Andrej Babiš

Tvrzení Andreje Babiše pochází z rozhovoru publikovaného na serveru Novinky.cz 18. ledna 2014.

Pavel Čihák je bývalý vedoucí odboru dopravy Středočeského kraje a bývalý šéf krajské Správy a údržby silnic. Na základě informací, které přinesl server iHNED.cz existovala údajně silná vazba mezi Davidem Rathem a Pavlem Čihákem. Čihák s Rathem pak měli mít vliv na dopravní investice v kraji.

Tyto informace rozzlobily šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, který požaduje od Pavla Čiháka vysvětlení celé situace.

Je možné, že tyto informace hrály roli ve skutečnosti, že Pavel Čihák nebyl nominován na ministra dopravy, jak vyplývá z vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Nicméně nepodařilo se nám dohledat žádné další doklady o tom, že by tato skutečnost opravdu hrála roli v nenavržení Pavla Čiháka na post ministra dopravy. Rozhodnutí také mohlo být ovlivněno dalšími faktory a z tohoto důvodu tedy musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme celkově jako pravdivý. Ministr Babiš hovoří o období 2007–2013, z něhož je nicméně možné čerpat finanční prostředky až do roku 2015. Částka, kterou uvádí, je celkové množství prostředků určených pro ČR pro celé období. Souhlasí, pokud jde o částku v eurech, nesouhlasí pouze přepočet na Kč.

V tomto výroku referuje ministr Babiš k využívání tzv. eurofondů. Fondy EU jsou rozdělovány na základě vypracovaných a schválených operačních programů v jednotlivých víceletých finančních plánech. Tato období, na kterých ČR participovala, byla 2004–2006, 2007–2013 a 2014–2020.

Když však Andrej Babiš hovoří o konci období v roce 2015, zahrnuje i pravidlo N+2, které z praktických důvodů umožňuje čerpat prostředky ještě dva roky po formálním konci programového období. (V tomto bodě bychom rádi poděkovali za faktickou připomínku našemu čtenáři Miroslavovi, výrok jsme na jejím základě upravili.)

Uplatnění tohoto pravidla můžeme nalézt třeba ve výročních zprávách OP, např. Výroční zpráva Operačního programu Podnikáni a inovace za rok 2012 (.pdf, str. 19, Tabulka 14).

V programovém období 2007–2013 bylo pro Českou republiku alokováno celkem 26,69 mld. EUR, tj. cca 752,70 mld. Kč.

Výrok pochází z rozhovoru Andreje Babiše pro deník Právo, který je dostupný na webových stránkách politického hnutí ANO.

Protože Andrej Babiš nesprávně uvádí, že měl stát na účtu ČNB částku 300 miliard, hodnotíme výrok jako nepravdivý. Druhou část nehodnotíme, protože nesplňuje kritéria faktického výroku.

Dle dokumentu Čtvrtletní informace o řízení dluhového portfolia vydaného Ministerstvem financí, činila výše státního dluhu k 31. 12. 2013 1 683,3 miliard Kč (.pdf, s. 19) a odhad Andreje Babiše je tedy přibližně správný a tato část výroku je tedy v pořádku.

Co se týče částky 300 miliard, která se měla „poflakovat“ na účtu ČNB, tak z materiálu Strategie financování a řízení státního dluhu vyplývá, že k 30. 6. 2013 činil průměrný denní zůstatek (.pdf, s. 51) účtů spadajících pod státní pokladnu 298,1 mld Kč, k poslednímu dni roku 2013 to však bylo již jen 278,7 mld Kč. Navíc se nejedná o jeden účet, který by byl vlastněn státem či Ministersvem financí, ale o více účtů různých organizací.

V roce 2013 došlo k rozšíření počtu účtů o některé organizace. Je zde zahrnuta (.pdf, s. 2) např. Správa železniční dopravní cesty, územní samosprávné celky, veřejné vysoké školy a další. Skutečná peněžní rezerva Ministerstva financí (.pdf, s. 51) pak v průběhu roku 2013 nepřesáhla výši 200 miliard Kč a ke konci roku pak kolísala kolem 50 miliard Kč.

Podobný výrok Andreje Babiše, kde hovoří dokonce o 350 miliardách, ČNB odmítla.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací Ministerstva dopravy a mediálních zdrojů.

Andrej Babiš mluví v kontextu diskuse o zastavených dálničních stavbách pro tento rok především v důsledku škrtů v investičních nákladech.

Podle Ředitelství silnic a dálnic by měla v letošním roce probíhat realizace nejméně dvou dálničních úseků a řada dalších je naplánována. Nicméně Ministerstvo dopravy na náš dotaz odpovědělo následovně:

"-Pokud jde o silnice dálničního typu, tak skutečně v tuto chvíli neprobíhá žádná výstavba.

- Na rozestavěném úseku D8 (Lovosice-Řehlovice) zastavil stavební práce sesuv půdy a aktuálně se řeší způsob jeho odstranění.

- Nejblíže k zahájení by mohly mít stavební práce na krátkém úseku D11 (Osičky-Hradec Králové), pokud nenastanou další právní komplikace.

- Všechny úseky D3 a D1 mezi Lipníkem n. B. a Přerovem jsou teprve připravovány k zahájení, když konkrétní termíny zatím nejsou známé.

- Na čtyřech úsecích D1 probíhá pouze modernizace (v březnu přibudou nové dva úseky), nikoliv nová výstavba".

Rovněž podle serveru Týden letos "nepřibude ani kilometr nové dálnice a ani na železnici nebude zprovozněn žádný větší souvislý úsek modernizované trati. Vyplývá to ze statistik Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC)".

Výrok byl změněn z hodnoty "neověřitelné" na "pravda" na základě podkladů ministerstva.

Dle záznamu o hlasování na stránkách Poslanecké sněmovny hlasovali pro konečné schválení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2014 19. prosince 2013 všichni poslanci koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) kromě dvou omluvených poslanců z ČSSD – Michala Haška a Zuzany Kailové.

Schválený zákon (.pdf) č. 475/2013 Sb. o státním rozpočtu na rok 2014 můžeme nalézt na stránkách Ministerstva vnitra pod částkou č. 184. Zmiňovaný schodek je skutečně ve výši 112 miliard (paragraf 1 odst. 1 Zákona).

Dle informací na serveru tiscali.cz se Andrej Babiš v době, kdy probíhalo první čtení zákona o státním rozpočtu (konkrétně 6. prosince 2013), vyjádřil v tom smyslu, že v případě účasti hnutí ANO v koaliční vládě, předloží hned na prvním jednání vlády návrh na vytvoření rezervy státního rozpočtu, která by mohla činit 7–12 miliard korun. 9. prosince publikovalo hnutí ANO na svém webu článek, v němž navrhuje vytvoření rozpočtové rezervy ve výši 7 miliard korun (tedy ještě více, než 5 miliard). Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je zavádějící, jelikož návrh předkládal tehdejší ministr vnitra Kubice a schválila jej vláda jako celek. Nelze tedy hovořit o tom, že by za snižováním prostředků pro policisty stál Miroslav Kalousek. Rovněž ani v alokovaných sumách není Babiš přesný, 1,4 miliardy prostředků poputuje navíc na policejní i hasičské sbory dohromady.

Zmíněné snížení rozpočtu za rok 2013 vychází ze změn původních návrhů policejních prezidentů Lessyho a dále Červíčka na prostředky alokované policistům. Celkově se jedná o 555 milionů korun (440 milionů korun na platy a 115 milionů korun v oblasti vzdělávání policistů). Navýšení počtu policistů přibližně o jeden tisíc a hasičů o 200 vychází z návrhu bývalého ministra vnitra Peciny. Zvýšení nákladů státu díky tomuto kroku bylo odhadnuto na 750 milionů korun. V součtu tedy můžeme hovořit o navýšení rozpočtu policejních sborů o více než 1,3 mld. korun. Dalším zvýšením platů by mělo být avizované zvyšování o 2 %.

Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 prošel hlasováním v Poslanecké sněmovně 19. prosince 2013. Podle ČT24: " Pro rozpočet se vyslovilo 109 přítomných poslanců, proti jich bylo 39. Pro hlasovali poslanci vznikající vládní koalice, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Bývalé vládní strany ODS a TOP 09 byly proti, komunisté a poslanci Úsvitu se zdrželi ".

Ze zprávy k návrhu státního rozpočtu vyplývá, že rozpočet skutečně počítá s 2% navýšením plateb za odvedenou práci a platy státních zaměstnanců. Dokument (.pdf, str. 36) konkretizuje: "... u všech zaměstnanců, kteří jsou odměňováni podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech (vojáci z povolání), tak u příslušníků bezpečnostních sborů odměňovaných podle zákona č. 361/2003 Sb., služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vyjma tzv. parlamentních kapitol".

Tentýž dokument ale na straně 39 hovoří o 424 304 státních zaměstnancích, což je o 10 tisíc méně než uvádí A. Babiš. Navzdory této nepřesnosti hodnotíme výrok celkově jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací dohledaných v českém a zahraničním tisku.

Podle českého (např. iHNed.cz, 8. 9. 2013; deník.cz, 24. 4. 2012) a zahraničního tisku (např. The Independent, 6. 9. 2013; Global Post, 10. 6. 2013) bývalý italský premiér Silvio Berlusconi spolupracoval se sicilskou mafií Cosa Nostra za účelem ochrany vlastní osoby.

Média přinesla také informace o daňových nesrovnalostech Silvia Berlusconiho; ten byl v říjnu loňského roku odsouzen za krácení daně ve své společnosti Mediaset (Mediář.cz, 26. 10. 2012) a rozsudek byl letos v srpnu potvrzen odvolacím soudem (lidovky.cz, 1. 8. 2013).

Konkrétní zmínku o rozšíření kontrolních pravomocí i na politické strany se nám bohužel nepodařilo dohledat. Zaslali jsme proto email přímo hnutí ANO 2011 a informaci doplníme ihned po obdržení odpovědi. Uvádíme alespoň dohledané informace, které potvrzují pravdivost první části výroku Andreje Babiše. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), jehož existence je zakotvena přímo v Ústavě České republiky (Hlava V., článek 97), má své pravomoci vymezeny zákonem (.pdf) č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Konkrétně se jedná o § 3. O podpoře novely Ústavy a zákona o NKÚ se hovoří i v resortním programu ANO 2011 (Bod č. 6 - Veřejná správa). Tato novela má podle ANO 2011 rozšířit kontrolní pravomoci úřadu " ve vztahu k samosprávě, majetkovým účastem státu, veřejnoprávním institucím, jako jsou pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Regionální rady regionů soudržnosti, Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář, veřejné vysoké školy a Česká národní banka. " Pro doplnění: Návrh na rozšíření pravomoci NKÚ byl podán vládou již v květnu roku 2011. Tato novela zákona byla nicméně nakonec zamítnuta Senátem a následně i Poslaneckou sněmovnou v lednu, resp. únoru roku 2013.

Spis ,,Kosatka” vypracovaný českou policií k případu privatizace Mostecké uhelné byl skutečně uzavřen v roce 2005 s tím, že se nepodařilo prokázat žádný trestný čin.

Švýcarská strana se pak snažila Českou republiku kontaktovat od roku 2006. Výrok Andreje Babiše tedy na základě výše zmíněných informací hodnotíme jako pravdivý.