Aleš Juchelka

Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala vláda Bohuslava Sobotky. Předkladatelem návrhu bylo Ministerstvo financí, které v té době vedl Andrej Babiš (ANO). Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Odhady Ministerstva financí

Zmiňme, že určit přesný přínos EET na výběru daní je značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Když vláda v roce 2015 Poslanecké sněmovně předkládala návrh zákona o EET (.pdf), v důvodové zprávě uváděla, že předpokládá roční přínos systému ve výši 12,5 mld. Kč do státní pokladny za sektory maloobchod (kromě motorových vozidel) a stravování a pohostinství (.pdf, str. 29). Zpráva hodnocení dopadu regulace (RIA) k návrhu zákona pak zmiňuje, že příjem za ostatní sektory má „potenciál dodatečných příjmů až 5 mld. Kč“ (.pdf, str. 60), v součtu se tedy mělo jednat maximálně o 17,5 mld. Kč.

V únoru 2019 pak ministerstvo (stále ještě pod vedením hnutí ANO) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 7,9 mld. Kč v roce 2017 a 12,3 mld. Kč v roce 2018. V součtu se tedy měl zisk z EET za první dva roky fungování dostat na 20,2 mld. Kč. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

V červenci 2019 pak NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

Dodejme, že Ministerstvo financí –⁠ již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) –⁠ pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně se ztráta odhadla na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Závěr

Je tedy zjevné, že neexistuje jednotná metodika, která by roční přínos EET kvantifikovala, jeho přesnou výši proto nelze spolehlivě určit. NKÚ se k věrohodnosti číslům poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a předpokládal, že reálné příjmy do rozpočtu jsou ve skutečnosti nižší. Přínos EET do státního rozpočtu nedokázal určit ani ČSÚ. Jelikož tedy máme pouze údaje Ministerstva financí, které jsou ostatními státními orgány zpochybňovány, nedokážeme určit přesný přínos EET. Výrok Aleše Juchelky z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Schodek státního rozpočtu za první čtyři měsíce letošního roku dle Ministerstva financí skutečně činil 200 miliard korun. V nominálním vyjádření se jedná se o nejvyšší deficit za leden až duben od vzniku České republiky v roce 1993. 

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měly na rostoucí rozpočet vliv mj. zvyšující se důchody a sociální dávky. „Takřka dvojnásobné jsou oproti loňsku také státní investice zejména na dopravní stavby a energeticky úsporné projekty. Každoročně navíc platí, že duben je slabší měsíc zejména na příjmové straně kvůli vratkám z daňových přiznání fyzických osob,“ dodal Stanjura.

Zároveň jde o dvojnásobný meziroční nárůst salda státního rozpočtu. Za první čtyři měsíce loňského roku schodek dosáhl výše 100,1 miliard korun.

Situace je ovšem odlišná, pokud se podíváme na reálnou hodnotu deficitů. Když nominální hodnoty pro jednotlivé roky upravíme o inflaci, není schodek za leden až duben roku 2023 tím nejvyšším. V roce 2021, tedy ještě za vlády Andreje Babiše, totiž v přepočtu odpovídal 245 mld. Kč, což je o 45 mld. Kč více než v letošním roce. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Hodí se doplnit, že reálná hodnota schodku v roce 2021 by přesahovala 200 mld. Kč, i pokud bychom pro výpočet u let 2022 a 2023 použili inflaci 3,8 %, tedy stejnou míru inflace jako v posledním roce vlády Andreje Babiše. V grafu níže jsme pro rok 2022 použili skutečnou míru inflace 15,1 %, pro rok 2023 10,9 % (dle predikce Ministerstva financí).

Zdroj dat: Ministerstvo financí, Český statistický úřad

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v kontextu výroku kritizuje schválení stavu legislativní nouze (.pdf), ve kterém byla projednána úprava parametrů mimořádné valorizace důchodů, jež prosadil kabinet Petra Fialy. Aleš Juchelka naznačuje, že vláda už od 8. září díky vyjádření Národní rozpočtové rady věděla, že se během roku 2023 zvýší výdaje na důchody o 20 miliard korun, a dle něj tedy na toto zvýšení výdajů měla čas se připravit.

Stanoviska Národní rozpočtové rady

Národní rozpočtová rada (NRR) je nezávislý odborný orgán, který se věnuje vyhodnocování rozpočtové politiky státu. Tento orgán kromě jiného každé tři měsíce publikuje „Stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky“, které podle NRR slouží jako podklad pro vládu, Poslaneckou sněmovnu a územní samosprávy, aby mohly plánovat svou rozpočtovou a fiskální politiku.

Poslanec Aleš Juchelka svým výrokem poukazuje na stanovisko NRR publikované 8. září 2022. NRR v tento den své stanovisko skutečně vydala. Konkrétní částku, kterou by vláda měla do svého rozpočtu pro rok 2023 na mimořádné valorizace vyčlenit, dokument nicméně neobsahuje (.pdf). NRR pouze zmiňuje, že během loňského roku „výdajovou stranu významně zatížily a dále zatíží zejména mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění“ (.pdf, str. 2).

NRR pak na skutečnost, že zákon o státním rozpočtu pro rok 2023 nepočítá s výdaji na mimořádnou valorizaci, upozorňovala v prosinci minulého roku (.pdf, str. 2–3). Konkrétně k tomu tehdy uvedla: „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (…) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány“ (.pdf, str. 2–3).

Státní rozpočet na rok 2023

Uveďme, že podle zákona musí vláda Poslanecké sněmovně předložit návrh státního rozpočtu do 30. září. Ministerstvo financí má pak povinnost předložit návrhy výdajů vládě už do 31. května a návrh celkového rozpočtu pak předkládá vládě do konce srpna.

Návrh rozpočtu na rok 2023 tedy kabinet Petra Fialy Poslanecké sněmovně předložila 30. září 2022, přičemž poslanci jej schválili na konci listopadu (.pdf). V návrhu (.pdf) rozpočtu na rok 2023 vláda na mimořádnou valorizaci skutečně žádné výdaje nevyčlenila. V dokumentu pouze stojí (.pdf, str. 80 z 516): „Na výdajové straně návrhu jsou oproti rozpočtu na rok 2022 o 141,4 miliard Kč vyšší výdaje pro kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel a především na nové valorizace důchodů.“

Z dalších částí návrhů však vyplývá (.pdf, str. 98 a 99 z 516), že tyto výdaje byly navýšeny kvůli mimořádným valorizacím, ke kterým vláda Petra Fialy v loňském roce musela přistoupit. Návrh dále uvádí (.pdf, str. 129 z 516): „Oproti očekávané skutečnosti roku 2022 se navrhuje zvýšit výdaje na důchody o 81,2 mld. Kč. V tomto nárůstu jsou zohledněny mimořádné valorizace důchodů z roku 2022, výdaje na zákonnou valorizaci důchodů i prostředky na nárůst počtu důchodců.“ Tato zmínka o zákonné valorizaci se zjevně vztahuje na pravidelné zvyšování penzí, které nastává na začátku každého roku.

Závěr

Národní rozpočtová rada tedy v minulosti skutečně uvedla, že pro rok 2023 se kvůli očekávané mimořádné valorizaci zvýší výdaje na důchody o 20 miliard korun. Toto zvýšení výdajů pak rozpočet na letošní rok skutečně neobsahuje, jak zmínila i NRR. Stanovisko obsahující tuto informaci však orgán nepublikoval 8. září, jak tvrdí poslanec Aleš Juchelka, ale až 8. prosince 2022.

Běžně bychom podobný výrok hodnotili jako pravdivý s výhradou. Nicméně s ohledem na to, že vláda musí Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona o rozpočtu nejpozději do 30. září, se při jeho přípravě kabinet Petra Fialy o stanovisko NRR, které zvýšení výdajů na penze o 20 mld. Kč zmiňovalo, nemohl opírat. Aleš Juchelka přitom svým výrokem vytváří dojem, že vláda touto informací disponovala již při přípravě rozpočtu. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Pro kontext je nejdříve vhodné uvést, že poslanec Aleš Juchelka (ANO) mluví o hospodaření systému důchodového pojištění ve spojitosti s vysokou inflací. Výrokem konkrétně kritizuje (video, čas 20:03) vládu Petra Fialy za to, že dle něj s inflací „nic nedělá“ a poukazuje na to, že právě kvůli vysoké inflaci a souvisejícím mimořádným valorizacím penzí z roku 2022 je důchodový systém v deficitu. Ve svém vyjádření také v souvislosti s řešením deficitů v dalších letech zmiňuje, že „v tuto chvíli ten balonek je samozřejmě na straně vládní koalice,“ která připravuje důchodovou reformu.

Systém důchodového pojištění

Průběžný systém důchodového pojištění je založený na příjmech z pojistného na důchodové pojištění. Výdaje systému pak představují náklady na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody, dále také zahrnují i náklady na správu systému. Pracující lidé, kteří jsou povinni odvádět důchodové pojištění, tak financují penze lidí v důchodovém věku. V České republice je tedy zavedený tzv. průběžný důchodový systém.

V případě schodku hospodaření, kdy výdaje penzijního systému převyšují příjmy, a vytvoří se tak dluh na důchodovém účtu, stát musí využít jiné zdroje financování v rozpočtu, aby tyto vyšší výdaje pokryl.

Mimořádné valorizace penzí

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí, kterou ve výroku zmiňuje Aleš Juchelka. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K překročení této hranice kvůli vysoké inflaci došlo v roce 2022 hned dvakrát, a důchody se tak v mimořádném termínu zvýšily v červnu a v září 2022. Doplňme, že minulý rok stát přistoupil k mimořádné valorizaci poprvé po čtrnácti letech, naposledy se tak stalo v roce 2008.

Výsledky hospodaření důchodového systému

Podle zprávy o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2022, kterou zveřejnilo Ministerstvo financí, v loňském roce odpovídaly výdaje na uvedené mimořádné valorizace přibližně 27,6 mld. Kč (.pdf, str. 70). Schodek důchodového systému v roce 2022 přitom odpovídal 21,5 mld. Kč. Lze tedy říci, že pokud by v roce 2022 k mimořádným valorizacím penzí nedošlo, a stát by tak nemusel na důchody vydat navíc 27,6 mld. Kč, hospodaření důchodového systému by v daném roce skončilo v kladných číslech. 

Kvůli mimořádným valorizacím z června a září 2022 došlo k navýšení všech dávek důchodového pojištění (vyplácených důchodů) až do konce roku 2022, tyto zvýšené výdaje se ale automaticky promítly také do výdajů důchodového systému v celém roce 2023. NRR v tomto roce očekává deficit, který „i při snížené mimořádné valorizaci přesáhne 70 mld. Kč a bude se pohybovat kolem 1 % HDP. Při valorizaci v původní výši (bez započítání schváleného snížení červnové valorizace, pozn. Demagog.cz) půjde o schodek přes 90 mld. Kč“. Tento deficit je podle NRR primárně způsoben nastavením valorizačního mechanismu v podmínkách vysoké inflace.

Jak lze vidět v grafu níže, důchodový systém naposledy skončil v přebytku v letech 2018 a 2019. V roce 2020 následoval propad a deficit dosáhl 40,6 mld. Kč. Ministerstvo financí k tomu později uvedlo (.pdf, str. 7), že propad souvisí především s pandemií covidu-19, poklesem příjmů z pojistného a současně s nárůstem výdajů, který „byl umocněn výplatou mimořádného příspěvku důchodci ve výši 5 000 Kč s celkovým dopadem ve výši 15,0 mld. Kč.“ Kromě toho v roce 2020 vláda Andreje Babiše navýšila nad rámec zákonné valorizace i procentní výměru důchodů. V roce 2021 poté důchodový systém skončil s deficitem 2,3 mld. Kč.

Kromě inflace samotné mají ale na vývoj hospodaření důchodového systému vliv i další faktory, jako jsou například zaměstnanost, legislativní úpravy jednotlivých vlád a zejména negativní demografický vývoj, kam patří (.pdf, str. 26) např. rostoucí podíl důchodců na ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Podle Národní rozpočtové rady vlády (NRR) v současnosti nerovnováha mezi příjmy a výdaji vzniká i přes dosud „relativně příznivou demografickou strukturu“ a „je dominantně způsobena nastavením valorizačního mechanismu, který v podmínkách vysoké inflace a propadu reálných mezd vede ke značným deficitům důchodového účtu a k motivaci lidí v předdůchodovém věku k odchodům do předčasných důchodů či žádostem o ně“.

V dalších letech, zejména po roce 2030, se ale podle NRR kvůli značnému nárůstu počtu důchodců penzijní systém „začne posouvat do výrazných deficitů“. To stejné vyplývá i ze Zprávy o stavu důchodového systému (.pdf, str. 70–71) Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) z roku 2019 či ze Zprávy NRR o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí z června 2021 (.pdf, str. 29).

Závěr

Poslanec Juchelka zdůvodňuje velký schodek v důchodovém systému v roce 2022 povinností státu vyplácet mimořádné valorizace. K těm v minulém roce došlo hned dvakrát, a to právě kvůli vysoké inflaci, na kterou Juchelka svým výrokem poukazuje. Podle Ministerstva financí stát tyto mimořádné valorizace v roce 2022 vyšly na 27,6 mld. Kč, schodek důchodového systému přitom odpovídal 21,5 mld. Kč. Lze tedy říci, že kdyby k těmto valorizacím nedošlo, důchodový systém by v roce 2022 skončil v mírném přebytku.

Je však třeba brát v potaz i to, že na systém důchodového pojištění mají vliv také další faktory, především stárnutí populace. Vzhledem k tomu, že Aleš Juchelka mluví o současné situaci, kdy jsou deficity důchodového systému skutečně způsobeny zejména inflací a s ní souvisejícími mimořádnými valorizacemi důchodů, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Aleš Juchelka kritizuje vládu za způsob, jakým zastropovala ceny energií, protože podle jeho názoru vedl k vysoké inflaci. Do kontrastu staví přístup hnutí ANO, které podle něj prosazovalo, aby k zastropování cen došlo již u výrobců, což prezentuje jako evropský standard.

Vyjádření ANO

Výzvy k tomu, aby vláda zastropovala ceny přímo u výrobců, z hnutí ANO skutečně zaznívaly a diskuze o konkrétní podobě novely energetického zákona provázely opakovaně. Poté, co kabinet Petra Fialy 12. září 2022 představil pravidla pro zastropování cen elektřiny a plynu pro maloodběratele, exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že se vláda „neměla bát jít do nařízení cen pro výrobce elektřiny“.

Shodné vyjádření z ANO zaznělo i poté, co vláda 5. října 2022 schválila nařízení, které dříve představený vládní plán na zastropování cen energií pro konečné odběratele zavedlo do praxe. „Nám se hlavně nelíbí ten princip. Chtěli jsme, aby na samém počátku vláda zastropovala ceny energií u výrobců,“ řekla 11. října v rozhovoru pro Právo bývalá ministryně financí Alena Schillerová.

V listopadu 2022 pak vláda přistoupila k omezení tržních příjmů výrobců energie, kabinet Petra Fialy jej prosadil změnou energetického zákona. Rozdíl mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu nově podléhá 90% odvodům. 

Pro úplnost je vhodné dodat, že hnutí ANO toto řešení také kritizovalo. Alena Schillerová tehdy k zavedení zmíněných odvodů uvedla: „Vláda měla zastropovat ceny energií u výrobců, nenechala by je tak vydělat rekordní a nepřiměřené zisky a ty by se jim teď nemusela pokoušet složitě sebrat.“ K zastropování u výrobců elektřiny vyzýval i předseda hnutí ANO Andrej Babiš v prosinci 2022, tedy až po omezení tržních příjmů výrobců energie. Zastropování cen energií, o němž mluví Aleš Juchelka, si tedy vykládáme jako přímou regulaci cen energií, nikoli zdanění zisků, ke kterému přistoupila Fialova vláda.

Evropa a cenové stropy energií

Evropské země volily ve snaze snížit následky energetické krize různářešení. Například Polsko, Německo či Velká Británie zavedly maximální ceny, které mohou dodavatelé odběratelům účtovat.

Francie se rozhodla navýšit objem energie, kterou musí největší výrobce elektřiny v zemi, společnost EDF, dodavatelům energií nabízet za pevně stanovenou cenu. Slovenská vláda se na zastropování cen elektřiny dohodla přímo se Slovenskými elektrárnami, což obě strany stvrdily v memorandu. (Doplňme, že toto memorandum nebylo přímo právně závazné.)

Jiný postup pak zvolily Španělsko a Portugalsko, které při výrobě elektřiny sázejí na plynové elektrárny. Země schválily cenové stropy na ceny plynu pro výrobu elektřiny, rozdíl oproti ceně na trhu pak dorovnává společnostem stát.

Přehled jednotlivých typů opatření snižujících dopady vysokých cen energií v březnu zveřejnil např. think-tank Bruegel (viz níže). Podle něj přistoupilo k regulaci cen u energetických společností, v nichž má stát vlastnický podíl, celkem šest evropských zemí. Tři z nich spolu s dalšími dvěma státy zavedly regulaci velkoobchodních cen energií.

Zastropování příjmů výrobců energie

Doplňme, že omezení příjmů energetických společností předtím zavedly i některé další země. Více než 80% zdanění nadměrných příjmů zavedlo např. Německo, došlo k tomu nicméně až na přelomu listopadu a prosince 2022 (tj. v době, kdy již podobné opatření schválila Fialova vláda). Od prosince 2022 podobná opatření zavedly Irsko a Nizozemsko, dříve jen Řecko a Rumunsko.

Závěr

Evropské země se s rostoucími cenami energií vyrovnávaly různými způsoby, k zastropování jejich výše přímo u výrobců nicméně přistoupilo jen několik zemí, např. Francie (u společnosti EDF, v níž má většinový vlastnický podíl) a Slovensko, které se na zastropování cen dohodlo se společností Slovenské elektrárny. Portugalsko a Španělsko sice přistoupily k cenovým stropům u výrobců, nešlo ovšem o postup, který odpovídal návrhu hnutí ANO, jelikož rozdíl mezi výrobní a prodejní cenou zde plně hradil stát.

Regulovat ceny u energetických společností, ve kterých má stát vlastnický podíl, se rozhodlo celkem šest zemí. Tři z nich spolu s dalšími dvěma státy přistoupily k regulaci velkoobchodních cen energií. Z těchto důvodů – přestože ANO skutečně po daném kroku volalo – výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Cena energií

Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) v dubnu zveřejnil analýzu cen elektřiny a plynu za rok 2022. Úřad uvádí, že meziročně je Česká republika na prvním místě v růstu cen plynu, u kterého dle Eurostatu došlo k nárůstu o 231 %. V nárůstu ceny elektrické energie je Česká republika na druhém místě s růstem o 97 %. 

Co se týče celkových cen energií, podle Eurostatu jsme jak v ceně plynu, tak v ceně elektřiny za druhé pololetí 2022 na čtvrtém místě při zahrnutí daní a všech poplatků. V ceně plynu jsme za Švédskem, Dánskem a Nizozemskem. V ceně elektřiny za Dánskem, Belgií a Irskem. 

Podle dat Eurostatu v Česku konkrétně průměrná cena elektřiny odpovídala 9 410 Kč za 1 megawatthodinu (MWh). Cena plynu pak v průměru 4 662 Kč za MWh.  

Pochybnosti o cenách energie

Hned po zveřejnění dat ale mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort uvedl, že data Eurostatu neodpovídají reálným platbám odběratelů, jelikož odrážela cenové nabídky ze sledovaného období, které byly určeny pro nové zákazníky. Nejednalo se tedy o průměrné ceny pro všechny stávající odběratele. Také podle energetických společností ČEZ a E.ON většina Čechů za energie platila méně.

Eurostat uvedl, že použil data Českého statistického úřadu (ČSÚ) a konečná cena zahrnovala „vládní opatření ke zmírnění dopadů vysokých cen energií“. ČSÚ přitom údaje nejdříve přebírá od ERÚ, který ceny energií počítá, a až poté je posílá Eurostatu. Eurostat takto získaná data následně zpracovává „na základě vlastní metodiky,“ jak pro Deník N řekl mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.

Přehled cen zveřejněný Eurostatem tedy není chybný a používá metodiku, která zaručuje srovnatelnost cen mezi členskými státy Evropské unie. Dodejme nicméně, že neprezentuje průměrnou cenu energií, kterou zákazníci reálně platili v druhé polovině roku. Ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor k tomu dodal: „Údaje reflektují průměrnou nabídku pro nové klienty. A to ČSÚ reportoval velmi přesně a velmi poctivě."

Premiér Petr Fiala (ODS) v návaznosti na analýzu Eurostatu na začátku května jednal se zástupci ERÚ, ČSÚ, Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a se zástupci dodavatelů energií. Výsledkem schůzky byla shoda, že energetické firmy budou ČSÚ poskytovat širší data o cenách energií.

I přes pochybnosti o správnosti dat pro ČR je Eurostatem použitá metodika výpočtu cen stejná pro celou Evropu. Pokud bychom vycházeli z těchto dat Eurostatu, lze říci, že v druhém pololetí loňského roku byla Česká republika na čtvrtém místě v cenách elektřiny a plynu. Protože Aleš Juchelka uvádí místo třetí, hodnotíme tuto část jeho výroku jako pravdivou s výhradou. 

Míra inflace v EU

Eurostat sleduje také míru inflace v zemích EU, přičemž pro její srovnání se používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Pro úplnost dodejme, že Český statistický úřad (ČSÚ) ve svých zprávách jako hlavní ukazatel inflace nepoužívá přímo tento harmonizovaný index, ale svůj vlastní index spotřebitelských cen, a proto uvádí trochu jiné údaje než Eurostat. Tento rozdíl je způsobený použitím mírně odlišné metodiky.

Aktuální data ke dni námi ověřované debaty Eurostat publikoval 19. dubna (.pdf) a týkala se situace v březnu. Upřesněme, že údaje za duben v případě některých států ještě nebyly zpracovány, u dalších zemí se také zatím jednalo pouze o odhady. 

Podle Eurostatu meziroční míra inflace v Česku v letošním březnu činila 16,5 %, a jak ukazuje následující graf, jednalo se skutečně o třetí nejvyšší hodnotu v EU. Vyšší inflaci než ČR mělo jen Maďarsko a Lotyšsko.

Nedostatek léků

Během minulého roku došlo nejen na českém, ale i na celoevropském trhu k nedostatku některých léků. Jedná se zejména o antibiotika, léky pro děti na srážení horečky, včetně dětských sirupů, nebo o nejprodávanější léčebné přípravky jako Panadol a Ibalgin. S nedostatkem léčiv se potýkají i ostatní evropské státy.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který dostupnost léčiv denně monitoruje, zveřejnil již v září 2022 důvody potenciálních nedostatků léků na trhu, přičemž hlavní příčinou byly problémy v dodavatelských řetězcích. SÚKL mezi další možné důvody zařadil mj. i zvýšený prodej. Podle tehdejšího vyjádření ředitelky ústavu Ireny Storové jsou právě zvýšený prodej (způsobený vysokou nemocností) a výpadky dodávek příčinami nedostatku léků.

V oblasti zajišťování léků zřídilo Ministerstvo zdravotnictví v prosinci 2022 pracovní skupinu pro dostupnost léků. Skupina má za úkol řešit situaci na trhu s léčivy a je složená ze zástupců ministerstva, SÚKL, České lékárnické komory (ČLnK) a distributorů léčiv (AVEL). Vedle zřízení pracovní skupiny schválilo Ministerstvo zdravotnictví v průběhu ledna 2023 opatření k mimořádným dodávkám antibiotik z ostatních členských států EU.

V březnu 2023 ministr zdravotnictví Vlastimil Válek připustil, že nedostatek léků může trvat až do léta. Podle Ministerstva zdravotnicí a výrobců léčiv za nedostatek léků stále můžou mj. výpadky ve výrobě a vyšší nemocnost. Resort již v únoru oznámil, že „v meziročním srovnání bylo letos od začátku roku v lékárnách vydáno o bezmála 300 tisíc balení antibiotik více než v roce 2022, což představuje meziroční nárůst o 54 %“. 

Podle dubnového vyjádření ministerstva stát i nadále pokračuje v zajišťování některých nedostatkových léčiv pomocí mimořádných dodávek ze zahraničí.

Dodejme, že Evropská komise na konci dubna představila plán reformy farmaceutického trhu, která chce vytvořit jednotný trh s léčivými přípravky a mj. zabránit právě nedostatku léčiv.

Závěr

Závěrem shrňme, že Česko má v rámci členských států EU k březnu 2023 skutečně třetí nejvyšší inflaci, jak uvádí poslanec Aleš Juchelka (ANO). Na českém trhu také dlouhodobě dochází k nedostatku léků. Ve druhém pololetí roku 2022 pak Česká republika (i přes pochybnosti ohledně metodiky, která nicméně zaručuje srovnatelnost cen mezi zeměmi EU) měla podle Eurostatu čtvrtou nejdražší elektřinu v EU, nikoliv třetí, jak uvádí poslanec Juchelka. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Vývoj maloobchodních tržeb mapuje Český statistický úřad (ČSÚ). Poslední aktualizaci vývoje maloobchodních tržeb ČSÚ publikoval 5. května, přičemž se jedná o data za letošní březen. Jak lze vidět na následujícím grafu, tyto údaje skutečně ukazují meziroční pokles tržeb maloobchodníků. K poklesu tržeb došlo již 11. měsíc po sobě. Dodejme, že v březnu se konkrétně snížily o 8,1 %.

Zdroje dat: leden 2022, únor 2022, březen 2022, duben 2022, květen 2022, červen 2022, červenec 2022, srpen 2022, září 2022, říjen 2022, listopad 2022, prosinec 2022, leden 2023, únor 2023, březen 2023.

„Oproti loňskému březnu se prodalo méně nepotravinářského zboží i potravin, naopak více pohonných hmot. Pokles tržeb zaznamenaly všechny sortimentní skupiny prodejen a také internetové a zásilkové obchody,“ komentovala klesající tržby vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v kontextu výroku zmiňuje, že kvůli drahým potravinám lidé jezdí nakupovat do Německa, Rakouska, či Polska, kde jsou podle něj nižší ceny. Juchelka pak za ceny potravin v Česku kritizuje vládu Petra Fialy, která je dle něj za současný stav zodpovědná.

Nejprve uveďme, že na konci února cena potravin v Polsku meziročně stoupla o 18,4 %, což byl nejvyšší nárůst od roku 1996. I tak ale byly v březnu podle srovnání serveru iDnes.cz levnější. Jednou z příčin nižších cen v Polsku je podle odborníků mj. tamní nulová daň z přidané hodnoty (DPH) na základní potraviny (např. maso, ryby, mléčné výrobky, olej, ovoce, zelenina a produkty pro novorozence), kterou Polsko zavedlo na začátku loňského roku a v listopadu ji pak prodloužilo do června 2023.

Zmiňme, že příznivý vliv na výhodnost cen polských potravin pro české zákazníky může mít i levný zlotý. O tom, že jsou ceny většiny základních potravin v Polsku stále nižší než v Česku, informovala 23. dubna i zpravodajská stanice CNN Prima News.

Srovnáním cen u nás a v sousedních státech se v polovině dubna zabývala i Česká televize. Její redaktoři nakoupili šest vybraných potravin (video, čas 00:31), přičemž v Rakousku byla polovina z nich levnější. V porovnání mezi ČR a Slovenskem pak u nás bylo levnější pouze máslo a vejce.

Server Měšec.cz v dubnu rovněž publikoval srovnání cen potravin v okolních zemích. Z této analýzy vyplynulo, že většina základních potravin je nejlevnější v Polsku. Jak ukazuje následující tabulka, naopak nejvyšší ceny u řady produktů zaznamenala Česká republika a Slovensko. V porovnání se sousedními státy je u nás nejdražší např. mouka, kuřecí prsa, rybí konzerva, vejce či rýže.

Shrňme tedy, že Polsko zavedlo nulovou DPH na některé potraviny (např. maso, ryby, mléčné výrobky nebo olej) už na začátku roku 2022 a později její platnost prodloužilo. I díky tomu jsou ceny potravin v Polsku nižší než v České republice. V Německu a Rakousku jsou pak některé potraviny také levnější než u nás. Ovšem vzhledem k tomu, že cena jiných potravin je v těchto dvou státech naopak vyšší, a ceny na Slovensku jsou podobné těm českým, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Předně uveďme, že Aleš Juchelka hovoří o 9. schůzi Poslanecké sněmovny, na níž poslanci ve dnech 16. až 18. února projednávali novelu pandemického zákona v režimu tzv. legislativní nouze.

Upřesněme, že stav legislativní nouze umožňuje Poslanecké sněmovně za mimořádných okolností projednávat vládní návrhy zákona ve zrychleném řízení. Stav legislativní nouze konkrétně vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády, a to vždy na určitou dobu. Podle jednacího řádu pak má Sněmovna vždy před projednáváním návrhu programu schůze posoudit, zda situace stále vyžaduje, aby stav legislativní nouze nadále trval. Podobně má pak dolní komora postupovat i před projednáváním vládního návrhu zákona ve zkráceném jednání.

V tomto volebním období vyhlásila (.pdf) předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarová Adamová stav legislativní nouze od 25. listopadu 2021 do 7. ledna 2022. Později postupně došlo (.pdf) k jeho prodloužení až do 18. února (.pdf).

Současná Poslanecká sněmovna hlasovala o potvrzení stavu legislativní nouze na své 3., 6. a 8. schůzi. Na 9. schůzi, která začala 15. února, se projednával pandemický zákon. Ten již dříve zamítl Senát. O pandemickém zákonu se hlasovalo v legislativní nouzi, na začátku schůze ale poslanci nehlasovali o pokračování stavu legislativní nouze. Během druhého jednacího dne pak vystoupil bývalý předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) s kritikou, že Sněmovna vůbec nerozhodla o trvání stavu legislativní nouze. Zároveň navrhl jeho zrušení.

Po konci Vondráčkova projevu následovala krátká diskuze s Janem Skopečkem (ODS), který v danou chvíli řídil schůzi, o tom, jak se s Vondráčkovým návrhem procedurálně vypořádat. Místopředseda Sněmovny Skopeček ho chtěl zařadit jako první bod programu, zatímco Vondráček tvrdil, že by se o něm mělo hlasovat ještě před projednáváním programu schůze. Jan Skopeček na závěr řekl, že před hlasováním o programu schůze vyhlásí přestávku, aby se o tom se svými kolegy poradil.

Když se pak tentýž den začalo hlasovat o pořadu schůze, označil řídící schůze Jan Bartošek (KDU-ČSL) návrh poslance Vondráčka za nehlasovatelný. Své počínání zdůvodnil diskuzí v rámci grémia a stanoviskem legislativního odboru. Dodejme, že předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová podala proti postupu předsedajícího námitku, ale poslanci ji při hlasování zamítli. Z uvedených důvodů proto výrok Aleše Juchelky hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že Aleš Juchelka hovoří o situaci, která nastala v úterý 15. února na 9. schůzi Poslanecké Sněmovny, jejímž hlavním bodem bylo projednávání novely pandemického zákona. Poslanci se sešli ve dvě hodiny odpoledne a hned na začátku projednávali návrh pořadu schůze. 

Jako první se s přednostním právem přihlásil ke slovu předseda SPD Tomio Okamura, který následně svým projevem blokoval projednání novely pandemického zákona až do osmé hodiny večer. Tehdy jeho proslov přerušil místopředseda Sněmovny Jan Skopeček, který vyhlásil 10minutovou přestávku, protože v jednacím sále nebyl přítomný ani jeden ministr. Podle platných sněmovních pravidel (.pdf, str. 5) totiž na schůzi alespoň jeden člen vlády přítomný být musí. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost doplňme, že po přestávce byl načten písemný procedurální návrh o prodloužení jednání po 21. i 24. hodině. Standardní jednací den Sněmovny přitom trvá do 21. hodiny. Poslanci tento návrh odsouhlasili a schůze pokračovala. A to i přesto, že jednací řád Sněmovny říká, že hlasování o změně doby jednání musí proběhnout nejpozději v sedm hodin večer.

Uveďme také, že Tomio Okamura už poté ve svém projevu pokračovat nemohl, protože v rozporu s obvyklou praxí nedostal zpět slovo, což silně kritizoval. Nesouhlasil také s hlasováním o prodloužení jednacího dne. Hnutí SPD následně uvedlo, že na postup vládní koalice hodlá podat žalobu.