Andrej Babiš

Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje své názorové oponenty kvůli chování v prezidentské kampani. Tvrdí, že mu sprostě nadávali a chtěli ho napadnout. Konkrétně pak zmiňuje svou předvolební akci v Děčíně, kam přijel 20. ledna letošního roku, tedy týden před druhým kolem voleb. Podle bývalého premiéra měla ODS rozdávat účastníkům píšťalky za účelem narušení události.

Na zmíněnou předvolební akci na děčínském Masarykově náměstí dorazili jak příznivci Andreje Babiše, tak jeho odpůrci. Docházelo k drobným verbálním potyčkám a obdobná situace panovala i na předvolebních mítincích v Liberci či Jablonci nad Nisou.

V médiích se objevily zmínky, že Babišovi kritici byli vybaveni píšťalkami, a na záběrech z akce je pískot zřetelně slyšet. Informace o tom, kdo píšťalky protestujícím rozdával, jsme ve věrohodných médiích nenašli. Satirická stránka Informační kancelář Děčín nicméně na facebooku vyzývala, aby si lidé na Babišovu akci píšťalky přinesli.

V komentářích je pak vidět, že regionální pobočka ODS tento příspěvek sdílela a napsala k němu: „Máme naskladněných 100+ píšťalek z uplynulých volebních kampaní. Budou k dispozici na samotné akci (…) nebo hodinu před akcí.“ Z příspěvku tedy vyplývá, že se děčínská ODS skutečně chystala píšťalky rozdávat. Dodejme, že příspěvek místní ODS již není v současnosti dostupný.

V komentářích příspěvku na rozdávání píšťalek upozorňoval rovněž předseda děčínského sdružení ODS Jiří Čečrle. Údajně napsal o připravené akci také na svůj twitter, tyto tweety jsou ovšem nedohledatelné, Čečrle je tedy smazal. Za své formulace se poté omluvil. Náměstek primátora Děčína Jan Skalický (ANO) na svém facebooku sdílel snímek Čečrleho tweetů, ze kterých vyplývá, že předseda děčínské ODS skutečně oznámil, že příchozí odpůrci Andreje Babiše píšťalky dostanou.

Děčínská ODS i její předseda Jiří Čečrle příspěvky o rozdávání píšťalek ze svých sociálních sítí smazali. Z výše uvedených informací však vyplývá, že takový krok místní ODS –⁠ respektive její předseda –⁠ skutečně připravovala. Výrok předsedy hnutí ANO Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala vláda Bohuslava Sobotky, ve které Andrej Babiš zastával post ministra financí. Právě Babišův resort byl předkladatelem tohoto návrhu. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Určit přesný přínos EET na výběru daní je však značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Ministerstvo financí však v únoru 2019 (tedy pod vedením Andreje Babiše) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 20,2 miliardy korun během prvních dvou let fungování. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

V červenci 2019 pak NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

Ministerstvo financí –⁠ již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) –⁠ pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 v souboru). Konkrétně se ztráta odhadla na 4,2 miliardy korun (str. 13 v souboru).

Z výše uvedeného vyplývá, že se díky EET skutečně vybíralo více na daních, a výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Je však třeba závěrem zmínit, že neexistuje jednotný údaj, který by přínos kvantifikoval, a přesný vliv zavedení EET proto nelze spolehlivě určit. NKÚ se k věrohodnosti číslům poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a přínos EET kvůli odlišné metodice nedokázal zjistit ani ČSÚ.

Andrej Babiš v debatě reaguje na otázku (video, čas 24:03) moderátorky, jestli by podpořil vládní návrh na změnu Ústavy, podle níž by vláda mohla vyslat vojáky do zahraničí „například k záchraně českých občanů“ bez předchozího souhlasu Parlamentu (.pdf, str. 1). Předseda hnutí ANO ve své odpovědi moderátorku doplňuje a říká, že zákon už nyní obsahuje ustanovení, že vláda „může rozhodnout o vyslání vojáků na nějaký pobyt v nějaké zemi“.

Podle současného znění Ústavy může vláda bez předchozího souhlasu rozhodnout o vyslání českých vojáků do zahraničí na dobu 60 dní, a to ve třech vymezených případech: při „plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,“ při účasti na mírových operacích a při záchranných pracích po živelních pohromách nebo průmyslových a ekologických haváriích. 

Z výše uvedených důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost nicméně doplňme, že vláda má podle zákona zároveň povinnost neprodleně informovat Sněmovnu a Senát, které rozhodnutí vlády mohou následně zrušit. K tomu přitom stačí „nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.“

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v kontextu hovoří (video, čas 25:36) o návrhu novely Ústavy, kterou kabinet Petra Fialy (ODS) předložil v červnu loňského roku. Návrh má konkrétně za cíl změnit podmínky pro vysílání českých vojáků do zahraničí (.pdf).

Ústava v současné době vládě umožňuje vyslat česká vojska na cizí území na dobu nejdéle 60 dní, jde-li o plnění závazků z mezinárodních smluv, účast na mírové misi nebo o záchranné práce při živelních katastrofách. Dále může vláda povolit průjezd (či přelet) cizích vojsk přes území ČR, rozhodnout o účasti českých ozbrojených sil na vojenských cvičeních v zahraničí, či povolit zahraničním vojákům účast na českých vojenských cvičeních. Parlament tato rozhodnutí ovšem může zrušit, k čemuž stačí nesouhlasné stanovisko jedné z komor.

Navrhovaná novela Ústavy upravuje důvody k vysílání vojsk na cizí území (.pdf, str. 1). K současným podmínkám by přidala možnost vyslat vojáky do zahraničí také za účelem „ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“. Limit 60 dnů, po které není potřeba souhlas Parlamentu, nicméně zůstává zachován (.pdf, str. 1).

Pro kontext dodejme, že pro schválení změny Ústavy je ve Sněmovně zapotřebí nejméně třípětinová většina, tedy alespoň 120 hlasů. Už v červenci 2019 obdobný návrh (.pdf, str. 1) předložila skupina poslanců, mezi kterými byl i tehdejší premiér Andrej Babiš. Tento návrh se však nedostal ani do druhého čtení a jeho projednávání skončilo s volebním obdobím minulé Poslanecké sněmovny.

Navrhovaná novela Ústavy z června 2019 má tedy za cíl rozšířit důvody, kvůli nimž by vláda mohla vyslat české vojáky do zahraničí bez souhlasu Parlamentu, přičemž lhůta v délce 60 dní zůstává neměnná. O vůli změnit tuto lhůtu (nad rámec aktuálně projednávané novely) veřejně neinformoval ani žádný z vládních poslanců. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš v debatě reaguje na otázku (video, čas 24:03) moderátorky, jestli by podpořil vládní návrh na změnu Ústavy, podle níž by vláda mohla vyslat vojáky do zahraničí „například k záchraně českých občanů“ bez předchozího souhlasu Parlamentu (.pdf, str. 1). Ve své odpovědi předseda hnutí ANO uvedl, že návrh na změnu pravidel pravomocí vlády pochází ještě „z jeho vlády“ a ve spojitosti s tímto návrhem zmínil jen případ záchrany Čechů v zahraničí.

Nyní projednávaný návrh novely Ústavy, která upravuje pravidla vysílání českých vojáků do zahraničí a přejezd spojeneckých vojsk přes území ČR, předložil kabinet Petra Fialy Poslanecké sněmovně 22. června 2022. Podle této novely by vláda nově nepotřebovala souhlas Parlamentu k povolení pohybu cizích vojsk na území ČR (.pdf) ani k vyslání vojska na cizí území za účelem ochrany „života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“ (.pdf, str. 1, 14), tedy např. při záchraně českých občanů. Tato pravomoc by nicméně i nadále byla omezena na dobu 60 dní, poté by pobyt vojsk mimo ČR musel schvalovat Parlament, stejně jako je tomu nyní.

Současný návrh tak rozšiřuje okruh vymezených případů, kdy vláda může maximálně na 60 dní bez předchozího parlamentního souhlasu vyslat vojáky mimo české území. Dle stávajícího znění Ústavy totiž takto může rozhodnout jen ve třech situacích: při „plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení“, při účasti na mírových operacích a při záchranných pracích po živelních pohromách nebo průmyslových a ekologických haváriích.

V minulosti byly ve Sněmovně předloženy i další návrhy na úpravu pravomocí vlády v této oblasti (.pdf, str. 4). První z nich v době vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016 podala skupina poslanců, mezi nimiž byl i tehdejší ministr obrany za hnutí ANO Martin Stropnický. Druhým pak byl návrh z roku 2019, který předložili poslanci ODS, hnutí ANO, ČSSD, KDU-ČSL a STAN. Mezi předkladateli byl tehdy i někdejší premiér Andrej Babiš.

Zmíněné návrhy z let 2016 (.pdf, str. 16) i 2019 (.pdf, str. 22) přitom navrhovaly ze znění Ústavy odstranit výše uvedené tři podmínky, za kterých může vláda bez předchozího souhlasu Parlamentu do zahraničí vojáky na max. 60 dní vyslat.

Mezi argumenty (.pdf, str. 2–3) pro zavedení této změny oba návrhy (v téměř totožném znění) uváděly, že „podle dosavadní úpravy by například bylo mimořádně obtížné včasné vyslání ozbrojených sil ČR za účelem záchrany životů občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí“ (.pdf, str. 3–4).

Zároveň ale tyto materiály zmiňovaly (.pdf, str. 4–5), že úpravy jsou nutné také proto, aby ČR mohla bez souhlasu Parlamentu vyslat do zahraničí jednotky v rámci tzv. Sil velmi rychlé reakce NATO (VJTF) i v případech, které nespadají pod čl. 43 odst. 4 Ústavy. Tedy v situacích nad rámec „plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení“.

Navržené změny tak měly vládě umožnit „operativně rozhodovat o vyslání ozbrojených sil ČR mimo území ČR a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR bez specifikace účelu vyslání, resp. pobytu“ (.pdf, str. 18).

Na závěr tedy shrňme, že úpravy pravomocí vlády při vysílání vojáků do zahraničí skutečně poslanci včetně zástupců hnutí ANO navrhovali v době, kdy bylo hnutí ANO součástí vlády a později i v době, kdy byl premiérem Andrej Babiš. Předseda hnutí ANO nicméně ve výroku návrh na rychlé vyslání českých vojáků do zahraničí bez předchozího souhlasu Parlamentu spojuje jen se situací záchrany českých občanů. Zároveň už však nedodává, že dokumenty, pod jedním z nichž je sám podepsán, zároveň navrhovaly, aby vláda mohla poslat Armádu ČR na 60 dní do zahraničí bez souhlasu Parlamentu, a to bez jakýchkoli omezení. Z tohoto důvodu jeho výrok hodnotíme jako zavádějící.

Karel Řehka, současný náčelník Generálního štábu Armády České republiky, ve středu 25. ledna v rozhovoru pro ČTK mluvil o dopadech, které by měl na Česko případný konflikt NATO a Ruska na východním křídle Aliance. Dle jeho vyjádření by se Česká republika stala „legitimním cílem“, protože by docházelo k přesunům spojeneckých jednotek přes naše území. Zároveň dodal, že předpokládat, že by se konflikt odehrávající se mimo naše území Česka nijak nedotkl, je „naivní“.

Nynější náčelník Generálního štábu (NGŠ) Armády České republiky (AČR) Karel Řehka byl skutečně ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a to od dubna roku 2020, kdy ve funkci vystřídal Dušana Navrátila, do června roku 2022, kdy byl jmenován náčelníkem Generálního štábu.

Andrej Babiš mluví o výroku Karla Řehky z 22. listopadu 2022. Tehdy Karel Řehka pronesl projev na Velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu AČR na Ministerstvu obrany. Ve svém projevu skutečně řekl (video, čas 12:36): „Teď se ale musíme primárně chystat na ten nejobtížnější a nejnebezpečnější scénář, a tím je válka velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi.“

Andrej Babiš cituje v debatě skutečný výrok Karla Řehky z 22. listopadu 2022, který pronesl při příležitosti Velitelského shromáždění. Karel Řehka byl před funkcí NGŠ také ředitelem NÚKIB a výrok je hodnocen jako pravdivý.

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka se v rozhovoru pro ČTK ze dne 25. ledna 2023 skutečně vyjádřil, že by v případě války NATO s Ruskem muselo Česko provést alespoň částečnou mobilizaci. „Bude se muset zapojit celá společnost, bude se muset minimálně výběrově mobilizovat, ať už lidé nebo věcné zdroje materiálu.“ V rozhovoru apeloval mimo jiné také na nutnost poučit se z probíhající války na Ukrajině, kdy obrana musí být věcí celé společnosti.

Ministryně obrany Jana Černochová se po vlně reakcí, kterou Řehkovo vyjádření vyvolalo, vyjádřila na svém twitteru. Tam potvrdila, že v případě války mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, a tedy aktivace článku V Washingtonské úmluvy by byla situace věcí „celého státu a společnosti, nikoliv jen profesionální armády.“

Premiér Petr Fiala se ale k celé situaci vůbec v médiích ani na svém facebooku a twitteru nevyjadřoval. Ani v minulosti se o možnosti mobilizace nezmiňoval.

Andrej Babiš tedy korektně popisuje slova Karla Řehky i následnou reakci Jany Černochové. Vládní kolega ministryně obrany Petr Fiala se ale k věci nevyjádřil. Babišův výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš se během dvoudenní premiérské návštěvy Kyjeva 18.–19. listopadu 2019 setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, premiérem Oleksijem Hončarukem a také předsedou parlamentu Dmytrem Razumkovem. Při oficiální návštěvě opravdu odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině, konkrétně prohlásil: „Přijel jsem s jasným vzkazem, že podporujeme Ukrajinu a její lid a neschvalujeme a odsuzujeme ruskou agresi na východě země a nelegální anexi Krymu.“ 

Bývalý předseda vlády Mirek Topolánek navštívil Ukrajinu v září 2008, kdy se setkal s předními ukrajinskými představiteli nebo také s podnikateli.

O několik měsíců později, v lednu 2009, návštěvu zopakoval a to kvůli sníženým dodávkám plynu přes Ukrajinu. Expremiér Topolánek tehdy jako šéf českého předsednictví Rady Evropské unie jednal jak s Vladimirem Putinem, tak s tehdejším ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, že by v minulosti ostatní předsedové českých vlád Ukrajinu navštívili. Například v prosinci 2011 jednal tehdejší předseda vlády Petr Nečas se svým ukrajinským protějškem Mykolou Azarovem v Praze. Podobně se takto setkal expremiér Bohuslav Sobotka s ukrajinským premiérem Volodomyrem Hrojsmanem v září 2016 v polské Krynici. Už v říjnu 2013 navštívil Ukrajinu prezident Miloš Zeman, před ním v roce 2005 i prezident Klaus.

Andrej Babiš ale byl opravdu druhým českým premiérem, který navštívil v listopadu 2019 Ukrajinu, a to 11 let po Mirku Topolánkovi. Současně zde Babiš odsoudil invazi na Ukrajinu.

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš vysvětluje (video, čas 4:47) svůj pohled na rozdělenou společnost. Domnívá se, že z tří milionů voličů, kteří ve sněmovních volbách v roce 2021 nevolili současnou vládní koalici, mají v Poslanecké sněmovně zastoupení pouhé dva miliony z nich. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, kolik lidí v říjnu 2021 hlasovalo pro strany, které nejsou součástí nynější vlády a kolik z nich má zastoupení v dolní komoře.

Nejprve uveďme, že do Poslanecké sněmovny se dostanou jen ty politické strany, které získají více než 5 % odevzdaných hlasů. V minulosti platila tzv aditivní klauzule, kdy pro postup musela (§ 49 odst. 1) koalice složená ze dvou stran získat minimálně 10 % hlasů a koalice tří stran 15 % hlasů. Tuto klauzuli ovšem v únoru 2021 zrušil nález Ústavního soudu (.pdf). Dle nového znění zákona koalici složené ze dvou subjektů stačí 8 % hlasů a koalici složené ze tří pak 11 %.

Po sněmovních volbách, které proběhly v říjnu 2021, se do dolní komory dostala koalice SPOLU, hnutí ANO, koalice Pirátů a Starostů a nezávislých a hnutí SPD. Ostatní strany nepřekročily potřebnou spodní hranici. Jak lze vidět na následující tabulce, současná vládní koalice obdržela přibližně 2,3 miliony hlasů, pro ostatní politické subjekty přitom hlasovalo lehce přes 3 miliony voličů, jak správně uvádí Andrej Babiš. Zastoupení v Poslanecké sněmovně v podobě hnutí ANO a SPD přitom skutečně mají necelé dva miliony z nich. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.