2020 na základě § 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti schválila usnesením č. 353 (.pdf) Cílený program k podpoře zaměstnanosti s názvem Antivirus

Vládou přijímaná mimořádná opatření vytvářejí překážky v práci omezující činnost zaměstnavatelů, kteří jsou v takové situaci povinni postupovat podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, převážně podle části osmé - § 191-210. V případech, které v této části zákoník práce předpokládá, je zaměstnavatel povinen po dobu trvání překážek v práci poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy.

Principem programu Antivirus (.pdf, str. 2) je částečná kompenzace celkových mzdových nákladů v podobě náhrad mezd (včetně povinných odvodů na zdravotní a sociální pojištění) za dobu překážek v práci vyvolaných karanténou, mimořádnými a krizovými opatřeními souvisejícími s šířením nákazy COVID-19 jak v České republice, tak v zahraničí, spolu s doprovodnými hospodářskými problémy zaměstnavatelů.

Program Antivirus je určen (.pdf, str. 2–4) pro všechny zaměstnavatele, jejichž prostředky nejsou kryty z veřejných rozpočtů, a týká se pouze zaměstnanců v pracovním poměru. Aby zaměstnavateli vznikl nárok na kompenzace na základě programu Antivirus, musí mimo jiné (.pdf, str. 3–4) striktně dodržovat zákoník práce, jeho zaměstnancům nesmí být dána výpověď (zároveň nesmí být ve výpovědní době), nesmí mít dluh vůči veřejným rozpočtům a musí svým zaměstnancům vyplatit náhradu mzdy a odvést odvody. 

Období (.pdf, str. 2) uznatelnosti nákladů je stanoveno od 12. března 2020 do 30. dubna 2020, zároveň se předpokládá jeho prodloužení i na květen 2020. Datum zahájení přijímání žádostí bylo stanoveno na 6. dubna 2020 a veškerá komunikace s Úřadem práce má probíhat elektronicky prostřednictvím webové aplikace (str. 7).

Ministerstvo práce a sociálních věcí v Manuálu pro zaměstnavatele (.pdf, str. 10) rozlišuje 3 fáze: podání žádosti a uzavření dohody, vyúčtování a následnou kontrolu.

Aby zaměstnavateli vznikl nárok na úhradu příspěvku z programu Antivirus, musí ze všeho nejdříve podat žádost (.pdf, str. 7-8) o jeho poskytnutí prostřednictvím webové aplikace. Povinnou součástí žádosti je doklad o zřízení účtu žadatele, na který bude ÚP ČR zasílat finanční prostředky a doklad o zastupování zaměstnavatele – plnou moc (pokud je vyřizováním žádosti pověřena jiná osoba než sám zaměstnavatel). Po vyplnění těchto údajů se automaticky vygeneruje Dohoda (.pdf, str. 8) o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus. 

druhé fází (.pdf, str. 8) provede zaměstnavatel uzávěrku, v řádném termínu vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a odvede povinné odvody (sociální a zdravotní pojištění). Poté předloží ÚP prostřednictvím webové aplikace vyúčtování takto vyplacených náhrad (včetně odvodů), které bude obsahovat seznam zaměstnanců a jejich rodných čísel (nebo evidenčních čísel), na které požaduje příspěvek.

Po obdržení vyúčtování (.pdf, str. 8–9) zašle ÚP ČR elektronický dotaz na ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení), zda zaměstnanci, na které si zaměstnavatel nárokuje příspěvek, jsou skutečně jeho zaměstnanci v pracovním poměru. Pokud tomu tak je, vyplatí ÚP příspěvek na účet zaměstnavatele, který uvedl v žádosti.

Třetí fáze (.pdf, str. 9) je fází kontrolní. Úřad práce ve spolupráci se Státním úřadem inspekce práce bude podle Ministerstva práce a sociálních věcí provádět zejména následnou kontrolu, ale kontrolní činnost může být prováděna v rámci celého průběhu realizace programu Antivirus. Přehled dokladů (.pdf, str. 10), které musí být zaměstnavatel připraven doložit v jednotlivých fázích, je uveden v tabulce Manuálu pro zaměstnavatele.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

A pak druhá cesta, která se mi velmi líbí, a tuším, že to byl návrh Hospodářské komory, aby si firmy mohly vzájemně půjčovat zaměstnance. Jednak my na to dokonce máme oporu v zákoníku práce, tuším, že to je § 43 a), je tam drobná překážka. Myslím, že tam podmínka je, že ten zaměstnanec musí v té domácí firmě pracovat 6 měsíců, to se dá legislativně ošetřit, že to třeba zkrátíme na měsíc. Otázky Václava Moravce, 5. dubna 2020

Vzájemné „půjčování“ zaměstnanců má skutečně oporu v § 43a zákoníku práce. Hospodářská komora za účelem vzájemné výměny zaměstnanců mezi zaměstnavateli spustila projekt „Zachraň práci!“

skrýt celé odůvodnění

Ministryně výrokem reaguje na případné varianty zajištění dostatku pracovních sil v oblastech, kde chybí (moderátor uvedl možné rozšíření rozsahu práce na dohodu o provedení práce), a poukazuje na možnost vzájemného „vypůjčení si“ zaměstnanců zaměstnavateli, kterou dle ní navrhla Hospodářská komora ČR. 

Hospodářská komora ve své tiskové zprávě ze dne 31. března 2020 vyzývá zaměstnavatele k zapojení se do projektu „Zachraň práci!":

„Hospodářská komora vyzývá zaměstnavatele, aby se zapojili do celostátního projektu Zachraň práci! Umožní jim místo propouštění zaměstnanců je dočasně přidělit jinému zaměstnavateli.“

Na samotné úvodní stránce projektu se pak uvádí, že se tato iniciativa opírá o § 43a zákoníku práce:

§ 43a

Dočasné přidělení

(1) Dohodu o dočasném přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli smí zaměstnavatel s tímto zaměstnancem uzavřít nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru.

(2) Za dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli nesmí být poskytována úplata; to neplatí, pokud jde o úhradu nákladů, které byly vynaloženy podle odstavce 5.

(3) V dohodě musí být uveden název zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, k níž se zaměstnanec dočasně přiděluje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává. V dohodě může být sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad; ustanovení § 34a tím není dotčeno. Dohoda musí být uzavřena písemně.

(4) Po dobu dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli ukládá zaměstnanci jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělil, pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu závazné pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen. Tento zaměstnavatel nesmí vůči dočasně přidělenému zaměstnanci právně jednat jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělí.

(5) Po dobu dočasného přidělení poskytuje zaměstnanci mzdu nebo plat, popřípadě též cestovní náhrady zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil.

(6) Pracovní a mzdové nebo platové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli nesmějí být horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec dočasně přidělen.

(7) Dočasné přidělení podle odstavců 1 až 5 končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Před uplynutím této doby končí dočasné přidělení dohodou smluvních stran pracovní smlouvy nebo výpovědí dohody o dočasném přidělení z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Dohoda o ukončení dočasného přidělení nebo výpověď této dohody musí být písemná.

(8) Úpravu dočasného přidělení je zakázáno použít na agenturní zaměstnávání.

(9) Úprava dočasného přidělení se nepoužije v případech prohlubování nebo zvyšování kvalifikace

Ministryně pak dále ve svém výroku komentuje právě první odstavec § 43a, ve kterém se skutečně nachází podmínka doby pracovního poměru alespoň 6 měsíců.