Patrik Nacher

Patrik Nacher poukazuje na kauzu Dozimetr, která se na veřejnost dostala v červnu 2022. Policie akci Dozimetr spustila 15. června 2022 na pražském magistrátu a v dopravním podniku (DPP) a obvinila celkem 13 lidí včetně manažerů dopravního podniku, politiků, podnikatelů a lobbistů.

„Policie tvrdí, že organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky,“ psala o kauze ČTK.

Mezi nejvýraznější osoby a údajné „hlavy“ organizované skupiny lze označit tehdy vysoce postaveného politika hnutí STAN a člena dozorčí rady dopravního podniku Petra Hlubučka.

Patrik Nacher ve svém výroku zmiňuje také náměstka primátora za uskupení Praha sobě, Adama Scheinherra. Ten byl totiž v době, kdy dopravní podnik údajně ovládla organizovaná skupina, předsedou dozorčí rady podniku. Scheinherr nicméně údajně oznámil podezření z korupce na policii, v dopravním podniku ale dál působil spolu s některými později obviněnými.

Zapojení funkcionářů dopravního podniku

Abychom však mohli zhodnotit výrok poslance Nachera, podívejme se podrobněji na organizační strukturu DPP. Představenstvo DPP, o kterém poslanec Nacher hovoří, má skutečně celkem pět členů – předsedu, místopředsedu a tři členy.

Před vypuknutím kauzy Dozimetr byl členem představenstva také jeden z obviněných Matej Augustín. Ten byl kvůli zapojení do kauzy odvolán z představenstva dozorčí radou hned v den policejního zátahu a nahradil ho dosavadní technický ředitel metra Marek Kopřiva. Další členové představenstva obviněni nebyli, nejsou s kauzou ani více spojováni.

Někteří další obvinění ale na pozicích v DPP figurovali. V dozorčí radě seděl zmíněný Petr Hlubuček, další obviněný Dalibor Kučera byl vedoucím právního odboru, Luděk Šteffel vedoucím jednotky IT technologií a Martin Vejsada vedoucím odboru technické správy objektů.

Celkem tedy bylo obviněno pět lidí z dopravního podniku, z nichž jen Matej Augustín byl členem představenstva. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.

Na úvod zmiňme, že Patrik Nacher svým výrokem poukazuje na to, že ač se současná pražská vládnoucí koalice prezentovala jako transparentní, ředitel dopravního podniku nebyl vybrán na základě výběrového řízení. Patrik Nacher doslova řekl (video, čas 1:27:58): „(…) koalice, která se od voleb prezentovala, jako že bude transparentní – a já jsem tady říkal třeba, že ředitelé firem budou jmenováni na základě výběrového řízení, tak i ředitel dopravního podniku nebyl jmenován, ale byl bez výběrového řízení.“ Vzhledem ke kontextu jeho slova chápeme tak, že ředitel dopravního podniku nebyl jmenován na základě výběrového řízení. Znění výroku jsme proto za účelem srozumitelnosti upravili.

Generálním ředitelem a předsedou představenstva Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) je Petr Witowski. Ten se stal řadovým členem představenstva 19. prosince 2018, kdy ho do funkce vybrala dozorčí rada podniku. Už o den později jej představenstvo (bez výběrového řízení) zvolilo do svého čela, tedy do funkce předsedy představenstva, a zároveň jej potvrdilo ve funkci generálního ředitele firmy. Petr Witowski se tedy do funkce generálního ředitele DPP skutečně dostal bez výběrového řízení.

Dodejme, že i předchozí ředitel DPP Martin Gillar byl do funkce zvolen představenstvem podniku.

Jan Farský oznámil odjezd na půlroční stáž ve Spojených státech amerických na Oregonské státní univerzitě na svém Twitteru 10. ledna 2022.

Podle svých vlastních slov požádal Farský o stipendium před necelými dvěma lety a o získání podpory se dozvěděl již v březnu minulého roku. Od té doby tedy skutečně věděl o možnosti odcestovat na tuto půlroční stáž. Definitivní rozhodnutí odjet podle něj padlo v prosinci 2021 po rozhovoru s premiérem Petrem Fialou. V prosinci se o jeho rozhodnutí dozvěděl také poslanecký a senátorský klub hnutí STAN.

Nejprve zasaďme výrok do kontextu. Kauza neprůhledného financování hnutí STAN se začala řešit již v polovině prosince, kdy MF DNES zveřejnila informace o tom, že hnutí Starostové a nezávislí dostalo po volbách finanční příspěvky v hodnotě přes 3 miliony korun. Příspěvky přicházely v sumách od 100 do 200 tisíc korun. Měly pocházet od firem, které podle MF DNES ovládají vzájemně provázaní podnikatelé nebo společnosti z Kypru, případně je „v minulosti kyperské firmy založily“. 

O den později pak také MF DNES uvedla, že existuje propojení mezi dárcovskými firmami a Věslavem Michalikem. Jméno tohoto bývalého kandidáta na post ministra průmyslu a obchodu za STAN bylo již dříve spojováno s netransparentními osobními půjčkami, které mu měla poskytovat společnost se sídlem právě na Kypru. 

Poslanec Nacher nicméně odkazuje především na článek ze čtvrtka 13. ledna, který vyšel na webu Seznam Zprávy. Ten analyzoval povolební finanční dary hnutí STAN a upozornil na to, že za finančními příspěvky v hodnotě několika milionů korun stojí trojice podnikatelů, přičemž jeden z nich je v současnosti trestně stíhaný. Proti zbylým dvěma bylo navíc trestní stíhání vedeno v minulosti. Článek také zmiňuje dary hnutí STAN od firmy REMA, která „podle některých právních názorů žádný dar politické straně či hnutí nebyla oprávněna poskytovat, jelikož působí v oblasti recyklace elektroodpadu, kde to nový zákon zakazuje“.

Ačkoliv hlavním tématem textu Seznam Zpráv nebyla primárně neprůhledná struktura financování spojená s firmami z Kypru, o které hovoří poslanec Nacher, článek se o ní zmiňuje. „Finance poskytly mimo jiné společnosti vlastněné neprůhlednými skořápkami na Kypru a v Lucembursku,“ stojí v něm například. Vzhledem k tomu, že s touto kauzou přišla jako první MF DNES a později ji doplnily i Seznam Zprávy, můžeme říct, že se o ní hovořilo opakovaně. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že 18. ledna následně předseda STAN Vít Rakušan oznámil, že hnutí „vrátí veškeré dary, které dostalo od právnických osob od sněmovních voleb až do dnešního dne“. Jednat by se mělo o celkem 3,42 milionu korun.

Jan Farský, člen hnutí Starostové a nezávislí, oznámil 10. ledna na svém Twitteru přijetí na půlroční stáž na americké Oregonské státní univerzitě, kde získal stipendium. 

Následně dodal, že stáž konzultoval jak s předsedou STAN Vítem Rakušenem, tak s premiérem Petrem Fialou, kteří ho v tomto podpořili. V souvislosti s tím také, dle svých slov, rezignuje na post předsedy poslaneckého klubu STAN. 

Jan Farský měl odlétat do USA ve čtvrtek 13. ledna, avšak kvůli hlasování o důvěře vlády let odložil a zůstal. Po zveřejnění informací o jeho pobytu v USA se zvedla vlna kritiky, kdy opozice požadovala rezignaci Farského na jeho poslanecký mandát. Navzdory této kritice však Farský na stáž do USA odcestoval.

Závěrem uveďme, že poslanec Nacher ve svém výroku hovoří o době 8 měsíců, po kterou má poslanec Farský chybět ve Sněmovně s tím, že informace o této lhůtě má pocházet od hnutí STAN. Žádné takové přímé vyjádření se nám nepodařilo dohledat. Nicméně sám poslanec Farský 11. ledna v pořadu Události, komentáře (video od 34:00) řekl, že původní plánovaná doba jeho pobytu v USA činila skutečně 8 měsíců. V současné době má ale údajně „předjednáno“ zkrácení této lhůty na půl roku. 

Jak toto předjednání dopadne, nelze v současnosti predikovat. Nicméně vzhledem k tomu, že z veřejně dostupných zdrojů lze dovodit, že pobyt Farského v USA může trvat až 8 měsíců, hodnotíme daný výrok jako pravdivý.

Několik vládních poslanců si v rámci svých vystoupení na 6. schůzi Sněmovny, na které se jednalo především o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy, neodpustilo kritiku opozičních poslanců z řad hnutí ANO.  

Například poslanec Marek Benda (ODS) při své řeči zmínil: „Dlouhou dobu jsem myslel, že to bude normální, ale když jsem slyšel poslance Kolovratníka (poslance za ANO, pozn. Demagog.cz), kterého jinak pokládám za poměrně racionální bytost, jak říká šestou větu: A na závěr..., tak jsem pochopil, že to dnes racionální nebude (…).“ Pro úplnost uveďme, že v tomto případě Marek Benda Martinu Kolovratníkovi trochu křivdil, protože ten ve svém předcházejícím, přibližně 25minutovém vystoupení použil podobnou formulaci pouze zhruba čtyřikrát.

Patrik Nacher nicméně ve svém výroku pravděpodobně reaguje na slova poslance Pavla Žáčka (ODS), který ve svém příspěvku pronesl: „Je to radost slyšet kolegy z ANO, že jsou schopni mluvit souvisle, že neslyšíme jenom ten ječák premiéra Babiše.“ Proti Žáčkově vyjádření se ihned ohradili následující řečníci Robert Králíček či Alena Schillerová z hnutí ANO, kteří ho žádali, aby je neurážel.

Později při projednávání také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) poprosil poslance z hnutí ANO, aby své projevy „nečetli z papírů“. Kritizoval také to, že některá vystoupení opozičních poslanců podle něj nesouvisela se situací řešenou na aktuálním jednání. „A když už si to píšete sami nebo možná u některých je to někým jiným napsáno, tak poprosím, ať jsou tam potom relevantní pravdivé informace,“ dodal Jurečka.  

K psaným projevům se následně vyjádřil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS): „Očekával jsem debatu. Někdy jsem se i dočkal, ale spíš to byl večer, nebo dopoledne, odpoledne a večer přátel čtení napsaných textů. Proč ne, mnohým to čtení šlo docela dobře a chci ocenit ty, kteří mluvili spatra, nejenom z poznámek, protože takhle je to debata.“

Během téměř 24 hodin dlouhé schůze, na jejímž závěru získal Fialův kabinet důvěru, tedy skutečně zazněly invektivy podobné těm, které zmiňuje Patrik Nacher. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext uveďme, že Patrik Nacher tímto výrokem poukazuje na vystoupení Mariana Jurečky v Poslanecké sněmovně 12. ledna při hlasování o důvěře vládě Petra Fialy. Jurečka tehdy konkrétně řekl, že přišel žádat o důvěru poslance své koalice, a ne „ty, kteří vládli poslední čtyři roky s komunisty, kteří přivedli tuto zemi do situace, ve které jsme“. Své vyjádření poté také zopakoval i na svém twitterovém účtu.

Ve vládě Bohuslava Sobotky, která se skládala z ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL, působil současný předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka jako ministr zemědělství. Funkci vykonával od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017, tedy téměř 4 roky.

Na začátek uveďme, že Patrik Nacher hovoří (video, 10:18) o situaci, kdy bylo při večerní části prvního dne jednání o důvěře vládě přihlášeno k rozpravě 26 poslanců. Tento počet se dle jeho slov během chvíle snížil na 21, k čemuž mělo dojít po domluvě v Poslanecké sněmovně. „My jsme opravdu už si napsali kolem desáté hodiny, že budou vystupovat jenom ti stínoví ministři a ti ostatní poslanci že to velmi zkrátí nebo se odhlásí. Také v jeden moment to kleslo z 26 na 21 přihlášených, aby se to nenatahovalo,“ uvedl konkrétně Nacher.

Jak je zřejmé ze záznamu jednání Poslanecké sněmovny, přibližně ve 21 hodin bylo do rozpravy přihlášeno (video) celkem 26 poslanců. Po 22. hodině se počet přihlášených poslanců skutečně snížil (video) na 21.

Pro hodnocení výroku je ovšem nutné dodat, že během této hodiny neklesl počet přihlášených poslanců z důvodu, že by se odhlásili z rozpravy. Za uvedenou dobu se odhlásil pouze jeden (video) poslanec, a to ve 22:10. Důvodem poklesu tak byl zejména fakt, že během uvedené doby vystoupili v obecné rozpravě se svým projevem 4 přihlášení poslanci.

Upřesněme, že zhruba ve 20:50, kdy bylo do rozpravy přihlášeno zmiňovaných 26 poslanců, na plénu hovořila (video) poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). Po jejím projevu a po projevech přihlášených poslanců (video) Raise, Králíčka a Stržínka (všichni hnutí ANO) klesl tento počet na 22. Toto číslo pak ukazovala tabule v Poslanecké sněmovně (video) i v době projevu Taťány Malé (ANO). Během něho se ve zmiňovaných 22:10 odhlásil jeden poslanec, a celkové číslo přihlášených tedy kleslo na 21.

Na závěr tedy shrňme, že z celého znění vyjádření Patrika Nachera vyplývá, že pokles přihlášených poslanců spojuje s jejich odhlášením z rozpravy. Ačkoli je pravdou, že počet přihlášených mezi devátou a desátou hodinou skutečně klesl z 26 na 21, nebyl tento pokles způsoben odhlášením řečníků, nýbrž tím, že za tuto dobu několik z přihlášených již řečnilo. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící. 

Pro kontext dodejme, že jednání začalo 12. ledna v 9 hodin a trvalo až do 13. ledna do 7 hodin, poté bylo přerušeno. Pokračovalo 13. ledna večer, kdy byla vládě Petra Fialy vyslovena důvěra. Jednalo se tak o nejdelší jednání Poslanecké sněmovny o důvěře vládě. Více se délce jednání věnujeme zde.

Během jednání Sněmovny o vyslovení důvěry nové vládě Patrik Nacher několikrát ve spojitosti s úsporami, které kabinet Petra Fialy deklaruje ve svém programovém prohlášení, připomněl jeden z dřívějších návrhů ODS. Přesněji se jedná o pozměňovací návrh (.pdf) k návrhu státního rozpočtu na rok 2021, který ODS předložila v prosinci 2020. Přinést měl úspory až 80,8 miliardy korun, jak také ve Sněmovně zmiňoval Patrik Nacher:

„Na co zapomněl (Zbyněk Stanjura, pozn. Demagog.cz), nebo neodpověděl, co jsem mu podtrhl, je to, jestli, jak se teď hledají ty úspory, jestli nepoužijete ten pozměňovací návrh úspor 80 miliard, který jste dali minulý rok.“

Pro úplnost dodejme, že žádnou z navrhovaných úspor (.pdf, str. 26–29) při schvalování rozpočtu na rok 2021 Sněmovna nepřijala.

Ministr financí Zbyněk Stanjura poté na vyjádření Patrika Nachera reagoval slovy: „To byl pozměňovací návrh poslaneckého klubu ODS. Pro ODS je to základ vyjednávání s koaličními partnery, na tom se nic nemění. Když se podíváte na naše pozměňovací návrhy v několika posledních letech, tak přesně poznáte oblasti, na které jsem cílil.“

Patrik Nacher tedy Zbyňka Stanjuru ve výroku necituje zcela přesně, ale interpretuje jeho vyjádření svými vlastními slovy. Výrok nicméně celkově hodnotíme jako pravdivý. A to i vzhledem ke skutečnosti, že například hnutí STAN, tedy jeden z koaličních partnerů ODS, dříve uvedlo, že v rozpočtu na rok 2022 je možné najít úspory jen zhruba ve výši 60 miliard korun.

Na závěr ještě doplňme, že Patrik Nacher ve výroku mluví o tom, že ODS uváděný pozměňovací návrh podala „minulý rok“. Občanští demokraté nicméně návrh předložili již na konci roku 2020, tedy v předminulém roce. Jedná se však jen o poměrně drobnou nepřesnost, a na naše celkové hodnocení výroku tak nemá vliv.

Během rozpravy, která předcházela hlasování o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka konkrétně uvedl: „Já se přiznám, že jsem tady nepřišel ani žádat o důvěru vás, zástupců těchto dvou politických stran (ANO a SPD, pozn. Demagog.cz). Opravdu já jsem tady přišel žádat o důvěru poslance naší koalice, našich 108 poslanců.“ 

Uveďme, že Jurečka ve svém vyjádření reagoval na předchozí vystoupení poslanců opozičních hnutí ANO a SPD, kteří využili svého práva a jednotlivě u řečnického pultu vysvětlovali své důvody, proč novou vládu při hlasování nepodpoří. Jednání Sněmovny, které začalo 12. ledna v 9 hodin ráno, se proto poměrně protahovalo. 

Právě výše citované vyjádření, které Marian Jurečka pronesl přibližně v 11 hodin večer, ale i další večerní vyjádření členů vlády poté vyvolala reakci opozice, na což svým výrokem poukazuje i Patrik Nacher. Poslanci tak s krátkými přestávkami jednali až do 13. ledna do 7 hodin ráno. Další projednávání poté následovalo 13. ledna večer, kdy už došlo k samotnému hlasování, jehož prostřednictvím nová vláda důvěru Sněmovny skutečně získala.

Doplňme, že chvíli po svém projevu Marian Jurečka zveřejnil informaci v podobném znění také na svém twitterovém účtu.