My budeme konečně investovat. Od roku 2010 se neinvestuje.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Ačkoliv se totiž mezi lety 2009–12 snižovaly prostředky pro investice, stát stále investoval (př.: [1] [2] [3]).
V letech 2009–12 docházelo ve státním rozpočtu ke snižování kapitálových výdajů, tedy potažmo i investic. Avšak není možné říci, že se od roku 2010 neinvestovalo, neboť mezi lety 2009–12 výdaje i přes 15% pokles stále dosahovaly 113,62 mld. Kč. Zda bude nová vláda investovat více, není zatím ověřitelné.
RokSkutečné kapitálové výdaje státního rozpočtu2009
133,16 mld. Kč2010 130,22 mld. Kč2011 118,87 mld. Kč2012 113,62 mld. Kč Zdroje: Státní závěrečný účet za rok 2010; Státní závěrečný účet za rok 2011; Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2012 (.pdf; oddíl C, str. 2)
Já bych chtěl zdůraznit to, že naše vláda a Ministerstvo financí má úplně jiný přístup k zaměstnavatelům a k odborům. My s nimi otevřeně diskutujeme o tom rozpočtu. My jim nedáváme rozpočet 27. září, tři dny před deadlinem. My pět měsíců dopředu otevřeně diskutujeme.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, v minulosti rozpočtová jednání s tripartitou probíhala velmi těsně před konečným schvalováním, ačkoliv se nejednalo doslova o tři dny. Ministr Babiš také začal diskutovat čtyři nikoliv pět měsíců před rozpočtovým "deadlinem".
V roce 2012 byla kolem rozpočtu z pera Nečasova kabinetu velká debata a závěrečná diskuze (na které odboráři však již reagovali na předem předložený návrh rozpočtu,) proběhla skutečně až v září, konkrétně však až 24. 9.
Také o rok dříve proběhla rozpočtová jednání večer 20. září. Stejně tak v roce 2010 a 2009 (.zip) proběhla v polovině září.
Andrej Babiš s tripartitou o rozpočtu diskutuje od začátku června tohoto roku, zprávu přinesla i ČTK prostřednictvím některých deníků, např. zde. Jedná se tedy o přibližně 4, nikoliv pět měsíců před předložením rozpočtu na schválení Sněmovnou.
Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme přes jisté nepřesnosti jako pravdivý s výhradou.
Václav MORAVEC: Tedy Václav Řehoř jako nový generální ředitel Českého Aeroholdingu by měl připravit perspektivně společnost pro vstup na burzu. Andrej BABIŠ: To je moje představa. Pan, naši koaliční partneři s tím nesouhlasí.
Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo tuto informaci potvrdit ani vyvrátit. Kontaktovali jsme tisková oddělení KDU-ČSL a ČSSD a dle jejich odpovědi hodnocení upravíme.
Pane, pane Moravče, já jsem se minulý týden dozvěděl, že my jsme prodali v ČSA podíl 44 % Korean Airlines, jak říkal pan Šimáně, za cenu jednoho motoru za 68 milionů korun a my na úrovni Aeroholdingu, kde máme majetek jako stát, 60 miliard, nemůžeme rozhodovat o představenstvu bez souhlasu Korean Air.
Proces výběru investora do Českých aerolinií byl završen 31. července 2013. K tomuto dni Korean Air nabyl 44% akciový podíl v Českých aeroliniích a rovněž k tomuto datu převedl na účet Českého aeroholdingu kupní cenu ve výši 2,64 milionů EUR. Při červencovém kurzu 25,949 Kč za jedno euro činí 2,64 milionů EUR 68 505 360 Kč. Cena jednoho motoru se nedá přesně stanovit, ceny se pohybují v různých relacích a České aerolinie vlastní pět různých druhů letadel.
Český aeroholding byl 29. listopadu 2013 informován společností Korean Air o jejím požadavku uplatnit formou opce právo na nákup dalších 34 % akcií Českých aerolinií. Těchto 34 % akcií pak následně Korean Air prodá společnosti Travel Service, která se tak stane spoluakcionářem Českých aerolinií. Po dokončení transakce budou vlastnit akcie Českých aerolinií společnosti Korean Air se 44% akciovým podílem, Travel Service s 34% podílem, Český aeroholding s konečným podílem 19,74 % a Česká pojišťovna s 2,26% podílem. Dne 3. dubna 2014 byla mezi všemi zúčastněnými stranami podepsaná příslušná dokumentace. Celá transakce však nejprve podléhá schválení příslušných antimonopolních úřadů, které se očekává v průběhu druhé poloviny roku 2014. V současné době Český aeroholding vlastní 53,74 % akcií Českých aerolinií.
Představenstvo Českých aerolinií volí valná hromada Českých aerolinií (akcionáři). Je tedy pravda, že bez souhlasu Korean Air nemůže Aeroholding rozhodovat o představenstvu společnosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Podle renomovaných agentur potenciál ztráty z takzvaných karuselových obchodů je 2,7 procenta HDP. To je těch sto miliard.
Podobný výrok Andreje Babiše jsme již hodnotili v předchozích diskusích, např. zde. Již tehdy jsme Babišův výrok hodnotili jako zavádějící z důvodu směšování dvou odlišných věcí: úniků DPH obecně a tzv. karuselových obchodů. Na tomto hodnocení setrváváme i v tomto případě.
Vezměme si, kolik je úředníků v Bruselu - 23 500. A kolik je tam Čechů? 452. A Maďarsko, které má stejnou populaci, má tam 700.
Na základě námi dohledaných informací o počtu úředníku v Evropské komisi hodnotíme Babišův výrok jako pravdivý.
Dle oficiálních údajů Evropské komise ze dne 1. 4. 2014 je celkový počet zaměstnanců Evropské komise 23 642 (.pdf). Počet českých úředníků dosahuje čísla 459. Tyto hodnoty se přibližně shodují s Babišovým výrokem. Počet maďarských úředníků v Bruselu je 612.
Číslo 700 je tedy mírné navýšení, avšak pokud vezmeme v potaz počet obyvatel České republiky (10,51 miliónu) a počet obyvatel Maďarska (9,91 miliónu), hlavní myšlenka Babišového výroku je pravdivá.
A stejně jsem se domluvil s hejtmany, panem Haškem. Pan Kalousek jim vzal RUD, ano (...) To je rozpočtové určení daní, snížil jim příjem o 3,5 miliardy. A já jim to vracím od prvního ledna 2016.
Podíl na výši daní alokovaný pro kraje se skutečně v roce 2012 během funkce Miroslava Kalouska jakožto ministra financí snížil. Původní procentuální podíl pro kraje byl ve výši 8,92 % z celkově vybraného DPH, ten se však v roce 2012 a v následujících letech snížil na 7,86 %. To podle zdrojů Asociace krajů ČR znamená výpadek daňových příjmů z DPH pro kraje ve výši cca 3,3 mld. Kč pro rok 2014. Meziročně s vyšším výnosem DPH tento výpadek roste.
Dle současného návrhu by mělo skutečně krajům přibýt financování v odhadované výši zhruba 4 mld. Kč, a to v roce 2016, jak Babiš avizuje. Podmínkou je však zachování trendu zvyšování výběru DPH.
Navýšili jsme pobídky pro filmaře, navyšujeme o 900 milionů rozpočet vědy a výzkum. Pan Bělobrádek si vybojoval a já to podporuju.
Vzhledem k tomu, že jednání o státním rozpočtu stále probíhají a jeho návrh není dostupný online, nemůžeme ověřit všechna fakta uvedená v tomto výroku.
Co se týče pobídek pro filmaře, jejich navýšení z 500 na 800 milionů v letech 2015 a 2016 bylo předmětem schůzky ministra kultury a místopředsedkyně sněmovny Jermanové (zástupci vládní koalice). To popisuje ČTK, není však jasné, zda k navýšení skutečně došlo.
Co se týká rozpočtu na vědu, nejsou veřejně dostupná data, která by tvrzení ministra financí podporovala či naopak vyvracela.
Celý výrok je tedy neověřitelný. Nicméně po zveřejnění konkrétních obrysů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015 jej dopracujeme podle v návrhu uvedených čísel.
My navyšujeme platy státním zaměstnancům o 3,5 procenta. Navyšujeme důchodcům o 205 korun. Navyšujeme dotaci na sociální služby, které on (myšlen je Kalousek - pozn. Demagog.cz) zmrazil.
Sobotkova vláda skutečně v dubnu schválila zvýšení penzí průměrně o 205 Kč a v květnu navýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru o 3,5 %. Dotace pro poskytovatele sociálních služeb zároveň od roku 2008 pravidelně (s výjimkou roku 2012, viz tabulka) klesaly. K navýšení došlo až loni díky pozměňovacímu návrhu ke státnímu rozpočtu. Koaliční strany, včetně Andreje Babiše, hlasovaly pro rozpočet se zvýšenými dotacemi, zatímco klub TOP 09 a Starostů byl v čele se svým předsedou Miroslavem Kalouskem proti.
RokDotace pro poskytovatele sociálních služeb20088,2 mld. Kč2009
7,4 mld. Kč2010 6,8 mld. Kč2011 6,2 mld. Kč2012 6,4 mld. Kč20136,1 mld. Kč20147,2 mld. Kč Zdroje: Česká televize, MPSV (data zaokrouhlená na desetiny)
Ale co je strašně důležitý je, že, i když my vykážeme tady v roce 2014 a 15 dvakrát sto miliard deficit, tak náš dluh se nezmění. Zůstane 1 683. To znamená, dluh 2013, 14, 15 bude úplně stejný (...) A víte proč? Protože já jsem zavedl restriktivní řízení likvidity státu. To znamená, že ty dluhopisy, které byly emitovány předtím, nám bohatě stačí na to, i když vykážeme 200 miliard deficit.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jedná se totiž o výhled do budoucna, který v tuto chvíli nemůžeme verifikovat. Tato prognóza však není nesplnitelná.
Státní dluh je součtem všech finančních pasiv státu (úvěrů, emitovaných dluhopisů, pokladničních poukázek apod.). Změna jeho výše není přímo navázaná na deficit (či přebytek) státního rozpočtu. Stát může své výdaje financovat z dalších zdrojů. Ministr Babiš dále v pořadu prohlásil, že nezvyšování nominální výše státního dluhu chce dosáhnout pomocí řízení likvidity státu prostřednictvím systému Státní pokladny. Díky sdílení volných finančních prostředků a plánování výdajů je pak možné volné prostředky použít pro financování státních výdajů. V této souvislosti je potřeba připomenout, že systém Státní pokladny spustil v roce 2013 již Miroslav Kalousek.
Za určitých podmínek je tak skutečně možné, aby současná výše dluhu zůstala zachována i při schodkových rozpočtech.
