Andrej Babiš

Česká republika předsedala Radě EU v první polovině roku 2009. U moci byla tehdy Topolánkova vláda, kterou se do té doby snažila opozice čtyřikrát svrhnout. Povedlo se jí to až napopáté, 24. března 2009, kdy se pro nedůvěru vládě vyslovilo 101 poslanců. Topolánkova vláda nakonec vládla v demisi do 8. května, kdy prezident jmenoval vládu novou, úřednickou. Na novou vládu se tedy čekalo asi měsíc a půl a ne většinu předsednictví.

Ačkoliv to není příliš obvyklé, vlády v historii během předsednictví v Radě EU padly. Konkrétně v Itálii (v roce 1996), Francii (v roce 1995) a v Dánsku (v roce 1993). Výrok Andreje Babiše je proto hodnocen jako nepravdivý.

Členové koncernu AGROFERT čerpají nenárokové evropské dotace poměrně zhusta a úspěšně.

Například Kostelecké uzeniny a.s. již uskutečnily Rozvojový projekt pro zaměstnance, společnosti Mafra, a. s., podobný projekt stále běží. Vícero dotací pak získala například společnost Deza a. s., některé z nich k dnešnímu dni stále běží.

Proto nelze říct, že to, co Agrofert čerpá, jsou jen nárokové dotace do zemědělství a výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš tuto myšlenku skutečně publikoval dne 27. 3. 2014 v názorové rubrice na straně 9 Lidových novin. Doslova říká: „Kromě toho budu usilovat také o zapojení dalších volných zdrojů státu, které, přestože se jedná o veřejné prostředky, stojí v současnosti zcela mimo centrální systém řízení likvidity. To se týká naprosté většiny peněžních prostředků státních příspěvkových organizací, veřejných výzkumných institucí a veřejných vysokých škol, veřejných zdravotních pojišťoven, státních podniků, ale i obchodních společností zcela ovládaných státem nebo veřejnoprávních institucí".

Kromě toho se také omluvil za svá vyjádření vůči serveru Echo.cz, a to opět prostřednictvím novin – Mladé fronty Dnes.

Popření těchto informací tedy hodnotíme jako nepravdu.

Pro přesnost dodáváme, že články publikované v deníku Právo jsou Nechci propást příležitost zabránit vysávání zdravotnictví (vydáno 20. 3. 2014, publicistika, strana 6) a Ceny léků ze zkumavek a křivulí (vydáno 25. 3. 2014, trhy a ekonomika, strana 14).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť jsme nenalezli měřítko, podle kterého by byl ČEZ nejméně zadlužený. V hodnotě ukazatele, na nějž zřejmě Andrej Babiš odkazuje, je na tom lépe než ČEZ polská energetická firma PGE.

Podle výsledků hospodaření (.pdf, str. 16) činil čistý dluh ČEZu v loňském roce 156,5 mld. Kč. I jeho relativní hodnota přitom překonává některé konkurenty.

Ačkoliv to Andrej Babiš neuvádí, nejspíš hovoří o ukazateli dluh/EBITDA, pomocí něhož se měří schopnost podniku splatit své dluhy. Zatímco výsledky hospodaření uvádí čistý dluh/EBITDA 1,91 (str. 29) na konci roku 2013, aktuální prezentace pro investory (.pdf, str. 32) přetiskuje hodnotu z předminulého roku 2,3. Prezentace zároveň uvádí širší rozpětí 2–2,5, jež se shoduje s hodnotou uváděnou ministrem Babišem.

Prezentace pro investory dále porovnává hodnotu dluh/EBITDA mezi dalšími společnostmi (str. 32). Lépe než ČEZ se ve srovnání umisťuje pouze polská společnost PGE, jež má i podle novějších dat (.pdf, str. 5) více hotovosti než dluhů, a překonává tak českou společnost. Není proto pravdou, že by bylo zadlužení ČEZu nejlepší ze všech energetických firem.

Při hodnocení výroku vycházíme z materiálu Strategie financování a řízení státního dluhu, na který se ve studiu odvolává i sám Andrej Babiš. Data uvedená v tomto dokumentu však byla ministrem Babišem dezinterpretována. Zmíněných 298 miliard totiž nejsou peníze uložené Ministerstvem financí.

Podle čtvrtletních údajů (.pdf) Ministerstva financí činil dluh ke konci roku 2013 skutečně 1 683 miliard korun (str. 13; v tuto chvíli už je to daleko více vzhledem k tempu růstu zadlužení o více než 3 tisíce korun za vteřinu). Úroková sazba za nejdražší, 10leté, dluhopisy se pak během roku 2013 držela pod třemi procenty p.a. (str. 16). Sazby pro dluhopisy s kratší splatností (3 roky, 5 let) byly ještě nižší.

Materiál Strategie financování a řízení státního dluhu (.pdf, 9727 kB) pak ukazuje saldo státní pokladny (str. 51), které skutečně ke konci prvního pololetí činilo 298 miliard (ke konci roku to bylo už jenom 278 miliard, v dubnu 2013 pak podle grafu vystoupala hodnota až na 350 miliard). Materiál však také vysvětluje, co způsobilo tento nárůst v prvním pololetí 2013. V roce 2013 totiž došlo k příbytku účtů, patrně také na základě metodického pokynu (.pdf) ministerstva.

Účty vedené u ČNB spadající pod státní pokladnu tak patří například SŽDC, obcím, vysokým školám či ROPům. Jedná se často o prostředky na každodenní provoz, zčásti pak o státní rezervu, která ale byla během roku rozpuštěna až pod hodnotu 50 miliard na konci roku. Prostředky na účtech státní pokladny jsou pak ministerstvu k dispozici ke krytí případné neočekávané výpůjční potřeby v průběhu kalendářního roku. Andrej Babiš dříve prohlásil, že by tyto peníze mohly být použity ke snížení státního dluhu, ekonomové se ale shodují v tom, že to není možné.

Informaci tedy hodnotíme jako nepravdivou, nejedná se v žádném případě o peníze Ministerstva financí. Stejně tak výše úroků, které podle Babiše platíme, je mírně nadhodnocená.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako nepravdivý, neboť jedinečná "vina" Miroslava Kalouska za to, že hazard nebyl zdaněn před rokem 2012, je přinejmenším sporná.

Výrok se zabývá zdaněním hazardu před rokem 2012, kdy bylo toto zdanění zavedeno. Na úvod musíme podotknout, že zavedení daně jako takové je obecně možné pouze zákonem, tedy po projití řádným legislativním procesem. Miroslav Kalousek z pozice ministra i poslance nebyl tedy jediným, na kom by otázka, zda hazard zdanit, záležela. Většina v obou komorách mohla schválit zdanění hazardu nezávisle na Kalouskovi.

Před rokem 2012 již bylo jednou zdanění hazardu schváleno oběma komorami českého Parlamentu. Šlo o novelu zákona o loteriích z roku 2010 (poslanec Kalousek se hlasování ve 3. čtení neúčastnil, nicméně i tak návrh hladce prošel), která byla přijata již před volbami. Nicméně tuto novelu vetoval prezident Klaus a poslanci již kvůli volbám neměli šanci jeho veto přehlasovat.

Dalším návrhem na zdanění hazardu byl návrh ČSSD z roku 2010, který byl zamítnut na schůzi 21. června 2011 ve 3. čtení. Pro toto zamítnutí hlasoval i poslanec Kalousek.

Nicméně na stejné schůzi (šlo dokonce o předcházející bod) bylo ve 3. čtení schváleno zdanění hazardu (vládní návrh – zástupce navrhovatele ministr financí) k 1. lednu 2012, kdy pro tento návrh Miroslav Kalousek hlasoval. Návrh se posléze vrátil do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy Senátu a byl následně s těmito připomínkami Sněmovnou přijat. Pro přijetí hlasoval opět i Kalousek.

Negativní souvislosti bývalého ministra financí Miroslava Kalouska s hazardem existují (Matěj Hollan pro Českou pozici), ale v otázce povolování hracích přístrojů, nerespektování vyhlášek a sousedství, nikoliv tedy v oddalování zdanění.

Stručný vývoj problematiky zdanění hazardu v ČR nastiňuje text JUDr. Roman Vybírala z Právnické fakulty UK (.pdf).

Výrok Andreje Babiše je hodnocen jako nepravdivý, neboť jím udávaná částka na reprezentaci je ve skutečnosti o 180 milionů korun odlišná. Babiš nezapočítal do této sumy výdaje 3 kapitol rozpočtu ČR, nýbrž pouze jedné z nich.

Schválený zákon o státním rozpočtu (.pdf) na rok 2014 uvádí výdaje na sport ve 3 kapitolách – Ministerstvo vnitra (výdaje na sportovní reprezentaci), obrany (zajištění státní sportovní reprezentace) a školství, mládeže a tělovýchovy (sportovní reprezentace/všeobecná sportovní činnost).

Reprezentace OstatníVnitro (str. 20) 48 mil.

Obrana (str. 13) 129 mil.

Školství (str. 30) 1065 mil. 1918 mil. Celkem 1242 mil. reprezentace plus ostatní - 3160 mil.

Celkem ze státního rozpočtu jde do sportu ve třech kapitolách 1,242 miliardy, což je o 180 milionů víc, než ministr financí uvádí. Rozdíl vzniká lehkým podhodnocením těchto výdajů v kapitole školství a nezapočítáním výdajů z kapitol resortů vnitra a obrany. Souhrnný výdaj na sport pak Babiš v rámci tolerance popisuje korektně.

Pro ilustraci dodáváme bližší popis výdajů v rámci Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, tedy těch, které lídr hnutí ANO opominul.

Vnitro za peníze mu určené provozuje Centrum sportu Ministerstva vnitra, to především připravuje sportovce pro reprezentaci ČR. Web ministerstva přímo uvádí například nejúspěšnější resortní sportovce roku 2013.

Ministerstvo obrany pak výdaje do sportu směruje také k reprezentaci ČR, pro představu dodáváme seznam členů týmu pro nadcházející hry v Soči, kteří jsou zastoupeni v armádním klubu Dukla.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Z webů MPO, MMR ani jednotlivých operačních programů není patrné jakékoli pozastavení operačních programů pro ČR.

Informaci o pozastavení čerpání prostředků v operačních programech Operační program Podnikání a inovace a Regionální operační program Střední Čechy přinesla 13. 1. 2014 MF Dnes na titulní straně v článku "Evropská unie zmrazila Česku dotace za 100 miliard" (v online verzi nazvaný "Unie zmrazila miliardové dotace pro Česko. I kvůli střetu zájmů"). Proti tomto článku se ostře ohradilo Ministerstvo financí, které uvádí, že ani jeden z operačních programů není v současné době pozastaven (Zkreslující informace v článku o čerpání prostředků z EU, Ministerstvo financí, 13. 1. 2014). Zjednodušeně řečeno, EU pouze pohrozila zastavením čerpání prostředků z fondů, avšak ČR zatím dostála podmínkám, které EU ve svých požadavcích nastavila. Navíc ministr Babiš tvrdil, že byly pozastaveny dva programy na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Pod MPO je pouze OPPI, ROP Střední Čechy spadá pod MMR. Proti článku se ohradilo i MMR (EK nezmrazila ČR 100 miliard Kč, 13. 1. 2014), avšak jeho vyjádření se explicitně k pozastavení samotných operačních programů nevyjadřuje. Webové stránky operačních programů MMR ani obou dotčených operačních programů o pozastavení vůbec nehovoří.

Andrej Babiš se takto vyjádřil na online chatu iDnes.cz 8. 10. 2013.

Na základě dohledaných dat hodnotíme výrok jako nepravdivý, protože Rakousko zavedlo biopaliva dříve než Česká republika.

Andrej Babiš podle všeho naráží na projekt podpory bioetanolu z roku 1996 vlády V. Klause. Návrh projektu připravilo Ministerstvo zemědělství, které tehdy vedl J. Lux. V ČR ale již od roku 1992 probíhala podpora produkce MEŘO – metylesteru řepkového oleje, což je také typ biopaliva, a tento návrh se tedy nedá označit za první.

Podle veřejně dostupných informací je navíc skutečným průkopníkem v oblasti biopaliv v Evropě Rakousko. V zemi vznikla první továrna na produkci biopaliva již v roce 1985. Legislativní standardy pro využívání těchto paliv zavedla země (pdf., s. 797) v roce 1991. V následujícím roce byly podobné standardy přijaty ve Francii a v roce 1994 také v Německu.

Evropský účetní dvůr je orgán Evropské unie se sídlem v Lucemburku. Jeho hlavním úkolem je kontrola nakládání s penězi z dotací plynoucími do jednotlivých zemí. Za tímto účelem vydává každoročně výroční zprávu, kdy hodnotí jednotlivé dohledové orgány členských zemí, pro Českou republiku je to ministerstvo financí.

Účetní dvůr nesestavuje žádný žebříček, v čerstvě zveřejněné výroční zprávě za rok 2012 poukazuje na jednotlivá pochybení, v případě České republiky například „závažné nedostatky ve fungování systémů řízení a kontroly ve dvou operačních programech (OP Životní prostředí (příspěvek EU ve výši 65 milionů EUR) a OP Doprava (příspěvek EU ve výši 194 milionů EUR))“ nebo „nedodržování agroenvironmentálních požadavků“.

Výroční zpráva uvádí počty nevyřízených výhrad k vyčíslení hrubého národního důchodu (HND, strana 70) a k vykazování DPH (strana 74), ani v jednom případě nedosahuje Česká republika zdaleka nejhorších výsledků.

Ve výroční zprávě za rok 2011 dopadlo Česko v počtech nevyřízených výhrad vzhledem k ostatním zemím EU skutečně nejhůře (str. 60). Zpráva také obsahuje přímé porovnání účinnosti vybraných dozorových orgánů, kde rovněž Česko jako jediná země dosáhla celkového hodnocení "neúčinné" (str. 147 až 149).Toto srovnání ovšem zahrnuje pouze sedm zemí a nic se nemění na faktu, že tato statistika je již zastaralá.

Je rovněž možné, že poslanec Babiš měl na mysli zprávu Evropské komise, která ČR, resp. MF, označila za nejhorší v dohledu nad evropskými dotacemi. I kdybychom ovšem nebrali v potaz, že Brusel a Lucembursko jsou geograficky poměrně vzdálené, MF financí ve své reakci upozornilo, že:

- "primárně odpovědným za kontrolu je řídící orgán"

- a dále, že Komise hovoří "o systému auditu, který fungoval do roku 2012"; systém auditních činností byl přitom od letošního roku změněn, což EK "hodnotila pozitivně".

Ani v jednom případě se tak Andrej Babiš nevyjadřuje k aktuální situaci a vzhledem k použití přítomného času jeho výrok tedy nemůže být pravdivý.