Alena Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová zmínila navýšení daňových příjmů veřejných rozpočtů o 12 miliard již v předchozích rozhovorech. Například v dubnovém rozhovoru pro Právo sdělila, že za svůj největší úspěch, co se rušení daňových výjimek týče, považuje změnu daňové uznatelnosti technických rezerv v pojišťovnictví.

V květnovém rozhovoru pro Lidové noviny uvedla i další příklady. Jedná se o prodloužení tzv. časového testu vlastnictví nemovité věci, tedy doby mezi nabytím a prodejem nemovitosti, která musí uběhnout, aby mohl být prodej osvobozen od daně z příjmů. Dále Alena Schillerová zmiňovala například zdanění výher z hazardu nad 1 milion korun nebo snížení stropu odpočtu úroků z úvěru na bydlení.

Jelikož se nám konkrétní částky úprav daňových výjimek nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, obrátili jsme se s dotazem stran všech „vyškrtaných“ daňových výjimek na Ministerstvo financí (MF). Podle MF se ministryní Schillerovou uvedená částka skládá ze tří položek, kterými jsou:

• Změna daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven – MF odhaduje rozpočtový dopad ve výši 10,6 mld. Kč, původní návrh (.pdf, str. 36) obsahoval „cca 10,5 mld. Kč“.
• Zdanění výher z hazardu nad 1 milion Kč – MF odhaduje dopad ve výši 0,7 miliard Kč. Doplňme, že podle původního návrhu na zdanění výher nad 100 tisíc Kč se mělo do veřejných rozpočtů dle různých odhadů vybrat od vyšších stovek milionů do 3,6 mld. Kč (.pdf, str. 35). Nakonec však bylo schváleno zdanění výher od 1 milionu korun.
• Prodloužení časového testu vlastnictví nemovitosti z 5 na 10 let – podle MF i původního návrhu se očekává po plném náběhu úpravy dopad na veřejné finance ve výši 0,6 mld. korun ročně (.pdf, str. 14).

Navrhované zrušení odpočtu úroků z úvěru na bydlení (.pdf, str. 30–31) poté mělo mít dopad na veřejné rozpočty v řádu stovek milionů ročně (.pdf, str. 15), u finálního snížení maximální možné částky k odpočtu na polovinu se nám však rozpočtový dopad nalézt nepodařilo.

Pokud nicméně sečteme rozpočtové dopady úprav daňových výjimek, které známe, dostaneme se na celkovou hodnotu 11,9 mld. Kč. Částka uváděná ministryní Schillerovou se tedy pohodlně vejde do naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Ministerstvem financí požádaly v druhé polovině roku 2019 Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o analýzu českého penzijního systému a o doporučení změn tohoto systému.

OECD poté se svými závěry seznámila obě ministerstva ve více než stostránkové analýze (.pdf) v listopadu 2020 (.pdf). Ministryně financí Alena Schillerová se o analýze vyjádřila následovně: „Výsledkem je komplexní pohled na stav našeho penzijního systému a řada expertních závěrů nezávislé autority, se kterými bude jak současná, tak zejména příští vláda pracovat. Doporučení nejsou z našeho pohledu nikterak překvapivá a týkají se především složitého nastavení výpočtu dávek důchodového pojištění, potřeby zajištění finanční udržitelnosti celého systému či úprav daňového mixu a případného přesunutí části daní do důchodového systému.“

Analýza OECD doporučila kroky, pomocí kterých by se zkvalitnil český důchodový systém. Mezi hlavní doporučení patří (.pdf, str. 7) zjednodušení výpočtu důchodů; změna podmínek nároku na důchod tak, aby se snížil minimální počet let potřebných k získání nároku; zlepšení finanční udržitelnosti systému, která by byla podpořena navyšováním věkové hranice odchodu do důchodu; změna finanční struktury s návrhem, aby část důchodů byla financována prostřednictvím daní.

Podle tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí „OECD potvrdila základní myšlenku MPSV, že zásadní součástí důchodové reformy je vedle zajištění dostatečných příjmů důchodového systému i otázka jeho srozumitelnosti, otázka výše důchodů nebo nároku na ně“ (str. 1). Podobný názor měla podle tiskové zprávy (.pdf) také Komise pro spravedlivé důchody.

Na financování zdravotnictví v České republice se nejvíce podílí zdravotní pojišťovny, veřejné rozpočty a soukromý sektor (.pdf, str. 9). Největší část výdajů, necelých 77 %, platí zdravotní pojišťovny (.pdf, str. 10). „Ze státního rozpočtu jsou zdravotní pojišťovny dotovány platbami za tzv. státní pojištěnce“ (.pdf, str. 49). Státní pojištěnci jsou uvedeni v § 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jsou jimi např. nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání, studenti či osoby na mateřské nebo rodinné dovolené.

V posledních letech došlo ke zvýšení platby státu za státní pojištěnce. Odhad za letošní rok činí 127,3 miliardy korun. Od 1. ledna 2022 se má částka alokovaná na platbu za státní pojištěnce zvýšit o 14,35 mld. Kč, k čemuž dojde díky navýšení měsíční částky pojistného o 200 Kč za jednoho pojištěnce. Aktuální výše pojistného měsíčně je 1 767 Kč. Z grafu níže můžeme vidět, že nárůsty celkové výše plateb za státní pojištěnce v posledních dvou letech jsou opravdu nejvýraznější od roku 1993, a to i v případě, že bychom připočítali meziroční míry inflace.

Zdroj: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Pro kontext uveďme, že na financování zdravotnictví se podílí rovněž státní rozpočet prostřednictvím rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, ovšem výrazně menší měrou. K roku 2015 činil jeho podíl přibližně 3 % (.pdf, str. 10). Přesto se v období vlád Andreje Babiše (2017–nyní) do rozpočtu Ministerstva zdravotnictví dostalo nominálně o něco více peněz než za vlády Bohuslava Sobotky. Například mezi lety 2002–2009 však byly státní výdaje Ministerstva zdravotnictví vyšší než mezi lety 2017 a 2019. Vyšší rozpočet v roce 2020 (.pdf, str. 102) a 2021 je pak způsoben koronavirovou pandemií, která si vyžádala navýšení výdajů např. kvůli nákupu vakcín (.pdf, str. 3).

Pokud bychom však do jednotlivých ročních rozpočtů Ministerstva zdravotnictví započítali inflaci v průběhu let, výdaje v posledních dvou letech by pak byly nižší než v období mezi lety 2002 a 2008.

Zdroj: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (.pdf, str. 6).

Dodejme, že rozpočet Ministerstva zdravotnictví na letošní rok byl novelou státního rozpočtu dodatečně navýšen na cca 18 miliard korun.

V rámci ověřování tohoto výroku jsme vycházeli zejména z bohaté sbírky příspěvků ministryně financí na sociálních sítích, především z jejího profilu na Instagramu.

Alena Schillerová v červnu 2020 navštívila Královéhradecký kraj (Náchod, Babiččino údolí). V červenci pak objela 5 krajů, konkrétně Zlínský (Velehrad), Liberecký (Kunratice u Cvikova, pražírna kávy Nordbeans v Liberci, Vratislavická kyselka, Jablonec nad Nisou, Pivovar Svijany, Zámek Svijany), Středočeský (Smilovice v obci Chotilsko), Jihočeský kraj (Skočice) a Kraj Vysočina (Jihlava).

V srpnu 2020 navštívila Karlovarský kraj (SPA HOTEL THERMAL), Jihomoravský kraj (Pohořelice, Brno, Hrušky, Kyjov, Valtice, Svitávka, Boskovice, Hustopeče, Břeclav, Ostrovačice) a Moravskoslezský kraj (Bohumín).

V září 2020 se Alena Schillerová podívala do Olomouckého (Prostějov, Olomouc) a Ústeckého kraje (Teplice). Pardubický kraj poté ministryně navštívila na začátku října 2020.

Mikuláš Ferjenčík uvedl v roce 2017 v rozhovoru pro časopis LUI, že Piráti podporují aktivity směřující k uzákonění polyamorie jako formy registrovaného partnerství. Rozhovor nicméně v současnosti již není na webových stránkách LUI dostupný a dle vyjádření Pirátské strany na Twitteru je důvodem redesign webových stránek magazínu. Článek je nyní dohledatelný pouze v internetovém archivu.

V minulosti se stejně k uzákonění polyamorie pro server NaKluky.cz vyjádřila místopředsedkyně strany Olga Richterová, která je taktéž autorkou návrhu stanoviska Pirátů k otázce rovnoprávnosti. V roce 2017 republikové předsednictvo strany odhlasovalo stanovisko, ve kterém je uvedeno: „Podporujeme i aktivity směřující k uzákonění polyamorie jako formy registrovaného partnerství.“

Koalice Pirátů a STAN se ve společném programu pro sněmovní volby 2021 o uzákonění polyamorie nezmiňuje. Piráti a Starostové se v něm pouze vyjadřují k rovnoprávným sňatkům, které by měly zajistit rovná práva pro osoby LGBT+.

Ministryně Schillerová mluví o snížení DPH u vodného a stočného, což by podle ní mělo pomoci zvrátit trend postupného růstu cen vody. V odůvodnění se proto zaměříme na ministryní uváděnou změnu legislativy i na vývoj cen vodného a stočného v Česku.

Od 1. května 2020 došlo ke snížení daně z přidané hodnoty u celé řady zboží a služeb na 10 %, tedy nejnižší ze tří sazeb. Patří sem také vodné a stočné, které bylo původně v 15% sazbě. Návrh zákona, kterým se mění také zákon o dani z přidané hodnoty, předložilo Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou v roce 2018. Poslanecká sněmovna jej i přes zamítnutí Senátem schválila v roce 2019. Pro návrh hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM.

Podle dat vědeckotechnického časopisu Vodní hospodářství dochází k růstu cen vodného a stočného v České republice setrvale. Například v roce 2019 stál jeden metr krychlový vody (1 000 litrů) průměrně 88,16 Kč, zatímco v roce 2018 85,63 Kč a v roce 2017 to bylo 84,30 Kč.

Ministerstvo financí (MF) ve své tiskové zprávě z 1. února 2021 uvedlo, že státní rozpočet je ve schodku 31,5 miliardy korun.

„Meziroční zhoršení salda o 23,5 mld. Kč je výsledkem pokračujícího poklesu daňových příjmů prohloubeného změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů o 2,2 mld. Kč a převodem 12 mld. Kč na financování sociálních služeb, které v loňském roce proběhlo až v únoru," uvedlo MF ČR. 

Celkové příjmy rozpočtu v lednu meziročně klesly o 4 miliardy na 120,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu v lednu pak meziročně stouply o 19,5 miliardy na 151,6 miliardy korun.

Jde o nejvyšší lednový schodek od vzniku ČR. Loni v lednu schodek rozpočtu činil osm miliard korun.

Již v prvním měsíci nového roku je schodek státního rozpočtu na 1/10 schváleného deficitu. Schválený schodek rozpočtu na letošní rok je totiž 320 miliard korun. Nicméně schodek ještě nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Změna daní by měla podle dřívějších odhadů MF ČR snížit příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Nová výše schodku s ohledem na dopady daňového balíčku by podle ministryně financí Aleny Schillerové měla být stanovena koncem února či počátkem března.

Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu, ve které píše o lednovém hospodaření státního rozpočtu. Ten podle ministerstva skončil v deficitu ve výši 31,5 miliardy a po očištění od příjmů z Evropské unie a finančních mechanismů činil výsledný deficit 32,9 miliard korun. Podle České televize se jedná o „nejvyšší lednový schodek od vzniku Česka“. Pro představu bylo saldo státního rozpočtu za minulý rok 8 miliard a bez vlivu Evropské unie a finančních mechanismů 6,8 miliard korun. 

Ministerstvo uvádí, že jsou příjmy státního rozpočtu ovlivněny restrikcemi ekonomické činnosti v důsledku stále probíhající epidemie, poklesem zaměstnanosti a mírným růstem mezd a platů. Celkové příjmy do státního rozpočtu klesly meziročně o 3,2 %, to je o 4 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob, které bylo ovlivněno výplatou kompenzačních bonusů, meziročně pokleslo o 7 %, což odpovídá jedné miliardě.  Také daně z příjmů právnických osob se meziročně propadly, a to o 400 milionů korun. Nejvyšší nominální meziroční pokles představovala daň z přidané hodnoty. Kvůli nižším daňovým sazbám na stravovací a jiné služby a restriktivním proticovidovým opatření se snížilo meziroční inkaso z DPH o 2,8 miliardy korun. Nejvyšší procentuální propad daňových příjmů pak byl zaznamenán u spotřebních daní, kde meziroční pokles činil 13,7 %, což odpovídá 1,7 miliardám korun. 

Po sečtení propadu všech daňových příjmů se dostaneme na 5,9 miliard korun.. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože odchylka činí 0,3 miliardy, což nepřesahuje naši míru 10% tolerance u číselných údajů.

Ministerstvo financí uveřejnilo (.xlsx) lednové meziroční porovnání příjmů a výdajů (viz grafy). V lednu roku 2020 přiteklo do státní kasy 124,13 miliard a výdaje činily 132,13 miliard korun. Saldo bylo, jak už jsme psali výše, 8 miliard. V lednu letošního roku stát utratil 151,60 miliard, což převyšuje příjmy 120,15 miliard korun o 31,45 miliardy.

Zda propady příjmů v lednu 2021 „nakonec nejsou tak velké“, je poměrně subjektivní, nicméně je pravdou, že ve srovnání s lednem 2020 nejsou celkové rozdíly v rozpočtových příjmech vhledem k celkovým příjmům, zejména s ohledem na pandemii covidu-19, zásadní.

Dnes @MinFinCZ vyplatí 13,4 mld. Kč obcím. Peníze jim skrze kraje přijdou do půlky srpna. Každá obec obdrží 1 250 Kč/obyvatele, průměrná obec podle @statistickyurad s 1 635 lidmi tak získá přes 2 mil. Kč. Kompenzují jim výpadek příjmů spojený s výplatou bonusů pro OSVČ a s.r.o.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 10, 2020

Tweet ministryně financí ČR vychází ze zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními zavedenými kvůli výskytu koronaviru SARS CoV-2. Zákon garantuje vyplácet bonusy OSVČ, společníkům s.r.o a tzv. dohodářům, přičemž kompenzační bonus je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, což bylo podrobeno kritice ze strany obcí, kterým kvůli tomu hrozí snížení příjmů.

Snížení příjmů obcí se pak snaží řešit čtvrtá část zákona. Jako náhradu za ušlé zisky kvůli kompenzačnímu bonusu obcím nabízí jednorázový nenávratný příspěvek:

§ 9a

Jednorázový nenávratný příspěvek

Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtů obcí včetně hlavního města Prahy (dále jen „obec“) se zavádí jednorázový nenávratný příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek“).

Kompenzační zákon konkrétně uvádí o výši příspěvku, že:

(1) Výše příspěvku činí součin částky 1250 Kč a počtu obyvatel obce podle bilance obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu 2020.

Počet obyvatel ČR dle ČSÚ je k 1. lednu 2020, tak jak předpokládá zákon, 10 693 939 (.pdf str. 1). Z této logiky je ministryní zmiňovaný součin roven 13 367 423 750 Kč, které se rozdělí pro obce. Obcí je v Česku 6258 (.xlxs), a jejich průměrná velikost tedy k 1. lednu 2020 byla 1 709 obyvatel. Ministryní udávaný údaj 1 635 obyvatel byl platný v roce 2001. Jedná se však o zanedbatelnou odchylku. Obec s 1 635 obyvateli pak skutečně dostane 2 043 750 Kč, obec s 1709 obyvateli 2 136 250 Kč.

Zákon rovněž uvádí, že prostředky je krajům nutné zaslat ve lhůtě 60 kalendářních dnů od nabytí účinnosti zákona o kompenzačním bonusu, kraje následně mají 5 pracovních dní na to, aby došlo k přerozdělení prostředků jednotlivým obcím.

Tato zákonná lhůta je však zjevně nastavená chybně. Zákon o kompenzačním bonusu totiž nabyl účinnosti již dne 15. dubna 2020. Ona 60denní lhůta pro odeslání peněz krajům tedy uplynula již 15. června 2020. Novela, která do tohoto zákona přidala část o příspěvku obcím, přitom nabyla účinnosti až 1. července 2020. Dle zákonného textu tedy měly být peníze vyplaceny ještě před účinností novely.

Tato chyba byla napravena zákonem č. 331/2020 Sb., dle jehož přechodných ustanovení částka, která nebyla vyplacena do 7. srpna, má být vyplacena do dalších 60 dnů. Tímto zákonem byla také výše příspěvku zvýšena z původních 1 200 Kč na 1 250 Kč.

Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě z 10. srpna 2020 cituje ministryni Schillerovou, která garantuje odeslání prostředků před vypršením zákonné lhůty 60 kalendářních dnů. Tisková zpráva rovněž uvádí, že finance byly již odeslány. Ministerstvo dále slibuje, že v polovině srpna budou prostředky v obcích. S přihlédnutím k zákonné lhůtě 5 dnů určené pro kraje to možné je.

Kompenzace obcím ve výši 13,4 mld. Kč dalece převyšují jejich reálný výpadek příjmů ve výši 5,5 mld. Kč. Díky kompenzačnímu příspěvku budou mít obce dostatek peněz na své investice. Pomohou nám tím nastartovat ekonomiku po krizi, ze které se musíme proinvestovat, ne proškrtat.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 10, 2020

Součástí zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru je i příspěvek obcím (včetně Prahy) podle počtu obyvatel. Tento příspěvek má za cíl zmírnit negativní dopady působnosti zákona o kompenzačním bonusu na rozpočty obcí. Jde o 1 250 korun na obyvatele, což dává celkovou částku okolo 13,37 miliard korun (Česká republika měla k 1. lednu 2020 téměř 10,7 milionu obyvatel).

Odhady o výpadku příjmů obcí se během krize výrazně měnily, většinou šlo o odhady Ministerstva financí, nepodařilo se nám ovšem zjistit, z čeho tyto odhady vychází: 24. dubna - 23 miliard korun, 26. května - 9,9 miliardy korun, 9. června - 6,6 miliard korun, 11. června - 4,5 miliardy korun (po započtení multiplikačního efektu). Přesto odhady postupně klesají a zřejmě tedy jde v součtu o výrazné převýšení výpadku příjmů.

Ovšem některé obce zřejmě i přes kompenzaci zdaleka nedosáhnou (odhady k podpoře 1 200 korun na obyvatele místo 1 250 korun v půlce června) na takovou částku, aby se smazaly ztráty způsobené koronavirem.

Součástí hodnocení výroku není, jestli se z krize máme: „proškrtat“, nebo „proinvestovat“, jelikož se jedná o vyjádření názoru ministryně Schillerové, nikoli faktické tvrzení.