Andrej Babiš hovoří o rozpočtovém plánu Evropské komise, který vypracovala na konci května. Ten počítá s fondem Next Generation EU v hodně 750 miliard eur na oživení ekonomiky po koronavirové krizi. Je vypracovaný jako součást víceletého finančního rámce plánovaného na období 2012–2027. Přibližně dvě třetiny financí z tohoto fondu by měly být poskytnuty členským státům jako nevratné granty, jedna třetina pak jako výhodné půjčky.
Přelomový je tento návrh v tom, že si EU chce poprvé peníze sama půjčit na finančním trhu proti zárukám z unijního rozpočtu. To znamená, že za tuto půjčku budou ručit všechny členské státy Unie. V současné době se počítá s tím, že by Česká republika měla z tohoto fondu získat téměř 20 miliard eur, tedy cca 550 miliard korun, částečně na půjčkách, částečně v nevratných grantech.
Podle oficiálních dokumentů Evropské komise (.pdf) za předpokladu, že se veškeré finance z grantu budou rozdělovat podle stejného klíče, 50,6 % peněz by měly získat státy s podprůměrným HDP v rámci EU a vysokým zadlužením (str. 42). Státy, které spadají do této skupiny, jsou Řecko, Itálie, Španělsko, Kypr a Portugalsko (str. 51). Toto dělení vychází z předpokladu, že pro celou Evropskou unii je výhodné snižovat dluh nejvíce zadlužených států a předejít tak podobné situaci, která vznikla v rámci dluhové krize eurozóny v minulosti (str. 46, 53).
Více než třetinu peněz z fondu by tak měly získat právě Itálie a Španělsko – Itálie 173 mld. eur, Španělsko 140 mld. Lze tak dovodit, že právě těmto státům je plán Komise „šitý na míru“ v tom smyslu, že jim přiznává největší část pomoci. U těchto států Evropská komise předpokládá největší postižení krizí, ať už z důvodu již stávající horší ekonomické situace, tak z důvodu převahy postižených odvětví – jako např. turistického ruchu.
Itálii i Španělsko lze označit za méně rozpočtově zodpovědné státy Evropské unie, oba dva dlouhodobě pracují se schodky státního rozpočtu (viz grafy níže). V porovnání s nimi např. Česká republika 4 poslední roky hospodařila s přebytkem rozpočtu, Německo pracuje s vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem už od roku 2012.
Bilance státního rozpočtu Itálie
Zdroj: Trading Economics
Bilance státního rozpočtu Španělska
Zdroj: Trading Economics
Jak lze vidět v grafu níže, tyto státy mají také v porovnání se zbytkem států Evropské unie vyšší vládní dluh vyjádřený v % HDP. Itálie zaujímá hned druhé místo za Řeckem, Španělsko páté. Stejně tak vysoký vládní dluh mají i Portugalsko a Kypr, státy, které podle alokačních klíčů fondu Next Generation EU spadají do stejné skupiny.
Itálie také vynakládá poměrně vysoké částky na důchody, Španělsko má také poměrně vysoké náklady. Podle posledních dostupných dat Eurostatu z roku 2017 (viz graf níže) Itálie vynakládala na důchody 15,8 % svého HDP, což byla opět po Řecku druhá nejvyšší částka v Evropě. Španělsko na důchody využilo 12,4 % svého HDP, a řadí se tak stále do první poloviny států. Česká republika na své důchody využila 8,3 % HDP.
Podstatným aspektem je ale také to, jaký je v zemi věk odchodu do důchodu a jaké procento populace důchodci zaujímají, a tedy mezi kolik lidí se důchod rozděluje. Itálie a Řecko jsou na prvních příčkách grafu, ale zároveň mají v Evropě jedny z nejstarších populací, a tak největší podíl seniorů ve společnosti. Dále například Irsko sice vynakládá nejmenší % z HDP na důchody, zároveň má 3. nejvyšší průměrný důchod v EU (.pdf, str. 8). To je způsobené ale i tím, že mají naopak nejmenší procento seniorů. V neposlední řade je nutné si uvědomit rozdílnost důchodových systémů v jednotlivých státech.
Absolutní výši důchodů v jednotlivých státech ovlivňuje zejména cenová hladina, a tím pádem výše průměrné mzdy. V České republice v roce 2017 byl průměrný měsíční starobní důchod 11 866 Kč. V Itálii důchodce ve stejném roce získal měsíčně průměrně 1491 €, tedy při tehdejším kurzu 1 € = 25,54 Kč získal 38 080 Kč. Ve Španělsku si důchodci přišli na 23 497 Kč (920 €), v Řecku na 18 440 Kč (722 €). Tyto státy, které lze označit za rozpočtově nezodpovědné, tedy skutečně svým důchodcům vyplácejí až několikanásobně vyšší důchody.
Několikanásobně vyšší důchody ale svým občanům vyplácejí i státy, které jsou jinak rozpočtově velmi zodpovědné, jelikož výše důchodů se odvíjí zejména od cenové hladiny v dané zemi. Například Švédsko má jen o něco málo vyšší státní dluh ku HDP než Česká republika, ale svým občanům v roce 2017 vyplácelo průměrný měsíční důchod 30 239 Kč (1 184€). Ve Finsku průměrný důchod dosahoval celých 42 396 Kč (1 660 €), ale ukazatel dluhu ku HDP má Finsko podobně veliký jako rozpočtově zodpovědné Německo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Evropská komise plánuje více než třetinu celkového objemu peněz rozdělit mezi Itálii a Španělsko, navíc tyto státy jsou zahrnuty do skupiny, které je přiznán propočně vyšší podíl pomoci. Můžeme tedy premiéru Babišovi dát za pravdu, že plán obnovy Next Generation je „šitý na míru“ právě těmto státům v tom smyslu, že je při rozdělování prostředků upřednostňuje. Stejně tak je pravdou, že jak Itálie, tak Španělsko vyplácí řádově až násobně vyšší důchody.
