Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO
Bez tématu846 výroků
Ekonomika69 výroků
Prezidentské volby 202364 výroků
Koronavirus49 výroků
Evropská unie38 výroků
Sněmovní volby 202131 výroků
Energetika21 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro21 výroků
Zahraniční politika17 výroků
Zdravotnictví16 výroků
Sociální politika15 výroků
Invaze na Ukrajinu13 výroků
Životní prostředí9 výroků
Poslanecká sněmovna6 výroků
Školství, věda, kultura6 výroků
Doprava5 výroků
Komunální volby 20223 výroky
Právní stát3 výroky
Střet zájmů3 výroky
Rozpočet 20222 výroky
Regiony1 výrok
Rozpočet 20211 výrok
Zrušit filtry

Andrej Babiš

A víte kdo nejvíc zadlužil? Kalousek 670, Sobotka 400.
Partie, 2. září 2018
Neověřitelné
Andrej Babiš uvádí absolutní částku, o kterou se zvýšil státní dluh za dobu působení ministrů v resortu. Nerozlišuje ale mezi strukturálním a cyklickým deficitem a neuvádí ani rozdílné výchozí pozice ministrů vzhledem k ekonomickému cyklu. Je ale složité určit, nakolik za konkrétní zvýšení dluhu může ten který ministr. Stejně tak je obtížné porovnávat růst ekonomiky během jednotlivých vlád, protože každé období bylo ovlivněno faktory, na které nemá vliv ani ministr financí, a dokonce ani vláda jako celek. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš poukazuje na výši státního dluhu, který vznikl v době působení ministrů financí v resortu. Již dříve jsme ověřovali Babišův výrok, kde poukazoval na bývalé ministry financí Sobotku a Kalouska, kteří podle něj nejvíce zadlužili Českou republiku. Demagog.cz také vydal rozsáhlejší analýzu Babišových zavádějících tvrzení, ve které jsou Babišova „tvrdá čísla“ uvedena do kontextu.

Andrej Babiš uvádí absolutní částku, o kterou se zvýšil státní dluh za dobu působení daného ministra, nezohledňuje však délku jeho mandátu. Dále Babiš opomíjí to, v jaké ekonomické situaci ten či onen ministr zvyšoval dluh. S tímto souvisí také chybějící rozlišení strukturálního a cyklického deficitu. Strukturální deficit je vytvářen vládou (lze jej tedy s jistou nadsázkou připsat ministru financí) a cyklický deficit se zvyšuje či snižuje v závislosti na fázi ekonomického cyklu bez toho, aby jej vláda nějak ovlivňovala. Absolutní čísla, která Babiš uvádí, nezohledňují tento rozdíl v ekonomické situaci v průběhu ministerského mandátu. Je zjevné, že Miroslav Kalousek, který byl ministrem financí v letech 2007 až 2013 s roční přestávkou v letech 2009–2010, tedy z velké části v průběhu Velké recese, byl v odlišné situaci než Bohuslav Sobotka, který byl ministrem financí v letech 2002 až 2006, tedy v době ekonomického růstu, nebo například Andrej Babiš v ekonomicky úspěšných letech 2014 až 2017.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí ve vládě Vladimíra Špidly,Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v letech 2002 až 2006. V tomto období se dluh zvýšil z 345 na 802,5 miliardy korun, tedy přibližně o 450 miliard. Ekonomika rostla v průměru o 4,7 %.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka a Petra Nečase, tedy v letech 2007 až 2013 s roční přestávkou v letech 2009–2010, kdy vládl úřednický kabinet Jana FischeraStátní dluh se v tomto období zvýšil z 802,5 na 1683,3 miliardy, tedy o 880 miliard (pro zjednodušení bereme výši dluhu k poslednímu dni roku předcházejícímu nástupu daného ministra oproti výši k poslednímu dni roku, kdy ve funkci daný ministr skončil). Průměrný růst HDP byl v tomto období 0,9 %

Andrej Babiš

...a dneska průměr v některých nemocnicích mají doktoři víc než 100 000 Kč.
Partie, 2. září 2018
Neověřitelné
Již v minulém roce bylo lékařům vypláceno v průměru něco přes 100 000 Kč v alespoň jedné organizaci v přímé působnosti ministerstva zdravotnictví, s ohledem na meziroční růst platů je možné, že jich je dnes i více. Nicméně z údajů, které nemocnice poskytují, lze vyčíst pouze průměrný plat lékařů bez ohledu na počet přesčasů nebo umístění v jednotlivých odděleních. Neznáme tedy veškeré faktory a z tohoto důvodu hodnotíme jako neověřitelný.

V kontextu výroku se Andrej Babiš zaměřuje hlavně na platy lékařů, kteří působí v organizacích, které přímo spadají pod ministra zdravotnictví.

Průměrné platy lékařů v některých nemocnicích v přímé působnosti ministerstva zdravotnictví pro rok 2017 činily:

76 330 Kč - FN Brno (.pdf, str. 12),

94 510 Kč - Nemocnice Na Homolce (.pdf, str. 8),

86 653 Kč - Institut Klinické a Experimentální Medicíny (.pdf, str. 82)

100 256 Kč - Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno (.pdf, str. 9),

71 135 Kč - FN u sv. Anny v Brně (.pdf, str. 18),

91 077 Kč - FN Hradec Králové (.pdf, str. 45),

85 944 Kč - FN Olomouc (.pdf, str. 82),

72 325 Kč - Všeobecná FN v Praze (.pdf, str. 86),

85 387 Kč - Masarykův onkologický ústav (.pdf, str. 41).

Z ostatních subjektů můžeme pak pro lepší přehled uvést kupříkladu:

79 259 Kč - Nemocnice Písek, a.s. (.pdf, str. 21),

83 022 Kč - Krajská nemocnice Liberec a.s. (.pdf, str. 40).

Z veřejně dostupných údajů z loňského roku je tedy možné zjistit, že zařízení, u kterého průměrné platy lékařů překročily hranici sto tisíc korun bylo jedno. Musíme ale také podotknout, že některé organizace tyto údaje neuváděly či je dosud nezveřejnily.

S ohledem na meziroční zvýšení platů lékařů v průměru alespoň o 5-7 % ve zde vyjmenovaných organizacích oproti roku 2016, je možné, že v současné době překročily tuto hranici i další organizace.

Andrej Babiš

...mě estébáci vydírali, já jsem nikdy nebyl, jsem vyhrál ten soud.
Partie, 2. září 2018
Neověřitelné
Zatím nelze jednoznačně říct, zda Andrej Babiš byl či nebyl spolupracovníkem StB. Stejně tak u soudních sporů, neboť některé vyhrál, poté byly ale zrušeny Ústavním soudem.

Spor o vedení Andreje Babiše jako agenta někdejší československé tajné policie StB se táhne více než 6 let. Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Babiš vědomou spolupráci s StB dlouhodobě popírá. Andrej Babiš se u slovenských soudů domáhal očištění svého jména ve sporu proti Ústavu paměti národa (ÚPN), který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.

Byť Babiš se žalobami původně uspěl u všech instancí, zvrat v případu nastal rozhodnutím slovenského Ústavního soudu v roce 2017. Ten zrušil původní rozhodnutí Krajského soudu v Bratislavě i Nejvyššího soudu, které daly Babišovi za pravdu.

Ústavní soud konstatoval, že slovenské soudy v Babišově kauze rozsudky chybně založily na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří při výpovědích před okresním a krajským soudem nebyli zproštěni mlčenlivosti. Ústavní soud také zpochybnil věrohodnost těchto svědků, kteří vypovídali ve prospěch Babiše a jejichž výpovědi byly klíčové v původním líčení. Další překážkou bylo, že žalovanou stranou neměl být Ústav paměti národa, který svazky StB na Slovensku spravuje.

Bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl Babišovu žalobu, že je v archivních svazcích někdejší československé tajné policie veden jako agent neoprávněně. Proti tomuto rozhodnutí podal dovolání k Nejvyššímu soudu Slovenské republiky, který ho také zamítl.

Andrej Babiš řekl, že je připraven se soudit celý život. Hodlá připravit novou žalobu, ve které si tentokrát místo na Ústav paměti národa bude stěžovat na slovenské ministerstvo vnitra nebo na slovenský stát. V červnu 2018 Andrej Babiš žaluje Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva. Rozhodnutí tohoto soudu nemůže zvrátit rozhodnutí justice v dané zemi. Soud může pouze konstatovat, že daný stát porušil při posuzování dané kauzy konkrétní lidská práva, a nařídit mu zaplacení odškodnění stěžovateli a soudní výlohy. Poté ovšem otevírá cestu k novému soudnímu líčení, které by bylo vázáno rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva.

Andrej Babiš

Jsme nejvíc bezpečná země na světě.
Partie, 2. září 2018
Neověřitelné
Česká republika figuruje na 6. místě žebříčku Global Peace Index, který je politiky často používán jako index bezpečnosti, ačkoliv reálně spíše sleduje prvky míru. Data prokazující bezpečnost zemí jako takovou nejsou k dispozici.

Institut pro ekonomiku a mír zveřejnil v tomto roce výsledky tzv. Světového indexu míru (Global Peace Index). Česká republika se v roce 2017 umístila (s. 10) na 6. příčce ze 163 zemí. Tento index bývá často jak politiky, tak médii brán jako žebříček nejbezpečnějších zemí světa. Nicméně tento index neměří přímo míru bezpečí v zemi (i když některé sledované faktory tímto směrem ukazují), což jsme také rozebírali v komentáři. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný, neexistují prokazatelná data popisující to, jak si země vedou ohledně jejich vnitřní bezpečnosti.

Tato analýza mapuje především faktory společnosti a bezpečnosti, výskyt zahraničních a domácích konfliktů a míru militarizace. Hodnocení je stanoveno na základě 23 kritérií (GPI indicators). Samotný index však jednoznačně neprokazuje míru bezpečnosti, ale spíše mírové prvky. Kategorie, která se orientuje na vnímání bezpečnosti, hodnotí Českou republiku dvěma body z pěti, přičemž pět značí nejhorší stav. Obdobně je na tom většina zemí střední Evropy. Od roku 2012 je tento stav neměnný.

Mezi další zkoumané faktory patří například politická nestabilita, kriminalita, vnitřní a vnější bezpečnost, dodržování lidských práv atd. Dodejme, že v roce 2016 se Česká republika umístila opět na 6. příčce ze 163 zemí a o rok dříve obsadila Česká republika 12. místo. V roce 2014 si držela tuto pozici, na kterou postoupila ze 13. místa z roku 2013.




Andrej Babiš

Tam před 3 lety byla nějaká komunikace, nějaké představy a ty představy jsou stále rozdílné, protože družstvo chce vystupovat jako jeden blok a správce říká, že chce individuálně mít dohody s těmi lidmi, který jsou ohroženi, řekněme, tím rozhodnutím Nejvyššího soudu.
Události, komentáře, 31. července 2018
Neověřitelné
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož nebyla nalezena informace či pramen potvrzující či vyvracející tvrzení předsedy vlády Andreje Babiše.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož nebyla nalezena informace či pramen potvrzující či vyvracející tvrzení předsedy vlády Andreje Babiše.

Kauza firmy H-System se táhne od konce minulého století, teprve v červenci 2018 však padl konečný rozsudek ve sporu konkurzního správce Josefa Monsporta a Stavebního bytového družstva Svatopluk.

Společnost H-System měla přibližně 1100 klientům za cca 980 milionů postavit do tří let rodinné domy v okolí Prahy. H-System však po čtyřech letech, v roce 1997, zkrachoval a část poškozených vytvořila stavební družstvo Svatopluk a společně své domy dobudovali. Nový správce konkurzní podstaty H-Systemu Josef Monsport následně vyzval obyvatele nemovitostí k jejich vyklizení za účelem jejich prodeje, aby mohly být uspokojeny pohledávky všech věřitelů H-Systemu, tedy nejen členů Svatopluku.

Městský soud v Praze a posléze Vrchní soud v Praze rozhodl, že klienti H-Systemu nemovitosti vyklízet nemusí, po dovolání k Nejvyššímu soudu však padl verdikt opačný a členové družstva Svatopluk mají dle něj opustit nemovitosti do jednoho měsíce. K tomu však dle senátora Jiřího Čunka nedojde, jelikož správce konkurzní podstaty slíbil vyčkat na vyhotovení znaleckého posudku na ocenění nemovitostí. "Před panem premiérem pan Monsport řekl, že do vyřešení případu nebude nikoho z Horoměřic stěhovat. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, že se mají do měsíce stěhovat, nebude uplatňovat."

Co se týče samotného Babišova výroku, nebyl námi nalezen žádný další pramen, který by potvrzoval slova předsedy vlády. Je možné, že prezentované informace získal Andrej Babiš jako mediátor diskuze mezi Josefem Monsportem a družstvem Svatopluk. Protože jsme se však této schůzky neúčastnili a nebyl nalezen žádný záznam, nemůžeme slova předsedy vlády potvrdit ani vyvrátit.

Andrej Babiš

Dokonce migranti, 600 migrantů zaútočilo na španělskou policii.
Události, komentáře, 31. července 2018
Neověřitelné
Je pravdou, že zhruba 600 migrantů překonalo plot do španělské enklávy Ceuta. Média rovněž informovala o útocích na španělské policisty, psala ovšem o tom, že tyto útoky provedla část těchto lidí. Výrok nicméně označujeme jako neověřitelný, neboť přesný počet těchto lidí, kteří útočili, není znám.

Do španělské enklávy Ceuta proniklo ze zhruba 800 migrantů 602 běženců. Média nepracují s žádnými konkrétními čísly týkající se počtu útočících migrantů. K množství útočníků se nevyjadřuje ani oficiální zpráva španělského ministerstva vnitra. Ve zprávě se pouze dočteme, že 15 španělských policistů bylo zraněno, z čehož 5 skončilo v nemocnici a že z celkového počtu 602 proniknuvších běženců bylo 16 hospitalizováno.

Nelze tedy tvrdit, že konkrétně 600 migrantů útočilo na španělskou guardia civil. Přesná čísla, ani odhady, počtu útočníků totiž nejsou k dispozici.

Andrej Babiš

Ti migranti jsou agresivní, napadli minule posádku, takže to jsou všechno mladí muži.
Události, komentáře, 31. července 2018
Neověřitelné
Babiš ve výroku mluví o migrantech, kteří překonali ploty ve španělské enklávě Ceuta. Zda jde výhradně o mladé muže, není možné doložit, veřejně taková data nejsou dostupná. Mezi všemi příchozími do Evropy mladí muži převažují, všichni to ovšem nejsou.

Data týkající se pohlaví a věku 602 běženců proniknuvších do španělské enklávy Ceuta nejsou dostupná. Nicméně pokud se podíváme na obecné statistiky pohlaví a věku žadatelů o azyl v zemích EU, tak zjistíme, že zhruba 2/3 všech žadatelů o azyl jsou muži. Ze žadatelů o azyl ve věkové skupině 1434 let představují muži zhruba 75 % z celkového počtu žadatelů.

There was a greater degree of gender inequality for asylum applicants who were 14–17 or 18–34 years old, where around three quarters of first-time applicants were male…

Vzhledem k nedostupným datům o běžencích z Ceuty a obecné statistice nelze tvrdit, že všichni migranti jsou mladí muži.

Andrej Babiš

Česká republika od roku 2015 vlastně investovala až 2 miliardy korun do různých zemí, kde jsme pomáhali. Teďka jsme dávali dar Bosně a Hercegovině, do Srbska, do Makedonie, tady jsme 1500 policistů poslali, prostřednictvím MEDEVACu jsme odoperovali 2 tisíce osob, takže 2 miliardy.
Události, komentáře, 31. července 2018
Neověřitelné
Předsedovi vlády Andreji Babišovi připisujeme neověřitelný výrok. Přestože některá jím zmiňovaná čísla sedí, jiná však jsou skutečně velmi orientační a nejsme schopni je z více důvodů vyvrátit či potvrdit.

Předsedovi vlády Andreji Babišovi připisujeme neověřitelný výrok. Přestože některá jím zmiňovaná čísla sedí, jiná však jsou skutečně velmi orientační a nejsme schopni je z více důvodů vyvrátit či potvrdit.

Nelze se spolehlivostí tvrdit, zda Babiš myslel 2 miliardy korun investic pouze v poskytnutých darech postiženým zemím, anebo i ve vlastních rozpočtech České republiky například do MEDIVACu. Dosud také nejsou zveřejněny oficiální statistiky, například výše finančních prostředků poskytnutých státům v roce 2017, které jsou pro zjištění pravdivosti Babišova výroku klíčové.

Pokud mluvíme o premiérem jmenovaných balkánských státech, je pravdou, že se od České republiky, konkrétně od ministerstva vnitra, dočkaly v poslední době finanční podpory pro řešení migrační krize. Jmenovitě Bosna a Hercegovina obdržela ve druhé polovině července dar 25 milionů korun, stejnou sumu o měsíc dříve poslalo Česko do Makedonie a v listopadu 2017 získalo od tuzemské vlády příspěvek na migrační politiku i Srbsko.

Co se týká MEDEVACu, tedy vládního programu na poskytování lékařské péče v regionech zasažených humanitární krizí či přírodní katastrofou, Andrej Babiš taktéž hovoří prokazatelnou pravdu. Od roku 2015 dosud bylo v rámci tohoto programu dle webových stránek ministerstva vnitra během necelých čtyř let odoperováno celkem 2321 pacientů.

Dále však již není možné sloužit přesnými statistikami. Dle oficiálních dat poskytla Česká republika za roky 2015 a 2016 dohromady cca 250 milionů korun na asistenci uprchlíkům například v Iráku, Srbsku nebo Jordánsku. Z tiskové zprávy ministerstva vnitra z října 2017 implicitně vyplývá, že Česká republika v minulém roce vydala na řešení migrační krize postiženějším státům alespoň 178 milionů korun. Na konci března 2018 pak ministerstvo vnitra uvolnilo dalších 75 milionů korun.

Dohromady tak od roku 2015 vydala ČR podle zpráv ministerstva vnitra něco málo přes půl miliardy korun na zahraniční pomoc řešení migrační krize. Oficiální zprávy o celkové výši poskytnutých prostředků se však netýkají let 2017 a 2018. Nelze proto s přesností ověřit Babišovo tvrzení o dvou miliardách.

Podobně neúplné informace se týkají počtů policistů. Ze zprávy ministerstva vnitra o aktivitách ČR při řešení migrační krize v nejvíce postižených státech plyne, že mezi roky 2015 a 2017 působilo v rámci bilaterálních smluv a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž v potřebných zemích 759 českých policistů. Rovněž však jejich počet pravděpodobně nebude kompletní.

Andrej Babiš

Ve čtvrtek jsem vzal do Bruselu pana Hamáčka, představil jsem ho holandskému premiérovi, dánskému, lucemburskému, maďarskému i prezidentovi. Dokonce když Trump vyvolal jednání o rozpočtu a bylo to jeden na jednoho, tak tam všichni většinou měli velvyslance a já řekl, ať je tam se mnou Hamáček.
Mladá fronta DNES, 14. července 2018
Neověřitelné

Summit NATO se uskutečnil 11. a 12. července 2018 v Bruselu. První den summitu zastupoval Českou republiku prezident Miloš Zeman, protože současně probíhalo v Česku jednání o vyslovení důvěry vládě. Tam byli přítomni premiér Andrej Babiš a místopředseda vlády a zároveň ministr vnitra, který je pověřen i řízením ministerstva zahraničích věcí, Jan Hamáček. Druhého dne summitu se už však účastnili.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není možné dohledat, zda tato setkání skutečně proběhla. Jan Hamáček před konáním summitu NATO uvedl pro Seznam Zprávy, že má na summitu sjednaných několik bilaterálních schůzek s ministry zahraničí jiných zemí. Na svém facebookovém profilu pak informoval, že se na summitu setkal s britským ministrem zahraničí a poté proběhlo jednání s maďarským ministrem zahraničí.

Druhý den summitu americký prezident Donald Trump během jednání NATO s prezidenty Ukrajiny a Gruzie vznesl požadavek, aby členské státy zvýšily své obranné výdaje na požadované 2 % HDP už od ledna příštího roku. Kvůli požadavku bylo přerušeno jednání s prezidenty Ukrajiny a Gruzie a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal mimořádné jednání lídrů aliančních zemí.

Andrej Babiš

Pamatuji si, že když v Černínském paláci jednala visegrádská čtyřka, tak mě Sobotka nepředstavil nikomu.
Mladá fronta DNES, 14. července 2018
Neověřitelné

Visegrádská čtyřka je aliancí čtyř států střední Evropy, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Vznikla 15. 2. 1991 za účelem politické kooperace a koordinace společných postojů, a to 656 let po té, kdy se v maďarském městě Visegrád sešli český, polský a maďarský král.

Vládu Bohuslava Sobotky datujeme od 29. 1. 2014 do 13. 12. 2017 a v jejím rámci probíhalo i předsednictví Česka ve visegrádské čtyřce. Konkrétně Česko vystřídalo Slovensko k 1. 7. 2015 a následně předalo předsednictví Polsku 30. 6. 2016.

Předsednictví Česka do Prahy přilákalo lídry V4 mnohokrát, mezi významnější patří setkání při příležitosti oslav 25 let od založení 15. 2. 2016 na Úřadu vlády. V Černínském paláci, tedy Ministerstvu zahraničních věcí, probíhala tato setkání zejména v souvislosti s řešením migrační krize, a to konkrétně v těchto termínech: 11. 9. 2015, 12.–13. 11. 2015, 18. 2 .2016, 4. 5. 2016 a 13. 6. 2016.

Zdali se Andrej Babiš, toho času ministr financí, těchto jednání účastnil, popřípadě zda ho předseda vlády Sobotka představil, nebo nepředstavil vrcholným politikům jiných zemí, není možné nijak relevantně doložit.