Bohuslav Sobotka

Poslední srpnový den Vláda České republiky schválila 40milionovou pomoc na zlepšení životních podmínek obyvatelů uprchlického tábora Azraq na severu Jordánska. Jak po jednání vlády napsal premiér na svůj twitterový účet, peníze by měly jít na ubytování pro 2280 uprchlíků.

Dle vládního webu je cílem v Azraqu vystavět 456 nových ubikací a 3544 ubytovacích jednotek opravit. Kolika lidí se bude finanční pomoc týkat však web neuvedl. Finanční prostředky budou Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) poskytnuty prostřednictvím Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů.

Premiér Sobotka měl na mysli státy, které jsou z hlediska historie voličské podpory v této oblasti „baštou“ amerických demokratů. Jedná se o státy Michigan, Pensylvánie a Wisconsin. To jsou státy, ve kterých od roku 1992 skutečně vždy zvítězil demokratický kandidát, ale ve volbách v roce 2016 tam zvítězil kandidát republikánů Donald Trump a přepsal tak po 12 letech volební mapu.

Premiér Sobotka ve svém výroku hovoří o čtyřech státech, žádný další stát však tuto podmínku nesplňuje. Počet států, na jejichž území jezera zasahují je celkem osm. Kromě výše zmíněných je to ještě Illinois, Indiana, Minnesota, New York a Ohio. Illinois této podmínce nevyhovuje, protože zde i letos vyhráli demokraté. Podobně je tomu také v případě Minnesoty a New Yorku. Indiana je zase naopak státem, kde pravidelně vyhrávají kandidáti republikánů. Nabízí se proto pouze stát Ohio, ve kterém Donald Trump zvítězil. Ohio je ale považováno za tzv.swing state, protože podpora kandidátů je v tomto státě proměnlivá. V letech 2000 a 2004 zde vyhrál Bush (republikán), v dalších 2 volbách Obama (demokrat). Nepatří tedy do skupiny států, ve kterých by pravidelně vítězili kandidáti jedné či druhé strany.

Sobotka tyto státy vymezuje také jako ty, které mají problémy např. v souvislosti s odchodem firem (a tedy i pracovních míst) ze Spojených států. V této souvislosti se o zmíněných státech hovoří jako o tzv. rezavém pásu, tedy o oblastech, které byly navázány na tradiční průmysl a jeho útlumem dochází k problému např. s nárůstem nezaměstnanosti. Podstata tvrzení premiéra je tak podána korektně, byť se mýlí v jejich počtu, které přešly na stranu republikanského kandidáta. Konkrétně tedy jde o státy Michigan (Mi), Wisconsin (WI) a Pensylvánie (PA).

Jak lze vidět na obrázku č. 1 tak státy Michigan, Pensylvania, Wisconsin a Ohio jsou označeny modře – v těchto státech zvítězil v roce 1992 kandidát demokratů.

Podobně tomu bylo také v roce 1996. Opět v těchto státech zvítězili demokrati:

V roce 2000 už bylo Ohio vybarvené červeně, protože jej získal republikánský kandidát George W. Bush, který zde porazil demokratického kandidáta Ala Gora. Michigan, Pensylvánie i Wisconsin jsou stále „neměnně“ demokratické.

Zatímco v roce 2000 zvítězili demokrati v Novém Mexiku, v roce 2004 zde zase uspěli republikáni. V případě námi sledovaných států se však nic nemění, a i v tomto roce jsou Michigan, Pensylvanie a Wisconsin vítěznými státy demokratů. V Ohiu zvítězil již podruhé za sebou George W. Bush a je tedy opět republikánské.

V roce 2008 bylo Ohio opět demokratické. Na základě tak častého střídání vítězství demokratů a republikánů v tomto státě je právě Ohio považováno za tzv. swing state. Nelze zde totiž předpovědět, který z kandidátů v tomto státě zvítězí. Můžeme si také všimnout, že ve státě Nebraska připadli 4 volitelé republikánům a jeden volitel demokratům.

V roce 2012, kdy obhajoval svůj prezidentský mandát Barrack Obama proti republikánskému Mittu Romneymu zůstalo Ohio stále demokratické. Výsledné rozdělení volitelů bylo 332:206 pro Barracka Obamu.

Podle nejaktuálnějších dostupných výsledků (ještě stále není sečteno 100 % hlasů) má Donald Trump celkem 306 volitelů. Podle zabarvení jednotlivých států můžeme vidět, že v těchto volbách se státy, které byly od roku 1992 vždy demokratické (viz výše) se přes noc staly republikánskými a zvítězil v nich Donald Trump. Jedná se právě o námi sledované státy Michigan, Pensylvanie a Wisconsin. Přebarvilo se také Ohio, které v minulých 8 letech bylo demokratické.

Přestože podmínkám, které premiér Sobotka ve svém výroku uvedl (státy kolem amerických jezer, tam kde 6x po sobě zvolili demokraty, tak dneska volili Trumpa) vyhovují pouze tři americké státy: Michigan, Pensylvánie a Wisconsin, podstata výroku je pravdivá. V těchto státech skutečně zvítězili demokraté šestkrát za sebou a jedná se tak o ryze demokratické státy. Premiér Sobotka pouze zmínil místo tří států čtyři. S největší pravděpodobností mezi ně započítal také Ohio. Zde pouze musíme upozornit, že na základě výše uvedených údajů Ohio nelze brát jako stát, ve kterém většinou vítězí demokraté nebo republikáni.

V letech 2000 a 2004 zde zvítězil republikánský kandidát George W. Bush a v letech 2008 a 2012 zase demokrat Barrack Obama. V případě dalších států, ve kterých naopak demokraté vyhrávají pravidelně, k žádnému zemětřesení nedošlo, a i letos zde vyhrál demokratický kandidát. Jedná se především o státy Illinois, Minnesota a New York. Všechny ostatní uvedené informace jsou pravdivé a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve svém předvolebním programu, který je dostupný na jeho internetových stránkách, Donald Trump v sekci „Imigrace“ hned jako první bod zmiňuje stavbu neproniknutelné fyzické zdi na jižní hranici USA s Mexikem. Stavba by měla začít od prvního dne Trumpovy inaugurace.„Výstavbu této zdi zaplatí Mexiko.“

Dále ve svém programu řeší otázku vztahů USA s Čínou. V sekci „Obchod“ píše, že použije všechny zákonné prostředky, které mu prezidentský úřad umožňuje, k nápravě obchodních nesrovnalostí. To platí, pokud Čína neukončí nelegální aktivity, a to formou zavedení obchodních cel v souladu s článkem 201 a 301 obchodní úmluvy z roku 1974.

V souvislosti s průzkumem mapujícím soužití muslimů s Američany vydal před volbami Donald Trump jasné stanovisko, které chce k této skupině obyvatel USA zaujmout. Žádá úplné zabránění vstupu muslimů na území Spojených států, dokud nebudou dostatečně prověřeni. Upozorňuje na silnou nenávist muslimské populace proti Američanům.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se nám podařilo všechna tři výše zmíněná stanoviska dohledat přímo v Trumpově volebním programu.

Privatizace nemocnic a sociálních služeb, respektive snaha zabránit jí, je pro ČSSD velké téma již řadu let a jinak tomu není v letošních krajských volbách. Není však pravdou, že by se ostatní politická uskupení o privatizaci v současnosti snažila a toto měla ve svém předvolebním programu pro nadcházející volby.

ANO 2011 ve svém programu pro krajské volby uvádí, že je proti plošné privatizaci nemocnic, nejsou však proti privátním zdravotnickým zařízením. KSČM je proti privatizaci podle programu absolutně, stejně tak proti privatizaci sociálních služeb.

V programech ostatních parlamentních, a tedy v součanostní nejsilnějších stran - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a ÚSVIT se nenachází žádná další zmínka ať už pro, či proti privatizaci. Ani v dalších veřejně dostupných zdrojích a tiskovinách nelze takové informace dohledat. Krajská ODS na Vysočině dokonce takové nařčení ze strany ČSSD odmítla.

Pro úplnost dodejme, že i za vlád ČSSD v Karlovarském a Moravskoslezském kraji v letech 2010 a 2011 došlo k privatizaci zdravotnických zařízení. Konkrétně šlo o nemocnici v Sokolově a v Novém Jičíně.

V krajských volbách roku 2008 zvítězila ČSSD ve všech krajích. V následujících volbách do zastupitelstev krajů, tedy v roce 2012, obhájila strana své vítězství v devíti krajích. V dalších čtyřech krajích se přitom stala součástí vládnoucí koalice.

Zdroj: ČT24

Zatímco v Karlovarském a Ústeckém kraji uzavřela ČSSD koalici s vítěznou KSČM, do čela Libereckého kraje se ČSSD dostala až v únoru 2015 při obměně zastupitelstva. V Plzeňském kraji pro změnu těsně zvítězila ODS, nenašla však žádného koaličního partnera. Dohodu tak nakonec uzavřela KSČM s ČSSD.

Premiér Sobotka má pravdu i v počtu hejtmanů, kterých má ČSSD v současné době 11. Jediné dva kraje v ČR, které nemají hejtmana z ČSSD, jsou kraje Ústecký a Liberecký.

Premiér Sobotka v rozhovoru prohlásil, že jeho další setrvání v čele ČSSD se bude odvíjet od výsledků podzimních krajských voleb. „Pokud bude důvěra voličů dostatečná, přijedu příští rok na jaře na sjezd, budu se ucházet o vedení strany a budu chtít vést sociální demokracii do příštích sněmovních voleb,“ uvedl Sobotka.

Sjezd ČSSD se koná každé dva roky. Poprvé byl Bohuslav Sobotka zvolen v roce 2011, kdy čelil protikandidátovi Michalu Haškovi. Poražený Hašek však posléze zvítězil ve volbě statutárního místopředsedy strany, když porazil Lubomíra Zaorálka, Zdeňka Škromacha a Davida Ratha.

Na dalším sjezdu v roce 2013 byl Sobotka jediným kandidátem na post předsedy a stejně tak Michal Hašek na pozici statutárního místopředsedy. Bojovalo se pouze o pozice pěti řádových místopředsedů, a to celkem z devíti kandidátů.

Poslední 38. sjezd se uskutečnil v březnu 2015 a Bohuslav Sobotka byl opět jediným kandidátem na předsedu. O pozici statutárního místopředsedy se ucházeli hned tři kandidáti - Jiří Dienstbier, Jeroným Tejc a vítězný Milan Chovanec.

Vzhledem k tomu, že na posledních třech sjezdech strany ČSSD bylo více kandidátů na pozici statutárních či řádových místopředsedů, hodnotíme výrok jako pravdivý. U pozice předsedy však není více kandidátů pravidlem, což dokazují sjezdy v letech 2013 a 2015.

Vláda měla ve svém programu schůze dne 24. srpna 2016 projednat návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové o změně zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Tento bod jednání byl přerušen.

Proběhla debata o tom, zda má být věk pro odchod do důchodu zastropován, popřípadě v jaké výši (65 nebo 67 let). ČR v současnosti tento věk nijak zákonně neupravuje, doba pro odchod do důchodu je tedy proměnlivá.

Ministr financí Babiš tento návrh označil za „populistický“ a zároveň připojil názor, ve kterém tvrdí, že „koalice se nedohodne“.

Později ale k dohodě v koalici došlo. Z tiskové konference (.mp3, čas 4:40) po schůzi vlády ze 31. srpna se dovídáme, že koalice se na zastropování věku odchodu do důchodu na hranici 65 let dohodne. Andrej Babiš má nakonec v plánu tento návrh podpořit.

Oficiálně má vláda tento bod na programu (.pdf, str. 1) k projednání na schůzi, která se bude konat v pondělí 5. září 2016. Tento výrok premiéra Sobotky je tedy pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Vladní návrh zákona o důchodovém pojištění, který ještě nebyl předložen Poslanecké sněmovně a bude projednáván na vládě 5. září 2016, skutečně obsahuje nutnost projednání situace o stavu důchodového systému.

Tento vládní návrh (.docx), který mimo jiné určuje strop pro věk odchodu do důchodu, obsahuje (.docx, §4a, str. 5):

„Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá vládě do 30. června kalendářního roku, který končí číslicí 4 nebo 9, Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. Tato zpráva obsahuje zejména informaci o tom, jak by měl být důchodový věk stanoven, aby bylo dosaženo stavu, kdy by očekávaná střední délka života jednotlivých generací při jeho dosažení činila jednu čtvrtinu součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života, a to pro všechny osoby, které dosáhly v roce předložení zprávy věku 25 až 54 let.“

Ministerstvo práce a sociálních věcí tedy podává tuto zprávu vládě s nejzazším termínem 30. června každého roku, který končí číslicí 4 nebo 9 - tedy každých 5 let. Po původních neshodách v koalici se podle tiskových zpráv dokonce jeví, že se vláda na návrhu zákona shodne.

Bohuslav Sobotka popisuje stav v kontextu projednávané novely zákona o střetu zájmů a jejích pozměňovacích návrzích, které mají za cíl regulovat jednak podnikánů členů vlády a také vlastnictví médií politiky.

Andrej Babiš sice opravdu není jediným politikem, který podniká a disponuje vlivem na média, hlavní části pozměňovacího návrhu se ale dotýkají pouze situace současného postavení ministra financí.

Zmínka o Valentovi je sice korektní z toho pohledu, že jde o podnikatele s politickými ambicemi, nicméně přijímané úpravy by se jeho případu nedotkly v oblasti médií, jak Sobotka naznačuje. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Pozměňovací návrh (.pdf, str. 3), obsažený v usnesení ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny k novele zákona o střetu zájmů, počítá s tím, že by člen vlády nesměl v obchodní korporaci mít přímo nebo nepřímo rozhodující vliv (nemohl by být tzv. ovládající osobou). Pokud by vztah k takové korporaci do 60 dnů od zahájení funkce neukončil, nesměl by disponovat hlasovacími právy a neměl by ani podíl na zisku za kalendářní rok, ve kterém by ve střetu zájmu byl. Taková společnost by ani nemohla od státu očekávat veřejnou podporu (např. dotace).

Dále by se podle pozměňovacího návrhu obchodní společnost, ve které má člen vlády nebo jím ovládaná osoba alespoň 25% podíl, nesměla účastnit zadávacího řízení dle zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel by v takovém případě měl povinnost takovou obchodní společnost vyloučit. Doplňme, že tyto úpravy se mají týkat až nově nastupujících ministrů.

Kromě toho by veřejní funkcionářinesměli provozovat rozhlasové či televizní vysílání ani vydávat periodický tisk. Také by nesměli být ani členy, společníky či ovládajícími právnickými osobami, které taková média provozují či vydávají. Pokud by svou účast nebo členství v právnické osobě neukončili do 60 dnů od zahájení funkce, nesměli by disponovat s hlasovacími právy.

Takové změny by se jistě dotkly Andreje Babiše, který nejenže vlastní několik obchodních korporací, ale zároveň je i jediným akcionářem akciové společnosti AGROFERT a.s. vlastnící mj. mediální skupinu MAFRA, a.s či společnost LONDA spol. s.r.o, které provozují radiové vysílání a vydávají periodický tisk. Jako člena vlády by se ministra Babiše návrh týkal ve třech hlavních bodech.

Kromě Andreje Babiše z politiků provozuje podnikatelské aktivity a disponuje mediálním vlivem také senátor Valenta, který zastává mj. pozici předsedy představenstva ve společnosti Synot W, a.s, a jehož kyperská společnost WCV Cyprus je akcionářem ve společnosti Our Media a.s. provozující mj. zpravodajský server ParlamentníListy.cz.

Portfolio společnosti Our Media a.s. je ale zaměřeno převážně na internetové zpravodajství, na což úprava zákona nepamatuje a nevymezuje jej. Zmínka o Valentovi je sice korektní z toho pohledu, že jde o podnikatele s politickými ambicemi, nicméně přijímané úpravy by se jeho případu nedotkly v oblasti médií, jak Sobotka naznačuje. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Dodejme, že Valenta kromě spoluvlastnictví například Parlamentních listů ovládá prostřednictvím své společnosti také regionální tiskovinu Dobrý den s kurýrem, která vychází na Uherskohradišťsku a Uherskobrodsku, tedy i v části jeho současného senátního obvodu.

Do konce roku 2015 investoval stát do oprav silnic nižších tříd skutečně 7,5 miliardy korun. Premiér zmiňuje nevyčerpané finance ze zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury. Za rok 2014 fond nevyčerpal 4,4 miliardy korun, za rok následující se mu podařilo ušetřit další 3 miliardy. V součtu tedy stát na opravy silnic nižších tříd opravdu přispěl téměř 7,5 miliardami korun.

V tiskové zprávě (.pdf) MPSV uvádí, že na rok 2015 vláda přidala 720 milionů navíc na řešení krizové situace v dlouhodobě podfinancované oblasti sociálních služeb. Dále ve zmíněném roce vynaložilo ministerstvo na financování sociálních služeb celostátního či nadregionálního charakteru přibližně o 65 milionů více než v roce 2014 a několik milionů navíc na financování služeb regionálního charakteru - přesnou částku se nám však bohužel nepodařilo zjistit.

Na svém jednání 27. července 2016 pak vláda krajům poskytla 270 milionů na financování sociálních služeb. Dohromady tyto částky tedy přesahují výši jedné miliardy korun.