Jiří Pospíšil

Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Andreje Babiše dne 13. prosince 2017. Sněmovna vyjádřila vládě nedůvěru 16. ledna 2018, následující den podala vláda demisi. Tu prezident Miloš Zeman přijal a opětovně pověřil Babiše sestavením nové vlády.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože kabinet Andreje Babiše vládne bez důvěry (k 23. dubnu 2018) celkem 131 dnů.

Z analýzy hlasování v Poslanecké sněmovně plyne, že zde není jasně deklarovaná jedna „hlasovací koalice“, která by rozhodovala o chodu Sněmovny. Jsou zde nicméně viditelné jisté trendy, které dávají Pospíšilovi částečně za pravdu. Poslanecké kluby ANO, SPD a KSČM spolu skutečně hlasují nejčastěji, ale ne vždy se na všem shodnou a nelze říci, že tyto strany rozhodují o veškerém dění ve Sněmovně.

Poslanci SPD se například při projednávání státního rozpočtu neúspěšně pokoušeli prosadit seškrtání mezinárodní rozvojové pomoci, pro konečnou variantu rozpočtu pak však zvedli ruku společně s kluby ANO, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL a Lenkou Kozlovou (Piráti).

Michal Škop ze sdužení KohoVolit.eu zpracoval analýzu všech veřejných hlasování v Poslanecké sněmovně mezi listopadem 2017 a dubnem 2018. Z analýzy pěti set hlasování vyplývá, že poslanci hnutí ANO nejčastěji hlasují ve shodě s kolegy z KSČM, méně často pak ve shodě se zástupci ČSSD a SPD.

Diskutovaná „koalice“ ANO, SPD a KSČM spolu hlasovala především při volbě personálních otázek Sněmovny. V případě, že se tyto tři strany rozhodnou hlasovat společně, disponují silou 115 poslanců.

Zmiňované strany společně zvolily do čela mandátového a imunitního výboru Stanislava Grospiče (KSČM) nebo předsedu výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD). Hlasování o volbě předsedy a místopředsedů Sněmovny byla tajná, nelze tedy doložit, zda byli Radek Vondráček (ANO), Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Filip (KSČM) zvolení hlasy této nepsané koalice.

Společně také kluby hlasovaly v otázkách mimořádných schůzí Poslanecké sněmovny, kdy v prvních dvou případech společně zamítly program schůze a tím ji ukončily. Ve třetím případě se rozhodovalo o tom, zda bude mimořádná schůze Sněmovny neveřejná. To podpořili kromě zmíněných stran rovněž sociální demokraté.

Výrok je hodnocen jako zavádějicí. Je sice pravda, že rumunská sociální demokracie PSD vyhrála parlamentní volby v roce 2016; platí také, že předseda této strany, Liviu Dragnea je trestně stíhaný za podvod a zločinné spolčení. Je ale zavádějící tvrdit, že volba trestně nestíhaných kandidátů na post premiéra v Rumunsku souvisí čistě jen s politickou kulturou –v Rumunsku totiž platí zákon, který zakazuje odsouzeným osobám být předsedou vlády.

V rumunských parlamentních volbách v roce 2016 vyhrála strana PSD se ziskem 46 % hlasů. Její předseda Dragnea měl již v minulosti problém se zákonem, když byl v dubnu 2016 pravomocně odsouzen k podmínečnému trestu za snahu zfalšovat výsledky národního referenda z roku 2012, které mělo potvrdit zahájení procesu odvolání tehdejšího prezidenta Traiana Băsescu. Toto pravomocné rozhodnutí soudu znemožnilo Dragneaovi kandidovat na místo předsedy vlády dle zákona 90/2001, o organizaci a fungování vlády a ministerstev. Strana PSD zvolila jako svého premiéra po volbách Sorina Grindeanu.

Během posledního roku mělo Rumunsko tři premiéry. První povolební premiérem Grindeanu byl ale sesazen z funkce poté, co přišel o podporu své vlastní strany a koaličního partnera, strany ALDE v červnu 2017. Jeho nástupcem byl vybrán Mihai Tudose, který následně odstoupil z funkce po rozporech s předsedou strany Dragneaem. V současné chvíli je tedy ve funkci premiérky Viorica Dancila (od 17. ledna 2018).

Je tedy otázkou, do jaké míry mají změny na postu předsedy rumunské vlády co dočinění s politickou kulturou, když působení předsedy nejsilnější strany Dragnea na postu premiéra je blokováno zákonem.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože TOP 09 po říjnových volbách skutečně spíše stagnuje, v rámci statistické chyby se pohybuje na stejné úrovni.

Ve volbách do Sněmovny v říjnu 2017 získala TOP 09 5,31 % hlasů. Od té doby vyšlo několik volebních modelů – konkrétně vycházíme z modelů CVVM, STEM a Kantar TNS.

Agentura CVVM v posledním měření dává ve volebním modelu Pospíšilově straně 4,5 %. Připomeňme, že jde o výzkum, jak by volby dopadly v den dotazování, kdyby k volbám přišli všichni, kdo jsou již rozhodnuti. Nezahrnuje tak nerozhodnuté voliče. Volební model STEM pak TOP 09 přiznává 4,6 % hlasů a Kantar TNS pro Českou televizi pracuje s údajem 4,5 %.

Z těchto dostupných dat vyplývá, že odhad volebního zisku TOP 09 je o nyní o něco nižší, než jaký byl skutečný zisk ve volbách, nicméně rozdíl je v rámci statistické chyby. Preference nevykazují žádný klesající ani rostoucí trend, jde fakticky o stagnaci.

Při pohledu na data CVVM výrok hodnotíme jako pravdivý, protože po poklesu volebních preferencí ODS v letech 2012–2014 došlo nejprve ke stabilizaci a poté k pomalému nárůstu volebních preferencí ODS.

Zmíněný údaj vychází z článku Českého rozhlasu, který zmapoval sliby premiéra v demisi, které rozdal v rámci fungování v čele vlády. Mezi tuto sumu patří např. slibované daňové úspory, zvyšování důchodů, jízdné zdarma i konkrétní projekty jako rekonstrukce skokanských můstků v Harrachově.

Autoři textu upozorňují, že částka může být i vyšší, neboť některé sliby Babiš nijak nekvantifikoval, popř. jde o nekonkértní vyjádření a nelze je tedy připočíst.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k významnému nárůstu voličských hlasů.

Předseda strany Sloboda a Solidarita (SaS), europoslanec Richard Sulík získal svůj mandát v Evropském parlamentu v roce 2014. Pokud budeme porovnávat výsledky voleb do Slovenské národní rady, tak v roce 2012 získala SaS 5,88 % hlasů, zatímco v roce 2016 12,1% hlasů. Rozdíl tedy činí 6,22 %.

Pokud bychom sledovali vývoj preferencí po posledních událostech na Slovensku, SaS v růstu pokračuje. Agentura Focus jí v březnu naměřila již 14 %, čímž strana pod Sulíkem navýšila svou podporu v daném období o 8 %, což odpovídá Pospíšilově tvrzení.

Jiří Pospíšil se po zvolení předsedou TOP 09 vyjádřil, že jeho cílem bude pracovat na komunálních volbách. Dále řekl, že lidé na kandidátce nemusí být členy strany a že je potřeba oslovit i nestraníky. Komunální volby mají být zároveň prvním hodnocením nového vedení.

V sobotu 21. dubna 2018 se uskutečnila Pražská programová konference TOP 09. Její součástí měla být i jednání o volebním programu strany a dokončení přípravy na kampaň.

TOP 09 a hnutí Starostové a Nezávislí se opětovně dohodly na spolupráci ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve společném oznámení na začátku března uvedly, že jednání budou pokračovat dál.

Strana TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí se dohodly, že budou ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy kandidovat společně. Celostátní výbor hnutí STAN schválil koncem března Hanu Marvanovou jako nejvýše postavenou kandidátku.