Demagog.cz

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil (TOP 09)

  • 128
  • 22
  • 25
  • 24

Výroky

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Ta dohoda má 600 stránek (...), my o ní budeme hlasovat na půdě Evropského parlamentu.

Evropský parlament má ohledně dohody o Brexitu hlasovat začátkem roku 2019.

skrýt celé odůvodnění

O dohodě (.pdf, přesně 585 stran), která právně ošetřuje odchod Velké Británie z EU, se bude hlasovat začátkem roku 2019. Poté ji musí schválit Evropská rada. Dodejme, že Dohoda musí projít také britským parlamentem, který o ní bude hlasovat 11. prosince.

Podle Guye Verhofstadta, který zastupuje EU při jednáních o Brexitu, je stávající řešení „jediná a nejlepší dohoda, pokud bereme v potaz nepřekročitelné hranice britské vlády a zakládající principy EU: jednotu společného trhu, nedělitelnost čtyř svobod (vnitřního trhu, pozn. Demagog.cz) a autonomii rozhodování EU“.

Velká Británie má podle současných pravidel odejít z EU koncem března 2019.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

V minulosti nebo v této chvíli, kdy Britové jsou součástí Evropské unie, tak bohužel přijímali některé národní právní předpisy, kterými tu svobodu pohybu omezovali. Už teď porušovali v některých věcech evropské právo.

Spojené království skutečně porušovalo evropské právo v oblasti svobody pohybu a diskriminovalo bulharské a rumunské dělníky.

skrýt celé odůvodnění

Právní předpisy Spojeného království skutečně byly či jsou v rozporu s právem Evropské unie, a to i s právem upravujícím volný pohyb. Jde například o rozpor britského práva se směrnicí č. 2004/38/ES, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat na území členských států.

Britské právo například neumožňovalo volný pohyb těm rodinným příslušníkům občanů EU, kteří sice nebyli občany Unie, ale měli povolení k pobytu na území EU. Diskriminováni byli též pracovníci z Rumunska a Bulharska tím, že na ně byla uplatňována jiná pravidla pro udělení povolení k pobytu než na občany jiných států EU.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Já jsem k tomu (k britským národním předpisům, které porušovaly evropské právo, pozn. Demagog.cz) vystupoval dvakrát na půdě Evropského parlamentu.

Jiří Pospíšil mluvil na zasedání Parlamentu na toto téma pouze jednou. Je však možné, že se k věci vyjádřil i v některých výborech, z nichž nejsou k dispozici záznamy.

skrýt celé odůvodnění

Na plenárním zasedání Evropského parlamentu mluvil Jiří Pospíšil o porušování unijního práva Spojeným královstvím pouze jednou, v březnu 2017. Na jednání, které se týkalo porušování výše uvedené směrnice právě Spojeným královstvím, mimo jiné uvedl: „Zkrátka a dobře, je zde jasná směrnice o volném pohybu a jasně se ukazuje, že Velká Británie tuto směrnici plně nedodržuje, že její obsah částečně vyprazdňuje. Je trochu škoda, paní komisařko, že nemáme bližší informace, že nemáme více statistik o tom, kolik občanů Evropské unie bylo v posledních letech z Velké Británie vyhoštěno, protože by to jasně potvrdilo to, že současná britská legislativa zužuje svobodu pohybu tak, jak ji upravuje evropská směrnice.“

Vícekrát již na plenárním zasedání ohledně porušování evropského práva Spojeným královstvím Jiří Pospíšil nevystoupil. To však nevylučuje možnost, že se tématu na půdě Evropského parlamentu skutečně věnoval dvakrát. Promluvit mohl např. na jednání výboru. Zápisy z jednání výborů však neobsahují projevy členů, kteří zde vystoupili.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

... jak tvrdili příznivci brexitu v Británii, že Británie na tom obrovsky vydělá, bude to pro ni procházka růžovým sadem a období dalšího růstu a bohatství, jak o tom občas mluví paní premiérka…

Otázka finančních nákladů VB v EU a případných zisků po jejím odchodu byla jedním z klíčových bodů hnutí Vote Leave, hlavního proponenta příznivců brexitu v období před referendem v roce 2016.

skrýt celé odůvodnění

Hnutí Vote Leave, které oficiálně zastupovalo obhájce vystoupení VB z EU v době konání referenda 24. června 2016, uvedlo na svých stránkách finanční výhodnost odchodu z EU jako velice podstatný argument, když tuto tématiku zařadilo na první místo mezi svými argumenty. Kampaň například uváděla, že „EU nyní stojí Spojené království přes 350 milionů liber každý týden – skoro 20 bilionů liber ročně“. Argumentovala, že „naše příspěvky EU stačí na to, abychom postavili novou, plně vybavenou nemocnici každý týden“. Zároveň argumentovala dopady, jaké mají regulace na malé i velké podniky.

Kampaň uváděla, že po odchodu z EU bude Spojené království schopno dojednat nové a výhodnější obchodní smlouvy a získat silnější hlas ve Světové obchodní organizaci. Web Vote Leave dále uvádí, že tato změna proběhne rychle: cituje Oxfords Economics, že průměrná doba jednání o dohodách je 28 měsíců a že do příštích voleb se stát zbaví evropské společné obchodní politiky.

Nutno podotknout, že i přes konečné vítězství se mnohá nejen finanční „fakta“ příznivců brexitu dostala do ostré kritiky, jak shrnuje článek BBC. K tématu dopadů brexitu na britskou ekonomiku se vyjádřili i ekonomové z London School of Economics (.pdf).

I názor současné premiérky Terezy May prošel vývojem od varujícího a lehce pesimistického v dubnu 2016, kdy zastávala funkci ministryně vnitra, přes optimistický v roce 2017, do stručně odevzdaného a vzbuzujícího otázky na jaře 2018.

May ve svých proslovech též zdůrazňovala ekonomické aspekty brexitu. Ve svém projevu o brexitu v lednu 2017 zdůrazňovala možnost vyjednání nových obchodních smluv, zaměření se i na mimoevropské trhy a výhodnější spolupráci s evropskými zeměmi. „A protože už nebudeme členy jednotného trhu, nebudeme povinni přispívat obrovskými sumami do evropského rozpočtu. Je možné, že budeme chtít participovat v konkrétních evropských programech. Pokud ano, bude to naše rozhodnutí a bude rozumné přiměřeně přispět. Ale princip je jasný: dny, kdy Británie masivně přispívala Evropské unii, brzy skončí.“ Výhody nových dohod opakovala i ve svém projevu z března 2018, ve kterém shrnovala aktuální stav vyjednávání. Projev je zakončen optimisticky vzhledem k budoucnosti: „Nepochybuji, že ať už dosáhneme jakékoli dohody s EU, naše budoucnost je zářná. Stabilita a kontinuita staletí vlády, naše odhodlání k svobodě pod vládou zákona, naše víra v byznys a inovace, a nade všechno talent a génius všech našich lidí – hlavně mladých lidí – jsou zárodky budoucího úspěchu, stejně jako byly garanty úspěchu v minulosti.




Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Vlastní strana by, část poslanců, premiérku (Theresu May, pozn. Demagog.cz) nejradši svrhla, socialisté, kteří jsou opoziční stranou, sociální demokraté, těm je jedno, hlavně chtějí předčasné volby, unionisté odmítají podpořit tu dohodu.

Podpora Theresy May uvnitř strany je ohrožena; 46 konzervativců poslalo dopis vyslovující nedůvěru v premiérku. Unionisté Dohodu nepodpoří. Opozice však chce předčasné volby pouze v případě, že nebude přijata Výstupní dohoda.

skrýt celé odůvodnění

To, zda Theresa May zůstane premiérkou, do velké míry záleží na hlasování o Výstupní dohodě. Pokud předložená verze Dohody neprojde parlamentem, je možné, že bude May čelit hlasování o nedůvěře uvnitř Konzervativní strany, a nevylučuje se ani možnost nových parlamentních voleb.

Několik poslanců Konzervativní strany poslalo svému předsedovi v Dolní sněmovně Bradymu své vyslovení nedůvěry v premiérku Theresu May. Poslankyně Dorries mluví o 46 dopisech. Pro hlasování o nedůvěře strany v premiérku je potřeba 48 dopisů. Podle posledních zpráv Brady 48 dopisů ještě neobdržel. V posledních měsících také rezignovalo několik členů kabinetu kvůli nespokojenosti s vývojem situace ohledně odchodu Spojeného království z EU.

Šéfka severoirské Demokratické unionistické strany Arlene Foster řekla, že stávající podobu Dohody nepřijme za žádných okolností. Unionisté jsou pro hledání jiné cesty než dosavadních možností, tedy přijetí návrhu Výstupní dohody nebo vystoupení z EU bez dohody.

Postoj labouristů však Pospíšil nepopisuje korektně. Podle vyjádření předsedy opozice Corbyna to vypadá, že labouristé stávající návrh Výstupní dohody nepodpoří. Corbyn popisuje návrh jako nejhorší možnost ze všech. Podle Reuters budou labouristé požadovat nové volby, pokud parlament nepodpoří stávající verzi Výstupní dohody, o které budou poslanci hlasovat v prosinci. Nejedná se tedy o nové volby za každou cenu, jak vyplývá z Pospíšilových slov.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Jednu větu k té recidivě. Pan doktor Rath v tom nemá pravdu. Fešácký kriminál nevede k nižší recidivě.

Nevíme, co si myslí Jiří pospíšil pojmem „fešácký kriminál", nicméně David Rath v diskuzi poukazuje na procento recidivy na Západě, či konkrétněji v Německu nebo skandinávských zemích. Ze získaných informací je patrné, že míra recidivy v Německu a Skandinávii je skutečně nízká.

Průměrná evropská míra recidivy se v minulosti dle článku Daily Mail, který se odkazuje na výzkum provedený v severských státech, pohybovala kolem 70–75 %, zatímco v Norsku dosahovala jen 20 %.

Německé Ministerstvo spravedlnosti si nechalo zpracovat studii, ze které vyplývá, že recidiva v Německu dosahoval v letech 2004 až 2007 33,7 % (strana 38), novější údaje nejsou k dispozici. I tato hodnota je tedy výrazně pod uvedeným evropským průměrem.

Je však sporné, zda je skutečně příčinná souvislost mezi kvalitou či nekvalitou vězeňského prostředí a recidivou a také jakou roli zde hrají další společenské faktory. Výrok jsme se proto rozhodli ponechat jako neověřitelný. Pro srovnání uvádíme, že v České republice se dle časopisu Nový prostor míra recidivy pohybuje podle nejnižších odhadů kolem 60 %.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

My jsme šli do té koalice s tím, že jsme jasně řekli oběma partnerům, že jdeme do této koalice za podmínky, že budeme koalicí betonu, že se opravdu bude stavět, investovat a opravovat a že za 4 roky ten stav dopravní infrastruktury bude hodně odlišný od toho, jaký je nyní.

Investice do městského majetku a infrastruktury byly před volbami i během vyjednávání o koaliční smlouvě zmiňovány lídrem Spojených sil pro Prahu Jiřím Pospíšilem jako priorita.

skrýt celé odůvodnění

Podmínka investicí do rozvoje městského majetku a infrastruktury padla ze strany lídra Spojených sil pro Prahu Jiřího Pospíšila již během jejich předvolební kampaně (0:07): „Pokud uspějeme v komunálních volbách, chceme zdvojnásobit investice do dopravní infrastruktury a chceme, aby Praha opět byla průjezdná.

Stejné stanovisko předseda Pospíšil zopakoval během tiskové konference po prvním kole vyjednávání o koalici s Prahou Sobě a Piráty (6:25): „Já řeknu za nás, co my považujeme za důležité. Víte, že naše uskupení se celou dobu profiluje jako uskupení, které chce aby se více investovalo do městského majetku, do dopravní infrastruktury.

Na investicích se Spojené síly pro Prahu shodly i se svými koaličními partnery, plán výstavby nových silničních okruhů, metra D, zahájení výstavby na brownfieldech či výstavba nových bytů se totiž promítly i do uzavřené koaliční smlouvy.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Naopak určité sociální skupiny se tam pak chtějí v uvozovkách vrátit. To potvrdí pan generální ředitel, že máme určitou sociální vrstvu, která zvláště na zimu se snaží dostat do kriminálu a nám proto v zimě roste počet vězňů.

Nepodařilo se nám dohledat relevantní data k tomu, zda se určitá sociální vrstva opravdu snaží na zimu dostat do vězení a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Počtu vězňů v zimě se věnujeme v rámci jiného výroku z této diskuze a proto jej zde nehodnotíme.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Za paní Krnáčové se příprava velkých staveb zastavila.

Problémy s výstavbou provázely např. městský okruh nebo trasu linky metra D. Na druhou stranu se nedá říci, že by město nepřipravovalo velké stavby.

skrýt celé odůvodnění

Přípravný proces realizace velkých staveb je komplexní, mnohdy trvá přes více volebních období, a tedy nelze hodnotit, zda je pozastavení či zpomalení výstavby zapříčiněno vedením Krnáčové. V tomto výroku proto hodnotíme to, zda se ve zmíněném období přípravy skutečně zastavily.

Adriana Krnáčová byla zvolena do zastupitelstva Hlavního města Prahy v říjnu 2014 za hnutí ANO. K velkým stavbám patří například výstavba městského okruhu. Poslední otevřenou částí okruhu je od roku 2015 tunelový komplex Blanka. K úplnému dostavění okruhu nyní zbývá 10,2 km. V listopadu 2017 schválilo Zastupitelstvo hl. m Prahy zakázku na projekt dostavby, který počítá s takzvanou variantou Vlasta. V květnu Rada města toto rozhodnutí podpořila, když odmítla návrh Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) na alternativní trasu okruhu, tzv. duál. Trasa MO tak povede z Pelc-Tyrolky v trase nynější Povltavské ulice, dále Čuprovou, Spojovací a zcela novým úsekem kolem malešického nádraží až k Jižní spojce. V srpnu 2018 schválila Rada hlavního města Prahy výběr projektantů.

Dalším velkým projektem měla být linka metra D. Projekt nové trasy metra D byl schválen RHMP v roce 2013. Stavět se mělo začít již v roce 2017. V souvislosti s problémy při výkupu pozemků během posledních čtyř let se zahájení stavby projektu stále odkládá.

V červnu 2015 zvažovala Krnáčová například výstavbu nové budovy galerie na Letné. Projekt byl schválen v září 2018.

Praha má ale v plánu i jiné projekty. Letos město naplánovalo i opravu pražských mostů. Dle Institutu pro plánování a rozvoj hlavního města Prahy jsou v přípravě čtyři projekty – metro D, nádraží Žižkov, náměstí bratří Synků a koncertní hala a několik již ukončených architektonických soutěží.



Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Ve chvíli, kdy jsme dostali v radě, když nemáme primátora, pozici náměstka pro územní rozvoj, a na naší kandidátce byl trojkou největší specialista na územní rozvoj, odborník na urbanismus v Praze, docent Hlaváček (...).

Primátorem Prahy je Zdeněk Hřib (Piráti). Petr Hlaváček (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu) má v Radě pozici prvního náměstka primátora a člena pro oblasti územního rozvoje a územního plánu. O specializaci na urbanismus a územní rozvoj svědčí další Hlaváčkova činnost.

skrýt celé odůvodnění

Docent Petr Hlaváček (TOP 09 a STAN - Spojené síly pro Prahu) byl ve volbách do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2018 na třetí pozici kandidátní listiny. Hlaváček působí jako vysokoškolský pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Mezi jeho odborné zaměření patří urbanismus a územní rozvoj, jak dokládá například jeho publikační a výuková činnost. Od února 2015 do září 2016 byl ředitelem Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Z funkce byl odvolán tehdejší Radou hl. m. Prahy. V roce 2017 se Hlaváček do IPR vrátil jakožto předseda Gremiální rady IPR.

Výše přednesená fakta jistě svědčí o Hlaváčkově odbornosti. Zda je však docent Hlaváček největší specialista na územní rozvoj a urbanismus v Praze ověřit nemůžeme, jelikož se nejedná o faktický výrok, ale o osobní hodnocení předsedy Pospíšila (TOP 09).

V současném složení Rady hl. m. Prahy zastává docent Hlaváček pozici prvního náměstka primátora. Jeho kompetence coby člena Rady pro oblast územního rozvoje a územního plánu (.pdf, str. 2) přitom zahrnují:

Oblast územního rozvoje a územního plánu se zaměřením na:

  • přípravu, projednání, monitorování, vyhodnocení a implementaci Strategického plánu hl. m. Prahy
  • tvorbu územního plánu a jeho změn
  • sledování národních a krajských koncepcí, tvorbu koncepcí městských a vznik jednotlivých projektů na území hl. m. Prahy
  • zpracování, projednání a návrhy na realizaci strategických, územně-rozvojových a urbanistických programů hl. m. Prahy
  • využití rozvojových lokalit hl. m. Prahy
  • rozvoj nevyužitých a zanedbaných území v rámci hl. m. Prahy
  • projednávání záměrů územního rozvoje sostatními kraji České republiky.

Dodejme ještě, že současným primátorem hl. m. Prahy je Zdeněk Hřib (Piráti). TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu od pozice primátora ustoupili v zájmu složení koalice.