Demagog.cz

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil (TOP 09)

  • 128
  • 22
  • 25
  • 24

Výroky

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

My jsme toto téma řešili na půdě Evropského parlamentu (spor v Kerčském průlivu, pozn. Demagog.cz), také jsem tam k tomu vystupoval.

Problematika Azovského moře se v Evropském parlamentu probírala 23. října 2018 a Jiří Pospíšil se při rozpravě přihlásil o slovo.

skrýt celé odůvodnění

Evropský parlament přijal 23. října usnesení týkající se Azovského moře. Poslanci v něm vyslovili politování nad zvýšenou aktivitou Ruska na tomto území (např. blokáda ukrajinských lodí nebo stavba mostu na Krym) a varovali před eskalací konfliktu v části Černého moře, které je podle dohody z roku 2003 mezi Ukrajinou a Ruskem vnitřní vodou obou států.

Při rozpravě týkající se tohoto návrhu usnesení vystoupil i český europoslanec Jiří Pospíšil: „Já chci velmi uvítat tu dnešní debatu, která byla mimořádně zajímavá a je do určité míry odpovědí těm všem, kteří v Evropě zpochybňují sankce vůči Rusku a kteří tvrdí, že by se sankce měly zrušit. Sám v České republice, odkud jsem, cítím u některých extremistických politických sil, že bychom měli vůči Rusku vystupovat vstřícněji. Ta dnešní debata jasně ukazuje, že naopak EU musí být razantnější, musí být tvrdší a že situace v Azovském moři, která zde dneska byla popisována, je další formou agrese vůči Ukrajině. Tentokrát je to v zásadě určitá forma obchodní blokády, která výrazně omezuje formu vývozu ukrajinského zboží z ukrajinských přístavů. Tedy připojuji se k těm, vážená paní vysoká představitelko, kteří Vás prosí o tvrdý přístup vůči Rusku. Není možné v této věci zaujímat kompromisy, které poškozují Ukrajinu a hodnoty a postoje EU.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Již delší dobu ruská plavidla Ruské federace blokují část Černého moře.

Rusko začalo v březnu 2018 prohledávat lodě, které mířily do nebo z ukrajinských přístavů; chvíli poté, co Ukrajina téhož měsíce zadržela rybářskou loď z Krymu.

skrýt celé odůvodnění

V pondělí 26. listopadu 2018 byl ukrajinským parlamentem schválen výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení výjimečného stavu. Ten má začít platit od středy 28. listopadu a trvat má do 26. prosince. Výjimečný stav se má týkat deseti ukrajinských oblastí. Právě den před vyhlášením výjimečného stavu Rusko u anektovaného Krymu zadrželo tři ukrajinské lodě a asi dvacet čtyři Ukrajinců.

Rusko začalo právě před několika měsíci prohledávat lodě, které mířily do nebo z ukrajinských přístavů. Toto prohledávání začalo chvíli poté, co Ukrajina v březnu 2018 zadržela rybářskou loď z Krymu. Také v rezoluci Evropského parlamentu (.pdf, bod D) z 25. října 2018 k situaci v Azovském moři je uvedeno, že „Rusko často a hrubým způsobem blokuje a prohledává lodě projíždějící Kerčským průlivem z nebo do ukrajinských přístavů a tyto procedury způsobují až týdenní zpoždění a pokles proudění lodního nákladu a hmotných finančních ztrát pro ukrajinskou ekonomiku“.

Rusko navíc přes Kerčský průliv, který spojuje cestu mezi Azovským a Černým mořem, evropskými a světovými trhy, a který je důležitým regionálním místem pro globální obchod, vybudovalo most. Tento most byl otevřen v květnu 2018 ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajina si také dva měsíce po otevření mostu stěžovala, že Rusko stavbu využívá k omezení námořní činnosti.

V roce 2003 byla mezi Ruskem a Ukrajinou podepsána smlouva (.pdf, str. 131) o Azovském moři a Kerčském průlivu; ty jsou ve smlouvě definovány jako „vnitřní vody obou zemí“.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Ale co jsem já slíbil voličům, to jsem v té oblasti udělal. To znamená, narostlo množství zaměstnaných vězňů. !

V roce 2006, kdy se Jiří Pospíšil stal poprvé ministrem spravedlosti, byla zaměstnanost vězňů na úrovni 48,87 %, v roce 2012, kdy funkci opouštěl, dosáhla zaměstnanost hodnody 58,83 %, jedná se tedy o nárůst o 12 procentních bodů.

Program ODS pro volby v roce 2006, po kterých Jiří Pospíšil převzal resort, se vězňům nijak nevěnoval. Již krátce po svém nástupu v roce 2007 však v rozhovoru pro časopis České vězeňství (strana 2) vyhlásil zvyšování zaměstnanosti vězňů za jeden ze svých cílů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Moře, které podle mezinárodního práva by mělo patřit Ukrajině, protože leží vedle Krymu, tak jej Rusko po anexi Krymu považuje za svoje vody.

Moře v okolí poloostrova Krym náleží dle mezinárodního práva tomu státu, kterému patří poloostrov. Dle Mezinárodního trestního soudu či Valného shromáždění OSN pak Krym náleží Ukrajině, té by tedy mělo patřit i krymské pobřežní moře.

skrýt celé odůvodnění

Dle článku 3 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (dále jen „Úmluva“) platí, že každý stát si může vytyčit tzv. pobřežní moře, ve kterém může svrchovaně vykonávat veškeré své pravomoci (článek 2 Úmluvy), dá se tedy říci, že pobřežní moře patří pobřežnímu státu. Šíře pobřežního moře pak může být maximálně 12 námořních mil (cca 22,2 kilometrů) od nejzazší linie odlivu. Dle článku 15 pak platí, že pokud státy leží naproti sobě, může pobřežní moře sahat jen k tzv. střední linii (v podstatě smyšlená čára jdoucí středem moře či průlivu), pokud se státy nedohodnou jinak, nebo z historických důvodů či jiných zvláštních okolností není třeba určit hranici pobřežního moře jiným způsobem. Smlouva (.doc) mezi Ruskem a Ukrajinou z roku 2003 se přitom týká pouze užívání Kerčského průlivu a Azovského moře, nikoli hranice pobřežního moře.

Dle Mezinárodního trestního soudu (který však řada států včetně Ruska dosud neuznala jako mezinárodněprávní autoritu) je pak Krym Ruskem pouze okupován (.pdf, str. 36), nejedná se tak o jeho území, rezoluci na podporu územní celistvosti Ukrajiny pak vydalo (.pdf) i Valné shromáždění OSN. Z hlediska mezinárodního práva by tedy moře v okolí Krymu skutečně mělo „patřit“ Ukrajině.

Rusko však schválilo ústavní zákon, podle kterého je Krym součástí jeho území, smlouvu o přistoupení Krymu k Ruské federaci schválil ruský parlament a podepsal prezident Putin. Z ruského pohledu má tedy ono, jakožto stát, kterému Krym náleží, právo na krymské pobřežní moře.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Je tam Azovské moře, takový průliv, kde Rusko postavilo most, propojilo Krym s pevninským Ruskem, a už několik měsíců jsou, a to i lodě EU, kontrolovány při průplavu, a je tak omezován obchod s Ukrajinou, protože jsou tam ukrajinské přístavy.

Lodě EU jsou již několik měsíců v Azovském moři kontrolovány ruskou pobřežní stráží, což omezuje obchod s Ukrajinou. Rusko však má právo kontrolovat všechny lodě plavící se Azovským mořem.

skrýt celé odůvodnění

Jiří Pospíšil popisuje situaci v Kerčském průlivu, který spojuje Černé a Azovské moře a přes který byl postaven most, který spojuje území Ruské federace na východě s Ruskem okupovaným Krymem na západě.

Zdroj: Mapy Google

Most, který byl slavnostně otevřen 15. května 2018 Vladimirem Putinem, „je dlouhý 19 kilometrů a začíná na Tamaňském poloostrově v ruském Krasnodarském kraji a přes ostrov Tuzla směřuje na západ přes Kerčský průliv na krymský Kerčský poloostrov.“

V průběhu letošního roku se objevovaly informace o tom, že ruská pobřežní stráž začala zastavovat, kontrolovat a zadržovat plavidla třetích států, a to právě ta, která plula do ukrajinských přístavů Mariupol či Berďansk nebo nazpět. Na zvýšené kontroly lodí upozornil na konci října ve své rezoluci i Evropský parlament. Takovéto komplikace bezesporu obchod s Ukrajinou omezují.

Podle Dohody (.doc) o spolupráci při využití Azovského moře a Kerčského průlivu, která byla uzavřena mezi Ruskou federací a Ukrajinou v roce 2003, mají ukrajinské i ruské lodě zaručeno právo pokojného proplutí (.doc, článek 2, odst. 1). Stejné právo je garantováno i lodím plujícím pod vlajkou třetího státu (tedy i lodím EU) v případě, že plují do nebo z ruského či ukrajinského přístavu (.doc, článek 2, odst. 2). Stejný obsah má i Společné prohlášení (.pdf, str. 131) prezidenta Ukrajiny a prezidenta Ruské federace k Azovskému moři a Kerčskému průlivu z roku 2003.

Je však nutné dodat, že dle platné Dohody je Azovské moře „historicky vnitrozemským mořem Ruské federace a Ukrajiny“ (.doc, článek 1, odst. 1), a proto mají oba smluvní státy právo kontrolovat všechny lodě plavící se Azovským mořem.

Již od roku 2003 tak funguje právní režim plavby v Azovském moři de lege beze změny. Příčiny faktické změny chování Ruska a zvýšené četnosti zastavování a kontrol cizích lodí v této oblasti je tak nutné hledat jinde.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Kriminalita v České republice neroste. Je pořád stejná. !

Kriminalita v ČR skutečně neroste, s výjimkou roku 2011 se počet zjištěných trestných činů dokonce snižuje. Neplatí tedy, jak tvrdí Jiří Pospíšil, že by byla stále stejná a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Vývoj kriminality za posledních šest let vypadá následovně:

2008

343 799

2009 332 829

2010 313 387

2011 317 177

2012 304 528

2013277 399*

Údaje pro rok 2013 (.xls) jsou zatím dostupné jen do října 2013 včetně.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Já jsem od počátku zvolení do čela TOP 09 říkal, že mým cílem je spojení se Starosty.

Pospíšil médiím po vítězné volbě popsal svůj záměr sejít se se Starosty a dohodnout společné kandidátní listiny pro nadcházející komunální volby.

skrýt celé odůvodnění

Jiří Pospíšil byl zvolen předsedou TOP 09 na celostátním sněmu strany 26. listopadu 2017. Přání spolupráce TOP 09 se STAN a KDU-ČSL vyjádřil Pospíšil například v rozhovoru pro server iDNES.cz, který poskytl již v den svého zvolení do čela strany, tedy 26. listopadu 2017.

"Se zástupci obou stran (KDU-ČSL a STAN, pozn. Demagog.cz) se v nejbližší době sejdu. Budu dělat vše pro to, aby ta spolupráce byla co nejužší. Nevěřím, že budou předčasné parlamentní volby. Myslím, že reálně nás čekají nejdříve komunální a senátní volby, a bylo by dobré, kdybychom v těchto volbách našli společnou řeč a alespoň v některých místech postavili společné komunální kandidáty nebo našli společného kandidáta do Senátu."

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

TAKÁČ: Mezinárodní právo ani tak moc neřeší, jaká tam je, nebo není země. To řeší, že se prostě projíždět smí.

POSPÍŠIL: Přesně tak. Případně plus pobřežní vody.

Mezinárodní právo skutečně řeší jen obecné právo proplout průlivem, bez ohledu na okolní země. Obdobné pak platí i pro pobřežní vody.

skrýt celé odůvodnění

Komplexní úprava námořního práva je obsažena v Úmluvě Organizace spojených národů o námořním právu (dále jen „Úmluva“), která je závazná pro 168 států světa, včetně Ruska i Ukrajiny.

Proplutí průlivem upravuje Část III této úmluvy. Článek 37 vymezuje působnost oddílu úmluvy upravující tzv. tranzitní proplutí tak, že „tento oddíl se vztahuje na průlivy, kterých se používá pro mezinárodní plavbu mezi jednou častí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny a jinou častí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny. To je případ i Kerčského průlivu mezi Černým a Azovským mořem.

Dle článku 38 pak platí, že v průlivech zmíněných v článku 37 požívají všechny lodě a letadla právo tranzitního proplutí či přeletu, kterému nesmí být bráněno... Podle odstavce 2 tohoto článku se pak tranzitním proplutím či přeletem rozumí výkon svobody plavby či přeletu výlučně za účelem nepřerušovaného a rychlého tranzitu průlivem mezi jednou částí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny a jinou částí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny.

Úmluva tedy skutečně neřeší, kterému státu náleží pevnina okolo průlivu, ale obecně stanoví, že lodě mají právo tranzitního proplutí každým průlivem, nezávisle na okolních státech.

Obdobně je to i v případě tzv. pobřežního moře, které zmiňuje Jiří Pospíšil. Pobřežní moře je dle článku 3 Úmluvy moře až do vzdálenosti 12 námořních mil (cca 22,2 kilometrů) od linie nejzazšího odlivu, v oblasti pobřežního moře pak pobřežní stát může vykonávat veškeré své pravomoci.

Lodě však mají dle čl. 17 Úmluvy tzv. právo pokojného proplutí těmito vodami, a to i bez souhlasu pobřežního státu. Toto proplutí však musí být rychlé, pokud možno nepřerušované a nesmí narušovat veřejný pořádek či bezpečnost pobřežních států.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Já chápu, vy jste v pozici obžalovaného, vytváříte tady svoji obhajobu. Obžalovaný má právo tvrdit cokoliv. Chápu, že ve chvíli, kdy jsou zde jakési jasné, přímé důkazy, tak se snažíte vytvořit dojem o politickém procesu. Nejprve to byla mafie pana Kubiceho. Pan Kubice už není ve funkci. Vytváří se mafie Jiřího Pospíšila.

Na základě slov Davida Ratha z jeho projevu v Poslanecké sněmovně hodnotíme tento výrok jako pravdivý. David Rath, obžalovaný z korupce, za svou kauzou viděl politickou zvůli, která měla pocházet mimo jiné z vazeb Jana Kubiceho a Jiřího Pospíšila na osoby přímo spojené s vyšetřováním Davida Ratha.

David Rath byl spolu s dalšími deseti lidmi obžalován 4. dubna 2013 v souvislosti se středočeskou korupční kauzou.

Již ve svém projevu v Poslanecké sněmovně 7. září 2012 tvrdil, že je "vězněm této vlády" a přidal několik příkladů, kdy za obviněním z hospodářské činnosti stál politický motiv.

Nestandardní postup policie připisoval na vrub plukovníka Kubiceho. Kritika policejního postupu se týkala např. zveřejňování informací účelově před volbami nebo Kubicemu podřízených policistů.

Stejně tak upozorňoval na nestandardní jednání prvního náměstka nejvyššího státního zástupce Stříže, kterého si podle Davida Ratha spolu s dalšími dosadil bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Spojencem pana Stříže měla být i tehdejší poradkyně Jiřího Pospíšila Lenka Bradáčová, s ní zase v blízkém vztahu protikorupční detektiv Vincenc, který dostal kauzu na starost.

Vazby mezi Janem Kubicem a účastníky vyšetřování David Rath v projevu nazval "mafiánskou chobotnicí". Výraz "mafie" v souvislosti s Jiřím Pospíšilem nepoužil, ale popis vazeb mezi lidmi spojenými s vyšetřováním má obdobný význam.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

To, co bylo a bylo velmi úspěšné (koalice TOP a STAN, pozn. Demagog.cz) a co z osobních důvodů zaniklo.

Spolupráce mezi stranami TOP 09 a STAN byla po vzájemné dohodě ukončena ke konci roku 2016. Na důvodech rozchodu se strany neshodly.

skrýt celé odůvodnění

Strany nejmenovaly shodně konkrétní důvod pro ukončení spolupráce. Žádný z představitelů stran neuvedl, že by byly hlavní motivací osobní důvody.

Jak jsme již jako Demagog.cz ověřovali, hnutí STAN uvádělo slovy Petra Gazdíka jako hlavní příčinu neochotu TOP 09 změnit vzájemný vztah směrem k rovnocennějšímu postavení a větší integraci ve smyslu dvoustrany, jakou je například německá strana CDU/CSU.

Co se týče strany TOP 09, lze dohledat pouze vyjádření zármutku nad ukončením spolupráce.

Nutno podotknout, že strany jsou ochotné spolupracovat i nadále, jak ukazuje například kooperace obou stran v případě komunálních voleb v Praze. Obě strany zde postaví společnou kandidátku s názvem Spojme síly pro Prahu.