Demagog.cz

Jana Maláčová

Jana Maláčová (ČSSD)

  • 21
  • 6
  • 2
  • 10

Výroky

Jana Maláčová

Jana Maláčová

My jsme na to (zavedení elektronické neschopenky, pozn. Demagog.cz) dostali na Ministerstvu práce a sociálních věcí 6 měsíců a zvládli jsme to. Politologický klub FSV UK, 6. května 2021

Legislativní změna, která umožnila fungování elektronických neschopenek, byla Parlamentem schválena 12. června 2019, v platnost vstoupila 1. července. Celý systém byl spuštěn 1. ledna 2020. MPSV nicméně na přípravě technického řešení začalo pracovat nejpozději od května 2019.

skrýt celé odůvodnění

Systém elektronické neschopenky byl kompletně zaveden 1. ledna 2020, a to zejména díky přijaté novele zákona o nemocenském pojištění č. 164/2019 Sb

Návrh (.pdf) novely zákona, kterým mělo dojít k zavedení e-neschopenky, vláda schválila již 7. listopadu 2018. V usnesení zároveň pověřila ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, aby v Parlamentu ČR tento návrh odůvodnila. V polovině listopadu 2018 byl následně návrh zákona předložen v Poslanecké sněmovně jako tisk č. 333.

Dodejme však, že nakonec byl systém elektronické neschopenky schválen pod úplně jiným sněmovním tiskem. Legislativní změna umožňující elektronickou neschopenku byla přijata v rámci tisku č. 204, který byl předložen poslancům již 13. června 2018. Do zákona o nemocenském pojištění se elektronická neschopenka dostala prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu (.pdf) Romana Sklenáka (ČSSD), který ministryně Maláčová ve Sněmovně podpořila.

Sněmovna tento návrh novely včetně komplexního pozměňovacího návrhu schválila 10. května 2019, Senát pak novelu odsouhlasil 12. června téhož roku. Mezi schválením návrhu novely vládou (v listopadu 2018) a schválením Poslaneckou sněmovnou a Senátem tedy uběhlo cca 6, respektive 7 měsíců.

Ministryně Maláčová nicméně svůj výrok uvedla v kontextu debaty o digitalizaci. Poukazuje na to, že i stát, nejenom soukromé subjekty, elektronizaci „umí“. Podívejme se proto na dobu, ve které na Ministerstvu práce a sociálích věcí (MPSV) připravili technické řešení elektronických neschopenek. Jak bylo uvedeno výše, celý systém byl spuštěn 1. ledna 2020.

Novela zákona o nemocenském pojištění vstoupila v platnost 1. července 2019. Nicméně již v květnu toho roku po schválení novely Poslaneckou sněmovnou Jana Maláčová uvedla: „Co se týká technické stránky e-neschopenky, máme velmi podrobný harmonogram, který v tuto chvíli plníme na den přesně.“

30. srpna 2019 zveřejnilo MPSV tiskovou zprávu (.pdf) ohledně spuštění projektu elektronické neschopenky. V ní se uvádí: „Již řadu měsíců probíhají přípravné kroky k uvedení celého systému do provozu. Od října bude probíhat testování kompletního řešení eNeschopenky, od listopadu bude možné do systému napojovat lékařské softwary.“

Z těchto vyjádření vyplývá, že s přípravou technického řešení systému elektronických neschopenek Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo již před schválením legislativní změny ve Sněmovně 10. května 2019. Zároveň ministryně Maláčová správně uvádí, že „dostali“ lhůtu 6 měsíců – zákon byl Parlamentem schválen 12. června 2019, vstoupil v platnost 1. července a systém byl spuštěn 1. ledna 2020.

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou, jelikož Jana Maláčová správně uvádí délku lhůty pro přípravu technického řešení. Je však nutné upozornit na to, že MPSV začalo systém připravovat nejméně o měsíc dříve než novelu zákona schválil Parlament.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Dnes prošla 2. čtením ve Sněmovně naše novela zákona o jeslích. @CSSD už protlačila vyšší rodičovskou, náhradní výživné, sdílené pracovní místo, ale dluh máme ještě s jeslemi. Twitter, 23. března 2021

Novela zákona o jeslích 23. března skutečně prošla druhým čtením. Další zákony, o kterých se ministryně Maláčová v tweetu zmiňuje, byly sice vládními návrhy, avšak jejich předkladatelem bylo MPSV a zástupci ČSSD je podpořili na jednáních vlády i při hlasováních ve Sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

Návrh (.pdf) novely zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, která mění zákon č. 247/2014 Sb., skutečně v úterý 23. března prošel druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Novela sice byla vládním návrhem zákona, ale jejím předkladatelem bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ministryně Maláčová (ČSSD) vede. Vláda také ministryni pověřila, aby tuto novelu, pro kterou hlasovali (.doc, str. 1) všichni přítomní členové vlády včetně ministrů za ČSSD, na jednání v Poslanecké sněmovně uvedla.

Ve druhé části tweetu ministryně mluví o úspěších ČSSD. Tvrdí, že strana „už protlačila vyšší rodičovskou, náhradní výživné, sdílené pracovní místo“.

Výše rodičovského příspěvku se opravdu podle novely (.pdf) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zvýšila o 80 tisíc korun a nově činí 300 tisíc korun. Novela zákona byla opět navržena vládou, ale předkladatelem bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Na jednání vlády pro návrh hlasovalo (.doc, str. 6) celkem 13 členů vlády, tedy i ministři za ČSSD. V Poslanecké sněmovně pro zvýšení rodičovské dovolené hlasovalo všech 13 přihlášených poslanců ČSSD.

Ministryně Maláčová zmiňuje další dva zákony – zákon č. 588/2020 Sb. a novelu zákoníku práce č. 285/2020 Sb. V obou případech se jedná o stejnou situaci jako u výše zmiňovaných zákonů – předkladatelem vládních novel o náhradním výživném a sdíleném pracovním místě bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí a oba (.doc, str. 7) návrhy podpořili (.doc, str. 1) také ministři za ČSSD. Pro zákon o náhradním výživném hlasovalo sedm ze sedmi přítomných poslanců ČSSD a pro novelu zákoníku práce zvedlo ruku 11 poslanců ČSSD a jeden se zdržel hlasování.

První ze zákonů účinnosti nabývá 1. července 2021 a stanovuje, že za neplatiče alimentů bude výživné na děti platit stát, který je bude po dlužnících vymáhat. Novela (.pdf) zákoníku práce, ve které se objevuje i paragraf číslo 317a o sdíleném pracovním místě, zase říká, že se o jednu pozici může dělit více pracovníků s kratším úvazkem.

Všechny návrhy, které Jana Maláčová uvádí, byly připraveny „jejím“ Ministerstvem práce a sociálních věcí. Zástupci ČSSD je podpořili na jednáních vlády i při hlasováních v Poslanecké sněmovně. Je tedy pravdou, že ČSSD má na všech těchto novelách svou zásluhu, a výrok Jany Maláčové, že je ČSSD „protlačila“, tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Včera jsem s novými hejtmany započala pravidelnou komunikaci o soc. službách. Na ty jsme letos poslali rekordní částku 21,41 mld., což je 77 % jejich požadavků. Chápu, že kraje by chtěly 100 %, financování je ale trojnožka – stát – kraje – obce. A na to nesmíme zapomínat. Twitter, 27. ledna 2021

V rámci běžných výdajů na sociální služby je letošní plánovaná suma 21,41 miliard historicky nejvyšší, při započtení mimořádných dotací by však nejvyšší částka byla 22,37 miliard za rok 2020. Jaké byly požadavky krajů pro letošní rok, se nám zjistit nepodařilo.

skrýt celé odůvodnění

Z výše uvedeného tweetu ověřujeme pouze tu část týkající se výše výdajů na sociální služby a požadavků krajů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje (.pdf, str. 1) pro rok 2021 vynaložit na běžné náklady sociálních služeb sumu ve výši 21,41 miliard Kč. V loňském roce tyto běžné náklady představovaly částku 18,6 miliard Kč. Vzhledem k pandemii koronaviru však ministerstvo vyhlásilo několik mimořádných dotačních titulů, a to za účelem úhrady zvýšených nákladů či podpory zaměstnanců. Tyto mimořádné dotace, jejichž přehled znázorňuje tabulka níže, tak představovaly další výdaj, a to ve výši 3,77 miliard Kč. Celková suma, kterou ministerstvo vynaložilo na sociální služby, tedy v roce 2020, byla 22,37 mld. Kč.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 2)

Pokud tedy porovnáme financování pouze samotných běžných dotací sociálním službám, byla by plánovaná částka 21,41 miliard Kč skutečně rekordní. Se započtením mimořádných dotací by však byla největší sumou ve výši 22,37 miliard Kč ta za rok 2020. Ministerstvo sice uvádí (.pdf, str. 2), že i pro rok 2021 plánuje vypsat mimořádné dotační tituly (na úhradu zvýšených nákladů či odměny pro zaměstnance), nijak blíže však tyto plány dále nespecifikuje.

Z veřejných zdrojů se nám dále nepodařilo dohledat přesnou částku, kterou na financování sociálních služeb pro letošní rok požadovaly kraje. Oslovili jsme proto Asociaci krajů České republiky a jednotlivě i několik hejtmanů – Martina Netolického, Martina Kubu, Petra Kulhánka a Vítězslava Schreka. Jelikož nám prozatím (k 28. lednu) na dotazy nikdo neodpověděl, nemůžeme pravdivost tweetu zcela vyhodnotit. Výrok tedy zatím hodnotíme jako neověřitelný.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Česko má stále nízkou nezaměstnanost v porovnání s EU. Nezaměstnanost vzrostla jen mírně, z listopadových 3,8 % na 4 %. Twitter, 8. ledna 2021

Podíl nezaměstnaných osob v ČR skutečně stoupl mezi listopadem a prosincem 2020 z 3,8 na 4 %. Dle listopadových dat Eurostatu se Česko s 2,9 % obecné míry nezaměstnanosti řadí mezi země s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU.

skrýt celé odůvodnění

 

Úřad práce České republiky zveřejňuje (.pdf, str. 1) tzv. podíl nezaměstnaných osob. Jedná se o počet nezaměstnaných osob registrovaných na Úřadu práce vydělený počtem všech lidí ve věku 15–64 let, kteří žijí na daném území. Pokud je tedy tato míra nezaměstnanosti například 10 %, hledá si práci každý desátý člověk v tomto věku.

Podle prosincových dat Úřadu práce ČR, na která ministryně Maláčová odkazuje, tato míra nezaměstnanosti v České republice vzrostla oproti listopadu skutečně jen mírně. K nárůstu došlo o 0,2 p. b. ze zmiňovaných 3,8 % na 4 %. Oproti prosinci roku 2019 je pak nárůst o něco vyšší. Konkrétně o 1,1 p. b. z 2,9 % na zmiňovaná 4 %.

Jinou metodiku (.pdf, str. 1) výpočtu nezaměstnanosti ovšem používá Český statistický úřad, z jehož dat vychází i Eurostat. ČSÚ vypočítává tzv. obecnou míru nezaměstnanosti na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech. Tento ukazatel vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkovém součtu zaměstnaných a nezaměstnaných (práci hledajících) osob. V porovnání České republiky s Evropskou unií jsou použita listopadová data Eurostatu, která byla získána touto metodikou.

Podle dat Eurostatu v grafu výše můžeme vidět, že tzv. obecná míra nezaměstnanosti je v České republice oproti Evropské unii skutečně nízká. V listopadu 2020 dosahovala míra nezaměstnanosti 2,9 % a byla tak nejnižší ze zemí Evropské unie. Průměr EU přitom činí 7,5 %.

Je tedy skutečně pravda, že tzv. podíl nezaměstnaných osob stoupl mezi listopadem a prosincem 2020 z 3,8 % na 4 %. Pravdivé je i tvrzení, že míra nezaměstnanosti v České republice (2,9 %) je, dle dat za listopad, oproti Evropské unii (7,5 %) nízká. Mezinárodní srovnání dat za prosinec 2020 ještě nejsou dostupná, lze však očekávat, že i v prosinci měla Česká republika ve srovnání s ostatními státy EU relativně nízkou míru nezaměstnanosti.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Máme 6. nejnižší minimální mzdu v Evropě, před námi je i Polsko a Slovensko. Twitter, 16. listopadu 2020

Česká minimální mzda je v rámci Evropské unie 6. nejnižší. Při srovnání s průměrnou mzdou je pak česká minimální mzda dokonce 4. nejnižší v Evropě. V obou srovnáních má Polsko i Slovensko minimální mzdy vyšší.

skrýt celé odůvodnění

V rámci tweetu ministryně Maláčové jsme se rozhodli ověřit pouze dvě faktická tvrzení uvedená v bodech 5 a 6. Ostatní nefaktické body nejsou předmětem našeho ověření a žádným způsobem je nehodnotíme.

Podle dat Eurostatu o minimální mzdě je Česká republika v rámci zemí EU s hodnotou 546 eur za měsíc na 6. místě od konce. Těsně před námi se s vyšší minimální mzdou umístilo skutečně Slovensko (580 eur) a Polsko (583 eur). Zde je však nutné uvést, že Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko nemají uzákoněnou hodnotu minimální mzdy, a Eurostat tak pro těchto šest zemí EU data neuvádí.

Pokud do grafu přidáme ještě jiné sledované země Evropy, které nejsou členy Evropské unie (jako např. Černá hora, Makedonie, Albánie), nebo také Turecko, rázem je ČR na 9. místě od konce. Diskuzi o výši minimální mzdy však nelze omezit pouze na absolutní číslo.

Dále je také dobré seřadit státy podle poměru mezi minimální mzdou a mzdou průměrnou. Tento více dynamický obraz nám totiž umožní lépe porovnat státy s rozdílnými úrovněmi (průměrných) mezd. V této statistice se podle dat OECD za rok 2019 Česká republika nachází na chvostu žebříčku, přesněji na 4. místě od konce mezi zeměmi Evropy. Minimální mzda u nás v roce 2019 činila pouze 0,37násobek mzdy průměrné.

Ze států, které OECD sleduje, se hůře než Česká republika umístilo pouze Estonsko, Řecko, Irsko a Spojené státy americké. Vyšší poměr mezi minimální a průměrnou mzdou než ČR pak mají například Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko, v nichž je však absolutní hodnota minimální mzdy nižší než v ČR (Chorvatsko a Bulharsko ve statistice OECD zahrnuty nejsou).

V diskuzi o problematice minimální mzdy a její výše je také nutné neopomenout pojem mzdy „zaručené“. Zaručená mzda stanovuje nejnižší mzdu za práci s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce, a to při předpokládané práci na plný úvazek s týdenní pracovní dobou 40 hodin. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než minimální mzda.

Zaručená mzda je u nás rozvržena do osmi kategorií (včetně mzdy minimální), s tím že nejvyšší, 8. kategorie zaručené mzdy představuje dvojnásobek mzdy minimální (pro rok 2020 tedy 29 200 Kč). Výše zaručené mzdy stejně jako výše mzdy minimální je stanovena nařízením vlády. V příloze k tomuto nařízení jsou uvedeny profese, které pod jednotlivé kategorie spadají. Nicméně, jak uvádí článek na Aktuálně.cz, příloha neobsahuje zdaleka všechny profese, vzniká chaos, kdy jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé nevědí jaká výše zaručené mzdy se na ně vztahuje. Posuďte sami, nakolik je vymezení jednotlivých skupin určité.  Nedodržení výše zaručené mzdy je druhý nejčastější přestupek tuzemských firem v odměňování. 

Určitá navýšení minimální mzdy pro různá pracovní odvětví nejsou v jiných státech světa ničím neobvyklým, takováto diferenciace do osmi kategorií však obvyklá není. Často pak mají některé státy, včetně Německa či Francie, v rámci odborových svazů pro určitá pracovní odvětví vyjednanou vyšší minimální mzdu, než je ta zákonná. Uveďme, že pojem zaručené mzdy přidáváme pro kontext.

Ministryně Maláčová hovoří o 6. nejnižší minimální mzdě v Evropě, což lze interpretovat nejenom jako všechny evropské státy, ale vzhledem k běžně rozšířenému významu také jako státy EU. Při této interpretaci má Jana Maláčová pravdu v tom, že minimální mzda v Česku je nominálně v EU 6. nejnižší. Takové srovnání však není ideální, neboť výši (minimálních) mezd je nutné srovnávat v kontextu celkové úrovně (průměrných) mezd. V poměru k průměrné mzdě je česká úroveň minimální mzdy dokonce 4. nejnižší v Evropě. Vzhledem k tomu, že tato nepřesnost nevede k nepravdivému dojmu a naopak podporuje argument ministryně Maláčové, tedy že je česká minimální mzda v mezinárodním srovnání příliš nízká, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Minimální mzda je hluboko pod 100 Kč na hodinu. Twitter, 16. listopadu 2020

Úroveň minimální mzdy se v současnosti skutečně pohybuje pod hranicí 100 Kč na hodinu. Na začátku roku 2020 byla konkrétně navýšena na 87,3 Kč na hodinu z předchozích 79,8 Kč.

skrýt celé odůvodnění

V rámci tweetu ministryně Maláčové jsme se rozhodli ověřit pouze dvě faktická tvrzení uvedená v bodech 5 a 6. Ostatní nefaktické body nejsou předmětem našeho ověření a žádným způsobem je nehodnotíme.

Jeden z důvodů pro současné navýšení (.pdf) minimální mzdy, kterým ministryně Jana Maláčová v tweetu argumentuje, představuje výše minimální mzdy za hodinu. Ještě před současným rozhodnutím vlády o navýšení, které kabinet schválil 16. listopadu, dosahovala letos základní minimální mzda pro stanovenou týdenní dobu 40 hodin úrovně 87,30 Kč za hodinu či 14 600 Kč za měsíc. O rok dříve se pak jednalo o 79,8 Kč za hodinu, respektive 13 350 Kč za měsíc.

Celkový přehled vývoje minimální mzdy za posledních 15 let znázorňuje tabulka níže.

Po navýšení (.pdf, str. 2) by pak od ledna 2021 měla výše minimální mzdy činit 90,5 Kč za hodinu, tedy 15 200 Kč za měsíc.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Navrhuji snížení platů úst.činitelů na 4násobek min.mzdy. A minimálka by se měla valorizovat automaticky dle vývoje mezd. Poslancům by se tak plat snížil o cca 22 000. Doufám, že ANO a Piráti to podpoří, zmrazení je pouze ústupová varianta. Návrh jsme vyslali k připomínkám. Twitter, 10. srpna 2020

Pokud by se na rok 2020 aplikoval návrh zákona, který by kromě navázání poslaneckých platů na minimální mzdu znamenal i podstatné navýšení minimální mzdy, jako celek, činil by pokles základního poslaneckého platu oproti současné úpravě 21 600 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Navrhuji snížení platů úst.činitelů na 4násobek min.mzdy. A minimálka by se měla valorizovat automaticky dle vývoje mezd. Poslancům by se tak plat snížil o cca 22 000. Doufám, že ANO a Piráti to podpoří, zmrazení je pouze ústupová varianta. Návrh jsme vyslali k připomínkám.

— Jana Maláčová (@JMalacova) August 17, 2020

Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf) 6. listopadu 2019 stanovilo platovou základnu, která slouží k výpočtu platů řady představitelů státní moci, pro rok 2020 na částku 84 060 Kč. Ministerstvo ji určuje na základě zákona č. 236/1995 Sb. Ze znění ustanovení je patrné, že současný systém je vázaný na průměrnou výši mezd v nepodnikatelské sféře. Podle § 8 zákona pak „poslanci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,08“. Základní (hrubý) plat poslance pro rok 2020 tedy vychází na 90 800 Kč.

Z tohoto je také zřejmé, že se ministryně Maláčová dopouští určité nepřesnosti, když tvrdí, že navrhuje snížení platů ústavních činitelů na čtyřnásobek minimální mzdy. Na čtyřnásobek minimální mzdy by se totiž snížila pouze platová základna (.doc, str. 1), od které se pak odvíjí výše platů jednotlivých činitelů. Např. poslancům se tato základna násobí keficientem 1,08, členům vlády koeficientem 2,06 a premiérovy náleží 2,9 násobek platové základny.

Ministryní Maláčovou navrhovaná platová základna, která se na rozdíl od současného stavu odvíjí od výše minimální mzdy, se pro rok 2021 rovná 68 400 korunám (.docx, str. 10). Po vynásobení koeficientem 1,08 pro stanovení základního poslaneckého platu se dostáváme na částku 73 872 Kč. Bohužel v současné době není možné spočítat, kolik by byla výše poslaneckého platu podle současného modelu výpočtu, neboť Český statistický úřad dosud nezveřejnil výši průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.

Druhou možnou metodou, jak výrok ověřit, je nikoliv rozdíl v platech poslanců dle současné a navrhované úpravy, ale rozdíl mezi současnými platy a platy od 1. ledna 2021 za předpokladu, že navrhovaná úprava bude od tohoto data účinná. V tomto případě by tedy byl nově plat poslance roven 73 900 Kč (17100 x 4 x 1,08) a rozdíl oproti současnosti je tedy 16 900 Kč. V případě čistého platu pak cca 11 700 Kč.

Dále můžeme spočítat, jak by navrhovaná změna hypoteticky ovlivnila letošní platy. Současná výše minimální mzdy je 14 600 Kč. Plat poslance by tedy byl 63 100 Kč. Rozdíl v hrubém platu dle navrhovaného a současného modelu je tedy 27 700 Kč. Pokud bychom vzali v potaz plat čistý, bylo by to cca 19 100 Kč. V dalších letech by se pak rozdíly zmenšily, neboť dle návrhu ministryně Maláčové by minimální mzda měla být automaticky valorizována (.doc, str. 4) dle růstu průměrných mezd. Pro rok 2021 je tedy předpokládaná výše valorizované minimální mzdy 17 100 Kč (.docx, str. 10).

Ani zde tedy není změna rovna 22 000 korunám, jak však již bylo zmíněno, minimální mzda by dle návrhu měla být automaticky valorizována, a to tak, aby dosahovala půlnásobku průměrné mzdy v předminulém roce. V roce 2020 by tedy dle návrhu ministryně Maláčové nebyla hypoteticky minimální mzda 14 600 Kč, avšak rovných 16 000 Kč  (.docx, str. 10). Při této výši by pak základní plat poslance činil 69 200 Kč, což je o 21 600 Kč, tedy o přibližně 22 000 Kč méně, než je dnešní skutečný poslanecký plat.

Rozdíl v platech dle jednotlivých metod výpočtu je přehledně znázorněn v následující tabulce

Nápad snížit platy poslancům, senátorům a ministrům kvůli koronavirové krizi představila veřejnosti ministryně práce a sociálních věcí Maláčová už v květnu 2020. Tehdy se hovořilo o snížení na maximálně pětinásobek minimální mzdy. Aktuální návrh, který je předmětem výroku, byl předložen 18. srpna a v současnosti se nachází v připomínkovém řízení. 

Návrh obsahuje taktéž variantu (.doc, str. 2), která by znamenala dvouletou fixaci stávajících platových základen. Vzhledem k ponechání platových základen (i systému koeficientů) by ani zde platy poslanců v následujících 2 letech neklesly o 22 000 Kč, jejich nominální hodnota by zůstala naprosto totožná. Následně by se pak platy poslanců odvíjely od čtyřnásobku minimální mzdy.

Přání ministryně volající po podpoře od zmíněných politických stran nehodnotíme, neboť nejde o faktické tvrzení. Stejně tak tvrzení, zda nějaký návrh je, nebo není ústupovou variantou. Pro úplnost však uveďme, že Piráti mají skutečně kvůli koronavirové krizi v plánu navrhnout zmrazení platů politiků a dalších ústavních činitelů.

Na úplný závěr zmiňme tzv. náhrady výdajů poslanců, které v mnoha případech tvoří podstatnou část jejich příjmů. Výše některých z nich jsou totiž vázány právě na platovou základnu. V širším kontextu by tak poslanci mohli přijít o výrazně vyšší částky. Vzhledem k užití slova plat ze strany ministryně však tyto ztráty v rámci hodnocení nebereme v potaz.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť kdyby se na rok 2020 aplikoval navrhovaný zákon jako celek, činil by pokles poslaneckého platu skutečně přibližně 22 000 Kč.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Těch 5 % (procentních bodů míry nezaměstnanosti, pozn. Demagog.cz) jsme zkopírovali z dopadů té hospodářské krize z roku 2008, 2009. Otázky Václava Moravce, 5. dubna 2020

Hospodářská a finanční krize z roku 2008 zvýšila v průběhu následujících 16 měsíců nezaměstnanost o 4,7 p. b. Z předkrizové hodnoty 5,2 % v říjnu 2008 se zvýšila na 9,9 % v únoru 2010. Podobně za rok 2009 kleslo české HDP o 4,1 %.

skrýt celé odůvodnění

Velká recese, jak se též nazývá hospodářská a finanční krize z podzimu roku 2008, měla dopad i na Českou republiku. Její dopady využilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pro analýzu dopadů současné pandemie koronaviru, konkrétně pro vytvoření programu na podporu zaměstnanosti Antivirus. Podle MPSV dosavadní vývoj naznačuje, že koronavirová krize bude mít na ekonomiku přinejmenším stejné dopady jako minulá krize z let 2008 a 2009. „Příčiny jsou prudší a přicházejí rychleji, zároveň by měly být pouze krátkodobé a zasaženy budou jiné sektory,uvedlo ministerstvo práce.

Pokud se podíváme na data o průběhu krize roku 2008, tak nezaměstnanost, která ještě v říjnu 2008 byla na 5,2 %, vzrostla o 4,7 p. b. na své maximum v únoru 2010, kdy dosáhla 9,9 %. Na předkrizovou hodnotu 5,2 % se nezaměstnanost dostala až v červnu 2016 (str. 3), tedy za 7 let a 8 měsíců. Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2008–2010 podle dat Úřadu práce nastiňuje následující graf:

Podobně negativní dopad měla krize i na HDP České republiky, jehož největší propad proběhl ve 2. čtvrtletí roku 2009, kdy pokleslo o 4,9 %. Celoroční pokles v roce 2009 činil 4,1 %. Vývoj znázorňuje následující graf:

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Já myslím, že ten rakouský scénář je hodně rozdílný oproti té české situaci, protože víte, že v Rakousku je velká část ekonomiky závislá na cestovním ruchu. Tam lidé v cestovním ruchu mají omezené pracovní smlouvy. Otázky Václava Moravce, 5. dubna 2020

V odvětví cestovního ruchu je v Rakousku zaměstnáno více osob než v České republice. Na rozdíl od ČR jsou také obvyklou formou zaměstnání v turistických oblastech tzv. sezónní práce.

skrýt celé odůvodnění

Rakousko patří mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP. Podle institutu WIFO se cestovní ruch za rok 2018 v Rakousku podílel 8,4 % na celkovém HDP státu. V České republice v roce 2018 dle ČSÚ tvořil cestovní ruch 2,9 % HDP a zaměstnával více než 240 tisíc osob. Oproti tomu v Rakousku už v roce 2015 bylo v cestovním ruchu dle OECD zaměstnáno více než 290 tisíc osob, tehdy cestovní ruch v ČR zaměstnával necelých 230 tisíc osob (.xlsx, přehled počtu osob zaměstnaných v cestovním ruchu ve všech zemích do roku 2018 vypracovaný organizací UNWTO).

Pokud budeme mluvit o cestování za památkami, mají země srovnatelnou nabídku kulturního a přírodního bohatství. O podstatný rozdíl se však v zimě postarají Alpy, které v Rakousku zaujímají více než polovinu povrchu. Právě v Alpách jsou lidé zaměstnáni převážně jako sezónní pracovníci přes zimu, kdy se do Alp jezdí lyžovat.

I když je v Rakousku obvyklou formou práce na plný úvazek, v případě cestovního ruchu, při práci v hotelech a restauracích ve městech a turistických oblastech je běžná tzv. sezónní práce. Na sezónní pracovníky v oblasti hotelů a restaurací se pak vztahují zvláštní ustanovení.

V České republice tyto sezónní práce nejsou obvyklé, nejběžnějším druhem pracovního poměru v ČR je poměr na tzv. plný úvazek a částečný úvazek. Na dobu určitou je pak v cestovním ruchu v ČR zaměstnána méně než desetina (.xls) z celkového počtu zaměstnanců. Tento poměr se přitom nijak zásadně neliší od celkových statistik zaměstnanosti.

Jana Maláčová

Jana Maláčová

Tak Program Antivirus se týká až 3,1 milionu českých zaměstnanců ve mzdové sféře, až 280 000 firem. Otázky Václava Moravce, 5. dubna 2020

Program Antivirus se může týkat až 3 045 900 zaměstnanců a až 283 025 zaměstnavatelů.

skrýt celé odůvodnění

Na úvod je nutné zdůraznit, že slovo „firma“ může mít hned několik významů. V kontextu tohoto výroku tedy můžeme za firmy počítat obecně zaměstnavatele.

Program Antivirus zahrnuje všechny zaměstnavatele v ČR, u kterých byla v důsledku šíření nákazy COVID-19 prokazatelně negativně ovlivněna hospodářská činnost. Žádosti se mohou podávat od 6. dubna 2020. „Cílený program podpory zaměstnanosti“ neboli Program Antivirus byl schválený vládou (.pdf)  dne 31. března 2020. Náklady na Program Antivirus budou dle odhadu přesahovat desítky miliard za jedno kvartální období.

Žádostí o ošetřovné z důvodu uzavření škol v období 12. března až 14. dubna bylo celkově evidováno 71 951. Případů nových karantén v období od 1. března až 16. dubna bylo celkově evidováno 44 738. 

Celkový počet zaměstnanců v ČR v roce 2019, kteří pobírali mzdu, byl 3 045 900. Právě jich se může týkat Program Antivirus. Rozdíl mezi platem a mzdou je v tom, že plat pobírají jen lidé zaměstnaní ve státní sféře. Všichni ostatní zaměstnanci pobírají mzdu. Je tedy pravdou, že pokud by všichni tito zaměstnanci pobírali od zaměstnavatele náhradu mzdy v důsledku placeného volna, mohl by se Program Antivirus dotknout až cca 3,1 milionu zaměstnanců.

Počet zaměstnavatelů v ČR v roce 2019 byl 283 025, dle dat Českého statistického úřadu je 154 400 z nich OSVČ. Na obchodní korporace pak připadá 128 625. Jak uvádí zákoník práce: Zaměstnavatel je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“ Všichni zaměstnavatelé však nemusí mít na podporu Programu Antivirus nárok. A to z toho důvodu, že nedodržují zákoník práce a nemají zaměstnance, který by byl v pracovním poměru a účastnil by se nemocenského a důchodového pojištění.