Demagog.cz

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš (KSČM)

  • 16
  • 1
  • 1
  • 0

Výroky

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš

Babiš podal návrh na zrušení superhrubé mzdy a razantní snížení daně. Součástí návrhu je rozšíření prostoru pro deficit v zákoně o rozpočtové odpovědnosti. Twitter, 26. října 2020

Pozměňovací návrh Andreje Babiše počítá se zrušením superhrubé mzdy a obsahuje změnu zákona č. 23/2017 Sb., o rozpočtové odpovědnosti, která umožní zvýšení deficitu státního rozpočtu v době, kdy bude snížení daní z příjmu zavedeno.

skrýt celé odůvodnění

Superhrubá mzda je chápána jako hrubá mzda zaměstnance navýšená o pojistné (jak zdravotní, tak sociální), které odvádí zaměstnavatel, a představuje základ daně. Tento způsob zdanění byl zaveden (.doc, str. 180) v roce 2008 vládou Mirka Topolánka v rámci reformy veřejných financí a je zakotven v zákoně č. 586/1992 Sb. V roce 2011 došlo ke schválení daňové reformy, kterou se měla rušit superhrubá mzda (.pdf, str. 163), ale s odkladem účinnosti do roku 2015. V tomto roce však vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL tuto reformu zrušila a superhrubá mzda tak zůstala zachována.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, vláda předložila Sněmovně 24. června 2020. Pozměňovací návrh číslo 6592 (.doc) předložený 26. října 2020 Andrejem Babišem obsahuje zrušení superhrubé mzdy (.doc, str. 2, 9). Zahrnuje pak zdaňování hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 15 % a v případě, že je základ daně vyšší než 48násobek průměrné mzdy (tedy zhruba 140 000 korun měsíčně), sazbou 23 % (str. 3, 10). Dle odůvodnění návrhu tak dojde k tomu, že poplatníci „si v důsledku zrušení superhrubé mzdy a změny sazeb polepší a dojde u nich ke snížení daňového zatížení“ (.doc, str. 8). 

Pozměňovací návrh zmiňuje (.doc, str. 6) také změnu zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která umožňuje navyšovat saldo státního rozpočtu o alespoň 0,5 procentního bodu ročně, podle současné úpravy se přitom mělo saldo naopak 0,5 procentního bodu ročně snižovat:

㤠10a

(1) Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí pro rok, na který se předkládá návrh státního rozpočtu, na základě salda, které je vždy meziročně vyšší alespoň o 0,5 procentního bodu.

(2) V roce 2021 použije ministerstvo pro účely stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí na rok 2022 saldo pro rok 2021, které prognózuje nejpozději v září roku 2021, zvýšené o 0,5 procentního bodu. Ustanovení § 9 se nepoužije.“

V důvodné zprávě Andrej Babiš uvádí: „V souvislosti s touto změnou se taktéž dočasně rozvolňují pravidla rozpočtové odpovědnosti veřejných institucí podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, což umožní zvýšení deficitu státního rozpočtu v letech, kdy bude uvedené snížení daně z příjmů zavedeno.“ (.doc, str. 7)

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš

Na Slovensku to (Účtenkovku, pozn. Demagog) zavedli myslím v roce 2013 a ten zájem velmi opadl. V Gruzii to třeba zrušili celé. Pokud je tady velká tradice na Tchaj-wanu, tak tam to zavedli někde v 50. letech. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Na Slovensku byla účtenková loterie spuštěna v září 2013. Za prvních osm měsíců jejího fungování Slováci registrovali zhruba 100 milionů účtenek, postupně ale začal zájem o loterii opadat. V současné době se na Slovensku zaregistrují necelé tři miliony dokladů za měsíc.

V Gruzii byla účtenková loterie zrušena, protože neměla očekávaný finanční dopad. Na Tchaj-wanu byla účtenková loterie zavedena v roce 1951 a úspěšně funguje dodnes. Pro tamní obyvatele se stala tradiční součástí jejich života. Z losování se na Tchaj-wanu stala celospolečenská událost vysílaná živě televizí.

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš

Lidé mají rozporné informace. Myslí si, že převodem na euro klesnou nebo vzrostou dávky, platy a podobně, ale to s tím nesouvisí, nominální přepočet kurzu nezmění základ a nesníží ani nezvýší plat, byla by to záležitost zaokrouhlování v zákoně. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Případný postup zavedení společné evropské měny by byl korigován Národním plánem zavedení eura. Konkretizace přepočtu mezi českou korunou a eurem bude upravena v Obecném zákoně o zavedení eura. Portál ministerstva financí zavedenieura.cz popisuje princip zaokrouhlování detailně.

CZK → EUR. Při přepočtu korunové částky na eurovou je korunový základ dělen přepočítacím koeficientem. Výsledná částka bude zaokrouhlena na dvě desetinná místa čili na nejbližší eurocent jako nejnižší nominále peněžní jednotky eura. Při nerozhodném výsledku, tj. končícím na třetím desetinném místě číslicí 5, je zaokrouhlováno vždy směrem nahoru.

EUR → CZK. Při přepočtu eurové částky na korunovou se eurový základ násobí přepočítacím koeficientem. Výsledná částka bude zaokrouhlena na nejnižší národní měnovou jednotku, v případě ČR tedy na jeden haléř.

Dílčí versus konečná částka. Skládá-li se peněžní částka z více dílčích položek, je doporučováno zaokrouhlovat až konečnou hodnotu, zatímco dílčí položky mohou být uváděny nezaokrouhleně. Tímto způsobem se zabrání nekonzistencím z důvodu drobných odchylek mezi zaokrouhlováním po jednotlivých položkách a zaokrouhlením výsledné částky.
Ilustrativní přepočet korunové částky na částku v eurech:

Výchozí částka: 1500 Kč
Přepočítací koeficient (ilustrativní): 1 € = 27,6540 Kč

Správně: 1500 : 27,654 = 54,24 € (použit byl platný přepočítací koeficient)
Chybně: 1500 : 27,65 = 54,25 € (použit byl zaokrouhlený přepočítací koeficient)
Chybně: 1500 : 27,6 = 54,35 € (použit byl zkrácený přepočítací koeficient)
Chybně: 1500 × 0,036161 = 54,24 € (použit byl invertovaný přepočítací koeficient)

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš

Minimálně z 50 % je ekonomický růst tažený koupě schopnou poptávkou. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Česká republika stále roste v odhadovaném tempu 3,6 % HDP. Na příznivém vývoji české ekonomiky se podílely hlavně export a spotřeba domácností. Export za posledních šest měsíců zaznamenal růst až o 4,7 %. Spotřeba domácností vzrostla v prvním čtvrtletí o 2,7 %.

V přiloženém grafu lze vidět, že v roce 2016 došlo k navýšení podílu domácí spotřeby na meziročním růstu HDP. Zároveň je vidět, že spotřeba domácností se v roce 2016 podílela na meziročním růstu HDP více než polovinou.

Zdroj: Statistika a my

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš

...problém, (...) že bysme ztráceli poslance, že by přestupovali do jiných klubů, nemáme (myšleno dlouhodobě - pozn. Demagog.cz). Otázky Václava Moravce, 11. srpna 2013

Výrok hodnotíme na základě článkuKSČM a koalice Levý blok: Formování české levice a otázka transformace komunistické strany v Politologickém časopise a našeho komentáře k jinému výroku jako pravdivý.

Od rozpadu koalice Levýblok (.pdf, s.196-197 ), který se odehrál ve volebním období 1993-1996, již v dalších volebních obdobích, dle naší analýzy u jiného výroku, skutečně žádný poslanec KSČM do jiného klubu či strany nepřestoupil.

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš

Protože oněch 60 dní je maximální lhůta. Ale může být zkrácena. (Jde o lhůtu pro vypsání nových voleb, je-li rozpuštěna Poslanecká sněmovna - pozn. Demagog.cz) Otázky Václava Moravce, 11. srpna 2013 !

Výrok Jiřího Dolejše je hodnocen na základě Ústavy České republiky jako pravdivý.

Článek 17 Ústavy bod 2 zcela přesně uvádí: " Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění." Je tedy nepochybné, že Dolejš zmíněný článek interpretuje korektně, zmíněných 60 dnů je skutečně maximem, tato lhůta může být zkrácena.

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš

Pardon, sněmovna dává návrh na rozpuštění, ale ten klíčový akt provádí prezident. Otázky Václava Moravce, 11. srpna 2013

Výrok hodnotíme na základě textu Ústavy České republiky jako pravdivý.

Článek 35/2 uvádí:

"Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců."

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš

Zatím je samozřejmě majorita hlasů na podpisové listině k rozpuštění sněmovny. Svolání schůze na rozpuštění sněmovny. Otázky Václava Moravce, 11. srpna 2013

Den po hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka (tedy 8. srpna) podepsalo 126 poslanců žádost o vyvolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, jejímž cílem je sněmovnu rozpustit. Tuto listinu (.pdf - kompletní znění i s podpisy jednotlivých poslanců) ve zmíněný den podepsali poslanci klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a část poslanců klubu VV.

Dodáváme, že 126 hlasů pro rozpuštění PS PČR stačí, je nutných nejméně 120 hlasů - tedy ústavní většina. Jiří Dolejš tak korektně pojmenovává fakta ve svém výroku.

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš

Vzhledem k tomu, že my jsme volali po předčasných volbách už na jaře a brali jsme vážně ten pokus v červenci, tak jsme se připravovali, že by už v září měly být předčasné volby. Takže jsme nezbytné kroky z velké části už učinili. To je předjednání volebního programu, projednání kandidátních listin ve volebních krajích, takže mám vlastně chybí už jenom ta koncovka, projednat to na ústředním stranickém orgánu. Otázky Václava Moravce, 11. srpna 2013

KSČM skutečně podporovala na jaře protesty odborů, které měly za cíl mimo jiné předčasné volby. Stejně tak se při pokusu o rozpuštění sněmovny vyjádřila podporu této variantě a tedy i následným předčasným volbám. KSČM také nominovala straníky do čela svých kandidátek v krajích a nyní se pouze čeká na vyjádření Ústředního výboru KSČM, který tyto nominace ještě musí oficiálně schválit.

Součástí krajských konferencí je i projednání tezí Volebního programu KSČM pro předčasné parlamentní volby. Tento dokument se nám nepodařilo najít dostupný online, nicméně je-li projednáván na jednotlivých krajských konferencích strany, je logické, že již je předjednán.

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš

...jste šestý kvartál v recesi. (Myšlena je ČR - pozn. Demagog.cz) Otázky Václava Moravce, 11. srpna 2013

Výrok hodnotíme na základě dat webu Kurzy.cz a czso.cz jako pravdivý. Kurzy.cz na základě dat Českého statistického úřadu zpracovali přehledný článek, který potvrzuje pravdivost výroku.

HDPQ1

Q2Q3Q4

2011

0.9

0.1

-0.1

-0.1

2012

-0.8

-0.2

-0.3

-0.2

2013

-1.1

-

-

-

Data ČSU pro Q1 roku 2013 zde. Pro rok 2012 (Q1, Q2, Q3, Q4) a pro rok 2011 (Q1, Q2, Q3, Q4).