Andrej Babiš

Bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík se měl údajně 20. prosince 2019 sejít v sídle svého rezortu s advokátem Martinem Janouškem. Ten měl údajně nabídnout úplatek 1,5 milionu korun za to, že dohled nad mýtným systémem zůstane společnosti CGI.

O 25 dní později, konkrétně 14. ledna, měl Vladimír Kremlík odeslat zprávu řediteli Bezpečnostní informační služby o vzniklé situaci. Podle serveru Seznam Zprávy Vladimír Kremlík podal trestní oznámení v pondělí 3. února 2020.

Redaktor serveru Seznam Zprávy Janek Kroupa, který na kauzu upozornil, pracuje pro zmíněný portál od roku 2019. Spolupracuje i s Českou televizí a dříve pracoval také pro Český rozhlas a TV NOVA. Jestli sám Kroupa podal trestní oznámení, není nikde dohledatelné.

Oznamovací povinnost je platná pro všechny až na pár výjimek. Dle § 368 trestního zákoníku jsou uvedené trestné činy, včetně trestného činu podplácení, povinni oznámit všichni, kromě advokátů a jejich nadřízených, kteří vykonávají advokacii, či právní praxi. Dále také církve a náboženské spolky. Rovněž mají ze zákona výjimku osoby poskytující pomoc obětem trestných činů v případě obchodu s lidmi, či omezování osobní svobody.

Tato oznamovací povinnost se tedy zjevně vztahuje i na novináře, když z ní dle § 368 trestního zákoníku nejsou vyloučeni, tak jako např. advokáti. Je však třeba poukázat i na další z článků, který na serveru Seznam Zprávy 3. února 2020 vyšel a jehož spoluautorem byl taktéž Janek Kroupa. V tomto článku je k předmětné věci citováno vyjádření mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslava Ibeheje: „Na vámi uvedené věci již delší dobu spolupracujeme s BIS.“ Z toho jasně vyplývá, že Janek Kroupa, popř. jeho kolegové si poté, co se dozvěděli o možném spáchání trestného činu, ověřili, zda trestní řízení pro daný skutek již probíhá, či ne. Přitom v případě, že trestní řízení v dané věci již probíhá, pozbývá oznamovací povinnost smyslu. Je totiž značně nelogické, aby se oznamovací povinnost vztahovala i na trestné činy, o kterých již orgány činné v trestním řízení vědí.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť i přesto, že obecně platí, že i novináři mají oznamovací povinnost. V daném případě nebyl Janek Kroupa povinen spáchání trestného činu oznámit, neboť si ověřil, že o možném spáchání trestného činu již orgány činné v trestním řízení vědí.

Na závěr pak dodejme, že tvrzení, že redaktor Seznam Zpráv je skvělý, je čistě názorovým hodnocením premiéra Babiše a jako takové ho neověřujeme.

Adrianu Krnáčovou vláda do pozice velvyslankyně v Aténách nejmenovala, informoval 1. července 2019 časopis Respekt. Mělo by jít konkrétně o vládní usnesení č. 478 Návrh na změny ve funkcích vedoucích zastupitelských úřadů v hodnostech mimořádných a zplnomocněných velvyslanců České republiky čj. V192/2019, který se nám však nepodařilo dohledat. Dle popisu procedury jmenování velvyslanců ministerstva zahraničí se pak jméno nově jmenovaného velvyslance zveřejňuje až po dokončení jmenovacího procesu. Stránka velvyslance na webu ambasády v Aténách je ke dni 5. března 2020 prázdná.

Trafikou či politickou trafikou se rozumí praxe nakládání zejména s lukrativními posty ve veřejné správě či křesly v dozorčích radách a představenstvech státních nebo městských firem (pro jejich vysoké odměny) jako se strategickou komoditou v zájmu politického uskupení. Touto komoditou se mají odměňovat straničtí kolegové či osoby stranám blízké; a to nezávisle na jejich odborné způsobilosti k vykonávání daného postu.

Účel politické trafiky se nedá ve většině případů prokázat. Jako příklad politické trafiky mohou být uvedeny ty, které údajně měli dostat poslanci Šnajdr, Fuksa a Tluchoř za složení poslaneckého mandátu od tehdejšího premiéra Petra Nečase za ODS.

Další kauza známých trafik se týkala například bývalé místopředsedkyně hnutí ANO 2011 Radmily Kleslové, která byla 27. listopadu 2014 zvolena za ANO starostkou Prahy 10 po vítězství hnutí ANO 2011 ve zdejších komunálních volbách. Radmila Kleslová byla od 24. června 2015 do 10. prosince 2015 předsedkyní dozorčí rady společnosti Pražská energetika, a. s., ve které mělo v roce 2015 hlavní město Praha 58,05% podíl (.pdf, strana 54) skrze společnost Pražská energetika Holding, a. s.. Dále od 12. června 2015 do 26. prosince 2015 byla také členkou představenstva Pražské teplárenské, a. s., ve které měla společnost Pražská teplárenská Holding, a. s. (.pdf, strana 19) ovládaná městem Prahou 47,42% podíl (v roce 2015).

Web Neovlívní zveřejnil 21. října 2015 informace Pirátů, kteří zjistili nepřiměřené odměny v těchto firmách pro Radmilu Kleslovou. Je nutné zdůraznit, že toto nelze považovat za primární zdroj. Po těchto odhaleních oznámila 23. října 2015 Radmila Kleslová konec svého angažmá v městských firmách.

Druhým těžištěm kauzy Kleslová bylo její angažmá ve společnosti ČEZ, a. s., v níž Česká republika v roce 2015 držela 69,78% podíl (.pdf, strana 14) a ve Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), ve které si měla Radmila Kleslová přijít dle investigativců iRozhlasu na odměny ve výši 100 tisíc Kč, resp. 135 tisíc Kč měsíčně.

Je pravdou, že ani popsané působení Radmily Kleslové nemůžeme autoritativně označit za politickou trafiku, její působení v městských či státních firmách se však této definici blíží. Zároveň však z veřejných zdrojů nelze prokazatelně označit za politické trafiky ani působení politiků ČSSD. Pokud však premiér Babiš tyto dvě roviny porovnává tak, že některé politiky ČSSD označuje za trafikanty a naopak hnutí ANO za trafik zcela prosté, je to zjevně zavádějící.

Premiér ve výroku odpovídá na otázku, zda je opravdu nutné věnovat velké množství financí tradičním oblastem bezpečnosti (nákup vrtulníků), zda není skutečné nebezpečí právě v oblasti kyberbezpečnosti. Ve výroku uvádí, že je nutné věnovat pozornost oběma oblastem, protože dle expertů existuje ze strany Čínské lidové republiky hrozba špionáže a ze strany Ruské federace hrozba fyzického napadení.

Výroční Zpráva o stavu kyberbezpečnosti 2018 (ze září 2019) (.pdf) uvádí k Číně a Ruské federaci toto:

„Nejvýznamnějším aktérem kybernetických hrozeb jsou z hlediska státu vzhledem k dostupným lidským, finančním a časovým prostředkům státní aktéři. Jejich snahou je povětšinou získat strategické informace cestou špionážních operací v kyberprostoru a následně je využít ve svůj prospěch. V případě České republiky jsou to podle informací, které má NÚKIB k dispozici, konkrétně operace aktérů napojených na Ruskou federaci a Čínskou lidovou republiku.“ (.pdf, str. 1).

Kromě samotné špionáže se ve zprávě v souvislosti s Ruskou federací objevuje i možná hrozba fyzické destrukce určitých zařízení pomocí kyberútoku. Konkrétně jde o škodlivý kód Malware Triton útočící na bezpečnostní systémy:

„Vzhledem k důležitosti kritické infrastruktury a existujícím zájmům různých aktérů nelze podobné útoky vyloučit ani v budoucnu (...) Bezpečnostní systém nakažený malwarem by krizovou situaci (přetlak, přehřátí) nemusel vyhodnotit jako nebezpečí a mohlo by tak dojít k havárii a následně materiálním škodám nebo ztrátám na životech.“ (.pdf, str. 29).

Špionážní aktivity ze strany Ruska a Číny pak potvrzuje i Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (.pdf, str. 5):

„V souladu s vládou stanovenými prioritami, mírou ohrožení zájmů České republiky a kapacitami a možnostmi BIS byly v roce 2018 prioritními cíli zpravodajského rozpracování aktivity ruské a čínské státní moci ohrožující bezpečnost a další klíčové zájmy ČR. Ruské a čínské zpravodajské aktivity zasahovaly do oblastí politiky, diplomacie, špionáže, ekonomiky i informačního boje.

„V případě Ruska není hlavní hrozbou některá ze složek zpravodajských či para-zpravodajských aktivit, ale nekonvenční (tzv. hybridní) charakter ruských operací, které jsou cíleny na nepřítele, jehož Rusko chápe jako hlavní vojenskou hrozbu pro svou bezpečnost: NATO a jeho členské státy, tj. i ČR.“

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť není pravda, jak naznačuje premiér Babiš, že by se kybernetické akce Čínské strany soustředily pouze na informace a Rusko naopak na destrukci. Naopak, cílem Ruska je jak destrukce, tak i získávání informací, jak potvrzuje ředitel BIS Koudelka, který zpravodajské aktivity Ruska považuje za největší hrozbu pro Českou republiku.

Do České republiky dorazila finální zpráva (.pdf) auditorů Evropské komise v angličtině dne 29. listopadu 2019. Závaznou se ale stává až doručením českého překladu zprávy, které bude následovat. Podle vyjádření mluvčího Evropské komise bude mít Česko od toho dne dva měsíce na to, zaslat zprávu, jak plní obsažená doporučení. Nebude tak možné již audit rozporovat, ale pouze reagovat na jednotlivá doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu. Komise a Česká republika se poté mohou další měsíce dohadovat o částce, která by případně měla být stržena z české alokace do unijních fondů, nicméně rozhodnutí Komise o střetu zájmu premiéra Babiše je konečné a Komise svůj názor již nehodlá měnit.

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že premiér Babiš nepovažuje auditní zprávu za finální vzhledem k tomu, že ji podle něj doposud Komise „neřešila“ a teprve „poté nastane proces, kdy o tom EK může jednat“. Naznačuje tak (nesprávně), že po doručení oficiálního překladu auditní zprávy bude následovat jednání mezi ČR a Komisí o samotném meritu zprávy. Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že byť Česká republika bude mít možnost vyjednat snížení finanční korekce, zpráva jako taková je finální.

V srpnu 2015 byl podán návrh zákona, kterým se mění zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. 14. září 2016 členové vlády hlasovali o přijetí zákona. Ze 182 přítomných poslanců bylo pro přijetí novely 135 poslanců, proti hlasovalo 39 poslanců. Zákon byl schválen a v prosinci 2016 doručen prezidentu republiky k podepsání. Ten jej však nepodepsal. Poslanci definitivně schválili návrh novely zákona o střetu zájmů 11. ledna 2017. Ze 185 přítomných poslanců bylo pro přijetí zákona 129, proti 49. Všichni přítomní členové hnutí ANO hlasovali proti přijetí zákona. Pro přijetí zákona byli všichni členové ČSSD, KSČM, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Členové hnutí Úsvit se zdrželi hlasování a jedna poslankyně zůstala nepřihlášena. Proti hlasovalo i pět nezařazených poslanců a jeden se hlasování zdržel. Zákon byl vyhlášen 25. ledna 2017 jako zákon č. 14/2017 Sb.

V zákoně č. 14/2017 Sb. (Čl. I, §3 odst. 1) je uvedeno, že „veřejný funkcionář (kterým Andrej Babiš podle tohoto zákona je) je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce“. Tento zákon dále uvádí (Čl. I, § 4a) že „veřejný funkcionář uvedený nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku“. Je také zakázáno (Čl. I, § 4b), aby „obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné“. Takové obchodní společnosti, ve které je veřejný funkcionář uveden, je také zakázáno poskytnout dotaci (Čl. I, § 4c).

Podle tiskové zprávy společnosti Agrofert všechny akcie společnosti Agrofert a SynBiol, které vlastnil Andrej Babiš, byly vloženy do dvou svěřenských fondů. Do fondu AB private trust I bylo vloženo 90 % akcií společnosti Agrofert a 100 % akcií společnosti SynBiol. Do fondu AB private trust II bylo vloženo zbylých 10 % akcií společnosti Agrofert.

Správcem fondu AB private trust I je Zbyněk Průša. Na fond dohlíží tříčlenná rada protektorů složená z Alexeje Bílka, Václava Knotka a Moniky Babišové. Správcem fondu AB private trust II je Alexej Bílek. Na fond dohlíží rada protektorů ve složení Zbyněk Průša, Václav Knotek a Monika Babišová. Monika Babišová je druhá manželka Andreje Babiše. Zbyněk Průša od roku 1999 zastával post předsedy představenstva a generálního ředitele DEZY, který spadá pod Agrofert, v roce 2014 nahradil Andreje Babiše jakožto předseda představenstva Agrofertu.  Alexej Bílek je právník, se kterým se Babiš podle serveru Hlidacipes.org přátelí od roku 1994. Právník Václav Knotek podle stejného zdroje působil v 16 Babišových firmách. Je jedním ze tří členů správní rady Babišovy Nadace Agrofert, kde kromě Knotka zasedá už pouze Babiš s manželkou Monikou. O Babišově úzké vazbě na Knotka svědčí například i skutečnost, že mu svěřil svoji plnou moc při zastupování na jednání svých firem.

V květnu 2019 Evropská komise vydala návrh auditní zprávy, podle které je Andrej Babiš už více než dva roky ve střetu zájmů, protože je stále v kontaktu se svými firmami. Podle zprávy Babiš ovládá dva svěřenské fondy a skrze ně má moc nad skupinou Agrofert.

Nutno předně říct, že Andrej Babiš mluví o pouhém návrhu zákona, kterým se novelizuje zákon o evidenci tržeb i zákon o dani z přidané hodnoty. Ten se momentálně nachází v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Dle tohoto návrhu (.pdf, str. 9 bod 4) se má skutečně snížit DPH u stravování přesunutím do druhé snížené sazby DPH, tedy do sazby DPH 10 %. Snížení se týká (.pdf, s. 19–20) úpravy a rozvodu vody prostřednictvím sítí, odvádění a čistění odpadních vod, některých služeb v domácnostech (čistění prostor, mytí oken), péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené, drobné opravy a úpravy kožených a textilních výrobků, drobné opravy jízdních kol, kadeřnických a holičských služeb a také stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů a točeného piva.

V současné době se však na stravovací služby a nealkoholické nápoje uplatňuje první snížená sazba DPH, tedy 15 %, a pouze na točené pivo základní sazba 21 %. DPH bylo u nealkoholických nápojů sníženo z 21 % na 10 % již v první vlně EET. U kadeřnických a holičských služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úprav a oprav oděvů a textilních výrobků a točeného piva tedy opravdu dochází tímto návrhem (.pdf, s. 16) ke snížení DPH z 21 % na 10 %.

Výrok odkazuje na kalamitu a dočasný kolaps na dálnici D1 ve dnech 12–13. prosince 2018, který byl způsoben několika faktory. Příčinou bylo především zhoršení klimatických podmínek (sníh a náledí), dále hustota dopravy a problematický úsek dálnice, který byl umocněn nedokončenou modernizací úseku včetně omezení z důvodu těchto oprav (zúžení vozovky).

Kalamitní stav na místě pokračoval i v následujících dnech, kdy se Ředitelství silnic a dálnic povedlo částečně rozšířit dálniční pruhy tak, aby bylo možné provozovat zimní údržbu. Situací na problematickém úseku se měla zabývat i Poslanecká sněmovna na své 24. schůzi ve dnech 20–21. prosince 2018, k zařazení tohoto bodu do programu Sněmovny však nakonec nedošlo, a tím pádem ani k jeho projednání.

Dle ČTK dojde na popud ŘSD k odstranění betonových svodidel na 4 kilometrech dálnice v místě, kde ještě nezačaly opravy. Zbývajících 10 kilometrů bude i nadále omezeno na dva pruhy oběma směry. K úplnému zlepšení situace by mělo dojít až s ukončením oprav, které jsou však nyní kvůli kolapsu předchozího dodavatele plánovány až na letní období. Situaci ani neulehčuje fakt, že nového zhotovitele pro dokončení oprav na tomto úseku dálnice bude nutno znovu vysoutěžit a vybrat. Kalamitní situace se tak může na zmiňovaném úseku opakovat.

Výpočet čistého příjmu, který dlužníkovi zůstane, se vypočítává dle občanského soudního řádu, (§ 278 a § 279) a příslušného prováděcího nařízení vlády (§ 1 a § 2) a pro jednotlivce, který nemá žádnou vyživovací povinnost, činí alespoň 9.338,- Kč.

Současný systém výpočtu nezabavitelné částky přitom dle serveru iRozhlas.cz může skutečně motivovat dlužníky k práci na černo. Zvýšení jejich oficiálních příjmů totiž často znamená, že po zaplacení povinných odvodů a po provedení srážek exekutorem zůstane dlužníkům méně peněz, než kdyby jejich oficiální příjem byl nižší.

Pokud tak například nezaměstnaný muž, který žije s nezaměstnanou ženou a dvěma dětmi, získá práci se mzdou 30.000,- Kč hrubého, zůstane mu po zaplacení nájmu jen o dvě koruny více, než kdyby zůstal nezaměstnaný. Či obdobný případ: pokud zaměstnanému partnerovi vzroste plat z 19.000,- Kč na 20.000,- Kč hrubého, sníží se jeho reálný příjem o 1.239,- Kč. Důvodem je mj. i snižování sociálních dávek při rostoucím příjmu, zvláště nebezpečné jsou pak případy jednorázových odměn za práci, takový náhlý příjem může dle článku znamenat i další zadlužení domácnosti, protože v důsledku poklesu reálného příjmu nebude mít dostatek prostředků na zaplacení základních potřeb.

V současné době tedy zadlužené rodiny nemají možnost legálně šetřit na mimořádné výdaje. Každý vyšší příjem je sražen exekutorem, což vede v případě nutných mimořádných výdajů k dalšímu zadlužování domácností. V exekuci je přitom již 863 tisíc Čechů, více než polovina z tohoto počtu pak má 3 a více exekucí.

Počet lidí pracujících na černo je pak cca 250 000, a to dle tvrzení šéfa Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče. Vzhledem k výše uvedenému, tedy že zvýšení příjmů domácnosti v exekuci může ve skutečnosti vést k poklesu disponibilních prostředků, které domácnostem zůstanou, je tedy patrné, že práce na černo lidí v exekuci bude spočívat v zatajení příjmů před státem. Oficiálně tedy žádný vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem existovat nebude, za práci na černo dostane pracující zaplaceno „na ruku“ a příjem vůbec nepřizná, nezdaní, neodvede povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Je očividné, že práce na černo není vždy spojená s exekucemi. Velkou část lidí, které Státní úřad inspekce práce odhalí jako ilegální pracovníky, například tvoří cizinci: např. v roce 2016 podle údajů od inspekce předčil počet nelegálně pracujících cizinců počet Čechů. Cizinci jsou nejčastěji z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Moldávie. V roce 2017 byl z 2 900 odhalených nelegálně zaměstnaných lidí 1 900 cizinců ze zemí mimo EU. Je jasné, že tito lidé nepracují na černo kvůli exekucím.

Navýšit daně z hazardu byl jeden z bodů programového prohlášení Sobotkovy vlády (.pdf, str. 11, bod 2.4.). S úpravou hazardu přišel jako první formou poslaneckého návrhu poslanec Volný (ANO). Jeho návrh novely loterijního zákona byl prosazován i tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem, zejména proto, že komplexní návrh úplně nového zákona upravující hazard stál ve sněmovně a výhledově by nevešel v účinnost do začátku následujícího roku 2016. Návrh novely poslancem Volným nakonec neprošel, protože byl v říjnu 2015 vzat zpět, předtím se dočkal tvrdého odporu opozice.

Co se týče samotného hlasování pro vládní návrh zákona o hazardních hrách, který vešel v platnost v červnu 2016, tak ten podpořen ČSSD byl (body 67, 74, 78). Jeho vznik popsal v rozpravě poslanec za ČSSD Ladislav Šincl: „Domnívám se, že je zde skutečně namístě vyzdvihnout především úsilí vlády jako celku, neboť to skutečně byli všichni koaliční partneři, kterým se společným úsilím a společnou prací na vládní úrovni podařilo komplexně přepracovat původní do vlády předložený, ne zcela vyhovující návrh z dílny Ministerstva financí do podoby, ve které je dnes předkládán ke schválení Poslanecké sněmovně.“

Ve svém příspěvku se obracel i k původnímu návrhu novely poslance Volného: „Pokud bychom porovnali původní návrh s aktuální verzí návrhu zákona, je myslím zcela neoddiskutovatelnou skutečností, že bez zapracování změn na vládní úrovni, tím myslím přijatá aspoň nějaká opatření zabraňující závislostem a jiné, byl by původní návrh zcela nefunkční a dnes stěží z mé strany podpořitelný.“

Tehdejší podobu návrhu Štincl zkritizoval i pro Deník Referendum: „Předložený návrh zákona, byť přináší určitý posun, ponechává další významné nedostatky stávající regulace herního průmyslu nepovšimnuty.“

Novela loterijního zákona předložená poslancem Volným za zjevné spolupráce Ministerstva financí tak ČSSD podpořena nebyla, a to kvůli uspěchané a nedostatečné formě novely zákona. Navýšení daní z hazardních her nicméně nakonec proběhlo, tak jak bylo slíbeno v programovém prohlášení vlády.

S názorem, že vláda ČSSD a hnutí ANO za podpory KSČM je levicová, se netají předseda pravicové ODS Petr Fiala. V interview ČT24 se nechal například slyšet: "Dneska je hnutí ANO opravdu nejsilnější levicový subjekt na politické scéně, v poslední době se tak silně profiluje, má tu levicové partnery, kteří si rozumějí, tak podle mě klidně mohou pokračovat dál." V témže smyslu se vyjádřil i předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Před koncem loňského roku toto téma bilancovala opozice obecně. Kritizují především Babišovu neúspornou politiku, která je navíc spíše líbivá než efektivní. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil se pozastavil nad tím, že pro lepší život lidí v loňském roce vláda reálně nic neudělala: "Neřešili jsme, které zákony a jak změnit, ale které zákony a jak porušili členové vlády. Sněmovna projednala rekordně málo zákonů, zato se hned třikrát hlasovalo o důvěře vládě." Za TOP 09 se v podobném duchu vyjádřila i poslankyně Pekarová Adamová.

Podle Petra Gazdíka ze STAN vládní politika navíc vzbuzuje spíše nejistotu - a to hlavně tím, že Andrej Babiš není schopen kompromisů: "Lze ji považovat za silně levicovou, neutuchá šikana drobných živnostníků a přibývá nesystémových populistických kroků.“

Za vládu prosazující levicové hodnoty ji však označili i zástupci vládní ČSSD, konkrétně první místopředseda ČSSD Jiří Zimola k možnému vstupu do vlády s ANO avizoval: "Kritizovat vládu zleva, když sama bude prosazovat levicový program, je obtížné." Předseda strany Hamáček se sice vyjádřil v tom smyslu, že úloha ČSSD by naopak byla kontradiktornější, neboť by ve vládě měli hrát "levicového rebela"; dojednaný program však dříve označil za levicový. To za přítomnosti premiéra Babiše prohlásil i na první tiskové konferenci po jmenování a také po zasedání nové vlády v červnu 2018. Z tohoto důvodu je výrok zavádějící, neboť toto označení nepoužívá pouze opozice, ale vláda byla deklarována levicovou na tiskové konferenci jejich čelních představitelů už při svém vzniku.