Demagog.cz

Jan Blatný

Jan Blatný

  • 6
  • 0
  • 3
  • 5

Výroky

Jan Blatný

Jan Blatný

Víme, že ke změně vždycky dochází za 2 až za 3 týdny. Partie, 22. listopadu 2020

První projevy a dopady zavedených či zrušených opatření je možné pozorovat po zhruba 2 týdnech. Tomu odpovídá i podzimní vývoj pandemie v ČR v reakci na přijaté restrikce.

skrýt celé odůvodnění

Nutnost hodnotit dopady změn, které se týkají protiepidemických opatření, s odstupem 2 až 3 týdnů ministr Blatný deklaroval již dříve. Dne 9. listopadu pro Českou televizi například uvedl, že se začala projevovat „opatření přijatá před dvěma, třemi týdny“, tedy opatření, která byla přijata v týdnu od 19. října. V tomto týdnu vláda přijala restriktivní protiepidemická opatření, která jsou rozepsána níže.

Skutečnost, že je nutné zavedená opatření či jejich uvolnění hodnotit až s odstupem zhruba 14 dnů, zmiňují i někteří odborníci z oblasti zdravotnictví. Zmínit můžeme například hlavního epidemiologa IKEM Petra Smejkala nebo ředitelku pražské hygienické stanice Zdeňku Jágrovou. Tento předpoklad potvrzuje i Ústav zdravotnických informací a statistiky. Ředitel ústavu Ladislav Dušek ve své prezentaci (.pdf, str. 8) dne 30. října uvedl, že dříve přijatá opatření se mohou naplno projevit až s odstupem 10–14 dní.

Se 14denním intervalem pak určitým způsobem pracuje i Protiepidemický systém ČR (PES). Vývoj počtu nově pozitivních pacientů a pozitivních seniorů nad 65 let v tomto časovém intervalu je jedním z klíčových ukazatelů tzv. indexu rizika (.pdf, str. 3). Hodnota tohoto indexu následně určuje stupeň pohotovosti a následná opatření (.pdf, str. 4).

Pro ilustraci můžeme také například zmínit studii vědců ze švýcarské univerzity ve Fribourgu, podle které dochází ke snižování počtu hospitalizací pozitivních osob po zhruba 2 týdnech od doby, co byla zavedena opatření. Snížení úmrtnosti se pak projevuje po zhruba 2,5 týdnech od zavedení opatření.

Graf níže pak ukazuje vývoj počtu potvrzených denních případů koronaviru v ČR od počátku září. Jak lze vidět, k nejvýraznějším nárůstům docházelo v průběhu října. První plošná opatření od tohoto nárůstu začala platit 9. října. Týkala se například omezení vnitřních hromadných akcí (.pdf, str. 1–2) nad 10 osob, zákazu provozu sportovních areálů či omezení provozu stravovacích služeb. Od 12. října pak byla uvedena v platnost opatření týkající se omezení úředních hodin orgánů veřejné moci (.pdf, str. 1), došlo k zákazu (.pdf, str. 1) divadelních či filmových představení a také k omezení (.pdf) prezenční školní výuky (kromě prvního stupně základních škol).

14. října pak bylo toto omezení ještě zpřísněno (.pdf), výuku přímo ve školách musely omezit i první stupně základních škol. Spolu se školami byly zavřeny i restaurace a zakázány byly hromadné akce nad 6 osob (.pdf, str. 1). Od 22. října (.pdf) byl zakázán maloobchodní prodej s výjimkou prodejen potravin, lékáren atd. Od stejného dne také začalo platit (.pdf) omezení volného pohybu.

Jak lze tedy vyčíst z grafu, počet potvrzených denních případů začal (dle dat dostupných 27. listopadu) klesat od 28. října, tedy zhruba 2 až 3 týdny poté, co vešla v platnost první plošná opatření při druhé vlně epidemie covidu-19 v České republice.

Jan Blatný

Jan Blatný

Třeba i pan profesor Prymula byl u přípravy této tabulky (Protiepidemického systému PES, pozn. Demagog.cz). Partie, 22. listopadu 2020

Protiepidemický systém (PES) obsahuje tabulku, která určuje přísnost jednotlivých opatření dle tzv. indexu rizika. Zmínku o účasti Romana Prymuly na jeho tvorbě se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Ministr zdravotnictví Jan Blatný mluví o tzv. matici opatření (.pdf), tedy o tabulce, která podle rizikového skóre v rámci Protiepidemického systému (PES) určuje, jak přísná opatření platí při jednotlivých stupních pohotovosti. Protiepidemický systém, a tedy i zmíněnou tabulku, představilo Ministerstvo zdravotnictví 13. listopadu 2020

Jak uvádí Ministerstvo zdravotnictví v metodice pro výpočet indexu rizika (.pdf), toto rizikové skóre je číslo v rozsahu od 0 (minimální riziko) do 100 (maximální riziko). Konkrétně index sčítá body čtyř rizikových ukazatelů, kterými jsou: 14denní počet osob pozitivních na covid-19 (na 100 000 obyvatel), 14denní počet seniorů nad 65 let pozitivních na covid-19 (na 100 000 obyvatel), zjednodušený výpočet reprodukčního čísla a průměrná pozitivita testů za posledních 7 dní (pdf., str. 2–3).

Index rizika je vypočítáván denně, a to pro celou republiku i pro jednotlivé kraje a okresy. Celková hodnota tohoto skóre pak určuje, v jakém z pěti stupňů PES se daný kraj nachází. Tedy jaká příslušná protiepidemická opatření (např. nošení roušek, shromažďování, provoz obchodů, kultury, sportu nebo školství) se na daný kraj vztahují.

Jeden z dokumentů Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 3) obsahuje také seznam týmu „odborníků zapojených do vývoje indexu rizika“. Mezi nimi jsou například zástupci Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), experti z univerzit či další odborníci, jméno Romana Prymuly pak seznam neobsahuje. Nemůžeme však vyloučit, že např. na neformální úrovni tato skupina spolupracovala i s dalšími lidmi. Zde je ovšem nutné dodat, že zmiňovaný seznam se sice vztahuje k indexu rizika, nemusí se nicméně vztahovat přímo k matici opatření.

Zmínku o účasti Romana Prymula na přípravě této tabulky se nám nepodařilo dohledat ani v jiných veřejně dostupných zdrojích. Tvrzení ministra Blatného tak nemůžeme potvrdit, ani vyvrátit.

Dodejme, že Jan Blatný tento výrok pronesl také v souvislosti s tím, že ho podle jeho slov některá stanoviska bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly překvapila.

Dne 15. listopadu například v pořadu Partie televize Prima Roman Prymula kritizoval (video, čas 23:35), že všech pět stupňů nového Protiepidemického systému (PES) je propojeno s nouzovým stavem: „Já si myslím, že to není dobře. (…) Nouzový stav by měl být vázán na ta nejvyšší patra, dejme tomu stupeň 4, 5. Ta ostatní opatření by měla jít udělat mimo nouzový stav.“ Také zpochybnil rychlé rozvolňování opatření i návrat žáků prvního a druhého stupně základních škol 18. listopadu. „Pokud budeme rychle rozvolňovat, vrátíme se zpátky. To by si měl uvědomit každý,“ prohlásil Prymula.

Po odvolání z funkce ministra zdravotnictví na konci října se Roman Prymula chtěl dále podílet na boji s epidemií jako člen vládní expertní skupiny. Kvůli příliš rychlému rozvolňovaní opatření to však nakonec odmítl a stal se poradcem premiéra Babiše. Radit by měl také prezidentu Zemanovi. 

Jan Blatný

Jan Blatný

Já jsem panu profesoru při jednání, které jsme měli minulý týden, nabídl možnost pracovat jako expert na Ministerstvu zdravotnictví, zejména v oblasti vakcín, v oblasti zahraničních vztahů, případně v oblasti epidemiologické. Partie, 22. listopadu 2020

Dle informací webu Aktuálně.cz jednal Jan Blatný s Romanem Prymulou, zda mu však nabídl možnost na Ministerstvu zdravotnictví pracovat v oblasti vakcín a zahraničních vztahů, se nám nepodařilo ověřit.

skrýt celé odůvodnění

Roman Prymula byl jmenován ministrem zdravotnictví 21. září 2020 po rezignaci Adama Vojtěcha. O měsíc později, v pozdních hodinách 21. října, byl Roman Prymula přistižen, jak opouští restauraci na Vyšehradě, která měla být podle vládních nařízení zavřená. 23. října jej Andrej Babiš vyzval k rezignaci a ještě toho dne se objevilo jméno Jana Blatného jako možného nového ministra zdravotnictví. Ten byl jmenován do funkce 29. října.

Ohledně možného budoucího angažmá exministra Prymuly v oblasti řešení koronavirové krize s ním dle informací Aktuálně.cz jednali Andrej Babiš i Jan Blatný. Sám Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce dne 25. října zmínil (video, čas 5:04), že spíš než ve vládní funkci by „chtěl pomoci jako osoba nezávislá, jako expert“. Vyjádřil se také (čas 5:33), že by chtěl působit v mezinárodní, neformální skupině expertů.

20. listopadu Jan Blatný uvedl: „S panem Prymulou jsem mluvil minulý týden a dohodli jsme se na tom, že by ministerstvo využilo jeho expertizy zejména v oblasti vakcín a zahraničních vztahů.“

Ten stejný den v rozhovoru Romana Prymuly pro týdeník Reflex (video, čas 10:50) moderátor zmiňuje: „Vy jste měl být poměrně úzkou součástí toho, co se teď děje na Ministerstvu zdravotnictví. Po vašem odvolání, po nástupu pana Blatného, pan Blatný mluvil, že Vás chce udržet co nejblíž toho dění v nějakém tom centrálním týmu…“, načež Roman Prymula zareagoval, že nesouhlasí s rozvolňováním opatření, a uvedl, že odmítl být součástí epidemiologických týmů (čas 11:34). Řekl také (čas 12:28), že se domluvil s Andrejem Babišem, že bude jeho poradce pro zdravotnictví.

Zda Romanu Prymulovi opravdu Jan Blatný nabídl pozici v oblasti vakcín a zahraničních vztahů, však nemůžeme potvrdit z jiného zdroje, než jsou vyjádření samotného ministra Blatného. Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Jan Blatný

Jan Blatný

(…) vynásobíte to počtem kontaktů, které tito lidé (u nichž se potvrdila nákaza covidem-19, pozn. Demagog.cz) udají. Tento počet je zhruba 2,5. Partie, 22. listopadu 2020

Jak udává tabulka Chytré karantény, průměrný počet rizikových kontaktů se skutečně pohybuje okolo hodnoty 2,5. V den rozhovoru 22. listopadu 2020 to bylo přesně 2,34; o tři dny dříve 2,42.

skrýt celé odůvodnění

Dle dat Chytré karantény lidé nakažení covidem-19 v České republice skutečně v době konání rozhovoru (22. listopadu) uváděli průměrně okolo 2,5 rizikových kontaktů, přesněji 2,34 (.pdf, str. 1, kolonka „Počet rizikových kontaktů z pozitivních případů“ vpravo dole). 19. listopadu (.pdf, str. 1) například toto číslo odpovídalo hodnotě 2,42.

Jan Blatný

Jan Blatný

Testování tak, jak bylo nastaveno v počátku, to znamená kolem 30 až 50 000 testů, nás stojí měsíčně tak, jak bylo prováděno, 2 až 3 miliardy korun. Partie, 22. listopadu 2020

Cena jednoho testu činí 1 756 Kč. Provedení 30 až 50 tisíc testů denně by tedy stát skutečně vyšlo na cca 2 až 3 miliardy, a to i při započítání určitého množství samoplátců.

skrýt celé odůvodnění

Denní počet provedených PCR testů na onemocnění covid-19 přesáhl hranici 30 tisíc 13. října (viz graf níže). Prozatím nejvíce testů bylo provedeno 27. října, kdy tento počet činil 47 498 testů. Dne 13. listopadu bylo provedeno 31 222 testů a od té doby jejich počet nepřesáhl 30 tisíc.

V polovině května Ministerstvo zdravotnictví pro samoplátce zavedlo maximální cenu testu PCR na přítomnost onemocnění covidu-19 na 1 756 Kč (.pdf, str. 57). Mluvčí ministerstva Martin Novotný k tomuto tématu uvedl: „Maximální cena testů vychází z toho, kolik dnes běžně platí zdravotní pojišťovny za test na covid-19 indikovaný ze strany KHS nebo lékaře.“

Vycházíme tedy z ceny testu ve výši 1 756 Kč. Pokud by docházelo k provádění 30–50 tis. testů, jak uvádí ministr Blatný, pohybovala by se celková takových cena testů mezi cca 1,58 a 2,63 mld. Kč. Z grafu výše pak vyplývá, že největší počet testů bylo provedeno cca mezi 13. říjnem a 13. listopadem, celkem přibližně 1,1 milionu testů (.csv), zde bychom se tedy dostali na částku cca 1,93 mld. Kč.

Zde je však nutné uvést, že přehled počtu provedených testů Ministerstva zdravotnictví zahrnuje také testy hrazené samoplátci. Tedy lidmi, kteří nemají žádanku od praktického lékaře, nebo hygienické stanice, a test jim tak nehradí zdravotní pojišťovna. Přesný počet samoplátců ve zmiňovaném období se nám však nepodařilo dohledat.

Například na začátku září se mělo jednat přibližně o 13 %. V polovině září ale například Andrej Babiš hovořil o tom, že podíl samoplátců je až 40 %. Takto vysoké číslo bylo způsobeno zejména pomalým trasováním, kdy lidé s rizikovým kontaktem nechtěli čekat na telefon z krajské hygienické stanice. Na začátku října pak ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek uvedl, že počet samoplátců klesá. Uveďme, že v rámci naší 10% tolerance by se tak částka uváděná Janem Blatným pohybovala pouze tehdy, pokud by podíl samoplátců z celkového počtu testů byl 6 % a méně.

Jan Blatný

Jan Blatný

Ten problém (nedostatek personálu KHS, pozn. Demagog.cz) byl zejména teda v září a tady v těchto měsících a předtím, jenom chci podotknout, že od té doby došlo k více než dvojnásobnému zvýšení asi na 3,5 tisíce těch osob, které trasují. Partie, 22. listopadu 2020

Mezi zářím a říjnem došlo k nárůstu trasujících osob 2,4× z 1 401 na 3 389. Pro listopad nejsou doposud data o celkovém počtu trasujících známa. Z porovnání dat jednotlivých dní v říjnu a listopadu ale vyplývá, že by počet měl být podobný jako v říjnu.

skrýt celé odůvodnění

Dle dostupných dat týkajících se Chytré karantény skutečně došlo k více než dvojnásobnému nárůstu počtu trasujících osob. Konkrétně se jedná o osoby, které se podílejí na trasování covid-19 pozitivních osob a jejich rizikových kontaktů. V září bylo těchto osob 1 401. V říjnu došlo k navýšení počtu trasujících cca 2,4× na 3 389. Jedná se o celkový počet trasujících v daný měsíc, počty v jednotlivé dny jsou logicky menší. Ne každý trasujující se totiž věnuje této činnosti každý den.

Data o celkovém počtu trasujících osob pro listopad nejsou dosud známa, proto jsme k zachycení předpokládaného počtu trasujících použili čísla vývoje trasujících z jednotlivých dní. Jednotlivé měsíce jsme potom porovnali mezi sebou. Graf níže zachycuje vývoj počtu trasujících v jednotlivých dnech od začátku září do 21. listopadu. K 1. a 2. listopadu nejsou dostupná data, proto mají v grafu nulovou hodnotu. Z grafu jasně vyplývá, že od začátku září, kdy trasujících bylo necelých 200, došlo skutečně k zásadnímu nárůstu. Nejvíce trasujících osob v jediný den bylo zaznamenáno 4. listopadu, a to 1 941. Od tohoto bodu začalo docházet k postupnému poklesu. Čísla trasujících jsou ale stále mnohem vyšší než v září a v zásadě zrcadlově kopírují říjnový vývoj. Rapidní dvoudenní poklesy v celém období jsou vždy způsobeny víkendy či svátky.

Zdroje dat tabulky: září, říjen, 3.–7. listopad, 8.–21. listopad

Data o trasování za jednotlivé dny v grafu níže se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Proto jsme se s žádostí o poskytnutí dat obrátili prostřednictvím e-mailu na vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu. Z dat, která nám poskytl, tedy v tomto odůvodnění vycházíme.

V tomto grafu je zobrazeno procento nových a rizikových případů, které byly natrasovány do 24 h (k 21. listopadu). Můžeme pozorovat, že průměrně se procento u nových pozitivních případů i rizikových kontaktů za dny 1. až 21. listopadu pohybuje, s určitými výkyvy, nad 80 %.

Za týden, ve kterém výrok Jan Blatný pronesl, se pohybuje kolem 80 %. Oproti prvnímu listopadovému týdnu tedy došlo k mírnému nárůstu úspěšnosti trasování pozitivních případů, a naopak k poklesu v případě trasování rizikových kontaktů.

Dle dostupných dat tedy můžeme říct, že mezi zářím a říjnem skutečně došlo k nárůstu trasujících osob 2,4× z 1 401 na 3 389. Jednalo se tedy o „asi 3 500 osob“, které zmiňuje ministr zdravotnictví Blatný. Pro listopad zatím žádná data o celkovém počtu trasujících osob dostupná nejsou, ale dle počtu v jednotlivých dnech v porovnání s říjnem lze konstatovat, že kapacity budou podobné. V poměru ku úspěšnosti trasování pak můžeme říct, že kapacity jsou dostačující zhruba podobně jako v říjnu a na začátku listopadu, kdy trasujících osob v jeden den bylo nejvíce. 

Jan Blatný

Jan Blatný

(…) procento toho trasování se teď pohybuje úspěšně během 24 hodin kolem 90 % (…). Partie, 22. listopadu 2020

Procento pozitivních a rizikových případů, které byly vytrasovány do 24 hodin od zadání do systému, se sice 21. listopadu pohybovalo kolem 66, resp. 60 %, v předcházejících třech dnech však úspěšnost trasování skutečně dosahovala přibližně 90 %.

skrýt celé odůvodnění

Ve výroku zmiňovaná data o trasování za jednotlivé dny se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Proto jsme se prostřednictvím e-mailu obrátili na vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu s žádostí o poskytnutí dat, z nichž v tomto odůvodnění vycházíme.

V grafu níže je zobrazeno procento pozitivních případů a rizikových kontaktů nakažených, které byly vytrasovány do 24 hodin od doby, kdy byly zadány do systému. Z těchto dat vyplývá, že průměrně se procento u nových pozitivních případů i rizikových kontaktů v období od 1. do 21. listopadu pohybovalo nejčastěji mezi 80 a 90 %.

Zejména u rizikových kontaktů lze pozorovat určitý pokles v účinnosti trasování. To může podle vyjádření hlavní hygieničky Jarmily Rážové (i samotného ministra zdravotnictví Blatného) z 20. listopadu souviset s tím, zda se trasující lidem dokážou dovolat, respektive s tím, že jsou lidé méně ochotní přijímat tyto telefonáty.

Úspěšnost trasování případů, které byly vytrasovány do 24 hodin od zadání do systému, se den před datem diskuze, tedy v sobotu 21. listopadu, pohybovala kolem 60 %. Zde je dobré uvést, že minimum v rámci týdne připadá dle grafu právě na sobotu, případně na neděli. Pokud se pak podíváme na několik předchozích dnů před 21. listopadem, úspěšnost se skutečně pohybovala „kolem 90 %“. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Blatný

Jan Blatný

My máme data na to, a já jsem to diskutoval i včera večer záměrně, protože jsem věděl, že sem půjdu, s kolegy, kteří se tím modelováním zabývají, že ve chvíli, kdy by se otevřely vlastně všechny obchody, i ty malé, kterých jsou tisíce, tak se dá předpokládat zhruba deseti až třicetiprocentní nárůst mobility obyvatel. Partie, 22. listopadu 2020

Dle studie think-tanku Bruegel dojde při uzavření obchodů v různých kategoriích veřejných míst k poklesu mobility o 15–30 %. Při znovuotevření obchodů tak může dojít ke stejně velkému nárůstu mobility.

skrýt celé odůvodnění

Obrátili jsme se na tiskové centrum Ministerstva zdravotnictví s žádostí o data, z nichž Jan Blatný vycházel ve svém tvrzení, že při otevření obchodů lze předpokládat 10–30% nárůst mobility obyvatel. Dostali jsme ovšem pouze odpověď, že ministr zdravotnictví vycházel „z kvalifikovaného odhadu statistiků z odborné skupiny při MZ, která připomínkovala vznikající model PES“. Z veřejně dostupných zdrojů se nám bližší informace o těchto odhadech dohledat nepodařilo.

Tématu se nicméně věnuje analýza think-tanku Bruegel, který na základě dat z 12 evropských zemí (včetně ČR) vyhodnocuje, jak různá protiepidemická opatření ve skutečnosti ovlivňují mobilitu a kontakty osob. Využívá k tomu data společnosti Google ukládaná na základě historie polohy mobilních zařízení se systémem Android. Jedním ze zkoumaných opatření bylo i uzavření obchodů. Pro něj autoři článku uvádějí pokles mobility ve většině oblastí, s nimiž Google ve svých statistikách pracuje (viz článek, obr. 2). Jediné oblasti, kde pohyb obyvatel vzrostl, jsou parky a bydliště. V ostatních oblastech mobilita klesla, jak ukazuje následující graf.

Pokud předpokládáme, že po znovuotevření obchodů mobilita stejným způsobem vzroste, pohybují se tato čísla v rozmezí, které uvádí ministr Blatný.

K trochu jinému závěru pak dochází článek (.pdf) Mezinárodního měnového fondu (IMF), který rovněž využívá data z přehledů pohybu od Googlu a zkoumá vliv rozvolňování opatření na mobilitu obyvatel a následný nárůst infekce. Zde autoři uvádějí, že otevření obchodů se na celkovém nárůstu mobility podílí jen z necelých 7 % (.pdf, str. 16) a že při uvolnění všech restriktivních opatření najednou vzrůstá celková mobilita obyvatel asi o 20 % za týden (str. 3).

Výrok ministra Blatného hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle studie think-tanku Bruegel při uzavření obchodů dojde ve všech kategoriích mobility mimo bydliště (a kromě parků) k poklesu mobility o 15–30 %. Lze předpokládat, že při znovuotevření obchodů může dojít ke stejně velkému nárůstu mobility.

Jan Blatný

Jan Blatný

V současné době (k 22. listopadu 2020, pozn. Demagog.cz) je ta mobilita v tom obchodu snížena asi o 70 %. Partie, 22. listopadu 2020

Data, která by popisovala mobilitu obyvatel v obchodech obecně, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Ministerstvo zdravotnictví nám na dotaz sdělilo, že toto číslo bylo získáno z Google Reports, ale ani zde jsme údaje čistě o mobilitě v obchodech nenašli.

skrýt celé odůvodnění

Ministr zdravotnictví Jan Blatný zde mluví o tom, že pohyb obyvatel se v porovnání s nákupy za normálního, nijak neomezeného stavu snížil o 70 %. Dodejme, že ministr Blatný hovoří v souvislosti s možným otevřením všech obchodů, včetně těch malých (video, čas 39:22), které jsou v současnosti uzavřeny.

Data, která by tvrzení o snížení mobility o 70 % mohla potvrdit, či vyvrátit, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt. Poslali jsme tedy dotaz tiskovému centru Ministerstva zdravotnictví, z jakých dat Jan Blatný vycházel. Centrum nám zaslalo odpověď, že „tato data byla získána z Google Reports a ministerstvu je dodal ÚZIS“, bližší zdroje však ministerstvo neuvedlo.

Google Reports využívají data o historii polohy, která Google shromažďuje. Na základě těchto dat pak zveřejňuje přehledy pohybu a změny v návštěvnosti různých míst v porovnání s obvyklou aktivitou. Ve zprávě (.pdf) z 20. listopadu uvádí Google pokles mobility za tento den 49 % v kategorii Provozovny a volný čas, zatímco v kategorii Potraviny a lékárny uvádí 7% nárůst.

Z grafu níže je patrné, že u sekce Potraviny a lékárny dochází k extrémním poklesům (až na -85 %) pouze v neděli, kdy mají maloobchodní prodejny potravin (lékárny však nikoliv) dle vládního nařízení od 28. října zavřeno (.pdf, str. 3). V jiné dny je zde mobilita spíš vyšší, než je obvyklá hladina. U sekce Provozovny a volný čas se pokles pohybuje kolem 50 %, jen v neděli se dostává k 70 %.

Pokud z čísel v grafu vypočítáme průměr za období 1. listopadu až 20. listopadu, jedná se u sekce Potraviny a lékárny o pokles 54 %, u sekce Provozovny a volný čas o pokles 7 %.

Důležité je ale upozornit na skutečnost, že kategorie Provozovny a volný čas zahrnuje (.pdf, str. 1) podle Google Reports místa „jako jsou restaurace, kavárny, nákupní centra, zábavní parky, muzea, knihovny a kina“. Mezi vyjmenovaným místy tak nutně nemusí být zahrnuty pouze malé obchody mimo nákupní centra. Jelikož nemáme k dispozici data, která by popisovala čistě „mobilitu v obchodech“, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jan Blatný

Jan Blatný

A žádná z těch zemí, která dělá takzvané plošné testování, to nikomu nenařídila zákonem nebo nějakým takovým opatřením. Partie, 22. listopadu 2020

Plošné testování do dne rozhovoru proběhlo ve dvou zemích: na Slovensku a v italské provincii Jižní Tyrolsko. Ani v jednom případě nebylo zákonně nařízeno, na Slovensku ovšem pro lidi, kteří se testování nezúčastnili, platila přísnější opatření, např. zákaz pobytu na pracovišti.

skrýt celé odůvodnění

Prvním a k datu rozhovoru prozatím jediným státem, v němž proběhlo plošné testování celého (dospělého) obyvatelstva, bylo Slovensko. Plošné testování pak zavedla také severní italská provincie Jižní Tyrolsko. 

Na Slovensku plošné testování probíhalo od 31. října v několika vlnách (zpravidla v týdenních intervalech) a zapojilo se do něj 3,5 milionu Slováků. Přestože bylo testování označováno jako dobrovolné, pro lidi, kteří po testování předložili negativní výsledek, byla nastavena (.pdf) mírnější omezení týkající se svobody pohybu a pracovních možností. Lidé, kteří neměli aktuální negativní test na covid-19, tak například nemohli odejít do práce, do banky ani do přírody. Vycházet mohli jen „do nejbližších potravin, lékárny, k lékaři nebo venčit psa maximálně sto metrů od bydliště, postarat se o příbuzného nebo jít na pohřeb“.

Slovenské ministerstvo práce na konci října uvedlo, že „z důvodu dobrovolné neúčasti na plošném testování pojištěnci nebude nařízena karanténa ani izolace, ale bude mu omezena svoboda pohybu“. Takovýto člověk tak neměl nárok na „pandemické nemocenské“.

V případě Slovenska proto nelze hovořit o zcela dobrovolném testování, jelikož nepodstoupení testu vede k „sankci“ v podobě přísnějších omezení. Pro kontext dodejme, že v době testování na celém Slovensku platila protiepidemická opatření a i negativně testovaní jimi byli do značné míry omezeni.

Zprávy, že Jižní Tyrolsko začíná plošně testovat, se objevily 20. listopadu. Testování mělo být dobrovolné a probíhat mělo v průběhu tří dnů. Úřady původně očekávaly účast kolem 70 %, tedy 350 tisíc lidí, povedlo se zde však otestovat více než 360 tisíc osob.

Žádná ze zemí, které k datu výroku (22. listopadu 2020) zavedly plošné testování, jej skutečně nenařídila. Lidé si mohli vybrat, jestli se ho zúčastní, či ne a za neúčast samotnou nehrozil žádný právní postih. V případě Slovenska však jejich volba probíhala pod hrozbou přísnějších omezení pro netestované. Například zákazem pobytu na pracovištích (.pdf, str. 3) bez nároku na pracovní neschopnost. Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako zavádějící.