Andrej Babiš

Andrej Babiš cituje studii The keys to togetherness: Coalition agreements in parliamentary democracies autorů Kaare Strøma a Wolfgang C. Müllera. Tito autoři publikovali data o koaličních smlouvách (tabulka 1 na straně 264), která vycházela z období 1945-1996 a pokrývala celkem 13 evropských zemí.

Konkrétně šlo o Rakousko, Belgii, Dánsko, Finsko, Francii, Německo, Irsko, Itálii, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko a Švédsko.

Studie shodně uvádí Babišem citovaná čísla. Celkem autoři napočítali v těchto zemích 223 koaličních vlád, z nichž 87 žádnou koaliční smlouvu nemělo. Zbývající kabinety měly různé druhy smluv. To odpovídá 61 %, jak ministr uvádí.

Výrok ovšem hodnotíme jako neověřitelný, neboť Babiš sice správně cituje studii, ta ovšem nepokrývá období posledních 20 let a navíc pracuje s omezeným vzorkem zemí. To je sice logické vzhledem k politické realitě poválečné Evropy, nicméně data mohou být nyní již výrazně odlišná - vzorek evropských zemí, ve kterých jsou skládány koaliční vlády, se po pádu východního bloku výrazně zvýšil.

Autoři také uvádějí (tabulka 2), že v průběhu času počet koaličních smluv stoupá. Zatímco ve 40. letech bylo takových dokumentů v koalicích 45 % a v 50. letech zhruba 50 %, v letech 90. mělo psanou koaliční smlouvu 70 % vládních koalic.

Dodáváme, že možnost zjistit přesná aktuální data o koaličních smlouvách v evropském prostoru po 2. světové válce přesahuje možnosti tohoto odůvodnění.

Ministerstvo financí vydává informace o stavu státní pokladny vždy pouze k poslednímu dni v měsíci. Nejnovější veřejně dostupné informace jsou tedy k 31. květnu, kdy státní rozpočet vykázal přebytek 22,39 miliardy korun.

Protože však nedisponujeme přístupem k denním zůstatkům státní pokladny jako Ministr financí, tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Z aktuálních průzkumů věřeného mínění vyplývá, že nejsilnější podpoře se z vládních stran těší ANO a ČSSD, na čemž se průzkumy jednoznačně shodují. Následující grafy zpracovávají stranické preference z května 2016 (stranické preference zahrnují odpovědi respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jedná se o hypotetický výsledek parlamentních voleb, které by se konaly nyní).

První graf zpracovávající květnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) i druhý graf, který pochází z květnového šetření agentury STEM, dokládají jasnou převahu ANO a ČSSD ve vládní koalici i mezi všemi stranami z pohledu stranických preferencí.

Co se týče dlouhodobějšího vývoje stranických preferencí, obě nejsilnější strany si drží své postavení, což opět dokládají květnové průzkumy CVVM i STEM.

Zdroj: STEM TRENDY

Přestože jsou ANO a ČSSD stále koaličními partnery, zvláště před přicházejícími senátními a krajskými volbami mezi nimi lze předpokládat jistou rivalitu. Server Neovlivní demonstruje vzájemnou podezřívavost těchto stran na základě šifrování zpráv a investic do bezpečnostních opatření. Lze tedy vystopovat prvky konkurenčního prostředí, ve kterém se tyto strany pohybují. Stejně tak v poslední době se strany veřejně střetávají např. v otázce protikuřáckého zákona, pozměňovacího návrhu zákona o hazardu či nejaktuálněji reorganizace policie.

Pavel Bělobrádek skutečně dle svých vlastních slov pro ČT vyzval Bohuslava Sobotku, aby zvážili s ministrem Chovancem podpis tzv. reorganizace Policie ČR, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Bělobrádek svůj postoj z ranního dohadovacího řízení mezi koaličními stranami popsal pro Českou televizi (čas 3:05). Uvedl:

" Já jsem vyzval pana premiéra, aby ještě zvážili s panem ministrem vnitra, zda sociální demokracie je ochotna převzít veškerou odpovědnost za kroky, které spolupodpisem ministra vnitra jsou plánovány (...) domnívám se, že by bylo rozumné, aby ještě zvážili ten podpis... "

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nelze konkrétně uvést, jak bude vypadat jednotlivé rozložení spojů na uvedené trase po vstupu Radima Jančury. Podle Správy železniční dopravní cesty také není oficiální, že RegioJet opravdu spoje získá.

Andrej Babiš hovoří o plánovaném přidělení tří párů spojů na trase Praha–Brno, kde prozatím jezdí pouze České dráhy. O tyto spoje měl kromě Českých drah zájem právě také RegioJet Radima Jančury.

Vzhledem k tomu, že oficiální stanovisko Správy železniční dopravní cesty ještě není známo, jsou k dispozici jen tiskové informace. Jak již bylo zmíněno, podle nich dostal RegioJet přiděleny ne dva, ale tři páry spojů, a to konkrétně dva z Prahy přes Brno do Bratislavy, a jeden, který bude z Brna pokračovat do Starého Města u Uherského Hradiště. Pouze o dva z nich se však podle tisku vedly spory.

Jedná se ale o Správou železniční dopravní cesty zatím nepotvrzené informace, resp. o skutečnosti, o kterých podle mluvčí SŽDC ještě nebylo oficiálně rozhodnuto.

Co se týče celkového počtu vlaků vypravovaných na této trase, oficiální informace v tomto směru není dostupná. Zároveň není veřejně dohledatelné, o kterou konkrétní trať s konkrétními zastávkami se v případě zmiňované trati a soutěže o ní jedná (např. zda o trať, která zastavuje v Kolíně, či nikoliv, atd.). Není proto možné spočítat, kolik vlaků Českých drah je na předmětné trase v současnosti vypravováno.

Na základě uvedeného odůvodnění a nemožnosti zjistit počet vlaků na konkrétních trasách Praha–Brno, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Pokud se Miloš Zeman rozhodne znovu kandidovat na prezidenta, oznámí svoji kandidaturu v březnu 2017. Uvedl to na svém Twitteru mluvčí Jiří Ovčáček.

Prezidentské volby se budou konat v roce 2018. Současný prezident oznámil, že v případě kandidatury nepovede žádnou volební kampaň. Podle jeho slov by se voliči měli rozhodnout dle výsledků jeho dosavadní práce.

Miloš Zeman byl zvolen prezidentem ve svobodných demokratických volbách v lednu 2013. Šlo o první přímé prezidentské volby. Ve 2. kole volby získal přesně 2 717 405 hlasů (54,80 %).

Předně uveďme, že nespekulujeme o tom, jak by se případně po volbách mohl zachovat libovolný politický subjekt. Ověřujeme pouze to, zda došlo ke spojení všech proti ANO v Královéhradeckém kraji.

Do zastupitelstva Královéhradeckého kraje se po krajských volbách v říjnu 2016 dostalo celkem 9 volebních subjektů: ANO 2011 (13 mandátů), ČSSD (6 mandátů), ODS (5 mandátů), Koalice pro Královéhradecký kraj - KDU-ČSL - Hradecký demokratický klub - Volba pro město (5 mandátů), KSČM (4 mandáty), Starostové a Východočeši (4 mandáty), TOP 09 (4 mandáty), Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů a SNK (2 mandáty), Piráti a Strana zelených Změna pro Královéhradecký kraj (2 mandáty).

12. 10. 2016 pak pět z devíti zmíněných stran (ČSSD, ODS, Koalice pro Královéhradecký kraj, Starostové a Východočeši, TOP 09) podepsalo dohodu o koalici v kraji.

Z informací oficiálního webu Královéhradeckého kraje vyplývá, že pět výše uvedených stran podepsalo 24. října 2016 koaliční dohodu.

Protože v opozici jsou kromě vítězného hnutí ANO 2011 další tři strany, nelze tvrdit, že se ve zmíněném kraji všichni spojili v koalici proti hnutí ANO 2011.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože obchodní bilance je skutečně negativní. Stejně tak lze potvrdit, že dovoz z Číny je přibližně desetkrát vyšší než vývoz.

Podle dat (. xls) Ministerstva průmyslu a obchodu ČR byl za posledních 7 měsíců roku 2016 vývoz ČR do Číny 25,6 miliardy korun. Za stejné období dovoz z Číny dosáhl 240,7 miliard korun. Obchodní bilance je tedy negativní, a to ve výši -215,1 miliard korun.

Je proto možné tvrdit, že dovoz je opravdu přibližně desetkrát vyšší než vývoz. Tento fakt potvrzují také údaje zahraničního obchodu za jednotlivé měsíce letošního roku dle Českého statistického úřadu (. xls, tabulka 4).

DovozVývozBilance2015 1,12,13,120161,22,23,2Data srovnávají oba roky za leden–červenec

Při srovnání s rokem 2015 ze stejných dat vyplývá, že současná obchodní bilance není horší, ale lepší. V prvních sedmi měsících roku 2015 činila přibližně -219 miliard. Letos byla bilance ve sledovaném období nižší, a to přibližně -215 miliard.

Celkově však výrok hodnotíme jako pravdivý, protože bilance je i tak výrazně negativní, a je možné tvrdit, že dovoz z Číny je přibližně desetkrát větší než český vývoz do Číny.

Čínská společnost CEFC navázala kontakty s Českou republikou v roce 2013, a to na konferenci China Investment Forum. Tuto konferenci pořádá Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce, v jejímž čele stojí Jaroslav Tvrdík společně s prezidentem CEFC Chan Chautem.

Jaroslav Tvrdík tak měl klíčovou roli při navazování vztahů mezi ČR a CEFC. Dokládá to i rozhovor s Patrikem Tkáčem, spolumajitelem J&T Bank, se kterou CEFC podepsala v říjnu 2014 partnerskou smlouvu.Tkáč v rozhovoru řekl, že s CEFC se seznámil právě přes Jaroslava Tvrdíka. „A když se na nás obrátil s tím, že by měl zajímavý kontakt, věděli jsme, že to nebude ztráta času,“ uvedl Tkáč. V současné době je Tvrdíkjedním ze sedmi členů představenstva CEFC.

Politická kariéra Jaroslava Tvrdíka je spjata s ČSSD. Od května 2001 do června 2003 byl ministrem obrany za ČSSD. V roce 2006 ho Jiří Paroubek jmenoval volebním manažerem ČSSD a vedoucím poradcem. Od roku 2013 je poradcem premiéra ČR pro Čínu.

K ČSSD má blízko i advokát Radek Pokorný. Je známý pro své blízké vztahy s Bohuslavem Sobotkou. Studovali stejné gymnázium a Sobotka byl u Pokorného dokonce zaměstnaný. „Pan předseda, tuším v roce 1999, působil v naší advokátní kanceláři jako koncipient. Bylo to v době, kdy byl řadovým poslancem,“ uvedl Pokorný v rozhovoru. Na vliv Pokorného na vedení ČSSD upozorňoval místopředseda strany Michal Hašek.

Ministr Babiš má pravdu i v tom, že Radek Pokorný zastupuje společnost CEFC. Vyšlo to najevo v souvislosti s článkem serveru Echo24, který informoval o napojení společnosti CEFC na čínskou vojenskou rozvědku. CEFC na to reagovala právními kroky a pověřila advokáta Radka Pokorného, aby ji zastupoval. Pokorný pak pohrozil médiím předžalobní výzvou (.pdf).

Ministr Babiš tak pravdivě popisuje jak Tvrdíkovu roli v investicích CEFC, tak i jeho propojení s ČSSD. Pravdou je i to, že CEFC je klientem advokáta Pokorného, který je známý pro své blízké vztahy s premiérem Sobotkou.