Tak, jak je Evropa rozdělená, tak i Německo. Já jsem byl u bavorského premiéra Södera, který má taky názor velice radikální na migraci. Sebastian Kurz, rakouský premiér. Vzpomeňme si, Rakousko vítalo migranty v 2014 a Sebastian Kurz vyhrál volby. V Itálii, Salvini a tak dále...
Andrej Babiš se s bavorským premiérem Markusem Söderem setkal v červenci tohoto roku v Bayreuthu. Kromě jiných témat se shodli na společném požadavku účinné ochrany vnějších hranic EU nebo na důsledném potíraní převaděčské kriminality a nutnosti zlepšit životní perspektivy pro lidi ve zdrojových a tranzitních zemích.
Söder už v minulosti kritizoval některé kroky kancléřky Angely Merkelové, například její známý výrok „my tozvládneme“, který se podle něj neustálým opakováním nestane pravdou. V červenci 2016 tak po setkání bavorské vlády v Gmündu řekl, že bylo zásadní chybou pustit uprchlíky do země částečně nekontrolovaně. „Samozřejmě, že se bude lidem v nouzi dál pomáhat, ale naivita v této věci je špatný koncept, protože první na řadě musí být bezpečnost," zdůrazňoval.
Co se týče příkladu Rakouska, to mělo do roku 2014 poměrně liberální imigrantskou politiku. Rakouské zákony například umožňovaly, aby majitelé soukromých penzionů ubytovávali uprchlíky. Na oplátku pak dostávali státní příspěvek. V prosinci 2013 se ale rakouským ministrem zahraničí stal Sebastian Kurz, kterýv prosinci 2017 postoupil až na post předsedy vlády. Dodnes prosazuje tvrdší postoj k migrantům, například navrhoval omezení dávek migrantům a jejich snadnější deportaci.
Proti migračním kvótám se v současnosti staví také italský ministr vnitra Matteo Salvini. Během letošního roku se vyjádřil pro uzavření vnějších hranic EU a ve své zemi prosazuje také ukončení přijímání uprchlíků. V červenci uvedl například: „Udělali jsme víc než kterákoli jiná země. Teď je s tím konec, na řadě jsou ostatní. Protože na summitu v Bruselu bylo ujednáno, že přijímání migrantů má být na dobrovolném základě, uplatní také Itálie svou vůli.“
Tady v Maroku už čeká tisíce migrantů, jsme viděli, tak útočili v Ceutě na španělskou policii.
První z pokusů proběhl koncem července, kdy přibližně 800 migrantů zaútočilo na zdejší policiinehašeným vápnem a zápalnými lahvemi či sprejovými lahvemi s hořlavými látkami. Zraněno bylo patnáct španělských policistů a třicet migrantů. Do Španělska se nakonec podařilo dostat 600 z nich.
Druhý incident se odehrál o měsíc později. Tentokrát evropskou hranici chtělo překonat 300 migrantů,úspěšných bylo 100. I tady na policisty útočili kyselinou nebo nehašeným vápnem.
Frontex rovněž uvádí, že tato západní cesta z Afriky do Španělska se stává stále více využívanou a počet migrantů, kteří se pokouší dostat do Evropy touto cestou významně stoupá.
V Rakousku, ve Vídni, byla nějaká podpora, Sebastian Kurz to snižuje, v Innsbrucku je jiná, v Mnichově je jiná.
Vládní Rakouská Lidová strana, jejíž předsedou a současným spolkovým kancléřem Rakouska je Sebastian Kurz, již před loňskými (2017) volbami prohlásila, že sníží sociální dávky pro migranty. Podle jednoho ze současných vládních návrhů má být hlavním kritériem pro výši sociálních dávek znalost němčiny. V případě, že cizinci nesloží test z němčiny, budou dostávat o 300 eur méně.
V Rakousku dále o udělování státních sociálních dávek rozhodují jednotlivé federální státy, výše podpory se tak opravdu v jednotlivých rakouských městech, které Babiš zmiňuje, různí.
...Turecko dostane 6 miliard euro.
Evropská unie a Turecko v roce 2016 uzavřely mezi sebou dohodu, dle které měly být Turecku vyplaceny tři miliardy eur mezi lety 2016 a 2017. Peníze byly určeny na pomoc pro uprchlíky na tureckém území, konkrétně jsou přerozdělovány na různé projekty zejména v oblasti zdraví, vzdělání, potravin a dalších životních nákladů. Po vyčerpání této částky Evropská unie přislíbila dodatečně přispět další tři miliardy eur do konce roku 2018. Turecku zatím byla vyplacena více než polovina ze tří miliard eur. Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele, rovnost žen a mužů Věra Jourová uvedla, že peníze Evropská unie nedává turecké vládě, ale že jsou přímo financovány aktivity organizací, které působí v uprchlických táborech.
...já jsem teda šel na pozvání premiéra Conteho, premiér Maďarska Orbán byl u Salviniho, ale on tam byl jako předseda strany Fides a samozřejmě tady vznikají uskupení Orbán, Salvini, možná Kurz a to je to EPP, ty lidovci.
Je pravda, že se v minulých dnech uskutečnily schůzky mezi Andrejem Babišem a jeho italským protějškem Contem, a maďarským premiérem Orbánem a italským místopředsedou vlády Salvinim. Viktor Orbán je předsedou strany Fidesz a zároveň maďarským premiérem, a jen stěží lze tyto jeho dvě role oddělit a říci, že byl na schůzce jen jako předseda strany.
Není zcela jasné, co měl na mysli Andrej Babiš další částí věty, nicméně je pravdou, že maďarský premiér Orbán a rakouský premiér Kurz jsou předsedy stran, které jsou v Evropském parlamentu členem frakce Evropská lidová strana (EPP). Matteo Salvini je předsedou italské vládní Ligy severu, která členem lidovecké frakce není.
Tak určitě je tam rozdíl a to je samozřejmě dáno tou historií a v tom východním Německu ta AFD, ta protimigrantská strana, která získává si další body, je úspěšnější ve východním Německu.
V parlamentních volbách do Bundestagu v roce 2013 získala strana AfD (Alternative für Deutschland) 4,7% hlasů, tím pádem nepřekročila 5% hranici pro vstup do parlamentu. V dalších parlamentních volbách v roce 2017 získala AfD 12,6% hlasů a získala tak 94 křesel z celkových 598. Podle podrobnějších výsledků z jednotlivých spolkových zemí je patrné, že AfD má silnější podporu na území bývalého Východního Německa.
Procento hlasů AfD podle spolkových zemí:
Dodejme, že v kontextu diskuze je jádrem výroku rozdíl mezi bývalým Východním a Západním Německem, nikoliv to, zda jde o historické důvody. Proto tuto část výroku neověřujeme.
...ale já jsem řekl, že my do eurozóny určitě nechcem.
Přístup Andreje Babiše k zavedení eura se mezi roky 2014 až doposud výrazně proměnil. Minimálně od června 2017 však Andrej Babiš zastává negativní pozici k přijetí ČR do eurozóny. V roce 2014 se Babiš zavedení eura nebránil, nicméně byl pouze pro pozvolné zavedení - v tu chvíli rovněž upozorňoval na to, že nechce ručit za závazky Španělska a Řecka. V roce 2015 byl dokonce pro uspořádání referenda o vstupu ČR do eurozóny. Jeho postoj k euru byl v té době značně roztříštěný - upozorňoval jak na výhody (stabilita vývozu a dovozu či dobrý indikátor zahraničních investic), tak na nevýhody (především ručení za závazky jiných států).
V červnu 2017 v rozhovoru pro ČTK, který citoval iRozhlas, řekl Andrej Babiš:
„Eurozóna byl ekonomický projekt, stal se politickým. A já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese.“
V podobném duchu se také nesl nový volební program strany ANO, jejímž je předsedou. Tento program byl představen 3. září 2017. V bodě o bezpečnosti se k otázce eura vyjadřuje takto:
„A stejně důležitá je pro nás i fiskální bezpečnost, proto si musíme ponechat korunu a nesnažit se přijmout euro.“
K přijetí eura se premiér Andrej Babiš vyjádřil i v období projednávání přistoupení ČR k Evropskému fiskálnímu paktu, které navrhla Vláda v únoru 2018. K vstupu do eurozóny řekl:
„Nechceme vstupovat, nevidíme na to důvod, je to teď nevýhodné,“ a dodal „eurozóna se musí reformovat.“A znovu svoje stanovisko opakoval na své přednášce na VŠE v květnu 2018, kde řekl:
„Euro teď fakt nepotřebujeme. To, že máme korunu, je obrovská výhoda, kdyby se něco stalo, tak institut intervencí je velice důležitý.“Pokud jde o starší pozice Andreje Babiše k eurozoně a přijetí eura shrnutí lze nalézt i v námi ověřovaném starším výroku na Demagog.cz.
Já se snažím přijít s projektem řešení migrace, ale on (Viktor Orbán - pozn.Demagog) se samozřejmě se snaží vytvořit asi nějaký blok proti Macronovi, který říká (Macron - pozn.Demagog), že rozdělujme si lodě.
Z půl měsíce starého rozhovoru českého premiéra pro Mladou frontu (srpen 2018) vyplývá část Babišova nápadu řešení migrační krize. Andrej Babiš trvá především na odmítání vpouštění dalších migrantů do Evropy, spolupráci zemí jižní Evropy při hlídání hranic či existenci konkrétního ekonomického plánu pro africké země.
"...chci také jasně říct, že se chci aktivně podílet na hledání řešení tohoto problému a předkládat kolegům naše návrhy celoevropského řešení. To řešení musí být kombinací různých opatření v mnoha oblastech. Opakuji: základ je to, že jižní státy, jako jsou Itálie, Řecko, Malta, Španělsko, musí postupovat jednotně a musí přestat brát ilegální ekonomické migranty. " ... "Když říkám, že nevezmeme ani jednoho ilegálního migranta, je to symbolické vyjádření. Znamená to, že není možné řešit situaci tak, že loď posbírá migranty a jižní státy ji postupně odmítají přijmout, až je do přístavu pustí Španělsko a do světa se tak vyšle signál, že cesta přes Španělsko je otevřená. ..."
Andrej Babiš v poslední době prezentoval svůj projekt na řešení migrace například v Itálii premiérovi Giuseppe Contemu či německé kancléřce Merkelové.
Co se týče názorového střetu francouzského prezidenta a maďarského premiéra, Andrej Babiš s největší pravděpodobností naráží na čtrnáct dní starou schůzku italského ministra vnitra Mattea Salviniho a Viktora Orbána, po které oba účastníci prohlásili, že "v Evropě existují dva tábory. Jeden vede promigrační Emmanuel Macron, druhý, do kterého patří Maďarsko a Itálie, hodlá bránit vlastní hranice." Mezi dalšími pak zazněla i věta, že obě země společně "hodlají bojovat proti promigrační politice, kterou podporuje Emmanuel Macron a George Soros."
Dodejme, že o den později francouzský prezident zareagoval vyjádřením, že "se jasně rýsuje silná opozice mezi progresivními a nacionálními politiky" a Macron "neustoupí nacionalistům a projevům nenávisti." Macron je rovněž kritickým k Maďarsku, protože to odmítlo společný evropský koncept na relokaci migrantů.
87 % exportu jde do EU
Podle dat Českého statistického úřadu podíl exportu do zemí EU za rok 2017 dosáhl 83,7 %.
V prvních šesti měsících roku 2018 činil tento podíl 84,2% (tabulka ke stažení zde)
No, samozřejmě Evropa vyjednává, poslali jsme tam pana Junkera (vyjednávat s USA o obchodních sporech, pozn. Demagog.cz)...
Výrok je uveden v souvislosti s obchodními spory EU a USA během letošního roku.
Nejprve byly Spojenými státy zavedeny cla na dovoz evropské oceli a hliníku z EU. Na to reagovala Unie odvetným zavedením cel na některé americké výrobky (např. motocykly Harley-Davidson).
V červenci letošního roku pak došlo k jednání mezi USA zastupovanými prezidentem Trumpem a EU zastupovanou předsedou komise Junkerem. Výsledkem těchto jednání byla dohoda o tom, že EU a USA budou společně pracovat na odstranění vzájemných obchodních bariér a byrokratických překážek vzájemného obchodu. Cílem mají být nulová cla i subvence na průmyslové zboží s výjimkou automobilového průmyslu. Dále v rámci tohoto jednání bylo dohodnuto, že EU bude z USA odebírat větší množství zkapalněného plynu, nebo například že EU a USA budou spolupracovat na společné ochraně před nekalými obchodními praktikami (krádeže duševního vlastnictví, průmyslové dotace, atd.).
