Petr Fiala

Mezi usneseními (konkrétně v 69. usnesení) z organizačního výboru Poslanecké sněmovny figuruje kauza Novičok pouze už jako zařazený bod řádné schůze Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 11). Není k dispozici zápis z tohoto výboru, který by slova Petra Fialy o podpoře poslanců ANO dokládal, anebo vyvracel.

Co se týče samotného grémia Sněmovny, návrh stáhnutí bodu Novičok z projednání prezentoval poslanec KSČM Leo Luzar. Poslanci ANO se k jeho návrhu slovně nevyjádřili. V následném hlasování o vyřazení bodu Novičok z programu schůze však členové ANO hlasovali v souladu se stranami KSČM a SPD a bod Novičok byl z programu schůze skutečně stažen.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože od voleb do PSP, které se konaly před sedmi měsíci, stále Česká republika nemá vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny.

Menšinová vláda Andreje Babiše úřaduje od 13. prosince 2017. Dne 16. ledna 2018 nebyla vládě Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 78 z 195 přítomných poslanců). Pro důvěru hlasovalo všech 78 poslanců za hnutí ANO, proti bylo 117 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. 5 poslanců bylo nepřítomných. Od této doby u nás vládne vláda bez důvěry Poslanecké sněmovny.

Dne 24. ledna 2018 přijal prezident Miloš Zeman demisi vlády a pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády.

Prezident Miloš Zeman jmenuje současného premiéra v demisi a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše opětovně premiérem do poloviny června. Podle jeho vyjádření pro ČT nebude čekat na výsledek referenda ČSSD, které rozhoduje o vstupu do koalice s hnutím ANO za podpory KSČM.

Andrej Babiš skutečně od vyhraných voleb v říjnu 2017 nebyl v televizní debatě s oponentem. Ač předseda vlády navštěvuje televizní debaty často, vždy v nich je sám. Od voleb se na obrazovkách objevil v debatách v šesti případech na TV Barrandov, konkrétně třikrát v Aréně Jaromíra Soukupa a třikrát v Duelu Jaromíra Soukupa, dvakrát v pořadu Partie na TV Prima a jednou v Otázkách Václava Moravce na ČT.

V každém pořadu, kde se objevil, byl vždy sám pouze s moderátorem. Do televizních debat s oponenty hnutí ANO vysílá jiné své zástupce, například předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, prvního místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka nebo hejtmanku Středočeského kraje Jaroslavu Jermanovou-Pokornou.

Jediná možnost, jak se veřejně dostat do kontaktu s předsedou vlády, jsou interpelace ministrů a premiéra, na které jsou členové vlády povinni odpovědět. Takto se například Martin Kupka z ODS ptal na sliby, které vláda činí na svých výjezdech.

Prezident Zeman slíbil Andreji Babišovi dva pokusy o sestavení vlády deset dní po parlamentních volbách na společné tiskové konferenci v Lánech. Tyto dva pokusy přitom prezident Zeman nesvázal žádným omezením nebo podmínkami.

Během prezidentských voleb mluvil prezident Zeman o tom, že podmíní druhý pokus pro sestavení Babišovy vlády 101 hlasy. Po výhře ve druhém kole ale tuto podmínku zrušil a dal Babišovi na vyjednávání neomezenou dobu.

Na tiskové konferenci, při které Zeman Babiše pověřil jednáním o sestavení vlády, padly se Zemanových úst následující slova:

„Moji předchůdci, ať už to byl Václav Havel nebo Václav Klaus, svazovali toto pověření s tím, že kandidát na premiéra musí získat předem důvěru Poslanecké sněmovny. Rozhodl jsem se, že Andreje Babiše žádným takovým omezením svazovat nebudu.“ (video 00.59)

Zeman tedy v souladu se slovy Fialy skutečně pověřil Babiše předsedou vlády bez ohledu na to, zdali bude mít vyjednánu většinu v Poslanecké sněmovně. Dodejme ještě, že se Zeman vyjádřil i ke svému následujícímu postupu, pokud Babišova vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny. Prohlásil:

„V případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé.“ (video 13.23)

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť vyjma stran, které s hnutím ANO jednají (ČSSD, KSČM, SPD), další strany před volbami nemluvily o tom, že by bez Andreje Babiše bezproblémově utvořily koalici s hnutím ANO. Lidovci podmínili možná jednání programem a zakotvením ČR, TOP 09 a STAN takové jednání odmítli a priori a Piráti měli další podmínky ve své povolební strategii.

Pro ověření výroku jsme prošli předvolební vyjádření lídrů stran k možné spolupráci s hnutím ANO. Začněme u KDU-ČSL. Ta odmítala spolupráci s trestně stíhanými politiky.

13. října předseda KDU-ČSLBělobrádek na dotaz, zda by jeho strana vstoupila do vlády s Babišem, odpověděl pro Echo24: „Ne, je trestně stíhaný.“

O 4 dny později v rozhovoru pro Novinky pak mluvil Bělobrádek přesně o tom, co popisuje Fiala ve svém výroku. Z daného vyjádření neplyne to, že by predikoval bezproblémovou dohodu či nějakou automatickou koalici.

„Pane vicepremiére, několikrát jste řekl, že je pro vás nepřijatelné, aby ve vládě seděl člověk, který je trestně stíhaný. Kdyby Andrej Babiš nebyl ve vládě, šel byste do koalice s hnutím ANO?“„To nelze ani potvrdit, ani vyvrátit. To záleží na dalších podmínkách, jestli bychom mohli realizovat náš program, jestli by ta vláda byla proevropská, prozápadní, která by nedementovala náš demokratický systém a ústavní pořádek. Takže je to věc programová a ideová, nelze to obecně říct, záleží to na mnoha podmínkách.“

TOP 09 a STAN před volbami odmítly jednat s hnutím ANO o vládě. Lídr STANuFarský se vyjádřil: „Pro Starosty je překážkou k vyjednávání o vládě s hnutím ANO především program a samotná podstata tohoto hnutí. O faktu, že vrcholný politik se nemá pokoušet zneužívat dotace, nemusíme přeci vůbec diskutovat.“

Miroslav Kalousek, tehdejší předseda TOP 09, vyloučil rovněž spolupráci s hnutím ANO jako takovým. 9. října pro Lidovky.cz uvedl:

„Tři roky konzistentně říkáme, že s hnutím ANO nemůžeme jít do vlády, protože chtějí mnohem autokratičtější systém než liberální parlamentní demokracii. To je Čapí hnízdo sem, Čapí hnízdo tam. To není rozhodující. My prostě nemůžeme jít do vlády s hnutím ANO kvůli tomu, co chce udělat s naší zemí.“

Předseda Pirátů Bartoš spolupráci s hnutím ANO po volbách nevyloučil, ale požadoval, aby případní koaliční partneři nominovali do vlády lidi bez problematické minulosti. Ve své povolební strategii k tomu Piráti říkají: „Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“

Pro Piráty tak byl problémem nejen Babiš, ale také lidé, kteří si dle jejich názoru nesou nějakou „korupční minulost“. Předseda Bartoš aktuálně takto popisuje např. nominanta na ministerstvo zahraničí Pocheho. Dále je pro ně problematické, pokud by v případné vládě mělo ANO většinu.

Lídr ČSSD Zaorálek vládu s ANO nevyloučil, ale zdůraznil problematičnost Babišova trestního stíhání slovy: „Já si myslím, že Česká republika si nemůže dovolit uvažovat o premiérovi jako o člověku, který je trestně stíhán. To je pro mě nemyslitelné.“

Podobnými slovy komentoval povolební vyjednávání šéf SPDOkamura: „Pro nás je problém být ve vládě, kterou by vedl trestně obviněný premiér, jelikož to bude nestabilní vláda.“

Nejsmířlivěji se k Babišovu stíhání vyjádřil šéf KSČMFilip, když pronesl: „Musíme ctít presumpci neviny. Samozřejmě to komplikuje situaci, ale i přes sdělení obvinění stále platí, že se na to má hledět jako kdyby nebyl vinen. Z právního hlediska to jistě žádná překážka není. Z politického hlediska to samozřejmě vyvolává další otázky.“

Nicméně dále Filip upozornil, že programy KSČM a ANO nejsou příliš kompatibilní.

Výroky o tom, zda skutečně existuje a funguje tzv. koalice ANO, SPD a KSČM, už Demagog.cz ověřoval a to nejednou. Z přiložených dat jednoznačně vyplynulo, že tato politická uskupení skutečně hlasují velmi často jednotně. Nutno dodat, že spolu zároveň hlasují také nejčastěji.

Jeden z posledních příkladů jednoty při hlasování se odehrál na schůzi Poslanecké sněmovny 22. května 2018. Poslanci hnutí ANO (kromě Radka Vondráčka), KSČM (kromě Jiřího Dolejše), SPD a jeden poslanec ČSSD tehdy hlasovali pro návrh Leo Luzara z KSČM na vyřazení projednávání kauzy Novičok z programu schůze. Stalo se tak i přesto, že návrh programu byl již předtím schválen organizačním výborem (kauza Novičok - bod 97).

Výrok Petra Fialy se týká hlasovací koalice hnutí ANO, SPD a KSČM. Tyto 3 kluby spolu hlasují v Poslanecké sněmovně nejčastěji. To je nepochybně pravdou. Jsou ovšem hlasování, která lze považovat za klíčová, kde spolu tyto 3 subjekty nehlasují. Např. na úrovni formování vlády to lze doložit na tom, že SPD a komunisté nehlasovali (pochopitelně narozdíl od hnutí ANO) pro vládu Andreje Babiše při hlasování o důvěře.

Dále pak se strany neshodly při hlasování o vydání poslanců Babiše a Faltýnka. V neposlední řadě pak subjekty hlasovaly rozdílně na úrovni předkládané legislativy, kdy komunisté chtěli měnit Ústavu tak, aby poslanci ztráceli mandát při pravomocném odsouzení, resp. po přeběhnutí mezi kluby. Proti tomu bylo hnutí ANO.

Analýzu toho, jak hlasují jednotliví poslanci a strany, vypracoval Michal Škop z projektu KohoVolit.eu a byla publikována ve spolupráci s datovým oddělením Českého rozhlasu. Obsahuje data k 12. dubnu 2018.

Analýza ve zkratce sleduje nakolik podobně hlasují poslanci a také to, jak často spolu hlasují celé strany. Na úrovni jednotlivých poslanců lze sledovat, že u zmíněných stran mají k sobě nejblíže ANO s KSČM. SPD pak stojí poměrně vzdáleně od ostatních stran, což vysvětluje Kamil Gregor (politolog a analytik sdružení KohoVolit) tak, že hnutí SPD hlasuje v některých případech zcela proti všem ostatním subjektům, což jej tlačí právě do okrajové pozice.

Tabulka, kterou Škop zveřejnil na svém facebookovém profilu a kterou přikládáme, sledovala nakolik jednotlivé strany hlasují spolu. Pro uznání „koalice“ (resp. pro společné hlasování) bylo v tomto případě třeba, aby byla přítomna alespoň polovina poslanců dané strany a aby více než 2/3 poslanců klubu hlasovalo stejně. Tato metrika měla pokrýt hlasování, která jsou důležitá (je na nich větší počet poslanců) a kdy se hlasuje stranicky.

Z tabulky plyne, že hnutí ANO, komunisté a SPD spolu hlasují nejčastěji. A to platí pro všechny tři strany. Nicméně výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť strany spolu nehlasují stále.

Dodejme, že autor výzkumu na svém Facebooku popisuje některé metodologické záležitosti, které jsou pro jeho výstup zásadní. Jako podstatné se jeví, že menší váha při hledání společné míry hlasování mezi stranami je přikládána hlasováním, kde je jednoznačná shoda (aby se omezila míra, např. hlasování o námitce, kde hlasují vlastně všichni stejně). Oproti tomu hlasování, která jsou vyrovnaná (a je zde tedy předpoklad, že je zde mezi stranami střet), mají pro výsledek větší váhu.

Data, která Škop uvádí, nezahrnují aktuálně probíhající schůzi, kde 3 zmíněné subjekty spolu podpořily vyřazení bodu o Novičoku.

Andrej Babiš se skutečně nedávno vyjádřil, že pokud by sociální demokraté ve vnitrostranickém referendu odmítli účast ve vládě, jsou ve hře předčasné volby s možným termínem na jaře 2019.

Skutečnost, že Andrej Babiš, potažmo hnutí ANO, nemají plán B pro případ odmítavého stanoviska ČSSD v referendu k vládní účasti, potvrzuje slova místopředsedy ANO Richarda Brabce pronesená 27. května 2018 v pořadu Otázky Václava Moravce:

„Nemáme plán B, nepřipravujeme ho. Odmítám to, že bychom jednali naoko se sociální demokracií a mezitím připravovali nějakou variantu viz ta takzvaná hlasovací mašinérie.“

Dle čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ústava České republikyjmenuje předsedu vlády prezident republiky a na jeho návrh schvaluje navržené ministry. V případě, že takto jmenovaná vláda nezíská důvěru, proces se opakuje. Pokud takto jmenovaná vláda nezíská důvěru ani na druhý pokus, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Od voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 20. - 21. října 2017 byl premiér zatím jmenován pouze jednou.

Pokus o sestavení vlády de iure začíná ve chvíli, kdy prezident jmenuje předsedu vlády. V praxi je tento krok obcházen tzv. pověřením o vládním vyjednávání. Prezident danou osobu přímo nejmenuje premiérem, ale svěří jí do rukou odpovědnost za hledání vládní podpory ve sněmovně a hledání vhodných ministrů. V případě, že tato osoba nebude schopna ve sněmovně vládní podporu získat, může prezident pověřit jednáním dalšího člověka, aniž by vyplýtval jeden ze tří ústavou daných pokusů.

V současnosti jsme v situaci, kdy vláda pokračuje v demisi a premiér, Andrej Babiš, byl prezidentem pouze pověřen vládním vyjednáváním. Prozatím nebyl podruhé jmenován premiérem. Druhý formální pokus o sestavení vlády tedy nebyl dle Ústavy České republiky zahájen.