Andrej Babiš

V rozhovoru pro Blesk.cz z 29. srpna 2022 komentoval premiér Fiala návrhy opozice na zastropování cen energií tak, že zastropovat ceny na národní úrovni nelze. V rámci rozhovoru premiér také zkritizoval rétoriku opozice, která dle jeho slov „radikalizuje veřejnost“. Dále dodal, že „je to nejenom SPD, ale bohužel i hnutí ANO. Ti svými výroky nepřispívají k tomu, abychom jako společnost, jako stát si s touto těžkou situací poradili“.

Na dotaz, jak lze uklidnit situaci ve společnosti, Fiala odpověděl: „Vyřešení problému má být v zájmu všech politických i veřejných aktérů. Jedna věc je přicházet s alternativními řešeními a mít jiný názor na postup státu. Druhá věc je ale rozeštvávat společnost a využívat toho neklidu, který prostě u části lidí i z oprávněných důvodů je. Toto není můj styl politiky, a nikdy nebude. Naše vláda se bude snažit všemi silami hledat taková řešení, která povedou i k sociálnímu smíru, protože sociální smír je velká hodnota, o kterou musíme usilovat.“

V Andrejem Babišem zmíněném rozhovoru pro Blesk tedy Petr Fiala návrhy opozice za populistické či extremistické neoznačil. Zaměřme se nicméně i na další veřejné výstupy premiéra Fialy.

Při zahájení kampaně do obecních a senátních voleb, shodou okolností také 29. srpna, Petr Fiala v souvislosti s řešením vysokých cen energií hájil kroky vlády a mj. řekl (video, čas 17:50): „Není z toho (energetické krize, pozn. Demagog.cz) žádná rychlá a jednoduchá cesta, na tom se shoduje naprostá většina expertů, kteří té problematice opravdu rozumí. Neshodují se na tom ale všichni čeští politici. Zejména ne ti z populistického a extremistického tábora, kteří tvrdí a slibují pravý opak. Říkají, že stačí, aby vláda jednoduše rozhodla a ceny zastropovala.“ Dále ve svém projevu dodal (video, čas 27:30), že „žádné rychlé a jednoduché řešení opravdu neexistuje, jenom v rétorice populistů a extrémistů“.

Ve svém projevu tedy přímo neřekl, že by se mělo jednat o rétoriku hnutí ANO. Nicméně vzhledem k tomu, že opozice, včetně hnutí ANO, již před tímto projevem hovořila o zastropování cen energií jako o jediném možném řešení, lze z premiérových slov dovodit, že mluvil i o hnutí ANO.

Pár dní poté, 1. září 2022, pak Petr Fiala mluvil v kontextu možnosti zastropování cen energií o „populistických receptech“. Jeho projev ve Sněmovně přímo navazoval na vystoupení Andreje Babiše, který vládu vyzval k zastropování cen energií. Lze tedy předpokládat, že Fialova slova mířila právě na Babiše.

Petr Fiala tedy v rozhovoru pro Blesk.cz ze dne 29. srpna hnutí ANO za extremisty či populisty neoznačil, nepřímo tak nicméně učinil ve stejný den v rámci projevu k zahájení volební kampaně. O tři dny později pak Babišův návrh na zastropování cen elektřiny označil za populistický. Vzhledem k tomu, že premiér tato označení směrem k opozici skutečně použil, jen tak neučinil v rozhovoru pro Blesk.cz, hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý s výhradou.

Pro začátek uveďme, že Richard Sulík je zakladatel a předseda slovenské strany Svoboda a Solidarita (Sas), ve vládě Eduarda Hegera byl také od dubna 2021 do srpna roku 2022 ministrem hospodářství Slovenské republiky.

Ministerstva hospodářství a financí Slovenské republiky podepsala 16. února tohoto roku memorandum (.pdf) se společností Slovak Power Holding (SPH). Ta je majoritním akcionářem (66 %) společnosti Slovenské elektrárny (SE), které jsou největším producentem elektrické energie na Slovensku. V roce 2021 vyrobily téměř dvě třetiny veškeré zde vyprodukované elektřiny. Doplňme, že zbývající 34% podíl akcií v SE vlastní přímo Slovenská republika, jejímž jménem jedná Ministerstvo hospodářství SR.

Vzniklá dohoda mezi ministerstvy a SPH se konkrétně týká zavedení mimořádných opatření, jejichž cílem je zmírnit dopady „nárůstu cen elektrické energie na vybrané skupiny obyvatel“ (.pdf, str. 1). Slovenské elektrárny by podle memoranda (.str. 2) měly v letech 2023 a 2024 prodávat elektrickou energii, určenou pro domácnosti, za výrazně nižší ceny, než byly únorové ceny na trhu. 

Konkrétně by velkoobchodní cena silové elektřiny v případě Slovenských elektráren měla odpovídat 61 eurům (cca 1500 Kč) za MWh. Za tuto cenu by měly SE dodat elektřinu o objemu 6,15 TWh ročně. Ministr financí Igor Matovič tehdy uváděl, že spotřeba slovenských domácností je cca 5,6 TWh ročně, což přibližně odpovídá posledním dostupným datům Statistického úřadu SR za roky 2019 (.pdf, str. 139) a 2020 (.zip; .pdf, str. 139).

Upřesněme, že zmíněná cena silové elektřiny (tj. cena za vlastní odebranou elektřinu) na Slovensku tvoří zhruba 47 % z koncové ceny elektřiny, zbytek pak představují např. cena za distribuci. Právě velkoobchodní ceny elektřiny nicméně v roce 2021 a 2022 výrazně narostly a slovenská vláda se tak memorandem snažila tyto ceny stabilizovat.

Výměnou za toto dohodnuté zafixování cen silové elektřiny slovenská vláda v memorandu (.pdf, str. 3) ustoupila od dřívějšího plánu zdanit zisky z prodeje elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách, který schválila 9. února 2022. Uveďme, že jediným výrobcem elektřiny z jádra na Slovensku je právě společnost SE. „Ministerstvo financí a ministerstvo hospodářství se zavázaly, že v letech 2022 až 2025 nebudou vyvíjet iniciativu směřující k zavedení, zvýšení nebo zpřísnění jakékoliv nové daně, odvodu, poplatku, specifické platby nebo regulace, která by mohla finančně ohrozit Slovenské elektrárny,“ popisuje obsah memoranda tisková zprávy SE.

Zmiňme, že mezi schválením plánu, který počítal se zdaněním zisku z elektřiny z jaderných zdrojů, a oznámením o dohodě o regulaci cen elektřiny uběhlo jen několik dní.

Na závěr tedy shrňme, že slovenské Ministerstvo hospodářství v čele s Richardem Sulíkem a Ministerstvo financí skutečně se Slovenskými elektrárnami 16. února uzavřely memorandum, podle něhož by mělo dojít k zastropování cen silové elektřiny. Výměnou za to ministerstva přislíbila odstoupit od plánů na zdanění zisků SE. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Uveďme nicméně, že k 22. září ještě žádné opatření vycházející z uváděného memoranda, které není právně závazné (.pdf, str. 3), nebylo uzákoněno. Podle slovenského Úřadu pro regulaci síťových odvětví tak není znám právně závazný způsob, jak bude elektřina na základě memoranda zpřístupněná dodavatelům a cílovým skupinám odběratelů.

Francouzská vláda zareagovala na zvyšující se ceny za energie už na konci září 2021, kdy představila plán na zavedení tzv. tarifního štítu. Podle prvotních vyjádření tehdejšího francouzského premiéra Jeana Castexe měl být nárůst cen elektřiny omezen tak, aby činil nejvýše 4 %. Tento limit se přitom vztahoval na tzv. regulované tarify cen elektřiny, které odběratelům nabízí vybrané místní distribuční společnosti a společnost EDF, v níž má francouzský stát takřka 84% podíl. Upřesněme, že výši těchto tarifů stanovuje vláda a využívá je přibližně 70 % odběratelů elektřiny. Castex tehdy také uváděl, že k zastavení růstu cen by mělo dojít prostřednictvím snížení daně z konečné spotřeby elektřiny.

Zavedení zmíněného limitu poté Francie schválila ještě na konci roku 2021. Zvýšení ceny elektřiny včetně daně tak podle zákona v případě regulovaných tarifů nesmí v letošním roce překročit hranici 4 % při srovnání ceny na začátku ledna 2022 s cenou platnou v srpnu 2021. Doplňme, že francouzská Energetická regulační komise původně předpokládala, že dojde k navýšení cen elektřiny o přibližně 45 %. Společnost EDF nyní nabízí např. základní regulovaný tarif pro fyzické osoby s cenou 174 €/MWh.

V lednu 2022 pak francouzská vláda rozhodla, že dojde k rozšíření tarifního štítu o další opatření, jehož prostřednictvím chce zmírnit růst cen elektřiny i u vládou přímo neregulovaných tarifů. 

Uveďme, že Francie již v roce 2010 zavedla tzv. mechanismus ARENH (Accès Régulé à l'Électricité Nucléaire Historique), podle něhož musí EDF každý rok nabízet 100 TWh elektřiny vyrobené z jaderných zdrojů alternativním (konkurenčním) dodavatelům energií za sníženou cenu 42 €/MWh. Upřesněme, že EDF jako největší producent elektřiny v zemi např. v roce 2021 ve Francii vyrobila celkem 418 TWh elektrické energie (.pdf, str. 63), a pod ARENH tak spadá zhruba čtvrtina její produkce. 

Na začátku roku 2022 francouzská vláda oznámila, že objem elektřiny, kterou musí EDF nabízet v rámci mechanismu ARENH, bude pro letošní rok navýšen o dalších 20 TWh. Vládní nařízení z března následně u tohoto dodatečného objemu elektřiny stanovilo cenu na 46,2 eur za megawatthodinu.

Výše tohoto zastropování na 46,2 € v přepočtu odpovídá přibližně 1 150 Kč, které ve výroku zmiňuje Andrej Babiš (a to ať už budeme vycházet z březnového, nebo ze zářijového kurzu eura).

Doplňme, že EDF s tímto navýšením o dalších 20 TWh nesouhlasí a francouzský stát kvůli nucenému prodeji elektřiny za částky, které jsou výrazně nižší než ceny na trhu s elektřinou, zažalovala u nejvyššího francouzského správního soudu. Ztráty EDF konkrétně vyčíslila na 8,34 miliardy eur.

Předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš hovoří o Francii jako o zemi s nejnižší mírou inflace v Evropě za srpen 2022. Ve druhé části výroku dodává, že v České republice dosáhla míra inflace za stejný měsíc 17,1 %. Vzhledem k tomu, že je Česko členem Evropské unie, budeme se zabývat srovnáním ČR a ostatních zemí EU.

Pro měření inflace v eurozóně se používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který zajišťuje že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Eurostat (Statistický úřad Evropské unie) v půlce září publikoval (.pdf) hodnoty inflace ve členských státech EU za předešlý měsíc.

Podle těchto dat dosáhla míra inflace ve Francii v srpnu 6,6 % (.pdf, str. 2). Jak je vidět na grafu níže, jedná se o nejnižší inflaci v zemích EU. Inflace České republiky pak dle Eurostatu činila 17,1 %.

Pro úplnost dodejme, že pro vyjádření inflace v České republice se také často používá metodika Českého statistického úřadu (ČSÚ), který uvádí trochu jiné údaje než Eurostat. Podle ČSÚ vzrostly v srpnu 2022 ceny meziročně o 17,2 %. Tento rozdíl je způsobený použitím odlišného ukazatele s jinou metodikou (HICP u Eurostatu a index spotřebitelských cen u ČSÚ). Vzhledem k tomu, že porovnáváme Českou republiku s ostatními státy Evropské unie, vycházeli jsme pouze ze statistik Eurostatu.

Andrej Babiš tedy správně uvádí míru inflace ve Francii i v České republice. Zároveň pravdivě uvádí, že Francie má nejnižší inflaci ze všech členských států EU. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Kvůli rostoucím cenám potravin se maďarská vláda rozhodla od 1. února 2022 zastropovat ceny šesti vybraných potravin, konkrétně mouky, cukru, slunečnicového oleje, mléka, vepřové kýty a kuřecích prsou. Zastropování cen potravin bylo několikrát prodlouženo. Naposledy se tak stalo v půlce září, kdy maďarská vláda opatření znovu prodloužila, tentokrát do konce letošního roku.

Cenový strop byl v Maďarsku zaveden např. také na úrokové sazby hypoték či na pohonné hmoty. Zastropování cen hypoték bylo v září prodlouženo o šest měsíců.

Uveďme, že kromě výše zmíněného platí v Maďarsku dvě snížené sazby DPH na potraviny. První je 18 %, která se podle maďarského zákona vztahuje například na jídlo s sebou, výrobky z mouky, obilovin, mléka či škrobu nebo na mléčné produkty (§ 82 a příloha 3/A). Druhá je 5 %, ta platí pro některé druhy potravin, zejména pro maso, ryby, vejce a mléko

Doplňme také, že Viktor Orbán v lednu letošního roku prohlásil, že zavedení opatření v podobě cenového zastropování potravin by mělo zmírnit inflaci. Ta v Maďarsku v lednu činila 7,9 % (.pdf, str. 2), v srpnu pak meziroční nárůst cen činil 18,6 % (.pdf, str. 2).

Andrej Babiš tedy správně vyjmenovává potraviny, jejichž cena je v Maďarsku zastropovaná. Nepřesně však uvádí jejích počet – cenový strop se týká šesti potravin, nikoliv sedmi. Jelikož se jedná pouze o mírnou nepřesnost a zbytek je uveden správně, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Vláda představila pravidla pro zastropování cen elektřiny a plynu pro maloodběratele v pondělí 12. září. Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že maloodběratelé – tedy domácnosti, živnostníci a drobní podnikatelé – zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh) včetně DPH, plyn pak má stát maximálně tři koruny za kWh. Předseda vlády pak tuto informaci zopakoval i na tiskové konferenci, která se konala 14. září.

Při přepočtu na jednu megawatthodinu (MWh) byl tedy cenový strop pro plyn stanoven na tři tisíce korun a pro silovou elektřinu bez nákladů na distribuci na šest tisíc korun. Koncový zákazník tak za silovou elektřinu spolu s distribucí zaplatí zhruba sedm až devět tisíc korun za jednu MWh. Právě na tuto horní hranici devíti tisíc Kč ve výroku poukazuje Andrej Babiš.

Ministerstvo průmyslu a obchodu také upřesnilo, že se toto zastropování týká „všech subjektů připojených na hladinu nízkého napětí“, a to „včetně malých a středních podniků“ s ročním odběrem plynu do 630 MWh.

Na tiskové konferenci ze 14. září vláda představila rovněž podobu a výši pomoci pro zasažené podniky, které spadají do kategorie velkoodběratelů elektřiny a plynu. Petr Fiala řekl, že dle tohoto návrhu budou moci čerpat pomoc malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování cen energií oznámené 12. září, tj. podniky, které „jsou odběrateli vysokého napětí a velmi vysokého napětí“. Nejedná se ovšem o zastropování cen, ale o finanční kompenzace. Pro velkoodběratele elektřiny a plynu má být v rámci tohoto programu alokováno 30 miliard korun.

Program je určený například pro těžební, zpracovatelský či hutní průmysl nebo firmy ze sektoru zemědělství a lesnictví. Maximální výše podpory je 200 milionů korun pro energeticky náročné podniky. Pro ostatní je pak maximální částka stanovena na 45 milionů Kč. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že velkoodběratelé budou mít nárok na kompenzace až do výše 80 % jejich nejvyšší spotřeby energií za posledních pět let. Firmy budou moci peníze čerpat od 1. listopadu 2022. Podle Síkely se tato finanční podpora u plynu bude „týkat firem s ročním odběrem nad 630 megawatthodin“.

Dodejme, že novelu energetického zákona, která vládě umožňuje zastropovat ceny energií, schválila Poslanecká sněmovna 16. září. Prezident Miloš Zeman pak zákon podepsal 21. září, tedy den před konáním superdebaty. K zavedení omezení cen pak musela vláda vydat nařízení, v němž 5. října stanovila maximální cenu elektřiny a plynu na výše uvedené hodnoty. Podle předsedy vlády by se snížené ceny měly projevit již v zálohách za listopad, jak Petr Fiala uvedl také na zmíněné tiskové konferenci ze 12. září.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve svým výroku hovoří o výši zastropované ceny za elektřinu v Rakousku. Ceny energií se běžně uvádějí v jednotkách kilowatthodin (kWh) či megawatthodin (MWh). Babiš ve výroku sice jednotky přímo nezmínil, v kontextu tvrzení však hovoří o megawatthodinách.

Rakouská vláda na začátku letošního září představila plán na omezení cen elektřiny pro domácnosti, který zavádí cenový strop na úrovni 10 centů za kWh. Při převodu jednotek tak Rakousko zastropovalo ceny elektřiny na úrovni přibližně 2 466 korun za megawatthodinu (ke dni vysílání debaty, tedy 22. září, činil kurz ČNB za jedno euro 24,655 Kč). Andrej Babiš tedy cenový strop popisuje přesně.

Doplňme, že rakouský model počítá s dotováním ceny do maximální výše 40 centů za kWh. Pokud tedy cena elektřiny pro spotřebitele přesáhne 40 centů, navýšení zaplatí odběratel. Podpora se navíc omezuje na maximálně 2 900 kWh na jednu domácnost, což má odpovídat zhruba 80 % roční spotřeby průměrné rakouské domácnosti.

Pro kontext uveďme, že Andrej Babiš ve svém videu (čas 0:13) nabádá ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby přistoupil k odpuštění daně z přidané hodnoty u elektřiny a plynu na rok 2022, jak navrhovala bývalá vláda. Zároveň totiž poukazuje na současnou situaci v Polsku, kde v rámci boje proti inflaci došlo ke snížení DPH u pohonných hmot a elektřiny a k odpuštění DPH u většiny druhů potravin. Polsko tento svůj záměr zveřejnilo 25. listopadu 2021. Poslanec Babiš také poukazuje na to, že této situace využívají k nákupům v Polsku také Češi.

Zároveň vyzdvihuje, že ministryně financí Alena Schillerová rozhodla o mimořádném prominutí DPH za dodání elektřiny a plynu za listopad a prosinec 2021 již 20. října 2021. 

Doplňme, že tento krok v říjnu 2021 označovali experti za problematický a uváděli, že by dokonce mohl hrozit postih ze strany EU. Ministerstvo financí tak odeslalo dopis (.pdf) eurokomisaři Paolo Gentilonimu, kde vysvětluje své kroky a doufá v pochopení Evropské komise. V prosinci pak tehdejší ministryně financí Schillerová uvedla, že za dočasné zrušení DPH u těchto položek nedojde k sankcionování ČR. O dalším prodloužení prominutí DPH u energií se však nová vláda rozhodla nejednat.

Ke snížení DPH u elektřiny (z 21 na 6 %) přistoupila například Belgie. Na svém twitterovém účtu to 1. února 2022 oznámil belgický premiér Alexander De Croo. Na prudký nárůst cen energií reagovalo v polovině října 2021 schválením snížení energetických daní pro rok 2022 také Nizozemí.

Španělsko pak schválilo snížení DPH u elektřiny z 21 na 10 %. Plošné snížení se týká pouze ohrožených skupin obyvatel, ostatním budou daňové úlevy uznávány podle nasmlouvaného výkonu a měsíčních poplatků za elektřinu. Rozhodnutí vlády se v médiích objevilo již 21. června 2021.

Na závěr tedy shrňme, že k odpuštění DPH za energie skutečně jako první v Evropě přistoupila Česká republika. Španělsko svůj záměr sice schválilo již o několik měsíců dříve, v jeho případě nicméně nedošlo k odpuštění DPH, pouze k jejímu neplošnému snížení. Nizozemí a Belgie pak daně také pouze snížily, navíc s pozdější platností než ČR. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš ve svém videu mluví o vyjádřeních Jozefa Síkely v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT. Český ministr průmyslu a obchodu zde opravdu zmínil vypínání elektřiny, konkrétně 6. února 2022 prohlásil (video, čas 34:40): „Nelze těm lidem, kteří si nebudou moct ty energie dovolit, tu energii vypínat, to není možné v 21. století v Evropě (…).“

V případě druhé citace o speciálních tarifech je už situace trochu složitější. Jozef Síkela v nedělní debatě mluvil o speciálním tarifu jako o jedné z možností, kterou vláda zvažuje. „Samozřejmě těch cest je více, vy můžete mít speciální tarify pro ty postižené domácnosti. Je to cesta, kterou některé státy šly. Je to taky model, na který se musíme podívat,“ uvedl tehdy Síkela (video, čas 35:06). Neřekl tedy, že chce speciální tarif přímo zavést, ale pouze ho zmínil jako jedno z potenciálních řešení. Výrok Andreje Babiše z tohoto důvodu hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pro úplnost doplňme, že například server Seznam Zprávy o Síkelových vyjádřeních v České televizi informoval v článku s titulkem „Nemůžeme chudým vypnout elektřinu, říká Síkela. Chce pro ně speciální tarif“. Právě z článku Seznam Zpráv tedy Andrej Babiš ve videu nejspíš citoval. Podobnou zkratku v titulku pak použil i web Echo24.cz. 

Na závěr dodejme, že Andrej Babiš ve svém videu (čas 0:37) odsuzuje možnost speciálních tarifů pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou se slovy: „Trošku mimo pane ministře, vůbec tomu nerozumíte, jak byste ho chtěl udělat.“ Určitá forma speciálních tarifů pro chudší domácnosti v některých evropských zemích nicméně již delší dobu existuje. V Belgii funguje takzvaný „sociální tarif“, který dovoluje rodinám s nižšími příjmy využívat zvýhodněných cen energií. Podobný druh sociálního tarifu mají také v Řecku.

Česká pirátská strana 4. února 2022 informovala, že odeslala na Ministerstvo průmyslu a obchodu návrh (.pdf) na zavedení bonusu na energie. Příspěvek by měl být podle Pirátů určen všem bez výjimky. Podle návrhu by měl každý občan nárok na bonus 200 až 400 korun měsíčně. V případě čtyřčlenné domácnosti by se tedy jednalo o 9 600 až 19 200 korun za rok. Konkrétní částka by přitom závisela na výši výnosů z dražeb emisních povolenek, ze kterých by se celý projekt primárně financoval. Celkově Piráti počítají s 25- až 50miliardovou zátěží státního rozpočtu (str. 4).

O způsobu vyplácení tohoto bonusu se podle Pirátů bude teprve jednat. Jednou z možností je, že by stávající dodavatelé energií svým odběratelům snížili faktury za energie a dostali by za to náhradu od státu (.pdf, str. 4). Druhou možností by pak bylo vyplácet bonus skrze běžné součásti dávkového a daňového systému.

Co se týče návrhů vlády Andreje Babiše, mluvil bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ve druhé polovině září 2021 o plánu zavést tzv. energetické šeky. Ty měly pomoci kompenzovat vysoké ceny energií především nízkopříjmovým rodinám, tedy asi 800 tisícům domácností. V říjnu poté někdejší kabinet svůj plán pozměnil a jako jednodušší řešení představil záměr odpustit všem domácnostem poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE), které tvoří část výsledné ceny energií. „Nakonec to bude pro všechny domácnosti, aby to bylo spravedlivé. Bude to do částky 495 korun za megawatthodinu, nicméně bude to pouze do průměrné spotřeby domácnosti. Když to přepočteme na finance, půjde o necelých 1 500 korun na domácnost za rok,” řekl k návrhu Havlíček na tiskové konferenci 13. října.

18. října následně tento plán na svém jednání probírala vláda. O dva dny později pak Havlíček jako ministr průmyslu a obchodu předložil vládě novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, která by měla odpuštění poplatků umožnit. 2. prosince 2021 byl návrh novely (.pdf) předložen ve Sněmovně, která ho měla projednávat 15. prosince. K tomu nicméně nakonec nedošlo, protože Sněmovna v novém složení odmítla schválit program schůze. Uveďme, že poslanci tehdy měli probírat i další hojně diskutovaný návrh z pera Babišova kabinetu, a to zrušení DPH za energie.

Bývalá vláda plánovala v rozpočtu vyčlenit na odpuštění poplatků za OZE maximálně 8 miliard korun. Zároveň v té době schválila návrh na převedení části peněz z výnosů z aukcí emisních povolenek do státního rozpočtu. Tyto zdroje chtěla použít „na zmírnění sociálních dopadů rostoucích cen energií pro domácnosti“. 

Doplňme také, že Česká pirátská strana se ve svém návrhu vymezuje (.pdf, str. 4–5) vůči systému odpouštění DPH u energií, který byl v platnosti v listopadu a prosinci 2021 a jehož prodloužení na rok 2022 navrhovala minulá vláda. Podle Pirátů totiž „zvýhodňovalo vysokopříjmové domácnosti, které mají v průměru vyšší spotřebu energie a díky zrušení DPH by od státu získaly více peněz než středněpříjmové a nízkopříjmové domácnosti“ (.pdf, str. 4). Tento argument zmiňujeme z důvodu, že říjnový návrh bývalé vlády funguje na podobném principu. Částka měla být vypočítávána podle spotřeby domácnosti. „Protože každá megawatthodina se rovná 495 korunám, tak tato částka bude odpuštěna. (…) Pokud někdo bude mít nižší spotřebu, například dvě megawatthodiny, tak to bude 1000 korun podpory,“ upřesnil Havlíček. Je však nutné dodat, že návrh počítal se zastropováním kompenzace na průměrné spotřebě domácnosti, která by představovala příspěvek ve výši 1 500 Kč ročně.

Na závěr tedy shrňme, že oba návrhy hovoří o rozdílných kompenzačních částkách, tudíž i rozdílných dopadech na státní rozpočet. Návrh Pirátů také, na rozdíl od návrhu bývalé vlády, která částku plánovala vypočítávat ze spotřeby, počítá se stejnou částkou pro všechny. Částka by se následně upravovala pouze podle příjmů z prodeje emisních povolenek. Princip kompenzací je nicméně velmi podobný: V obou případech se jedná o plošné bonusy, které mají domácnostem pomoci vypořádat se se zdražováním energií, a jejich financování mají – alespoň zčásti – pokrýt výnosy z prodejů emisních povolenek. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.