Tomáš Martínek
Piráti

Tomáš Martínek

Česká pirátská strana (Piráti)

0
0
Bez tématu 1 výrok
Ekonomika 1 výrok
Evropská unie 1 výrok
Koronavirus 1 výrok
Sociální politika 1 výrok
Pravda 3 výroky
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2021 1 výrok
Rok 2020 3 výroky

Tomáš Martínek

Do 19. srpna 2020 se za celou první vlnu pandemie včetně léta v Česku (cca 6 měsíců) nakazilo celkem 20483 lidí koronavirem SARS-CoV-2. V současné době tento počet nakažených Covid19 dáváme za den až dva 😥
Twitter, 12. ledna 2021
Koronavirus
Pravda
Do 19. srpna 2020 se onemocněním covid-19 nakazilo celkem 20 502 osob. Počet 20 483 osob je původní údaj, který byl později doplněn. V lednu 2021 takový počet pozitivních případů skutečně přibývá během 1–2 dní.

Dle dat Ministerstva zdravotnictví bylo koronavirem SARS-CoV-2 od počátku epidemie do 19. srpna 2020 (tedy v rozmezí od 1. března do 18. srpna včetně) celkově nakaženo 20 502 osob. Tomáš Martínek pak pravděpodobně vychází ze starších dat. 19. srpna 2020 v 1:01 v noci totiž Ministerstvo zdravotnictví opravdu uvádělo 20 483 pozitivně testovaných do 18. srpna včetně.

Denní počet osob s prokázaným onemocněním covid-19 se momentálně pohybuje kolem 10 tisíc (12. leden – 10 782, 11. leden – 9 347). Nejvíce pozitivních případů (17 739) bylo zaznamenáno 6. ledna. Za jeden až dva dny se tak na počátku ledna nákazou prokáže téměř stejný počet lidí, jaký byl nakažen celkově do 19. srpna 2020. O víkendech a během svátků se však testuje méně, a tak i počet nově pozitivních případů je nižší.

Hodnoty uvedené Tomášem Martínkem tedy odpovídají číslům publikovaným Ministerstvem zdravotnictví s minimálními odchylkami.

Tomáš Martínek

K argumentu ČSSD ohledně navýšení důchodů kvůli jinému spotřebnímu koši důchodců je nutné podotknout, že již samotný valorizační mechanismus s tím počítá a využívá pro výpočet koeficient inflace domácností důchodců (nyní 3,8 %), pokud je vyšší než inflace všech domácností (3,3 %).
Twitter, 24. srpna 2020
Sociální politika
Pravda
Jiným spotřebním košem důchodců argumentoval např. Jan Hamáček. Pro výpočet růstu cen se dle zákona použije buď index spotřebitelských cen všech domácností, nebo index spotřebitelských cen domácností důchodců – a to ten, který je vyšší. Správná jsou i uváděná čísla inflace.

Na začátku srpna se začaly v médiích objevovat zmínky o tom, že vládní strany debatují o zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace. V rozhovoru pro CNN Prima News pak Jan Hamáček (ČSSD) k tomuto navýšení uvedl: „Pomohli jsme úplně všem, ale pro důchodce žádná speciální pomoc nebyla. Seniorský spotřební koš je trošku jiný. Hodně zdražují potraviny, takže tou krizí jsou senioři postiženi víc. Valorizovat jen o inflaci nestačí.“

Každoroční nárůst důchodů probíhá podle valorizačního mechanismu, který je dán zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dle tohoto zákona se vyplácené důchody „zvyšují v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen (…) a na růstu mezd“ (§ 67 odst. 1), a to v lednu (odst. 2). Období, v němž se zjišťuje růst indexu spotřebitelských cen, pak v pravidelném termínu končí červnem (odst. 4). Pro valorizaci důchodů, která proběhne v lednu 2021, jsou tedy zásadní data za červen 2020.

Pro ověření tohoto výroku je důležitý především § 67 odst. 6. Podle něj se totiž výpočet růstu indexu spotřebitelských cen „provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem a z originálních bazických indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti důchodců zjištěných Českým statistickým úřadem, přičemž se použije ten růst cen, který je vyšší.

Dle dat Českého statistického úřadu z června 2020 vzrostl index spotřebitelských cen všech domácností meziročně3,3 % (.pdf, str. 1, úhrn b v červnu 2020). V případě domácností důchodců tento nárůst činil 3,8 % (.pdf, str. 1, úhrn b v červnu 2020). Tato čísla se tedy shodují s daty, která ve svém tweetu uvádí Tomáš Martínek, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Tomáš Martínek

I v českých médiích jsou přebírány výsledky pouze oficiálního státního exit pollu, který uvádí stejně jako předseda volební komise, že v Bělorusku vyhrál opět volby Lukašenko. Existují ovšem i exit polly nepořádné státem, které tvrdí něco jiného...
Twitter, 10. srpna 2020
Zavádějící
Média do doby publikace tweetu informovala o oficiálním exit pollu, zmiňovala však i to, že jím zjištěné předběžné výsledky voleb jsou rozporovány. Tweet byl navíc zveřejněn méně než den po skončení voleb a je tedy pochopitelné, že informací v českých médiích bylo zprvu málo.

OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako pravdivý. Na základě upozornění čtenáře jsme výrok přehodnotili a uznali, že výsledky oficiálního exit pollu nebyly prezentovány nekriticky. Do hodnocení jsme uvedli i zmínku Deníku N o alternativních výsledcích.

Exit poll je výzkum, během kterého jsou voliči dotazováni po odchodu z volebních místností na to, koho právě volili. Výsledky exit pollů se většinou neliší o více než 3 procentní body. Nezávislé exit polly stejně jako předvolební průzkumy volebních preferencí jsou v Bělorusku zakázané.

Podle exit pollů prováděných na ambasádách, na kterých mohli Bělorusové v zahraničí volit, získala Světlana Tichanovská přes 90 %. Například v Německu 92 %, polském Bělostoku přes 93 %, ve Varšavě pak získala 2 348 hlasů, zatímco Alexandr Lukašenko pouze 3 hlasy. Uvedla tak prodemokratická Charta 97, jejíž název je inspirován československou Chartou 77. Jedná se o internetový zpravodaj, založený novinářem Alehem Bjabeninem, který podle oficiálních státních běloruských reportů spáchal sebevraždu v roce 2010. Stránka Charty 97 je  v Bělorusku nedostupná.

Exit poll provedený přímo v Bělorusku internetovým prodemokratickým zpravodajem Belorusskij partizan uvádí 16,1 % pro Lukašenka a 64,9 % pro opoziční Tichanovskou. Zmíněný zpravodajský web byl založen investigativním novinářem a mluvčím Charty 97 Pavlem Šeremetem, který byl v roce 2016 zavražděn. Belorusskij partizan je také v Bělorusku nedostupný.

Nezávislí pozorovatelé uvedli, že počet hlasů na některých stanicích převyšoval registrované voliče. Anastasija Matčenko z občanské organizace mládeže Zubr informovala o nejméně 828 případech, kdy oficiální údaje o volební účasti byly v rozporu se skutečným počtem lidí, kteří přišli do volební místnosti. Ústřední volební komise oznámila vysokou účast na předčasném hlasování od úterý do soboty. Dvě nezávislé pozorovatelky Veronika Romanovská a Natalija Beljaeva však uvedly, že oficiální čísla jsou nejméně dvojnásobkem skutečného počtu voličů, toto zjištění rovněž uvedli ostatní nezávislí pozorovatelé. Světlana Fominská, pozorovatelka ve volební místnosti v Minsku minulý týden, uvedla na sociálních sítích, že 4. srpna spočítala 32 voličů. Oficiální číslo bylo 131. 8. srpna poté podle ní hlasovalo 57 lidí, ale oficiální číslo bylo 252, informoval na svém webu The Washington Post. 

Česká televize po volbách v Bělorusku uvedla, že dle oficiálního státního průzkumu (exit poll) provedeného mezi voliči získal Lukašenko 79,7 % hlasů. Dodala ovšem také, že opozice výsledkům nevěří. Podobně popsal výsledky voleb v jednom ze svých článků i server Aktuálně.cz, který k oficiálním výsledkům také dodal zmínky o jejich kontroverznosti. V dalším článku, který však byl publikován až po zveřejnění tweetu, pak tento zpravodajský web již zmiňuje i neoficiální exit poll, podle kterého Lukašenko volby prohrál.

V podobném duchu, tedy uvedením oficiálních výsledků s určitou výhradou, informovaly o průběhu voleb i Novinky.cz či CNN Prima News.

Výjimkou z výše uvedeného je pak server Deník N, který určité alternativní výsledky stručně zmínil již 9. srpna v sekci Minuta po minutě. Konkrétně napsal: „Opozice ale provedla alternativní sčítání hlasů a tvrdí, že dosavadní prezident nezískal deklarovaných 80 procent, ale méně než 10, a že jeho hlavní soupeřka Tichanovská volby vyhrála.“ Jedná se tedy o poměrně stručnou informaci, která se do značné míry podobá prvním článkům na ČT či Aktuálně.cz, podle nichž opozice s oficiálními výsledky nesouhlasila.

Sporný pak zůstává případ jednoho ze článků ČT, který pochází ze stejného dne jako tweet Tomáše Martínka a který explicitně zmiňuje i alternativní exit polly. Nedokážeme u něj bohužel určit přesný čas publikace této zmínky, jelikož článek byl postupně doplňován.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť česká média do doby uveřejnění výroku sice v naprosté většině informovala pouze o oficiálních výsledcích voleb, avšak s dodatkem, že tyto výsledky jsou kontroverzní. Deník N pak navíc přinesl, i když poněkud stručnou, zprávu o průzkumu provedeném opozicí. Důležité je pak také zdůraznit, že Tomáš Martínek zveřejnil svůj tweet v pondělí, tedy v den následující po běloruských volbách, a to již v 11 hodin dopoledne. Je tedy pochopitelné, že v tu chvíli zveřejňovala média pouze prvotní informace, které byly postupně zpřesňovány, jak dokládají příklady České televize či serveru Aktuálně.cz výše.

Tomáš Martínek

Jsem rád, že se unijní lídři dohodli na plánu obnovy EU a zahrnuli i podmínku právního státu, aby v EU nevznikaly nedemokratické režimy. Zvýšené slevy čistým plátcům sice způsobí větší podíl ručení ČR, ale to snad kompenzuje navýšení peněz na dotace pro ČR
Twitter, 21. července 2020
Evropská unie
Ekonomika
Pravda
Podmínka právního státu je v plánu obnovy EU obsažena. Snížení ročních příspěvků Dánska, Německa, Nizozemska, Rakouska a Švédska bude kompenzováno všemi členskými státy na základě jejich hrubého národního důchodu (HND). Česká republika získá navíc 1,55 mld. € z Fondu soudržnosti.

Na plánu obnovy EU se unijní lídři dohodli 21. července 2020. „Je to poprvé v dějinách EU, kdy je náš rozpočet spjat s klimatickými cíli a s respektováním právního státu,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Tuto podmínku upravují odstavce 22 a 23 (.pdf, str. 15 a 16), které kladou důraz na důležitost dodržování zásad právního státu. Pokud dojde k nedodržení zásad právního státu, rozhodne o opatřeních navržených Komisí Rada kvalifikovanou většinou.

Co se týče uváděné slevy, článek 152 (.pdf, str. 65) stanovuje snížení ročního příspěvku založeného na HND jednotlivých zemí: Dánsko (377 mil. eur), Německo (3 671 mil. eur), Nizozemsko (1 921 mil. eur), Rakousko (565 mil. eur) a Švédsko (1 069 mil. eur). Z následujícího článku 153 (.pdf, str. 65) pak plyne, že toto snížení bude financováno všemi členskými státy podle jejich HND. Tyto slevy (tzv. rabaty) byly důvodem sporu již při plánování původního dlouhodobého rozpočtu 2021–2027 a dle původních návrhů měly být podstatně zmenšeny či dokonce odstraněny. K tomu však nakonec nedošlo, naopak došlo k jejich navýšení. Pro víceletý finanční rámec 2014–2020 byly např. stanoveny slevy pro Dánsko ve výši 130 mil. eur, pro Nizozemsko 695 mil. eur či pro Švédsko 185 mil. eur (v cenách roku 2011).

Česká republika získala touto dohodou navíc 1,55 mld. eur v rámci Fondu soudržnosti (.pdf, str. 34) a také privilegium v programu „Investice pro zaměstnanost a růst“, z něhož může využít až 25 % místo 20 %, které představují maximum pro ostatní státy (.pdf, str. 14). Z fondu obnovy pak Česká republika získá na dotacích 8,7 mld. eur a dalších 15,4 mld. eur si bude moci půjčit.

Jsem rád, že se unijní lídři dohodli na plánu obnovy EU a zahrnuli i podmínku právního státu, aby v EU nevznikaly nedemokratické režimy. Zvýšené slevy čistým plátcům sice způsobí větší podíl ručení ČR, ale to snad kompenzuje navýšení peněz na dotace pro ČR https://t.co/eLv1B7kb4f

— Tomáš Martínek (@TomasMartinekCZ) July 21, 2020

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů