Patrik Nacher

Patrik Nacher (ANO) odpovídá na otázku, zda bude hlasovat pro vydání Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. Uvádí, že s kampaní SPD před krajskými volbami v roce 2024 nesouhlasil. Dodává ovšem, že nechce svůj postoj k vydání Tomia Okamury předčasně sdělovat.

Trestní stíhání Tomia Okamury

Na hnutí SPD byla v létě 2024 podána trestní oznámení kvůli předvolebním plakátům a billboardům, které podle kritiků podněcovaly rasovou nenávist vůči skupině osob. Trestní oznámení se týkala především plakátu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který zobrazoval muže tmavé pleti se zakrvácenou košilí a nesl slogan „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“.

Policie následně v lednu požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání kvůli podezření ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Sněmovna Okamuru vydala v únoru 2025. Po sněmovních volbách a Okamurově opětovném zvolení se obnovila jeho poslanecká imunita. Policie tak musela znovu požádat o jeho vydání k trestnímu stíhání, což učinila v říjnu 2025.

Postoj Patrika Nachera

Patrik Nacher v debatě na CNN Prima News z 16. února 2025 označil kampaň SPD za „nevhodnou“ a uvedl, že „se mu nelíbila“ (video, čas 44:32). Zároveň však billboardy SPD srovnával s jinými politickými kampaněmi z minulosti, které podle něj tak velkou negativní odezvu nevyvolaly. Například s billboardy, na kterých byl vyobrazen Andrej Babiš po boku ruského prezidenta Vladimira Putina (video, čas 45:29).

Na profilech Patrika Nachera na sociálních sítích jsme další odsouzení kampaně SPD nenašli. Odsouzení plakátů jsme nenašli ani v mediální databázi Newton, která obsahuje mj. přepisy televizních debat a jiných vystoupení v médiích. V minulosti Nacher v souvislosti s kampaní SPD kritizoval především podání trestního oznámení Jiřím Pospíšilem (TOP 09) na Tomia Okamuru, které podle něj problematický billboard pouze zviditelnilo (video, čas 3:00).

Závěr

Patrik Nacher označil kampaň SPD v debatě na CNN Prima News z února 2025 za nevhodnou. Žádné další odsouzení kampaně SPD do krajských voleb 2024 ze strany Patrika Nachera jsme však nenašli. V minulosti se v souvislosti s kampaní Patrik Nacher vymezoval především proti trestnímu oznámení na Tomia Okamuru, které podal Jiří Pospíšil a které podle Nachera kampaň pouze zviditelnilo. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) vysvětluje, proč bude hlasovat proti vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Podle Nachera se rozhodování o vydání stávají součástí volební kampaně, což demonstruje na tom, že byl Andrej Babiš podle něj k trestnímu stíhání vydán už dvakrát, a to vždy před volbami.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost policie o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo dorazila do Sněmovny poprvé v srpnu 2017. Ještě ten měsíc poslanci z mandátového a imunitního výboru doporučili Sněmovně Babiše vydat. Jeho vydání poté Sněmovna odhlasovala 6. září 2017 (.pdf), tedy krátce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. V době hlasování o vydání vládla koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL. Pro jeho vydání tehdy hlasovali poslanci ČSSD, KSČM, ODS, T0P 09 a KDU-ČSL. Poslanci hnutí ANO se naopak hlasování zdrželi, vyjma Andreje Babiše, který hlasoval pro své vydání. Patrik Nacher tehdy ještě nebyl poslanec, do Sněmovny byl poprvé zvolen až po sněmovních volbách v říjnu 2017.

Policie do Sněmovny podruhé doručila žádost o vydání Andreje Babiše 21. listopadu 2017, protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Podruhé tak poslanci hlasovali o vydání šéfa ANO Babiše 19. ledna 2018. Pro jeho vydání hlasovali poslanci ODS, Pirátů, SPD, ČSSD, KSČM, TOP 09, KDU-ČSL a STAN. Kromě Andreje Babiše všichni přítomní poslanci ANO byli proti vydání, včetně Patrika Nachera.

Ve volbách v říjnu 2021 Andrej Babiš opět obhájil poslanecký mandát. Následně poslanci potřetí odhlasovali jeho vydání 3. března 2022. Vydání šéfa hnutí ANO Babiše podpořilo 111 poslanců ze 176 přihlášených. Pro vydání hlasovali poslanci ODS, STAN, KDU-ČSL, SPD, TOP 09 a Pirátů, proti naopak bylo hnutí ANO, včetně Patrika Nachera. Sám Andrej Babiš se hlasování nezúčastnil.

Závěr

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš byl Poslaneckou sněmovnou vydán k trestnímu stíhání celkem třikrát. Poprvé v září 2017, tedy před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny, ve kterých byl Patrik Nacher poprvé zvolen poslancem, podruhé v lednu 2018 po těchto volbách a potřetí v březnu 2022 po sněmovních volbách konaných v říjnu 2021. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) se v kontextu diskuze vyjadřuje k problému střetu zájmů svého stranického šéfa a premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten totiž i měsíc od nástupu do čela vlády stále figuroval jako skutečný majitel koncernu Agrofert a prozatím nedokončil slibované převedení firmy do svěřenských fondů. Moderátor Lukáš Matoška se ptá, zda není potíž, že vláda žádá o důvěru, ačkoliv její premiér svůj střet zájmů zatím plně nevyřešil. Patrik Nacher v odpovědi tvrdí, že podle něj existuje zákonem stanovená 30denní lhůta, během které musí Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřešit. Dodává, že se podle něj tato lhůta může ještě prodloužit pro „objektivní důvody“.

Zákon o střetu zájmů

Zákon o střetu zájmů v § 4 uvádí, že veřejní funkcionáři včetně členů vlády nesmí podnikat nebo zastávat funkce ve statutárních orgánech firem. Právě tyto činnosti mají veřejní funkcionáři povinnost „ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce“. Stejný paragraf dále specifikuje, že pokud vnější okolnosti neumožní veřejnému funkcionáři takový střet zájmů do 30 dní vyřešit, „v dané lhůtě informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti“.

Andrej Babiš nicméně v Agrofertu pozici ve statutárním orgánu nezastává a podle dat v obchodním rejstříku je ve vztahu ke koncernu „pouze“ držitelem akcií a jeho skutečným vlastníkem. Uvedený § 4, jehož text je součástí zákona už od roku 2006, výslovně neuvádí, že členové vlády nesmí vlastnit firmy. Řada právníků, mezi nimi např. ústavní právník Ondřej Preuss, proto v této souvislosti uvedla, že se zmiňovaná 30denní lhůta na Andreje Babiše za současných okolností nevztahuje. Ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci na Ministerstvu spravedlnosti Jiří Kapras ovšem v listopadu 2025 pro server Seznam Zprávy řekl, že není jednoznačná shoda na tom, zda vlastnictví firmy definici „podnikání“ odpovídá, či ne.

Na Babiše jako na vlastníka Agrofertu se vztahují především paragrafy § 4b a § 4c, podle kterých nesmí firmy vlastněné veřejnými funkcionáři na úrovni členů vlády čerpat dotace a účastnit se zadávání veřejných zakázek. Třicetidenní lhůta se ale těchto paragrafů netýká. Povinnost nečerpat dotace a neúčastnit se veřejných zakázek tak pro Agrofert vznikla už v momentě, kdy byl Andrej Babiš uveden do funkce premiéra ČR. Některé instituce, jako např. Státní zemědělský intervenční fond, proto po Babišově jmenování pozastavily zpracovávání žádostí Agrofertu o dotace.

Závěr

Zákon o střetu zájmů v § 4 zakazuje členům vlády podnikat a zastávat funkce ve statutárních orgánech firem. Zároveň stanovuje, že člen vlády má povinnost ukončit takovou činnost do 30 dní od jmenování do funkce. V případě, že mu vnější okolnosti neumožní lhůtu dodržet, může ji skutečně překročit. Andrej Babiš v koncernu Agrofert nefiguruje jako člen řídícího orgánu a holding „pouze“ vlastní. Na tom, zda odpovídá právní definici „podnikatele“, podle zástupce Ministerstva spravedlnosti nepanuje úplná shoda. Babiše se ale jako vlastníka firmy dotýká především část zákona o střetu zájmů, která Agrofertu zakazuje čerpat dotace a podílet se na veřejných zakázkách. Tato povinnost začala pro koncern platit už v momentě, kdy se Babiš ujal premiérského křesla, daná část zákona totiž 30denní lhůtu nestanovuje. Výrok poslance Nachera proto hodnotíme jako zavádějící.

Moderátor poukazuje na skutečnost, že Andrej Babiš nevyřešil svůj střet zájmů do termínu, který původně slíbil, a ptá se Patrika Nachera (ANO), zda není problém, že Babišova vláda přesto žádá Sněmovnu o důvěru. Nacher odpovídá, že vyslovení důvěry musí proběhnout do zákonem stanovené lhůty, zatímco zákon o střetu zájmů umožňuje lhůtu pro jeho vyřešení prodloužit. 

Průběh žádosti o důvěru

Po volbách do Poslanecké sněmovny a jednání o sestavení nové vlády nejprve prezident republiky podle Ústavy jmenuje premiéra a teprve poté na jeho návrh jmenuje zbytek vlády. Ústava dále stanovuje, že: „Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.“ Ústava přitom začátek této lhůty váže na jmenování celé vlády, nikoli jen na jmenování premiéra.

Žádost o vyslovení důvěry vládě upravuje také jednací řád Poslanecké sněmovny, podle kterého předseda Sněmovny žádost zařadí na pořad nejbližší schůze tak, aby mohla být projednána nejpozději do 30 dnů od jmenování vlády. K vyslovení důvěry je potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Důvěra Babišova kabinetu

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše premiérem 9. prosince 2025 a jeho vládu poté 15. prosince 2025, kdy začala běžet třicetidenní lhůta pro žádost o vyslovení důvěry. Vláda předstoupila před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru 13. ledna 2026.

Závěr

Patrik Nacher se nemýlí v tvrzení, že lhůtu pro vyřešení střetu zájmů je podle zákona možné prodloužit, zatímco vyslovení důvěry vládě má pevně daný termín. Ústava nicméně ukládá nové vládě povinnost požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry do 30 dnů od jmenování celé vlády, nikoli jen samotného premiéra. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) reagoval na výrok Marka Bendy (ODS), který vysvětloval, proč se opozice více zaměřuje na výroky Tomia Okamury (SPD) a Filipa Turka (AUTO) než na programové prohlášení vlády. Podle Bendy bude postup opozice příští čtyři roky ovlivněn tím, nakolik budou vládní politici zpochybňovat zahraniční a vnitřní politiku ČR. Nacher kontroval, že opozice musí svou kritiku stavět právě na těchto výrocích, protože při číselném hodnocení se podle něj během vlády Petra Fialy reálné platy nedostaly ani na úroveň z let 2019 až 2021.

Vývoj reálných mezd během vlády Petra Fialy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd, kde porovnává růst reálné mzdy oproti určitému období. Pro rok 2025 byla zatím vydána zpráva pouze pro třetí čtvrtletí.

Podle údajů ČSÚ dosáhla v roce 2019 průměrná hrubá měsíční mzda 34 578 Kč a rostla i v dalších letech. Podle nejnovějších souhrnných dat za první tři čtvrtletí roku 2025 byla průměrná hrubá měsíční mzda 48 171 Kč, což oproti roku 2019 představuje nárůst o 39,3 %. Mezi zmíněnými lety však rostly i ceny. V cenách za rok 2019 tak průměrná hrubá mzda v roce 2025 odpovídá necelým 33 625 Kč. Mezi těmito lety tak došlo k reálnému poklesu průměrné hrubé mzdy o 953 Kč, tedy 2,8 %.

Fialova vláda nastoupila na konci roku 2021. Jak je vidět na následujícím grafu, reálné mzdy v letech 2019 až 2021 rostly. Následně ovšem jejich hodnota klesla a na úroveň z roku 2019 se během doby vlády Fialova kabinetu nevrátily, a to ani v roce 2025, kdy byly nejvyšší.

Závěr

Podle dat Českého statistického úřadu průměrná hrubá mzda v době Fialovy vlády rostla, v přepočtu na reálné hodnoty (v cenách roku 2019) ale čísla z let 2019 až 2021 nepřekonala. Poslední dostupná data ČSÚ ukazují, že reálné mzdy za první tři čtvrtletí roku 2025 byly o 2,8 % nižší než v roce 2019. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) odpovídá na otázku, jak bude hlasovat o žádostech soudu na vydání premiéra Andreje Babiše a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Nacher říká, že počká na podklady od policie k oběma případům, a situaci srovnává s případem Bohuslava Svobody (ODS), u kterého dle jeho slov nehlasoval pro vydání k trestnímu stíhání.

Hlasování v únoru 2014

Poslanecká sněmovna poprvé hlasovala o zbavení imunity poslance Bohuslava Svobody v únoru 2014. Jednalo se o žádost soudu o vydání Svobody k trestnímu stíhání v kauze Opencard, ve které čelil podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku a z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Sněmovna tehdy Svobodu k trestnímu stíhání vydala. Pro vydání hlasovali poslanci hnutí ANO, KSČM a Úsvitu a část poslanců ČSSD. Ze zástupců ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jako jediný pro vydání hlasoval sám Bohuslav Svoboda. Patrik Nacher v tomto volebním období nebyl poslanec.

Hlasování v lednu 2018

Podruhé Poslanecká sněmovna hlasovala o zbavení imunity poslance Bohuslava Svobody v lednu 2018. V případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách totiž musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Sněmovna tehdy Svobodu k trestnímu stíhání nevydala. Hnutí ANO, včetně Patrika Nachera, hlasovalo proti vydání Svobody společně s poslanci KDU-ČSL, TOP 09, většinou klubu ODS a některými Starosty. Pro vydání naopak hlasovali poslanci Pirátů, SPD, část poslanců ČSSD a KSČM. Sám Bohuslav Svoboda opět hlasoval pro své vydání.

Hlasování v březnu 2022

Naposledy Sněmovna hlasovala o vydání Svobody v březnu 2022. Tentokrát Svobodu k trestnímu stíhání vydala. Pro vydání hlasovaly všechny poslanecké kluby vyjma několika poslanců z hnutí ANO. Patrik Nacher se tohoto hlasování nezúčastnil a byl evidován jako nepřihlášen. 

Závěr

Patrik Nacher skutečně nehlasoval pro vydání Bohuslava Svobody k trestnímu stíhání. V roce 2022 sice nebyl při hlasování v dolní komoře přihlášen, o čtyři roky dříve ale stejně jako ostatní poslanci hnutí ANO hlasoval proti Svobodově vydání. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poplatky pro ČRo

Výši koncesionářského poplatku pro Český rozhlas (ČRo) upravuje stejně jako v případě České televize (ČT) zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. V době vysílání námi ověřované debaty byl poplatek za rozhlas stanoven na 45 korun měsíčně. Tyto poplatky tvoří pro ČT i ČRo většinu příjmů, jelikož tato média nemohou mít vzhledem k vlastním pravidlům (.pdf, str. 38) takové zisky z reklam jako komerční televize a rozhlasové vysílání.

Takzvanou mediální novelu, přesněji řečeno návrh novel zákona o České televizi, o Českém rozhlasu a o rozhlasových a televizních poplatcích (.pdf), vláda schválila v červnu 2024 (.pdf), kdy jej také předložila Poslanecké sněmovně. Novela obsahuje mj. právě zvýšení koncesionářských poplatků, a to o 15 korun u ČT a o 10 korun u ČRo. Měsíčně se tak poplatky od začátku května 2025 zvýšily na 150 korun za televizi a 55 korun za rádio (.pdf, str. 15 ze 164). Poplatky se navíc budou valorizovat o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace přesáhne šest procent (.pdf, str. 20).

Závěr

V době vysílání debaty byl poplatek za rozhlas stanoven na 45 korun měsíčně. S přijetím mediální novely se zvýšil o deset korun na 55 korun za měsíc. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) kritizuje novelu o zvýšení koncesionářských poplatků, kterou v den námi ověřované diskuze schválila Poslanecká sněmovna. Princip poplatků je dle jeho slov zastaralý a neefektivní. Ve výroku poukazuje na to, že stejnou částku platí jeden člověk i vícečlenná rodina, a že tedy poplatek nereflektuje skutečnou míru využívání veřejnoprávního vysílání.

Poplatky pro ČT a ČRo

Výši koncesionářského poplatku pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upravuje zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. Tzv. mediální novelu, přesněji řečeno návrh novel zákona o České televizi, o Českém rozhlasu a rozhlasových a televizních poplatcích (.pdf), vláda schválila v červnu 2024 (.pdf), kdy jej také předložila Poslanecké sněmovně. Novela mj. obsahuje zvýšení koncesionářských poplatků, a to o 15 korun u ČT a o 10 korun u ČRo. Poplatky se tak od začátku května 2025 zvýšily na 150 korun měsíčně za televizi a 55 korun měsíčně za rádio (.pdf, str. 15 ze 164).

Podle předchozí úpravy zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platila domácnost jednotný měsíční poplatek v případě, že vlastnila zařízení schopné přijímat televizní nebo rozhlasové vysílání. Nezáleželo při tom na počtu členů v domácnosti ani na počtu přijímacích zařízení. Tato ustanovení přijatá novela nezměnila, a každá domácnost tak stále platí jen jeden poplatek. Novela pouze rozšířila okruh plátců i na domácnosti, které vlastní jen chytrá zařízení umožňující sledovat vysílání přes internet.

Z povinnosti odvádět poplatky existují výjimky, neplatí je osoby s úplnou či praktickou slepotou nebo hluchotou a domácnosti s nižšími příjmy, než je 2,15násobek životního minima. Pokud má poplatník více přijímačů nebo třeba televizor na chalupě, stále platí jen jeden poplatek – nevznikla povinnost hradit za každý přístroj či adresu zvlášť.

Závěr

Poplatek za veřejnoprávní média podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je jednotný, nezáleží tedy na velikosti domácnosti ani na počtu využívaných zařízení. Každá domácnost tak hradí jeden poplatek bez ohledu na počet svých členů. Stejný princip platí i po zavedení novely. Výrok Patrika Nachera tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (nestraník za ANO) výrokem reaguje na debatu o tom, jak velké dotace čerpají někteří zemědělci, kteří se 19. února připojili k demonstraci proti podmínkám v jejich oboru. Protest, při kterém zemědělci přijeli s traktory do Prahy a demonstrativně blokovali pražskou magistrálu, si totiž vysloužil kritiku od mnohých politiků.

Někteří z nich poukazovali na problémy plánovaného charakteru demonstrace, a to vzhledem k jeho dopadu na plynulost dopravy v Praze. Dalším vadilo údajné napojení organizátorů na proruskou scénu. V neposlední řadě si ale kritiku vysloužila i skutečnost, že někteří zúčastnění zemědělci čerpají nemalé dotace od EU, proti jejíž politice byla demonstrace zčásti namířena.

V této příležitosti padlo i jméno spoluorganizátora akce, podnikatele v zemědělství Zdeňka Jandejska. Podniky, ve kterých jeho osoba figuruje, totiž získaly na dotacích přes 2,2 miliady korun. Patrik Nacher se ale přiklání k názoru, že je tato kritika nepatřičná, neboť dotyční zemědělci obdrželi dotace legální cestou poté, co jim na ně vznikl nárok (video, čas 17:45). Ve výroku tvrdí, že Jandejska podobně kritizoval například europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Vondrova kritika podnikatele Jandejska

Europoslanec Vondra vystoupil v pořadu Partie na CNN Prima News 18. února (video), přičemž tématem diskuze byla právě (tehdy teprve plánovaná) demonstrace zemědělců. V průběhu pořadu Vondra prohlásil, že zemědělci se dnes mají lépe než v minulosti (video, čas 12:01) a dodal: „Podívejme se, (…) jaké pan Jandejsek má miliardové obraty, generuje stomilionové zisky, čerpá evropské dotace“ (čas 12:16).

Kromě toho podnikatele obvinil i z kolaborace s Ruskem (video, čas 0:48). Tu se snažil doložit dopisem v ruštině, kterým měl podnikatel údajně nabízet své služby ruské ambasádě týden po vypuknutí konfliktu na Ukrajině. „Je to v azbuce ruskému velvyslanci, kde v podstatě nabízí kolaboraci (…) Ruské Federaci,“ řekl Vondra (čas 1:09). Následně ale přiznal, že pravost dopisu nemá jak doložit (čas 1:43).

Závěr

Europoslanec Vondra se skutečně vyjadřoval na adresu Zdeňka Jandejska. Kromě obvinění z „kolaborace“ s Ruskem o něm v diskuzi na CNN Prima News řekl, že „(…) generuje stamilionové zisky, čerpá evropské dotace“. Nezmiňuje tedy doslovně, jak objemné dotace podnikatel čerpá. Zjevně ale naznačuje, že jde o nemalé peníze. Výrok poslance Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher odkazuje na pořad Partie Terezie Tománkové, v jehož vysílání z 18. února 2024 diskutovali europoslanci Alexandr Vondra (ODS) a Markéta Gregorová (Piráti) a poslanci Robert Králíček (ANO) a Jan Hrnčíř (SPD) o tehdy chystaném protestu zemědělců v Praze. Ten se uskutečnil den po vysílání pořadu na CNN Prima News, tedy 19. února.

Alexandr Vondra, lídr kandidátky SPOLU v letošních volbách do Evropského parlamentu, v pořadu Partie podal svůj pohled na plánovaný protest zemědělců (video, čas 25:58–29:55). Během svého výstupu předložil dopis, který mu dle jeho slov předal někdo z „okruhu zemědělců“ (video, 27:23). Vondra o dopisu tvrdil, že ho po začátku války na Ukrajině poslal ruskému velvyslanci Zdeněk Jandejsek, zemědělský podnikatel, bývalý předseda Agrární komory ČR a zároveň jeden z organizátorů protestu zemědělců v Praze. „V podstatě (v dopise, pozn. Demagog.cz) nabízí kolaboraci Ruské federaci,“ shrnul (video, 26:38) Vondra obsah dokumentu, jehož pravost ovšem nelze ověřit.

Vondra v rozhovoru dále spojoval podnikatele Jandejska s Andrejem Babišem. Tvrdil, že Jandejsek je „figurkou“ bývalého premiéra (video, 26:49), pro Babiše „dělá špinavou práci“ a zároveň vytvářel „můstek“ mezi ním a dezinformační scénou. Na závěr Vondra řekl, že protest zemědělců má „čistě politický účel" (video, čas 29:09).

Pro úplnost doplňme, že sám Vondra v Partii uváděl, že nemá jak potvrdit pravost dopisu (video, čas 37:19). „Jestli tohle je ‚fake‘, nebo není, to se ho (Zdeňka Jandejska, pozn. Demagog.cz) můžete zeptat,“ řekl k tomu (video, 27:11).

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám kopii dokumentu, který Vondra přinesl do studia, nepodařilo dohledat. Na záběrech z Partie lze rozeznat jen to, že je v hlavičce textu uvedený název zemědělské společnosti RABBIT Trhový Štěpánov, a. s., tedy společnosti, ve které Zdeněk Jandejsek zastává funkci předsedy představenstva.

Redakce CNN Prima News později upřesnila, že Vondrou předložený dopis obsahoval nabídku podpory ruským okupantům na Ukrajině. „Jsem rád, že dostávám zprávy o vaší vojenské operaci na Ukrajině. Nabízím Vám pomoc v podobě zásobování ruské armády a jsem připraven významně finančně přispět na financování techniky pro vaši armádu,“ citovala CNN Prima News azbukou psaný text. Podle tvrzení Zdeňka Jandejska nicméně tento dopis není pravý.

Závěr

Alexandr Vondra v pořadu Partie skutečně představil dopis, který podle něj Zdeněk Jandejsek, jeden z organizátorů protestu zemědělců v Praze, údajně adresoval ruskému velvyslanectví. V rozhovoru Vondra spojuje Jandejska s Andrejem Babišem a tvrdí, že bývalý premiér Jandejska využívá pro „špinavou práci“. Na závěr rozhovoru uvádí, že protest má „čistě politický účel“. Tvrzení Patrika Nachera, že se europoslanec Vondra pokusil spojit osobu Andreje Babiše s protestem zemědělců, tedy hodnotíme jako pravdivé.