Demagog.cz

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil (TOP 09)

  • 128
  • 22
  • 25
  • 24

Výroky

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Je to podrobně popsáno ve zprávě Evropského parlamentu. (...) V tom materiálu jsou popsány konkrétní případy, kdy opravdu se jedná o šikanu, o dlouhodobou kontrolu (ukrajinských lodí ze strany Ruska v Kerčském průlivu, pozn. Demagog.cz) (...).

Evropský parlament ve své rezoluci k situaci v Azovském moři odsuzuje excesivní zastavování plavidel plujících pod vlajkou států EU nebo Ukrajiny a požaduje, aby Rusko ukončilo diskriminační inspekce plavidel.

skrýt celé odůvodnění

Evropský parlament vydal 25. října 2018 rezoluci k situaci v Azovském moři. V patnácti bodech Evropský parlament popisuje situaci v Azovském moři, kde podle něj dochází k excesivnímu zastavování a inspekci plavidel plujících pod vlajkou (mimo jiné) států EU. Dále je zdůrazněno, že by „inspekce plavidel, byť namátkově povolená, neměla být zneužívána či vykonávána z politických důvodů se záměrem další destabilizace bezpečnosti, integrity a sociální či ekonomické situace Ukrajiny.“

Evropský parlament také vyzval Ruskou federaci, aby bezprostředně ukončila diskriminační inspekce plavidel, a odsoudil výstavbu mostu přes Kerčský průliv, který spojuje ruskou pevninu s Ruskem okupovaným Krymem.

Rezoluce je poměrně obecná, ale i tak v ní lze nalézt relativně konkrétní popis situace v Azovském moři. V bodu D preambule rezoluce Evropský parlament uvádí: „(...) Rusko často hrubým způsobem blokuje a provádí inspekci lodí plujících Kerčským průlivem do ukrajinských přístavů či nazpět; tyto procedury způsobují až týdenní zpoždění (lodí), pokles toků zboží a citelné finanční ztráty lokální ekonomice na Ukrajině i obchodníkům, jejichž lodě jsou podřízeny tomuto režimu; podle informací ukrajinské vlády muselo do konce září 2018 více než 200 plavidel, z toho více než 120 registrovaných v EU, podstoupit tuto excesivní proceduru, zatímco lodě pod ruskou vlajkou byly z těchto kontrol vyjmuty.“

Podle dostupných informací začaly excesivní kontroly lodí ze strany Ruska v květnu tohoto roku, již tedy trvají přibližně sedm měsíců.

Informace obsažené v rezoluci Evropského parlamentu lze považovat za „konkrétní případy, kdy opravdu se jedná o šikanu, o dlouhodobou kontrolu“, jak o nich mluví Jiří Pospíšil. Zejména prvek šikany je naplněn tím, že rezoluce obsahuje popis zjevně diskriminačního ruského jednání při inspekcích cizích lodí.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Já tady veřejně a jasně říkám, že ty policisty ani jednoho osobně neznám, nikdo jsem z nich nikoho nepotkal. A to, že paní doktorka Bradáčová byla před několika lety spolupracovnicí na Ministerstvu spravedlnosti a připravovala novelu trestního řádu a zákona o detenci, tak bylo zcela legální, veřejné a transparentní.

Lenka Bradáčová nastoupila na Ministerstvo spravedlnosti v roce 2007 - tedy v době, kdy byl ministrem Jiří Pospíšil. V této době se Poslanecká sněmovna zabývala jak novelou trestního řádu, tak i zákonem o výkonu zabezpečovací detence. Na obou zákonech pracovalo Ministerstvo spravedlnosti, kde tehdy Bradáčová skutečně působila.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Jsme svědky toho, jak se Rusko chová na východní Ukrajině. Tam probíhá reálný válečný konflikt, zemřely tam tisíce civilistů, tisíce lidí. (...) Rusko neoprávněně okupuje Krym. To je anexe podle mezinárodního práva. A jeho chování v tomto prostoru vůči Ukrajině (...) je jednoznačně v rozporu s mezinárodním právem. EU toto odsoudila.

Konflikt na východní Ukrajině si zatím vyžádal více než 10 000 obětí, z toho i část civilistů. Anexe Krymu je v rozporu s mezinárodním právem, jak je obsaženo v Chartě OSN.

skrýt celé odůvodnění

21. března 2014 byl Krym připojen k Rusku. Anexi krymského poloostrova Ruskem předcházelo referendum vyhlášené krymským parlamentem, které se konalo 16. března 2014. V referendu byly položeny dvě následující otázky:

Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace?

Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?

Jak bylo však upozorněno (např. zde a zde), rozdíl v těchto otázkách je minimální. Ústava z roku 1992, jež byla přijata v době rozpadu SSSR, totiž dávala Krymu rozsáhlou autonomii. Krym byl připojen k Ukrajině v roce 1954 Nikitou Chruščovem a předtím patřil 170 let Rusku.

Krátce po ruské anexi Krymu obsadili proruští radikálové na východě Ukrajiny Donbaskou a Luhanskou oblast a vyhlásili dvě lidové republiky. Dle Ukrajiny tyto separatisty podporuje vojensky právě Moskva. Moskva dlouhodobě odmítá, že na území Donbasu vysílá ruské vojáky. Avšak v roce 2015 ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci uvedl: „Nikdy jsme neřekli, že tam nejsou lidé, kteří vykonávali určité úkoly i ve vojenské sféře.“ Podle něj to však není to samé jako vysílání ruských jednotek.

V únoru 2017 OSN vydala report, podle kterého si konflikt v Donbasu vyžádal již 10 090 obětí, z toho 2 777 civilistů. V roce 2014 byla dojednána (.pdf, str. 2) první Minská dohoda mezi Ukrajinou, Ruskem a OBSE, ta však byla brzy porušena proruskými separatisty, kteří se zmocnili teritoria ve východní Ukrajině. V únoru 2015 byla v Bělorusku dosažena druhá Minská dohoda, v níž bylo dojednáno příměří, stažení těžkých zbraní, amnestie pro účastníky všech bojů a také např. ústavní reforma umožňující do konce roku decentralizaci povstaleckých oblastí. Dle OSN jsou obě dohody stále oběma stranami porušovány.

Rada EU odsoudila anexi Krymu. 17. března 2014 přijalaomezující opatření vůči 21 činitelům a osobám a subjektům, které jsou s nimi spojeny, v souvislosti s jejich zapojením do činností, které ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Ministři zahraničí také na této Radě odsoudili krymské referendum a neuznali jeho výsledek. Rada považovala uspořádané referendum za nezákonné a v jednoznačném rozporu s ukrajinskou ústavou. Od března 2014 přijala EU řadu restriktivních opatření proti Rusku v reakci na ukrajinskou krizi. Naposledy v září 2018 prodloužila platnost sankcí uložených v souvislosti s narušováním územní celistvosti Ukrajiny.

Anexe Krymu je v rozporu s mezinárodním právem, jak stojí v Chartě OSN (.pdf, str. 5) v článku 2, bod 4:

4. Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů.

Jak také shrnuje (.pdf) Christian Marxsen z Planckova institutu, podle mezinárodního práva neobstojí ani ruské argumenty o ochraně rusky mluvící populace v zahraničí nebo intervence na základě pozvání.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

A já se nestydím za to, že doktorku Bradáčovou z té doby znám a že jsem byl ten, kdo ji navrhoval do funkce vrchní státní zástupkyně.

Není pravdou, že by Jiří Pospíšil navrhoval Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně - první ji navrhl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Pospíšil však chtěl Bradáčovou do funkce jmenovat. Dříve než to však mohl udělat, byl odvolán Petrem Nečasem. Bradáčovou později jmenoval nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Kůvli této nepřesné informaci co se týče jmenování Lenky Bradáčové do funkce vrchní státní zástupkyně tak hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Rusko nějakými tankery blokuje (Kerčský, pozn. Demagog.cz) průliv.

Dle posledních informací blokuje Ruská federace tankerem průjezd Kerčským průlivem. Ministerstvo zahraničních věcí ČR považuje blokádu za hrubé porušení mezinárodního práva.

skrýt celé odůvodnění

Po srážce lodě ruské pohraniční stráže s ukrajinským remorkérem 25. listopadu 2018, ze které se obě země obviňují navzájem, zablokovalo Rusko plavbu Kerčským průlivem. Prostor pod mostem, který vede na anektovaný Krym, zatarasil ruský tanker. Podle Ruska byla doprava v oblasti pozastavena z „bezpečnostních důvodů“, píše ČT. Zmiňovaný tanker je zobrazen na prvním videu článku v čase 3:00.

K blokádě se vyjádřilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR: „Blokování svobodné plavby Kerčským průlivem ze strany Ruské federace považujeme za hrubé porušení mezinárodního práva.“

Kerčský průliv spojuje Azovské a Černé moře. Prochází jím od severu k jihu hranice mezi Ukrajinou a Ruskem. Ukrajina a Rusko podepsaly (.pdf, str. 131) v roce 2003 smlouvu o Azovském moři, která ho definovala jako „vnitřní vody obou zemí“. Smlouva zaručuje volnou plavbu všem ukrajinským a ruským lodím. Je však nutné dodat, že dle platné dohody je Azovské moře „historicky vnitrozemským mořem Ruské federace a Ukrajiny“, a proto mají oba smluvní státy právo kontrolovat všechny lodě plavící se Azovským mořem.

Rusko nedávno zvýšilo svou vojenskou přítomnost v oblasti Azovského moře. Začalo kontrolovat všechna plavidla mířící z ukrajinských přístavů nebo do nich, což někteří nazývají „ekonomickou blokádou“ ze strany Ruské federace. 

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Zatím vím, že ten bod (jednání o kerčské krizi, pozn. Demagog.cz) bude zařazen na příští schůzi (Evropského parlamentu, pozn. Demagog.cz).

Tento bod nebyl zařazen na jednání Evropského parlamentu, krizi pouze v úvodu zmínil předseda parlamentu.

skrýt celé odůvodnění

Na programu aktuálního plenárního zasedání Evropského parlamentu pro dny 28.–29. listopadu 2018 se jednání o kerčské krizi neobjevuje.

Krize ovšem byla zmíněna na zahájení zasedání, a to předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim. Podle něj je zásadní teritoriální jednota Ukrajiny a Rusko by mělo propustit zajaté Ukrajince.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Zatím došlo pouze k tomu, že vedení EU a vedení NATO odsoudily aktivity Ruska v této oblasti. (...) Tyto instituce mají zmapováno, že se opravdu jedná o provokaci Ruska.

Představitelé EU i NATO požadují zmírnění napětí a umožnění volného pohybu lodí v Kerčské úžině. Odsuzují aktivity Ruska a na základě svých informací je považují za provokaci.

skrýt celé odůvodnění

Představitelé NATO i EU aktivity Ruska odsoudili, podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Rusko otevřeně použilo vojenskou sílu navzdory ukrajinským pravidlům. EU v tiskovém prohlášení žádá obnovení volného pohybu v Kerčské úžině a vyzývá obě strany konfliktu ke zdrženlivosti. Předseda Evropské rady Donald Tusk na svém twitterovém účtu odsoudil ruské chování, také vyzval ruské úřady k navrácení ukrajinských námořníků, plavidel a zdržení se dalších provokací.

Stoltenberg uvedl: „Použití vojenské síly proti ukrajinským lodím a námořníkům nemá žádné opodstatnění.“ Dále řekl: „Viděli jsme, jak střílejí na ukrajinské lodě. Viděli jsme, že se plavidel zmocnili a zajali námořníky. A viděli jsme, že někteří ze zajatých byli zraněni.“ Z incidentu, který se stal v Kerčském průlivu a o němž informovala média poprvé 25. listopadu 2018, existují videozáběry. Na další nahrávce jsou vidět ukrajinské lodě kotvící v ruském přístavu.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Oni nevyhlásili válku (Ukrajina, pozn. Demagog.cz), není to válečný stav (...), v rámci toho má dojít i k omezení občanských a politických práv.

Ukrajinský parlament schválil stanné právo, které bude od 28. listopadu platit v 10 oblastech. Dokument může omezit ústavní práva a svobody Ukrajinců. Podle prezidenta však k takovým opatřením dojde pouze v případě intervence.

skrýt celé odůvodnění

V reakci na krizi v Kerčském průlivu a zadržení 24 ukrajinských námořníků navrhl ukrajinský prezident Porošenko Parlamentu zákon o stanném právu v 10 ukrajinských oblastech v pobřežních a pohraničních regionech. Ukrajinský parlament tento zákon schválil 26. listopadu. Výnos, který bude platit od 28. listopadu od 9.00 ukrajinského času a bude trvat do 27. prosince, má 12 článků, z nichž jeden podléhá utajení. Dokument ukládá vyhlásit pohotovost systému civilní obrany a umožňuje dočasně omezit ústavní práva a svobody občanů.

Zahraniční média situaci na Ukrajině popisují jako zavedení tzv. „Martial Law“, což se do češtiny překládá jako stanné právo. Česká média nazývají situaci jako výjimečný či válečný stav. Porošenko vysvětlil, že zavedení stanného práva neznamená vyhlášení války Rusku. Toto opatření má prý sloužit výsostně pro účely ochrany Ukrajiny. Podle Euromaidan Press Porošenko ještě před schválením výnosu veřejnost ujistil, že práva a svobody omezeny nebudou.

Nicméně Verkhovna rada v roce 2015 přijala právní předpis upravující povahu stanného práva na Ukrajině. Ten v článku 8 odst. 1 sám uvádí (.pdf, str. 78): „Na Ukrajině, nebo v určitých oblastech, kde je stanné právo zavedeno, vojenské vedení společně s vojenskou správou (v případě formace) může přímo či prostřednictvím výkonných orgánů (…) zavést a vykonávat v mezích dočasného omezení ústavních práv a svobod občanů a práv a legitimních zájmů právnických osob zahrnutých v rámci Prezidentského dekretu o zavedení stanného práva následující opatření stanného práva: Pod číslem 4 čl. se dočteme: Nucené vyvlastnění soukromého majetku či společného jmění manželů, vyvlastnění majetku a aktiv státních podniků a obchodních společností pro potřeby státu ve stavu stanného práva.“ Pod číslem 8 stejného článku se dočteme o případném omezení politických práv obyvatel: Zákaz pokojných shromáždění, setkání, pochodů a demonstrací a dalších masových shromáždění.“ Přijetí prezidentského dekretu stanného práva na Ukrajině tak dává vládě mnoho prostředků, jak v případě vojenské nutnosti omezit občanská či politická práva.

Tento výjimečný stav navíc zakotvuje nemožnost voleb a obecně změny jak Verkhovne rady, tak prezidenta – čl. 11 odst. 2 a čl. 12 odst. 3 (str. 81). Znamená to tak mimo jiné i posunutí kampaně k prezidentským volbám v roce 2019, jak upozorňuje server Hromadske. Jak upozorňuje The Washington Post, výjimečný stav byl vyhlášen v oblastech, v nichž tvoří velká procenta rusky hovořící obyvatelstvo: omezení svobody médií skrz tento zákon tak umožňuje další potlačení médií v ruském jazyce.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Vycházejí články, které říkají, že celá provokace je spojena s tím, že ruskému prezidentovi klesá popularita a chce nějakým způsobem odvrátit pozornost od domácích problémů.

V souvislosti s nedávným konfliktem mezi ruskými a ukrajinskými loděmi v Azovském moři vyšla řada článků, které spojují agresivní chování Ruska s klesajícími preferencemi Vladimira Putina.

skrýt celé odůvodnění

V posledních několika dnech opravdu vyšlo v souvislosti s událostmi v Kerčském průlivu a v Azovském moři několik článků, které upozorňují na možnou souvislost mezi klesajícími preferencemi Vladimira Putina a rusko-ukrajinským konfliktem v Azovském moři.

Washington Post například poukazuje na možný vliv ruské okupace Krymu v roce 2014 (ale i rusko-gruzínské války v roce 2008) na popularitu Vladimira Putina a klade si otázku, jestli cílem agresivního jednání Ruska v Azovském moři může být zvýšení popularity prezidenta.

Popularita Vladimira Putina v Rusku

Zdroj: Levada, Washington Post

Podobnou otázkou se zabývají i články CNN, serveru Bloomberg, Rádia svobodná Evropa, Českého rozhlasu Plus či Deníku.

Důvodem klesající popularity Vladimira Putina v posledních měsících je zejména nepopulární penzijní reforma, která sníží věk odchodu do důchodu postupně o pět let, pro ženy dokonce o osm let.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Velká Británie je pro nás klíčový partner z hlediska našeho exportu, čtvrtý nejvýznamnější.

VB byla v rámci exportu čtvrtým nejvýznamnějším partnerem ČR v roce 2016. Tuto pozici obsadila před Francií. Již v roce 2017 však Francie předskočila Spojené království o cca 5,5 milionu Kč obratu. Procentuálně šlo o desetinu procenta.

skrýt celé odůvodnění

Základní informace o zahraničním obchodu České republiky zveřejňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tabulky obsahují čísla včetně dopočtů a jsou zpracovány z dat, které publikoval Český statistický úřad. Statistický přehled zahraničního obchodu (.xlx, tab. země) ČR poskytuje jednak data za rok 2017, ale také srovnání s rokem 2016. Podle těchto údajů byla Velká Británie v roce 2016 čtvrtým nejvýznamnějším exportním partnerem, v roce 2017 pak byla pátá v pořadí (měřeno obratem peněz).