Patrik Nacher

Patrik Nacher (ANO 2011) mluví o odhadu úspor ve státních rozpočtech, které by celkově do roku 2030 měla přinést již schválená změna parametrů valorizace důchodů.

Upřesněme, že na této změně (.docx) se vláda Petra Fialy v únoru shodla s cílem snížit deficit veřejných financí (.pdf, str. 1). Podle dřívějšího znění zákona o důchodovém pojištění se měla v červnu 2023 při mimořádné valorizaci důchodů zvýšit procentní výměra důchodů o 11,5 % (.doc, str. 1), tedy o tolik, o kolik v daném období narostly ceny. Celkově by se tak průměrný důchod navýšil o 1 770 Kč. 

Vláda nicméně navrhla způsob výměry důchodů změnit, a to tak, aby se navýšení skládalo ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 % (dohromady tedy v průměru o 760 Kč). Tímto krokem má být podle vlády zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Novelu zákona o důchodovém pojištění pak poslanci po několikadenním jednání dne 4. března nakonec schválili, stejně jako následně Senát. Po prezidentově podpisu pak byla novela vyhlášena ve Sbírce zákonů s účinností od 20. března 2023.

Odhad snížení výdajů o 250 mld. Kč do roku 2030 díky změně valorizace důchodů do roku 2030 vydala Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém stanovisku z 9. března. „V absolutním vyjádření znamená snížení mimořádné valorizace projednané Parlamentem České republiky redukci výdajů veřejných rozpočtů zhruba o 250 mld. korun mezi lety 2023–2030 a v relativním vyjádření zhruba o 0,36 % HDP každý rok,“ uvedla NRR (.pdf, str. 2). NRR skutečně neuvádí, že by při vytváření tohoto odhadu brala v úvahu vliv případných dalších revizí valorizačního mechanismu. 

Dodejme, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na schůzi Senátu odhadoval, že díky novému valorizačnímu mechanismu budou celkové úspory do roku 2030 dosahovat dokonce až 291,3 mld. Kč.

Národní rozpočtová rada tedy skutečně odhaduje, že nynější úprava valorizačního mechanismu do roku 2030 celkově uspoří 250 miliard korun. Z dokumentů NRR přitom vyplývá, že při vytváření této predikce Rada nezapočítávala vlivy možných dalších revizí valorizačního mechanismu, jak uvádí Patrik Nacher. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher uvedl tento výrok ve spojitosti se svým přesvědčením, že by na přípravě důchodové reformy měla pracovat vláda společně s opozicí a odborníky, aby panovala obecná shoda, která zaručí, že se nastolené změny udrží i v případě změny vlády. Jako negativní příklad z minulosti pak uvádí zavedení druhého pilíře důchodové reformy, který jedna vláda zavedla, a ta následující zrušila. 

Patrik Nacher konkrétně odkazuje na změny pravidel v důchodovém systému, které prosadila vláda Petra Nečase (2010–2013). Tyto změny se označují jako malá a velká důchodová reforma. Právě ta se týkala vytvoření tzv. druhého pilíře důchodového systému (.pdf, str. 100–101), který měl z části nahradit povinný první pilíř financovaný ze sociálního pojištění (.pdf, str. 1).

Ke schválení zákonů, které vedly ke spuštění velké důchodové reformy (.pdf, str. 26) došlo v roce 2011 a v roce 2012. Reforma byla následně zahájena v lednu 2013 a snažila se o aktivnější zapojení obyvatel do důchodového systému prostřednictvím vytvoření druhého pilíře. Ten tvořily soukromé fondy dotované státem, do kterých si lidé dobrovolně mohli převést část svého důchodového spoření. Daný mechanismus konkrétně občanům umožnil převést„3 procentní body jejich sociálních odvodů na soukromé spoření za předpokladu, že k tomu přidají další 2 procentní body ze svých prostředků“. Součástí bylo také zpřísnění pravidel pro získání státní podpory ve třetím pilíři, který představuje penzijní připojištění.

Jak jsme psali výše, druhý pilíř měl částečně nahradit pilíř první, tedy základní důchodové pojištění (.pdf, str. 1). Aby se nahradil výpadek příjmů prvního pilíře, došlo tehdy zároveň k navýšení sazeb DPH (.pdf, str. 104–105), což mělo zajistit dostatek prostředků na vyplácení důchodů z veřejného důchodového systému (I. pilíře).

Tato reforma však neměla podporu opozice a byla součástí reforem, proti kterým tehdejší opoziční strany ČSSD a KSČM vedly v listopadu 2011 obstrukce. Požadavkem ČSSD bylo mimo jiné, aby vláda odložila důchodovou reformu na rok 2015, kdy by výsledky parlamentních voleb ukázaly, zda lidé důchodovou reformu chtějí. Tento požadavek však Nečasova vláda nepřijala. Dodejme, že Nečasova vláda sloučila projednávání důchodové, zdravotnické a sociální reformy, aby právě očekávané obstrukce ze strany opozice omezila. 

V roce 2015 pak vláda Bohuslava Sobotky (2014–2017) zrušila reformní kroky předchozí vlády včetně zmiňovaného druhého pilíře. Dle dokumentu (.pdf) vypracovaného v roce 2017 Úřadem vlády byly prvky důchodové reformy přijímány negativně jak laiky, tak odborníky (.pdf, str. 100–101). Druhý pilíř byl neúspěšný, protože byl ze strany veřejnosti téměř ignorován (zapojilo se do něj pouze něco okolo 85 000 lidí). Uvádí se, že výhodný byl především pro lidi s vyšším a středním příjmem.

Vláda Petra Nečase tedy skutečně v roce 2012 schválila tzv. velkou důchodovou reformu, jejíž součástí byl i Patrikem Nacherem zmiňovaný druhý pilíř důchodového systému. Opoziční strany ČSSD a KSČM byly nicméně proti. Proto poté, co se v roce 2014 stal novým premiérem Bohuslav Sobotka (ČSSD), byl tento druhý pilíř opravdu zrušen. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý. 

Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher v rozhovoru reaguje na postoj prezidenta Petra Pavla k mimořádné úpravě valorizace penzí, kterou podepsal. Zároveň je ale podle Pavla nutné, aby způsob projednávání návrhu přezkoumal Ústavní soud. Patrik Nacher dále kritizuje vládu, že o vysoké inflaci (a tedy i o nutnosti mimořádně zvýšit penze) věděla dlouho, ale s úpravou zákona podle něj přišla pozdě.

Zvyšování důchodů

Nejprve zmiňme, že výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K poslední mimořádné valorizaci došlo v červnu 2022, přičemž inflace zmíněnou hranici 5 % přesáhla v lednu letošního roku, a to dokonce jen za samotný leden (.xlsx). Dle současného znění zákona by proto mělo po pěti měsících, tedy v červnu 2023, dojít k další mimořádné valorizaci. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Celkově se tak průměrný důchod měl navýšit o 1 770 Kč.

Vláda nicméně navrhla způsob výměry důchodů změnit, a to tak, aby se navýšení skládalo ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 % (dohromady tedy v průměru o 760 Kč). Tímto krokem má být podle vlády zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Novelu zákona o důchodovém pojištění pak poslanci po několikadenním jednání 4. března nakonec schválili, stejně jako následně Senát. Po prezidentově podpisu pak byla novela vyhlášena ve Sbírce zákonů s účinností od 20. března 2023.

Inflace

Průměrná inflace za rok 2022 činila 15,1 % (.pdf). Jak je vidět na grafu, dle dat Českého statistického úřadu se pak meziroční inflace dostala nad 15 procent dokonce už v květnu loňského roku. Od té doby pod tuto hranici neklesla.

Zmiňme, že ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) 25. prosince 2022 v České televizi řekl, že se v létě průměrná penze kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší o zhruba 670 až 700 korun, a dodal, že přesnější číslo bude dopočítáno později. Toto zvýšení by pro rozpočet představovalo zátěž přibližně 20 miliard korun, což by, jak tehdy uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura, nemělo být významným problémem, kvůli kterému by se musela dělat novela státního rozpočtu. Podobně se pak vyjádřil i koncem letošního února.

V lednu letošního roku pak šéf rezortu práce a sociálních věcí navýšil odhad mimořádného navýšení důchodů kvůli vzrůstající inflaci na 750 až 1 000 korun, nicméně opět dodal, že je třeba počkat na hodnocení inflace za měsíc leden. Dodejme, že výdaje na mimořádnou valorizaci v červnu 2023, která by proběhla podle nezměněných pravidel, by podle Ministerstva práce a sociálních věcí činily 34 miliard korun (.pdf, str. 1).

Státní rozpočet na rok 2023

Uveďme, že podle zákona musí vláda Poslanecké sněmovně předložit návrh státního rozpočtu do 30. září. Ministerstvo financí má pak povinnost předložit návrhy výdajů vládě už do 31. května a návrh celkového rozpočtu pak předkládá vládě do konce srpna.

V návrhu (.pdf) rozpočtu na rok 2023 vláda na mimořádnou valorizaci skutečně žádné výdaje nevyčlenila. V dokumentu pouze stojí (.pdf, str. 80 z 516): „Na výdajové straně návrhu jsou oproti rozpočtu na rok 2022 o 141,4 miliard Kč vyšší výdaje pro kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel a především na nové valorizace důchodů.“

Z dalších částí návrhů však vyplývá (.pdf, str. 98 a 99 z 516), že tyto výdaje byly navýšeny kvůli mimořádným valorizacím, ke kterým vláda Petra Fialy v loňském roce musela přistoupit. Návrh dále uvádí (.pdf, str. 129 z 516): „Oproti očekávané skutečnosti roku 2022 se navrhuje zvýšit výdaje na důchody o 81,2 mld. Kč. V tomto nárůstu jsou zohledněny mimořádné valorizace důchodů z roku 2022, výdaje na zákonnou valorizaci důchodů i prostředky na nárůst počtu důchodců.“ Tato zmínka o zákonné valorizaci se zjevně vztahuje na pravidelné zvyšování penzí, které nastává na začátku každého roku, jak popisujeme výše.

Na skutečnost, že zákon o státním rozpočtu pro rok 2023 nepočítá s výdaji na mimořádnou valorizaci, upozorňovala v prosinci minulého roku například i Národní rozpočtová rada (.pdf, str. 2–3). Konkrétně k tomu tento nezávislý odborný orgán, který se věnuje vyhodnocování rozpočtové politiky státu, tehdy uvedl: „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (…) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány“ (.pdf, str. 2–3).

Pro úplnost je také vhodné doplnit, že samotný návrh státního rozpočtu vycházel z makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2022 (.pdf, str. 89 z 516). Ta přitom pro 3. a 4. čtvrtletí roku 2022 odhadovala meziroční míru inflace na více než 18 % (.pdf, str. 2). Připomeňme, že období, za které se sleduje růst inflace pro stanovení mimořádné valorizace, začíná právě červencem 2022. Pro první čtvrtletí roku 2023 pak Ministerstvo financí inflaci odhadovalo na přibližně 15 % (.pdf, str. 2). Podobnou prognózu v srpnu 2022 zveřejnila i Česká národní banka (.pdf, str. 6).

Závěr

Meziroční inflace tedy od června minulého roku dosahuje více než 15 %. Pod tuto hodnotu neklesla dokonce už od května 2022. Vláda přitom v návrhu rozpočtu na letošní rok nevyčlenila výdaje na mimořádnou červnovou valorizaci, jak správně uvádí Patrik Nacher. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Opoziční poslanec Patrik Nacher se v rozhovoru staví proti úvahám o zvýšení daně z nemovitosti. Vládní koalici, respektive ODS, pak kritizuje za to, že se po volbách chová jinak, než před nimi slibovala. Svým výrokem se snaží dokázat, že jeho postoj je naopak dlouhodobě konzistentní. 

Patrik Nacher se stal poprvé poslancem za ANO v roce 2017, v roce 2021 mandát obhájil. Pro přesnost uveďme, že daň „z převodu nemovitostí“ se na daň „z nabytí nemovitých věcí“ změnila v roce 2014. Hlasování Patrika Nachera se proto týkala až druhé jmenované. 

Opoziční ODS během vlády Andreje Babiše o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí skutečně usilovala. Její poslanci jej navrhli (.pdf, str. 3–4) již v prosinci 2017, Patrik Nacher nicméně 23. ledna 2018 v rámci prvního čtení hlasoval pro zamítnutí návrhu stejně jako jeho spolustraníci.

Přibližně o rok později, v listopadu 2018, se ODS pokusila zrušení daně prosadit při projednávání novely, kterou předložil poslanec hnutí ANO Karel Rais a která osvobozovala od daně prodej nových bytů v rodinných domech (.pdf, str. 4–5). Poslanec za ODS Vojtěch Munzar (.pdf, str. 1) tehdy podal pozměňovací návrh (.pdf, str. 1), kterým chtěl daň z nabytí nemovitých věcí bez náhrady zrušit. Patrik Nacher jej 8. března 2019 během hlasování v Poslanecké sněmovně skutečně jako jediný z ANO podpořil, přesto ale dolní komora tento návrh neschválila.

Totéž Patrik Nacher v daném roce zopakoval i 24. září, když se daň ve svém pozměňovacím návrhu téže novely pokusil zrušit i Senát. Sněmovna tehdy nicméně i tento návrh odmítla.

Zrušení daně se podařilo prosadit v roce 2020, kdy se jednalo o vládní návrh, na kterém panovala mezi stranami shoda. Patrik Nacher pro jeho přijetí hlasoval 8. července 2020 v rámci třetího čtení a 15. září pak podpořil i jeho znění vrácené Senátem.

Byť tedy Patrik Nacher pro zrušení daně z nemovitých věcí v minulosti hlasoval, a to i v případě, že šlo o návrh opoziční ODS, nečinil tak „vždycky“. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Patrik Nacher mluví o plakátu, který koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) použila v kampani před sněmovními volbami v říjnu 2021. Koalice se prostřednictvím plakátu vymezovala proti zvyšování daně z nemovitosti, přičemž právě toto sdělení na svém facebooku v srpnu 2021 sdílel Zbyněk Stanjura (ODS). V komentáři k příspěvku tehdy napsal: „Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný. (…) To není správná cesta. My naopak chceme digitalizaci, zjednodušení stavebního řízení a nízké daně.“

Sama ODS na svém facebookovém účtu o několik týdnů dříve zveřejnila příspěvek s podobně odmítavým vyjádřením Zbyňka Stanjury. Citovala zde jeho slova: „Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům. Nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu. Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme.“

Hodí se ovšem doplnit, že se jednalo pouze o stanovisko koalice SPOLU, nikoliv všech stran současné vládnípětikoalice. Například vládní Piráti se před sněmovními volbami k návrhům na zvyšování daně z nemovitosti v určitých případech nestavěli tak odmítavě. Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht např. v květnu 2021 vyjádřil podporu zvyšování daně z nemovitosti u velkých firem. V diskuzi na CNN Prima News tehdy uvedl (video, čas 39:55): „Pokud tady máme společnosti, které na zelené louce z půdního fondu staví krabice za městy, (…) kde nejsou ani zaměstnanci, tak tyto velké společnosti, proč se o tom (zvýšení daně z nemovitosti, pozn. Demagog.cz) nebavit.“

Nynější ministr financí Zbyněk Stanjura se na svých sociálních sítích před sněmovními volbami skutečně stavěl odmítavě ke zvyšování daně z nemovitosti. Naopak letos 15. března řekl, že podle něj by se daň z nemovitosti mohla zvýšit až dvojnásobně. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost je vhodno doplnit, že předseda Pirátů Ivan Bartoš 15. března Stanjurův návrh komentoval slovy, že mezi stranami vládní koalice na zvýšení daně z nemovitosti zatím není shoda.

Patrik Nacher v rozhovoru uvádí, že se vláda Petra Fialy rozhodla kvůli vysoké inflaci zpomalit růst důchodů, ale u církevních restitucí, které jsou také navázané na růst inflace, změny neprovedla. V  debatě konkrétně kritizuje slova Michaela Kohajdy o tom, že stát úpravou valorizace penzí „ušetří“ v roce 2023 19 miliard Kč a v roce 2024 dalších zhruba 30 miliard Kč. Podle Nachera totiž tyto peníze náleží seniorům.

Připomeňme, že Fialův kabinet v Parlamentu prosadil změnu parametrů, podle nichž se v červnu 2023 při mimořádné valorizaci penzí zvýší důchody. Podle dřívějšího znění zákona o důchodovém pojištění mělo při této valorizaci v mimořádném termínu dojít k navýšení zásluhové (procentní) části důchodů o tolik procent, kolik činí růst spotřebitelských cen (inflace). V tomto případě se tedy mělo jednat o nárůst o 11,5 % (.doc, str. 1), čímž by se průměrný důchod navýšil o 1 770 Kč.

Vládní novela ale valorizaci upravila tak, že se v červnu penze navýší každému důchodci o pevnou částku 400 Kč (.doc, str. 3) a zároveň dojde k navýšení procentní výměry o 2,3 %. Celkově se tak průměrný důchod zvýší jen o 760 Kč, tedy nikoli o celý nárůst inflace.

V případě, že by se důchody v červnu 2023 valorizovaly podle dříve platných pravidel, znamenalo by to dle Ministerstva práce a sociálních věcí v letošním roce nárůst výdajů o 34 miliard korun (.pdf, str. 1). Snížením valorizace, kterou prosadila vláda Petra Fialy, nakonec v roce 2023 dojde k nárůstu výdajů o 15 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9). Co se týče roku 2024, důvodová zpráva k vládní novele uvádí, že bez změny valorizace by v příštím roce vzrostly výdaje na důchody o 59 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9). Díky novelizaci se ale výdaje zvýší o cca 26 miliard Kč.

Patrik Nacher porovnává tuto změnu pravidel mimořádného navýšení důchodů s výplatou církevních restitucí. Jejich výplata se totiž také váže na růst inflace. Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi se stát od roku 2013 zavázal církvím vyplatit finanční náhrady v celkové výši cca 59 miliard Kč, které jim bude splácet v ročních splátkách až do roku 2043, tj. třicet let.

Dle zákonné úpravy se přitom nesplacená částka restitucí „každoročně zvyšuje o míru roční inflace zveřejněnou Českým statistickým úřadem pro kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku výplaty konkrétní roční splátky“. Pro rok 2023 je tedy použita průměrná roční míra inflace v ČR za rok 2021, která činila 3,8 %.

Celková suma, kterou stát církvím ještě dluží, tak v roce 2023 kvůli inflaci vzrostla o přibližně 1,8 miliardy Kč. Konkrétně letos dosahuje necelých 48 mld. Kč (po vyplacení loňské splátky; .pdf, str. 2). Samotná splátka, kterou stát musí církvím v roce 2023 vyplatit, se podle informací (.pdf, str. 1–2) Ministerstva financí kvůli inflaci zvýšila o 87,8 milionu korun.

V roce 2024 se poté celkový restituční dluh zvýší o další 6,9 miliardy Kč v důsledku loňské 15,1% inflace. Pro státní rozpočet na rok 2024 to bude znamenat, že se splátka zvýší o 362 milionů korun (.pdf, str. 1–2). V roce 2025 podle odhadů dluh naroste o 5,2 miliardy (v závislosti na míře inflace za rok 2023), což by mělo vést k navýšení splátky o 287 milionů korun (.pdf, str. 1–2).

Zdroje dat v tabulce: zákon č. 428/2012 Sb.; Ministerstvo financí (.pdf); ČSÚ.

Vhodné je zde také dodat, že zmíněná celková částka cca 59 miliard Kč církvím podle zákona náleží jako finanční náhrada za majetek (lesy, pole a nemovitý majetek), který již stát v restitucích církvím nemohl vrátit. Smlouvy o vypořádání, v jejichž rámci se stát zavázal náhrady vyplatit, uzavřely jednotlivé církve a náboženské společnosti s ČR v roce 2013. Součástí těchto smluv muselo být dle zákona právě i ujednání o tom, že stát nesplacené částky finanční náhrady každoročně navyšuje podle míry inflace (dosažené o dva roky nazpět). 

Připomeňme také, že Ústavní soud v roce 2019 například zrušil zdanění finančních náhrad, které v té době prosadila vláda Andreje Babiše s podporou KSČM a SPD. Podle nálezu Ústavního soudu tehdy stát „nepřípustně retroaktivním způsobem“ (se zpětnou účinností) fakticky rozhodl o snížení „finanční náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání“. Toto dodatečné snížení finanční náhrady podle soudu porušovalo základní principy demokratického právního státu.

Závěr

V případě církevních restitucí nebyl systém automatické valorizace skutečně nijak novelizován a vláda v tomto volebním období ani nenavrhla jeho úpravu.

Patrik Nacher ve výroku nicméně srovnává dva případy valorizace, které nejsou zcela stejné. Valorizace církevních restitucí se řídí růstem inflace, k němuž došlo o dva roky nazpět. Mimořádná valorizace důchodů naopak vychází z aktuálnějšího růstu cen – červnová valorizace konkrétně z období od července 2022 do ledna 2023. 

Rozdílné jsou ale především dopady těchto valorizací na státní rozpočet. Valorizace církevních restitucí v roce 2023, která vychází z míry inflace 3,8 % za rok 2021, znamená pro státní rozpočet navýšení výdajů o 87,8 milionu Kč. V roce 2024, kdy se při výpočtu použije již vysoká míra inflace z roku 2022 (15,1 %), se kvůli valorizaci splátka finančních náhrad zvýší o 362 milionů Kč (viz tabulka výše). Dopad valorizace penzí na státní rozpočet je však řádově vyšší. V roce 2023 by se bez vládní novely výdaje na důchody zvýšily o 34 miliard Kč, v roce 2024 pak o cca 59 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9).

Z těchto důvodů proto výrok Patrika Nachera hodnotíme jako zavádějící. Doplňme také, že Ústavní soud v minulosti již pokus o snížení finančních náhrad církvím zrušil.

V pražském metru bývá nejkratší interval mezi jednotlivými vlaky ve špičce na lince C 115 sekund. Na trase B se ve špičce jedná o 140 sekund, na trase A pak o 150 sekund.

O možném snížení těchto intervalů se začalo diskutovat v roce 2020, kdy Dopravní podnik hl. m. Prahy zahájil konzultace s potenciálními dodavateli automatických řídicích systémů metra. Právě zavedení provozu bezobslužných vlaků by totiž mimo jiné umožnilo zkrácení stávajícího 115sekundového intervalu na lince C až na 85 sekund. Pražský dopravní podnik však uvádí, že nynější technologie systému zabezpečení vlakové trasy na lince C zkrácení intervalu nedovoluje.

Slovenský manažer Matej Augustín doplnil (.pdf, str. 78) neobsazené členské místo v představenstvu Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) v prosinci 2019. Na tuto pozici ho prosazoval tehdejší náměstek primátora Petr Hlubuček. Oba nyní figurují jako obvinění v kauze Dozimetr, která se týká právě pražského dopravního podniku.

Členové dozorčí rady za Piráty a sdružení Praha sobě dávali před chystanou volbou najevo, že pro Mateje Augustína hlasovat nebudou. „Za nás jako zástupce Prahy Sobě v dozorčí radě ale stále platí, že pana Augustína do funkce nepodpoříme,“ uvedl tehdy předseda dozorčí rady a náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). „Piráti do funkce v představenstvu DPP nepodpoří nikoho, kdo neprošel otevřeným výběrovým řízením,“ řekla poradkyně pražského primátora Hřiba Martina Vacková. 

Z veřejně dostupných zdrojů se nicméně nelze dozvědět, kteří členové dozorčí rady DPP pro Augustína hlasovali. Žádné záznamy jednání ani hlasování totiž nejsou veřejně dostupné. K dispozici je pouze strohé usnesení (.pdf) o jeho zvolení ve Sbírce listin.

I přesto se však v médiích objevily zmínky o tom, jak mělo hlasování probíhat. Podle serveru Seznam Zprávy se pro volbu Augustína vyslovilo osm z patnácti členů rady. Do čela dopravního podniku se měl dostat díky hlasům za Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a hnutí STAN) a zástupce z řad odborů DPP.

Ivo Vašíček, tehdejší člen dozorčí rady za Piráty, po hlasování uvedl, že on ani jeho pirátský kolega pro Mateje Augustína nehlasovali. Web Zdopravy.cz informoval, že Matej Augustín prošel při hlasování pouze o jeden hlas a pro byl nakonec i Adam Scheinherr z Prahy sobě. Ten na konci letošního června v rozhovoru pro Respekt nepřímo připustil, že pro Augustína hlasoval.

Tyto informace však z veřejně dostupných zdrojů nelze potvrdit. Jak jsme zmínili výše, hlasování dozorčí rady DPP není veřejné, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Patrik Nacher mluví o Dopravním podniku hl. m. Prahy (DPP) v souvislosti s kauzou Dozimetr, kvůli které se v podniku odehrály zásadní změny. Odvolán byl kromě člena představenstva Mateje Augustína i člen dozorčí rady Petr Hlubuček (STAN).

Dopravní podnik je největší firmou, kterou hl. m. Praha vlastní. Její dozorčí radu volí pražští radní, ta následně volí členy představenstva. Dozorčí rada představuje pro město kontrolní orgán, kterým magistrát realizuje svá vlastnická práva. Mezi její členy se mohou řadit jak nominanti politických stran, tak vítězové výběrových řízení z řad zaměstnanců.

Aby bylo možné výrok Patrika Nachera ověřit, je potřeba zkoumat složení rady hl. m. Prahy a dozorčí rady DPP v průběhu volebních období. Seznam členů dozorčí rady dopravního podniku od roku 1993 lze nalézt v obchodním rejstříku. Informace o stranické příslušnosti některých lidí, kteří byli členy dozorčí rady v prvním volebním období let 1990 až 1994, nicméně nejsou ve veřejně dostupných zdrojích dohledatelné. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na volební období začínající rokem 1994.

Volební období 1994 až 1998

Po volbách do zastupitelstev obcí na podzim roku 1994 koalici v Praze utvořily ODS, ODA a KDU-ČSL. V opozici tak skončila například Strana zelených, ČSSD či KSČM. Mezi členy dozorčí rady DPP byl v tomto volebním období i Jiří Paroubek (.pdf, str. 1) za ČSSD či Petr Zajíček za KSČM.

Volební období 1998 až 2002

Po volbách v listopadu 1998 do pražské rady zasedla koalice ODS a ČSSD. Primátorem byl do května 2002 Jan Kasl (ODS), v červenci ho nahradil Igor Němec (ODS). V opozici tehdy stála KSČM a Čtyřkoalice, která spojovala KDU-ČSL, Unii svobody, Občanskou demokratickou alianci a Demokratickou unii.

Členem dozorčí rady byl po celé toto období například výše zmiňovaný Petr Zajíček za KSČM (.pdf, str. 1). V únoru 1999 byl do rady zvolen i Vladimír Göringer, člen (.pdf, str. 1) opoziční Unie svobody, který v radě zůstal (.pdf, str. 9) až do března roku 2003 (.pdf, str. 9).

Volební období 2002 až 2006

Praha zůstala v těchto letech v rukou ODS a ČSSD, na post primátora zasedl Pavel Bém (ODS). V řadách opozice nadále zůstávala KDU-ČSL, Unie svobody, která se v roce 2001 sloučila s Demokratickou unií, dále pak koalice Sdružení nezávislých, Strany zelených a Strany pro otevřenou společnost a také uskupení Demokraté Jana Kasla.

Opozici v dozorčí radě reprezentoval (.pdf, str. 9, 61) v tomto volebním období například Petr Moos ze Sdružení nezávislých.

Volební období 2006 až 2010

Primátorem zůstal Pavel Bém (ODS) a v radě převažovali jeho spolustraníci, ČSSD se ale v tomto období zařadila k opoziční KSČM a v radě ji nahradili zástupci SNK Evropští demokraté a Strany zelených. Po vypuknutí kauzy Opencard v roce 2009 zůstala ODS v pražské radě sama.

V dozorčí radě na hospodaření DPP v tomto volebním období dohlížel (.pdf, str. 8) kromě zástupců radních stran i sociální demokrat Karel Březina, který v ní setrval i v roce 2010 (.pdf, str. 16).

Volební období 2010 až 2014

Pražský magistrát od podzimu 2010 nadále ovládala ODS, která nicméně rok po volbách ukončila stávající spolupráci s ČSSD. V listopadu 2011 se spojila s TOP 09 a tato koalice Prahu spravovala až do května roku 2013. Primátorem se na začátku volebního období stal Bohuslav Svoboda (ODS), v květnu 2013 byl ale v tajné volbě ze svého postu odvolán spolu s dalšími dvěma radními za ODS. Svou rezignací je následovali další dva jejich spolustraníci a menšinovou radu utvořila TOP 09 s podporou ČSSD.

V době první koalice, tedy ODS a ČSSD, se v dubnu 2011 stal členem dozorčí rady DPP Jiří Pařízek za TOP 09. Následná změna koalice na ODS a TOP 09 na podzim 2011 se odrazila i v dozorčí radě pražského dopravního podniku. V listopadu 2011 z ní byl odvolán Antonín Weinert (ČSSD) a tři zástupci ODS – Milan Richter, Dalibor Mlejnský a Marek Ječmének. Nahradili je členové TOP 09 Jiří Nouza a Michal Štěpán a také občanský demokrat Karel Hanzlík. Opozici v ní ale nadále reprezentoval Miloslav Ludvík (ČSSD), který byl nicméně na konci února 2012 odvolán (.pdf, str. 42) a ČSSD (ani jiná opoziční strana) tak v dozorčí radě neměla svého zástupce.

Další zástupci ČSSD se do dozorčí rady dostali až v srpnu 2013, kdy byl do rady zvolen (.pdf, str. 5) Vojtěch Kocourek (ČSSD), o tři měsíce později se k němu přidal (.pdf, str. 9, 75) i jeho spolustraník Karel Březina. V té době už nicméně v Praze vládla třetí koalice, tj. TOP 09 s podporou ČSSD. Nyní opoziční ODS však v dozorčí radě svého zástupce měla, jelikož až do prosince 2014 byla její členkou např. Andrea Vlásenková (ODS).

Volební období 2014 až 2018

Na pražský magistrát se na podzim 2014 poprvé dostalo hnutí ANO a postu primátorky se ujala Adriana Krnáčová. V radě se k ANO přidala i ČSSD a trojkoalice Strany zelených, KDU-ČSL a STAN. Do opozice se tak postavila nejen KSČM, ale také ODS, TOP 09 a Piráti.

Nová administrativa první změny v dozorčí radě DPP provedla (.pdf, str. 13) už v prosinci 2014, kdy z ní odvolala výše zmíněnou Andreu Vlásenkovou (ODS), Martina Dlouhého (TOP 09) i jeho spolustraníky Jiřího Pařízka, Michala Štěpána, Jana Vašíčka a Marka Doležala. Poslední jmenovaný do ní ale byl ještě v prosinci 2014 znovuzvolen (.pdf, str. 25) a členem zůstal až do konce volebního období.

Prázdná místa v tomto kontrolním orgánu vyplnili (.pdf, str. 9) zástupci ANO Petr Novotný, Jarmila Bendová, Jaroslav Štěpánek a Martin Slabý spolu s Petrou Kolínskou (SZ), Petrem Hlubučkem (STAN), Petrem Dolínkem (ČSSD) a jeho spolustraníkem Vojtěchem Kocourkem, který se – podobně jako Doležal – vrátil po svém dřívějším vyloučení (.pdf, str. 13). Doplňme, že členem dozorčí rady byl spolu s těmito koaličními kandidáty zvolen i Petr Šimůnek (KSČM), který na tomto postu zůstal až do prosince 2018.

Volební období 2018 až 2022

Do současné pražské rady se v říjnu 2018 dostali zástupci Pirátů, kteří na post primátora dosadili Zdeňka Hřiba, a také Praha sobě a koalice Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL). Proti nim se do opozice postavili zastupitelé z ODS a ANO.

Po posledních komunálních volbách došlo v dozorčí radě DPP k zásadním změnám a nástupu mnoha nových tváří. Jejími členy zůstali (.pdf, str. 8) Petr Hlubuček (STAN), Marek Doležal (TOP 09), Petra Kolínská za Prahu sobě (.pdf) a několik dozorujících z řad zaměstnanců. Vrátil se i Michal Štěpán (TOP 09).

Dřívější členy z minulého volebního období na konci roku 2018 nahradili (.pdf, str. 8) členové Prahy sobě Adam Schneiherr, Pavel Vyhnánek a Michal Zdeněk spolu s Tomášem Mikeskou (STAN) a několika nestraníky a dopravními specialisty. V roce 2021 se k nim pak přidali (.pdf, str. 108) Jan Lička (Piráti) a nestraník Jakub Jiran, který je registrovaným příznivcem Pirátů.

Závěrem shrňme, že v každém volebním období od roku 1994 až do voleb v roce 2018 byl v dozorčí radě Dopravního podniku hl. m. Prahy alespoň jeden zástupce magistrátní opozice. Ve volebním období let 2010 až 2014 opozice svého člověka v dozorčí radě DPP zhruba rok neměla, ve zbývajícím čase ostatních tří let nicméně ano. Od začátku aktuálního volebního období se ovšem žádný zástupce opozice členem dozorčí rady DPP skutečně nestal, a výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher svým výrokem v souvislosti s kauzou Dozimetr poukazuje na to, že pražský dopravní podnik (DPP) hospodaří s velkým objemem peněz, a tak je pochopitelné, že dlouhodobě existují snahy se na provozu Dopravního podniku obohatit.

Patrik Nacher použil slovo rozpočet, celkový objem příjmů DPP ale v účetnictví podniku zachycuje obrat. Pojem rozpočet se v dokumentech DPP používá (.pdf) především v souvislosti s dotacemi z rozpočtu hl. města Prahy. V rámci ověření tohoto výroku se proto zaměříme právě na obrat.

Následující graf zachycuje obraty DPP v posledních několika letech tak, jak jsou uvedeny ve výkazech zisků a ztrát obsažených ve výročních zprávách. Můžeme vidět, že se obrat skutečně dlouhodobě pohybuje v rozmezí cca 21–23 miliard korun za rok a v posledním roce dosáhl právě Patrikem Nacherem uvedených 22 mld. Kč.

Zdroje dat ke grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (vše .pdf).