Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 845 výroků
Ekonomika 68 výroků
Prezidentské volby 2023 64 výroků
Koronavirus 49 výroků
Evropská unie 38 výroků
Sněmovní volby 2021 31 výroků
Energetika 21 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 17 výroků
Zdravotnictví 16 výroků
Sociální politika 15 výroků
Zahraniční politika 15 výroků
Životní prostředí 9 výroků
Poslanecká sněmovna 6 výroků
Školství, věda, kultura 6 výroků
Doprava 5 výroků
Invaze na Ukrajinu 3 výroky
Komunální volby 2022 3 výroky
Právní stát 3 výroky
Střet zájmů 3 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Pravda 583 výroků
Nepravda 187 výroků
Zavádějící 138 výroků
Neověřitelné 182 výroků
Rok 2024 30 výroků
Rok 2023 97 výroků
Rok 2022 20 výroků
Rok 2021 115 výroků
Rok 2020 84 výroků
Rok 2019 92 výroků
Rok 2018 146 výroků
Rok 2017 165 výroků
Rok 2016 110 výroků
Rok 2015 33 výroků
Rok 2014 131 výroků
Rok 2013 67 výroků

Andrej Babiš

No a 13. května bez jakéhokoli vysvětlení pan Hamáček oznámil Staňkovi, že má rezignovat. Otočil o 180 stupňů, šel proti rozhodnutí vlastního grémia.
Právo, 27. července 2019
Neověřitelné
Politické grémium ČSSD i předseda Hamáček podrželi ministra Staňka ve vládě, ten následně podal 15. května demisi. Zda Hamáček Staňkovi oznámil, že má podat demisi, a zda k tomu došlo 13. května, se nám nepodařilo ověřit. Proto také nelze říci, že Hamáček otočil o 180 stupňů.

Ministr kultury Antonín Staněk musel vysvětlovat politickému grémiu ČSSD, co ho vedlo k odvolání ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Po skončení jednání grémia řekl (čas 0:21) předseda ČSSD Hamáček novinářům: „Politické grémium uložilo panu ministrovi, aby do konce května zorganizoval, připravil, transparentní výběrové řízení na obě uvolněné funkce, to znamená na ředitele Národní galerie a olomouckého muzea, a současně mu uložilo, aby zklidnil situaci v resortu kultury a aktivně vyjednával se všemi aktéry.“ 

Grémium ČSSD tak prakticky podrželo ministra Staňka ve vládě. K působení ministra kultury měl ale výhrady místopředseda ČSSD Roman Onderka. Podle něj Staněk pochybil například v komunikaci s řediteli a měl volit jiný způsob jejich případného odvolání. Onderka se také dříve vyslovil (čas 7:37) pro zvážení odvolání Staňka z ministerské pozice.

Jan Hamáček stál za ministrem Staňkem i po jednání grémia ČSSD. V Otázkách Václava Moravce 12. května uvedl (čas 1:50) k odvolání ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta, že Staněk udělal, co udělat musel. Na otázku (čas 11:53), zda by uvítal rezignaci ministra kultury, odmítl Hamáček odpovědět.

Ministr kultury Antonín Staněk následně podal 15. května 2019 demisi. Podle Jana Hamáčka jej ministr Staněk o své rezignaci předem informoval, podle Staňka jej Hamáček o demisi osobně požádal.

To, jestli podal ministr kultury demisi z vlastní iniciativy či na žádost Jana Hamáčka, nelze ověřit, jelikož jsou k dispozici jen protikladná vyjádření obou aktérů. Proto nelze s jistotou tvrdit, že Hamáček otočil o 180 stupňů, ani že jednal proti rozhodnutí grémia ČSSD, byť se to tak z mediálních výstupů může jevit. Stejně tak není možné ověřit, zda Hamáček oznámil Staňkovi, že má podat demisi, právě 13. května, jak tvrdí Andrej Babiš.

Andrej Babiš

28. června jsem se dozvěděl od pana Hamáčka, že prezident nechce jmenovat Šmardu, 4. července jsem jel s panem Hamáčkem za prezidentem.
Právo, 27. července 2019
Neověřitelné
Dne 27. června se Jan Hamáček setkal s prezidentem, aby projednali situaci ohledně ministerstva kultury, tuto schůzku však oba odmítli komentovat. 28. června se pak Andrej Babiš sešel s Janem Hamáčkem a 4. července se setkali oba vládní představitelé i s prezidentem.

Setkání Andreje Babiše a Jana Hamáčka předcházela schůzka předsedy ČSSD s prezidentem. Ta se odehrála na Hamáčkovu žádost a politici na ní měli řešit prezidentovo nevyhovění žádosti na odvolání ministra kultury Antonína Staňka. Ve čtvrtek 27. června (ještě před schůzkou s Janem Hamáčkem) Miloš Zeman na tiskové konferenci k závěru návštěvy Kraje Vysočina prohlásil: „Za 30 let, co jsem v politice, jsem neakceptoval jediné ultimátum, jediné vydírání. A vždy jsem je považoval za drzost.“ Řekl také, že to samé chce zopakovat i na následujícím setkání s Janem Hamáčkem. Po skončení podvečerní schůzky situaci prezident ani předseda ČSSD nijak nekomentovali.

Jan Hamáček se vyjádřil až 27. června večer po jednání vedení ČSSD, kdy situaci komentoval slovy: „Česká republika se dostala na hranu ústavní krize. Ústava České republiky jasně hovoří o tom, že pokud předseda vlády navrhne ministra k odvolání, tak prezident této žádosti vyhoví.“ K jednání s prezidentem se však odmítl vyjádřit.

V pátek 28. června se sešel předseda ČSSD s Andrejem Babišem. Důvodem schůzky byla snaha řešit situaci, která po prezidentově odmítnutí odvolání Antonína Staňka vznikla. Po setkání odpověděl (čas 4:30) premiér na jeden z dotazů novinářů týkající se nominace Michala Šmardy, že „panu prezidentovi se to nelíbí, má nějaké jiné názory“. Tento výrok je ovšem příliš obecný a navíc nevíme, jestli Andrej Babiš odkazuje k předchozím vyjádřením Miloše Zemana, nebo vychází z rozhovoru s Janem Hamáčkem. Vzhledem k nedostatku informací o tom, co přesně si předsedové vládních stran na schůzce řekli, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ve čtvrtek 4. července se uskutečnila schůzka mezi Milošem Zemanem, Andrejem Babišem a Janem Hamáčkem. Prezident se podle premiéra k nominaci Michala Šmardy definitivně nevyjádřil a podle předsedy ČSSD setkání žádný výsledek nepřineslo.

Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, protože z mediálních zpráv není možné zjistit, kdy a od koho se premiér Babiš dozvěděl, že prezident odmítá jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury.

Andrej Babiš

11. července jsem se setkal s prezidentem, který mi oznámil, že odvolá Staňka, teď ve středu jsem byl u prezidenta zase.
Právo, 27. července 2019
Neověřitelné
Premiér Babiš se s prezidentem sešel jak 11. července, tak ve středu 24. července. O prezidentově záměru odvolat ministra Staňka však Babiš po schůzce nemluvil. Zmínil se o něm až Jan Hamáček, který o odvolání následující den informoval novináře.

Andrej Babiš se sešel s prezidentem Milošem Zemanem 11. července. Během následující tiskové konference (čas 02:08) premiér prohlásil: „Prezident si je vědom Ústavy, na druhé straně ještě neřekl závazné stanovisko nebo nějaké stanovisko vůbec. A také mluví o tom, že v Ústavě není žádná lhůta.“ Premiér tedy neuvedl, že by mu prezident Zeman řekl o svém záměru ministra kultury odvolat.

O Zemanově úmyslu odvolat Antonína Staňka informoval (čas 00:30) až o den později předseda ČSSD Jan Hamáček na tiskové konferenci, které předcházela schůzka prezidenta, ministra kultury a právě předsedy ČSSD. „Mám za sebou jednání s prezidentem i Staňkem, pan prezident je připraven vyhovět žádosti pana premiéra a k 31. červenci odvolá Antonína Staňka z pozice ministra kultury. Ve věci jmenování vyčká na pondělní jednání, kandidátem ČSSD zůstává Michal Šmarda, ale bude záležet na pondělním jednání,“ řekl novinářům Hamáček.

Premiér se pak s prezidentem sešel znovu i ve středu 24. července. Situaci komentoval na svém twitterovém účtu:

Na schůzce tak byl zopakován prezidentův dřívější slib, který spočíval v odvolání stávajícího ministra. Stále však nebylo rozhodnuto o jeho nástupci.

Andrej Babiš

Ale když znám detaily toho příběhu, tak také musím konstatovat, že pan Staněk byl donucen k rezignaci navzdory termínu 31. května, na kterém se shodlo grémium ČSSD.
Právo, 27. července 2019
Neověřitelné
Bývalý ministr kultury Antonín Staněk několikrát uvedl, že podal rezignaci v reakci na výzvu předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Předseda Hamáček ale oznámil, že Staněk rezignoval dobrovolně.

Bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) rezignoval vzhledem ke kritice, které čelil po odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc. Vedení ČSSD posléze pověřilo Staňka, aby připravil do 31. května výběrová řízení na šéfy obou institucí a celou situaci uklidnil. Výzvy k odchodu ale podle vicepremiéra Hamáčka nepadly.

Předseda ČSSD Hamáček také hájil odvolání ředitele Národní galerie, který byl Staňkem odvolán kvůli chybám v hospodářství. Hamáček uvedl, že nerozumí tomu, proč provizorní šéf Národní galerie Ivan Morávek nabídl Fajtovi místo finančního ředitele. Po Staňkovi prý proto požadoval vysvětlení.

Staněk se nakonec rozhodl pro rezignaci a oficiálně rezignoval k 31. květnu 2019. Na svém odchodu se domluvil s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, který ho podle Staňkových slov vyzval k odchodu, ačkoli se jej zprvu zastával. Vicepremiér Hamáček však uvedl, že Staněk rezignoval dobrovolně.

Prezident Zeman zpočátku Staňkovu demisi odmítal přijmout. Důvodem nepřijetí demise bylo podle něj to, že Staněk odhalil na Ministerstvu kultury závažná pochybení, a neměl by být proto trestán tlakem na odchod z funkce. Po dvouměsíčních jednáních nakonec prezident Staňka odvolal k 31. červenci 2019. Jako nástupce Staňka byl nejprve navržen Michal Šmarda, současný starosta Nového Města na Moravě. O jeho nominaci ale rozhodne prezident Zeman v půlce srpna.

Staněk opakovaně uvedl, že vicepremiér Hamáček nedodržel slovo, když jej požádal o podání demise před koncem května, tedy lhůtou danou pro přípravu výběrových řízení a uklidnění situace na ministerstvu kultury. Hamáček ale v květnu oznámil, že Staňkova rezignace byla dobrovolná, ačkoli po prezidentově nepřijetí demise na jeho odvolání trval. Vzhledem k faktu, že další vyjádření vicepremiéra Hamáčka ke Staňkově rezignaci se nám nepodařilo dohledat, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Čeští právníci mají zásadně jiný názor na výklad střetu zájmů než teď to Evropská komise okopírovala od té zkorumpované Transparency a od Pirátů.
Seznam Zprávy, 1. června 2019
Neověřitelné
V současné době není k dispozici žádné stanovisko, které by uvádělo postoj českých právníků, jako celku, k výkladu střetu zájmů Andreje Babiše. Zároveň neexistují důkazy, že by Evropská komise zkopírovala svou zprávu z výkladu jiných subjektů.

Evropská komise (Komise) zaslala 29. května 2019 České republice (ČR) předběžnou zprávu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Tato zpráva je výsledkem jejího několikaměsíčního vyšetřování, které bylo zahájeno na základě podnětu české pobočky Transparency International.

Korupce v nevládní organizaci Transparency International (TI) nebyla nikdy dokázána a na české scéně je to především Andrej Babiš, kdo poukazuje, velmi obecně, na korupční jednání TI. V roce 2014 se stala primátorkou hlavního města Prahy Adriana Krnáčová, která byla dlouholetou ředitelkou TI. Ředitel TI David Ondráčka potvrzuje (cca 13:30-14:30) příjem financí ze strany Evropské komise nebo OLAFu. Jsou to však peníze v podobě grantů nebo projektů, které slouží na vzdělávací a analytické aktivity. Nejsou poskytovány na konkrétní kauzy. Pirátská strana se také dlouhodobě domnívá, že v případu Andreje Babiše dochází ke střetu zájmů. Pirátská strana si také nechala vypracovat analýzu, která má potvrzovat porušování unijního i českého práva týkajícího se střetu zájmů. Přestože se TI a Pirátská strana v kauza aktivně angažují, nejsou zde žádné důkazy, že by Komise do své zprávy zkopírovala části textů vytvořených Piráty či Transparency International.

Je však nutné říci, že právní názor Komise je jen jedním z možných výkladů práva. Některé české úřady a právníci si tento právní problém vykládají jinak. Právník a současný předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (člen Babišova hnutí ANO) uvádí, že výklad EK je pouze jedním z možných právních výkladů. Premiér podle Vondráčka učinil vše, co mu české právo umožnilo, aby se od svého majetku distancoval. V roce 2018 nechalo Ministerstvo pro místní rozvoj (řízeno hnutím ANO) vypracovat obecnou analýzu práva týkajícího se střetu zájmů. Tato analýza nehovoří o konkrétním případu Andreje Babiše, ale její výstup říká, že ke střetu zájmu dochází pouze tehdy, pokud má na rozdělení dotace vliv správce svěřenského fondu. Tento právní názor tak podporuje tvrzení Andreje Babiše, že ke střetu zájmů nedochází.

Andrej Babiš

Jsou ještě zastavené peníze na MPO, kde náměstek postupoval velice pochybně.
Seznam Zprávy, 1. června 2019
Neověřitelné
Na Ministerstvu průmyslu a obchodu je v současné době pozastaveno 19 miliard korun. Avšak nelze zjistit, na co měly peníze jít a kdo je za tento stav odpovědný.

V současnosti je dle ministra Karla Havlíčka pozastaveno (cca 8:35–9:00) až 19 miliard korun v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu. V posledních letech mělo MPO zcela přijít o 2,5 miliardy korun. Nelze však zjistit, čeho se těchto 19 miliard týká, a ani to, kdo je zodpovědný za jejich pozastavení, a tedy na čí straně bylo pochybení.

Již v minulosti mělo MPO problémy s čerpáním dotací. Například v dubnu 2018 se pozastavení vyplácení dotací v rámci MPO dotklo operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Pozastaven byl na základě auditu, ve kterém byla zjištěna chybovost 14 %. Podle Hospodářských novin byl pozastaven program o celkovém objemu 114 miliard korun a následně se samo ministerstvo přihlásilo ke korekci o 550 milionů korun. Příčinou chyb byla podle náměstka Piechy především nejasná definice malých a středních podniků, z čehož komise usuzuje, že dotace nešly právě těmto firmám. Chyby se týkají projektů z let 2015 až 2017. Zde se však očekává, že program bude znovu obnoven. Program jako takový běžel dále, ale až do vyšetření Evropskou komisí byly projekty hrazeny z národních zdrojů.

Andrej Babiš

Udělali jsme poprvé dvanáctiletý investiční plán. 17 tisíc projektů za 3,5 tisíce miliard.
Týden v politice, 1. ledna 2019
Neověřitelné
Oficiální podoba premiérem avizovaného Národního investičního plánu není k dnešnímu dni (2. ledna 2018) známa.

Národní investiční plán České republiky by měl zahrnovat přes 17 000 projektových záměrů v celkovém objemu téměř 3,5 bilionu korun. Za tímto účelem provedlo Ministerstvo pro místní rozvoj rozsáhlý sběr dat. Celý projekt, plánovaný na období 2019–2030, chce vláda rozdělit do dvou fází, přičemž ta první by měla končit v roce 2022 na investici cca 1,226 bilionu korun.

Cílem investičního plánu je shrnout veškeré velké investice jednotlivých měst, krajů i státu. Do projektu by měla být zahrnuta výstavba nových silnic, škol, nemocnic, či sportovních stadiónů. Za účelem kontroly naplňování projektu bude vytvořena Rada vlády pro veřejné investování. Svojí strukturou bude odpovídat vládě a bude odpovědná za finální výběr projektů. Na Ministerstvu pro místní rozvoj vznikne státní expertiza, která bude odpovědná za koordinaci přípravy projektů.

Investiční plán je zatím ve fázi dokončování, jak uvedl úřad vlády v reakci na žádost o přístup k informacím z listopadu 2018. Jelikož tedy neznáme oficiální podobu a výši celkových plánovaných investic, můžeme pouze vyvozovat z vyjádření politiků. Proto tento výrok zatím hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Někdo říká, že jsme šestá, někdo že sedmá nejbezpečnější země na světě.
Týden v politice, 1. ledna 2019
Neověřitelné
Politici zmiňují jako ukazatel bezpečnosti země tzv. Index světového míru, v němž se ČR umístila na 7. místě. Tento výzkum se nezabývá přímo vnitřní bezpečností, přestože je tak politiky často interpretován.

V analýze jsou pod Indexem světového míru (.pdf) zkoumány jak interní faktory (kriminalita, politická stabilita nebo pravděpodobnost násilných demonstrací), tak vnější faktory (zapojení do mezinárodních konfliktů nebo výdaje na zbrojení). Celkově se zde hodnotí spíše mírové prvky než bezpečnost.

ČR je v indexu na 7. místě stejně jako v roce 2017 (s. 8), v rámci Evropy pak byla na 5. místě (s. 14). V roce 2016 (.pdf) byla ČR řazena na 6. místo (s. 10).

Tento výrok byl ověřován již několikrát, především jako výrok dne, kde je možné najít detailní analýzu různých bezpečnostních faktorů a toho, jak je (ne)lze měřit.



Andrej Babiš

Za EET si stojím, přineslo 10 mld. do pokladny.
Týden v politice, 1. ledna 2019
Neověřitelné
Odhady o přínosu EET od jeho zavedení, které poskytuje MF a Andrej Babiš, se pohybují mezi 10 a 18 miliardami Kč. Nejsme však schopni určit, nakolik přesně se na zvýšení výběru DPH podílí konkrétně EET a nakolik jde o další vlivy.

Údaj o přínosu 10 miliard do státní pokladny od zavedení EET najdeme hlavně v citacích Andreje Babiše, a to i na webu Ministerstva financí, kde se za celkový přínos zmiňuje dokonce částka 18 miliard, případně od ministryně financi (citace v poslední sekci článku).

Vliv EET na výběr daní je ovšem těžké očistit od dalších vlivů. Je ovlivněn též ekonomickým růstem, a tedy růstem tržeb obecně. Např. u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celé DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celé DPH. Ani Český statistický úřad není schopen ze svých nezávislých šetření tento vliv posoudit. Není proto možné určit, zda (resp. jak velký) vliv EET na zvýšený výběr DPH skutečně je.

Andrej Babiš

Absolvoval jsem dvě hodiny rozhovor s Českými drahami, požádal jsem je, aby mi doplnili různá čísla. A taky jsem seděl s SŽDC a s ŘSD sedím často. Řešil jsem obchvat Přerova na místě, nebo Břeclavi…
Týden v politice, 1. ledna 2019
Neověřitelné
Z veřejně dostupných zdrojů není možné zjistit, jak často se Andrej Babiš stýká s představiteli Správy železniční a dopravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic nebo Českých drah.

Na základě tiskových zpráv výše zmíněných institucí nebo online zpravodajských portálů nelze určit, zda Andrejem Babišem zmiňované schůzky proběhly, protože o nich nejsou veřejně dostupné informace. V médiích se objevila pouze zpráva, že premiér jednal s ekologickým spolkem Děti Země, který nesouhlasí s vedením tranzitní dopravy z Rakouska přes Mikulov nebo Brno. Zpravodajství Idnes informovalo o tom, že Andrej Babiš navštívil obyvatele Dluhonic, aby se pokusil změnit jejich názor na vedení dálnice D1 přes jimi obývané území.

Pochybnosti ohledně řešení problémů na českých silnicích a dálnicích se v poslední době objevily především v souvislosti se zastavením dopravy na dálnici D1 a otevřením pouhých čtyř kilometrů nových dálnic.