Prosadil jsem nový zákon o obětech.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Jiří Pospíšil byl ministrem spravedlnosti v době, kdy vláda zákon o obětech trestných činů předkládala.
Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, nabyl účinnosti v srpnu 2013.
Návrh zákona o obětech trestných činů byl poprvé předložen Poslanecké sněmovně 27. února 2012. Návrh zákona předložila vláda, zástupcem navrhovatele byl ministr spravedlnosti - a tím byl tehdy stále Jiří Pospíšil. Ten byl odvolán až 27. června 2012.
Tady musím korektně říci, jednu větu mi dovolte, že i občané, odborníci chválí ten nový zákon o obětech trestných činů, který výrazně znásobuje práva obětí. A ten zákon tady je.
Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, nabyl účinnosti 1. srpna 2013.
Jiří Pospíšil obdržel za přípravu tohoto zákona cenu Anděl od Bílého kruhu bezpečí - organizace, která se zabývá pomocí obětem trestných činů. Šéfka této organizace, Petra Vitoušová, tento zákon ocenila s tím, že pamatuje na všechny orgány a subjekty činné v trestním řízení.
Zákon pochválili také Helena Válková, místopředsedkyně České kriminologické společnosti, a Tomáš Gřivna, docent na katedře trestního práva Právnické fakulty UK, kteří o novém zákoně napsali článek Nový zákon o obětech trestných činů a jeho význam pro aplikační praxi pro odborný časopis Trestněprávní revue. V článku uvedli:
" Nový zákon o obětech znamená nepochybně správný krok vpřed, který významně zlepšuje postavení obětí trestných činů, rozšiřuje okruh jejich práv a zavádí korespondující povinnosti subjektům poskytujícím jim pomoc. "
Ohlasy občanů na tento nový zákon se nám bohužel nepodařilo dohledat. Pozitivní ohlasy odborné veřejnosti jsou však nesporné a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
A já se nestydím za to, že doktorku Bradáčovou z té doby znám a že jsem byl ten, kdo ji navrhoval do funkce vrchní státní zástupkyně.
Není pravdou, že by Jiří Pospíšil navrhoval Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně - první ji navrhl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Pospíšil však chtěl Bradáčovou do funkce jmenovat. Dříve než to však mohl udělat, byl odvolán Petrem Nečasem. Bradáčovou později jmenoval nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Kůvli této nepřesné informaci co se týče jmenování Lenky Bradáčové do funkce vrchní státní zástupkyně tak hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Já chápu, vy jste v pozici obžalovaného, vytváříte tady svoji obhajobu. Obžalovaný má právo tvrdit cokoliv. Chápu, že ve chvíli, kdy jsou zde jakési jasné, přímé důkazy, tak se snažíte vytvořit dojem o politickém procesu. Nejprve to byla mafie pana Kubiceho. Pan Kubice už není ve funkci. Vytváří se mafie Jiřího Pospíšila.
Na základě slov Davida Ratha z jeho projevu v Poslanecké sněmovně hodnotíme tento výrok jako pravdivý. David Rath, obžalovaný z korupce, za svou kauzou viděl politickou zvůli, která měla pocházet mimo jiné z vazeb Jana Kubiceho a Jiřího Pospíšila na osoby přímo spojené s vyšetřováním Davida Ratha.
David Rath byl spolu s dalšími deseti lidmi obžalován 4. dubna 2013 v souvislosti se středočeskou korupční kauzou.
Již ve svém projevu v Poslanecké sněmovně 7. září 2012 tvrdil, že je "vězněm této vlády" a přidal několik příkladů, kdy za obviněním z hospodářské činnosti stál politický motiv.
Nestandardní postup policie připisoval na vrub plukovníka Kubiceho. Kritika policejního postupu se týkala např. zveřejňování informací účelově před volbami nebo Kubicemu podřízených policistů.
Stejně tak upozorňoval na nestandardní jednání prvního náměstka nejvyššího státního zástupce Stříže, kterého si podle Davida Ratha spolu s dalšími dosadil bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Spojencem pana Stříže měla být i tehdejší poradkyně Jiřího Pospíšila Lenka Bradáčová, s ní zase v blízkém vztahu protikorupční detektiv Vincenc, který dostal kauzu na starost.
Vazby mezi Janem Kubicem a účastníky vyšetřování David Rath v projevu nazval "mafiánskou chobotnicí". Výraz "mafie" v souvislosti s Jiřím Pospíšilem nepoužil, ale popis vazeb mezi lidmi spojenými s vyšetřováním má obdobný význam.
Já tady veřejně a jasně říkám, že ty policisty ani jednoho osobně neznám, nikdo jsem z nich nikoho nepotkal. A to, že paní doktorka Bradáčová byla před několika lety spolupracovnicí na Ministerstvu spravedlnosti a připravovala novelu trestního řádu a zákona o detenci, tak bylo zcela legální, veřejné a transparentní.
Lenka Bradáčová nastoupila na Ministerstvo spravedlnosti v roce 2007 - tedy v době, kdy byl ministrem Jiří Pospíšil. V této době se Poslanecká sněmovna zabývala jak novelou trestního řádu, tak i zákonem o výkonu zabezpečovací detence. Na obou zákonech pracovalo Ministerstvo spravedlnosti, kde tehdy Bradáčová skutečně působila.
Já jsem politik, já vaše urážky snesu. Mě takhle urážel pan Bárta, dělal kampaň proti mě. Já jsem zvyklý, že některé extrémní politické osoby mě takto urážejí.
Na základě dostupných mediálních zpráv hodnotíme výrok Jiřího Pospíšila jako pravdivý.
Před krajskými volbami v roce 2012 vedl Vít Bárta zesměšňující billboardovou kampaň namířenou proti osobě Jiřího Pospíšila.
Podruhé Vít Bárta útočil na Jiřího Pospíšila před předčasnými parlamentními volbami v roce 2013.
Na Bártově facebookovém profilu se objevil odkaz na článek, který byl zveřejněn na jeho oficiálních stránkách pod názvem „Víme první: Pospíšil má být obviněn. Vidnava ho asi dohnala“. Následně byl článek stažen a nahrazen umírněnějším. Vít Bárta také prohlásil, že bude před volbami přesvědčovat lidi, že Pospíšil není žádný beránek.
Zda Jiřího Pospíšila někdy v minulosti urážely i některé jiné politické osoby se nám nepodařilo dohledat. Demagog.cz nehodnotí koho a do jaké míry považuje Jiří Pospíšil za extrémního.
Já, když jsem nastoupil na justici a měl jsem na starosti vězeňství mimo jiné, tak jsem měl, a také jsem to veřejnosti slíbil, jeden jasný plán, zvednout zaměstnanost vězňů. A peníze, které jsem měl na investice, jsem investoval do rozšíření kapacit, aby vězni mohli lépe pracovat. Každý vidí statistiku. Za šest let mého působení stoupla zaměstnanost vězňů o 20%. To není málo. Jsme dneska nad evropským průměrem
Jiří Pospíšil se ministrem spravedlnosti stal poprvé v roce 2006. Již v průběhu roku 2007 vyšla zpráva o zvýšení zaměstnanosti vězňů o více než 15 %.
V rozhovoru pro zpravodaj České vězeňství (str. 2) exministr Pospíšil skutečně vyslovil záměr investovat do rozšíření výrobních kapacit. Uskutečnění tohoto záměru potvrzuje výroční zpráva za rok 2007 (str. 27).
Ač je pojem "působení" poměrně relativní, funkci ministra spravedlnosti vykonával necelých 5 let, počítaje i čtvrtrok, kdy byl ministrem v demisi.
Pokud porovnáme procentuální zaměstnanost vězňů v roce 2006, kdy Jiří Pospíšil poprvé do funkce nastoupil, a v roce 2012, ze kterého jsou poslední údaje, zvýšila se zaměstnanost vězňů z 46,87 % na 58,83 %, tedy dokonce o 25 procent proti původnímu stavu
Bohužel se nám nepovedlo dohledat informaci o evropském průměru zaměstnanosti vězňů. Média ale hovoří o hranici kolem 60%. I na základě této informace hodnotíme výrok jako pravdivý.
A budovali jsme některé výrobní haly, jako třeba v areálu Oráčov a tak dále.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože byla vybudována pouze výrobní hala v areálu Oráčov, žádný další projekt podobného rozsahu zbudován nebyl.
Jiří Pospíšil jako bývalý ministr spravedlnosti 28. června 2008 otevřel ve věznici Oráčov na Rakovnicku první výrobní zónu svého druhu v České republice, která ve své době obsahovala jednu výrobní halu. Během otvírání této zóny oznámil, že se plánuje otevření podobné zóny i v plzeňské věznici Bory. Projekt měl být připraven do roku 2010. Dle dostupných informací byly investice do rozšíření nových výrobních prostor v areálu věznice Bory zmraženy s ohledem na změnu ekonomické situace.
Podle dostupných informací byla tedy v roce 2008 otevřena výrobní hala ve věznici Oráčov, přislíbeno bylo otevření na Borech, ostatní výrobní haly byly pouze rekonstruovány jako například věznice Mírov v roce 2007, nebo v roce 2010 ve věznici Nové Sedlo.
A druhý balík, kam jsme dávali peníze, byly oběti trestných činů. Jsme prosadili nový zákon o obětech trestných činů a vznikl jakýsi malý fond, z kterého se budou platit náhrady.
Zákon o obětech tresných činů byl skutečně předložen sněmovně 27.2. 2012 a zástupcem navrhovatele byl ministr spravedlnosti, tedy Jiří Pospíšil. Dle vyjádření Ministerstva spravedlnosti však žádný fond, ze kterého by se platily náhrady, nevzniknul a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
O právu na peněžitou pomoc pojednává Díl 6 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů (.pdf, ke stažení zde). Neříká však nic o vytvoření fondu, ze kterého by se měly platit náhrady. O vytvoření takového fondu se pouze zmiňovala Petra Vitoušová, prezidentka organizace Bílý kruh bezpečí, která pomáhá obětem trestných činů. Ta pro Český rozhlas uvedla:
„Z výnosů, které teď zatím patří státu, a jsou to výnosy z trestné činnosti, bude vytvořený fond a oběti trestných činů, které se připojí s nárokem na náhradu škody a od pachatele ji nebude možné vymoci, se budou moci obracet na tento státní fond.“
Vyjádření Ministerstva spravedlnosti ke vzniku fondu:
„Pokud jde o vyplácení peněžité pomoci, pak žádný fond nevznikl. Tato částka nemá charakter odškodnění (byť ji za ministerstvo spravuje odbor odškodňování), ale jde spíše o „sociální dávku“, která má oběti pomoci překlenout zhoršenou finanční situaci. Tato pomoc je ministerstvem poskytována osobám, které jsou uvedeny v § 24 zákona o obětech trestných činů. Dále jsou oběti trestných činů podporovány nepřímo, a to prostřednictvím dotací, které jsou poskytovány ministerstvem neziskovému sektoru."
Ale co jsem já slíbil voličům, to jsem v té oblasti udělal. To znamená, narostlo množství zaměstnaných vězňů.
V roce 2006, kdy se Jiří Pospíšil stal poprvé ministrem spravedlosti, byla zaměstnanost vězňů na úrovni 48,87 %, v roce 2012, kdy funkci opouštěl, dosáhla zaměstnanost hodnody 58,83 %, jedná se tedy o nárůst o 12 procentních bodů.
Program ODS pro volby v roce 2006, po kterých Jiří Pospíšil převzal resort, se vězňům nijak nevěnoval. Již krátce po svém nástupu v roce 2007 však v rozhovoru pro časopis České vězeňství (strana 2) vyhlásil zvyšování zaměstnanosti vězňů za jeden ze svých cílů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
