A ve skutečnosti ještě musíme připravit i návrh rozpočtu na rok 2018, pokud budou volby na podzim příštího roku, tak to bude ještě tato vláda, která zahájí rozpočtový proces a měla by předložit do parlamentu návrh i ještě jednoho státního rozpočtu.
Termín příštích voleb do Poslanecké sněmovny ještě nebyl vyhlášen, nicméně v řádném termínu by volby měly proběhnout v listopadu 2017. Státní rozpočet musí být Sněmovně předložen nejpozději tři měsíce před začátkem nového roku, tudíž rozpočet na rok 2018 ještě bude připravovat Sobotkova vláda.
Podle § 8 odstavce (5) 218/2000 Sb. zákona o rozpočtových pravidlech předloží ministerstvo návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna. Poté je nutno předložit rozpočet Poslanecké sněmovně dle § 101 zákona o jednacím řádu Sněmovny č. 90/1995 Sb., a to nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku (tedy na konci září).
Podle článku 17 odstavce (1) Ústavy se „volby do obou komor konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí“. Poslední volby do PS se konaly 25. - 26. 10. 2013 a volební období PS jsou čtyři roky (dle Ústavy čl. 16 odst. 2). Příští volby by se proto měly konat v listopadu 2017.
Na jaře příštího roku bude sjezd. (…) Já už jsem také řekl, že mám ambici se na tom příštím sjezdu ucházet o pozici předsedy ČSSD. (...) Je pravidlem, že předseda nebo místopředseda strany má protikandidáty, je to standardní věc.
Premiér Sobotka v rozhovoru prohlásil, že jeho další setrvání v čele ČSSD se bude odvíjet od výsledků podzimních krajských voleb. „Pokud bude důvěra voličů dostatečná, přijedu příští rok na jaře na sjezd, budu se ucházet o vedení strany a budu chtít vést sociální demokracii do příštích sněmovních voleb,“ uvedl Sobotka.
Sjezd ČSSD se koná každé dva roky. Poprvé byl Bohuslav Sobotka zvolen v roce 2011, kdy čelil protikandidátovi Michalu Haškovi. Poražený Hašek však posléze zvítězil ve volbě statutárního místopředsedy strany, když porazil Lubomíra Zaorálka, Zdeňka Škromacha a Davida Ratha.
Na dalším sjezdu v roce 2013 byl Sobotka jediným kandidátem na post předsedy a stejně tak Michal Hašek na pozici statutárního místopředsedy. Bojovalo se pouze o pozice pěti řádových místopředsedů, a to celkem z devíti kandidátů.
Poslední 38. sjezd se uskutečnil v březnu 2015 a Bohuslav Sobotka byl opět jediným kandidátem na předsedu. O pozici statutárního místopředsedy se ucházeli hned tři kandidáti - Jiří Dienstbier, Jeroným Tejc a vítězný Milan Chovanec.
Vzhledem k tomu, že na posledních třech sjezdech strany ČSSD bylo více kandidátů na pozici statutárních či řádových místopředsedů, hodnotíme výrok jako pravdivý. U pozice předsedy však není více kandidátů pravidlem, což dokazují sjezdy v letech 2013 a 2015.
Mezi vládní priority pro letošní rok patří výše minimální mzdy. Ministři ji od ledna plánují zvednout na 11 tisíc korun. Za další hlavní úkoly vláda považuje zákon o neziskových nemocnicích, zálohovém výživném nebo sociálním bydlení. Na schválení čeká i strategie boje se suchem. Některé zásadní zákony, které chce kabinet uvést do života, jsou už ve sněmovně. Poslanci ale o nich zatím buď dlouze diskutují nebo se k nim ještě ani nedostali. Mezi takové patří zákon o střetu zájmů, o referendu nebo o prokazování původu majetku.
Za vládní priority byly v lednu 2016 označeny například zavedení EET, valorizace penzí, zvýšení bezpečnosti či boj se suchem. Současné vládní priority již nejsou nijak veřejně ustanoveny.
Návrh na zvýšení minimální mzdy začalo Ministerstvo práce a sociálních věcí připravovat v květnu 2016. O shodě ministrů na zvýšení nejsou v dostupných zdrojích žádné jiné zprávy kromě tohoto vyjádření premiéra.
Zákon o neziskových nemocnicíchprošel v říjnu 2015 připomínkovým řízením, k dalšímu projednávání zatím nedošlo.
Co se boje proti suchu týče, vláda schválila včervenci 2015 materiál, obsahující řadu opatření a konkrétních kroků spolu s termíny jejich plnění. V letošním roce podnikla některé kroky, například projednala přípravu čtyř nových vodních nádrží či rekonstrukci závlahových systémů. Schválila také jednorázovou kompenzaci pro zemědělce postižené loňským suchem.
Zákon o střetu zájmůbyl v červenci 2015 poslán do Poslanecké sněmovny, na konci roku prošel první čtením a na počátku dubna 2016 ho Mandátový a imunitní výbor projednaly a doplnily o pozměňovací návrhy. Zákon zatím není zařazen na pořad schůze pro druhé čtení.
Zákon o referendu byl vládou předložen sněmovně v červenci 2015. V březnu proběhlo jeho první čtení, které bylo přerušeno.
Zákon o prokazovánípůvodu majetku byl vládou předložen červnu 2015. Na konci května 2016 byl projednáván v druhém čtení a s pozměňovacími návrhy rozeslán 2.6.2016.
Dodejme ale, že vládní koalice má ve sněmovně většinu a může silně ovlivnit kdy budou jednotlivé návrhy zařazeny na pořad schůze, jako to ostatně dělá u prioritních návrhů.
Česká ekonomika slušně roste. My máme za první čtyři pět měsíců největší přebytky státního rozpočtu vůbec od doby, kdy Česká republika existuje.
Podle nejnovější zprávy Ministerstva financí o vývoji státního rozpočtu za leden až květen 2016 dosáhl státní rozpočet za prvních 5 měsíců tohoto roku skutečně rekordního přebytku v porovnání k prvním pěti měsícům v předchozích letech.
Přebytek hospodaření činil k 31. květnu 2016 22,39 miliard korun. Jedná se o největší přebytek v historii (.xlsx) samostatné České republiky - je to také poprvé od roku 1995, kdy stát dokázal hospodařit s přebytkem.
Podpora rodin s dětmi - tady si myslím, že koalice udělala hodně kroků, včetně třeba navýšení kapacity mateřských škol, snížení daňového zatížení rodin, které mají 2 a více dětí.
Počet mateřských škol, tříd i počet dětí soustavně roste. Jedinou výjimkou jsou školní roky 2014/2015 a 2015/2016, kdy nastoupilo do mateřských škol o 242 dětí méně. Za zvyšujícím se počtem mateřských škol tak stojí i předchozí vlády.
Tabulka předškolního vzdělávání
Školní rokpočet školpočet třídpočet dětí2011/20124 93114 481342 2512012/20135 01114 972354 3402013/20145 08515 390 363 5682014/20155 15815 729367 6032015/20165 20915 848367 361zdroj: Statistické ročenky MŠMT
Třetím rokem klesá počet dětí, u kterých nebylo vyhověno žádosti o přijetí do mateřské školy. Na druhou stranu mezi školními roky 2014/2015 a 2015/2016 bylo vyhověno o 2346 žádostem méně. Tuto část výroku hodnotíme jako pravdivou, avšak s výhradou.
Tabulka přijetí do MŠ
Školní rokŽádosti o přijetí do MŠ, jimž bylo vyhověno
Žádosti o přijetí do MŠ, jimž nebylo vyhověno2011/2012data nejsou k dispozici49 186 2012/2013data nejsou k dispozici58 939 2013/2014data nejsou k dispozici60 2812014/2015128 55250 8002015/2016126 20641 041 zdroj: Statické ročenky MŠMT
Druhá část premiérova výroku se týkala snížení daňového zatížení rodin. Současná podoba zákona uvádí: „Daňové zvýhodnění ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 17 004 Kč ročně na druhé dítě a 20 604 Kč ročně na třetí a každé další dítě.“
Vláda na svém zasedání 7. července 2016 schválila novelu zákona o dani z příjmů (str. 162, .docx), která má zajistit vyšší slevu na dani rodičům se dvěma, třemi a více dětmi. Příští rok by tak ve srovnání s letošním měla sleva na dani na druhé dítě stoupnout o 200 korun měsíčně na celkových 19 404 Kč ročně a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně na celkových 24 204 Kč ročně.
Andrej Babiš přes svůj fond začal podnikat ve zdravotnictví. On jako ministr financí vysílá zástupce ministerstva financí do správních nebo dozorčích rad zdravotních pojišťoven a současně společnosti, které vlastní, čerpají peníze ze zdravotního pojištění.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice skutečně investuje v oblasti zdravotnictví (zejména do reprodukčních klinik) a tyto společnosti čerpají z veřejného zdravotního pojištění, ale do správních rad pojišťoven (které mohou mít vliv na jejich chod) dosazuje zástupce vláda jako celek a také Poslanecká sněmovna.
První část výroku je pravdivá – část soukromých úspor Andreje Babiše spravuje podle serverů Aktuálně.cz nebo iDNES.cz investiční fond Hartenberg Capital, který od května 2014 investoval do jedenácti soukromých společností podnikajících ve zdravotnictví.
V druhé části premiér sice uvádí správná fakta, prakticky se však o střet zájmů nejedná. Kontrolu zdravotních pojišťoven stanovuje zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Do správní i dozorčí rady jednotlivých pojišťoven jmenuje vláda své zástupce.
Do správní rady VZP nominuje vláda deset členů a dalších dvacet volí poslanci podle poměrného zastoupení stran v Poslanecké sněmovně. Do správních rad ostatních pojišťoven jmenuje vláda pět členů. V obou případech přitom vláda členy správních rad jmenuje na návrh ministra zdravotnictví. Právě správní rada může ovlivnit uzavírání smluv a výši příspěvků zdravotnickým zařízením.
Pro složení dozorčích rad platí z hlediska nominací vlády stejná pravidla bez ohledu na zřizovatele. Z obou zákonů můžeme tedy shodně citovat: „Dozorčí radu tvoří tři členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda.“
Dozorčí rada dohlíží na dodržování právních a vnitřních předpisů pojišťovny a na její celkové hospodaření – za tímto účelem má oprávnění nahlížet do účetních dokladů pojišťovny. Zástupce ministerstva financí ovšem ze své pozice není schopen pomáhat firmám svého nadřízeného například k vyšším příspěvkům na zdravotní péči, navíc k přijetí rozhodnutí je potřeba nadpoloviční většina hlasů všech členů rady.
Střet zájmů tedy nemůžeme vidět ani ve faktu, že zmíněné kliniky čerpají prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Například se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou má uzavřenou smlouvu všech jedenáct zmíněných společností, což lze podle názvu společnosti dohledat zde.
Když ekonomika funguje dobře, tak se ukazuje, že i ten schodek na důchodovém účtu může být výrazně nižší, než jsme byli zvyklí v minulosti.
Vývoj schodku důchodového pojištění je komplexním procesem. Jeho výše závisí především na odvodech z důchodového pojištění a výši vyplacených důchodů.
Od roku 1996, kdy začal současný důchodový systém fungovat, je patrné, že jak příjmy, tak výdaje tohoto systému průběžně rostly. Zústatek důchodového účtu však tak konzistentní nebyl. Pokud použijeme hodnoty HDP jako ukazatele výkonnosti ekonomiky, lze nalézt společné body, ve kterých je při nižším růstu či propadu HDP patrný s určitým zpožděním i nárůst dluhu důchodového účtu, například v letech 1997–1999 či 2009–2013. Podobné opačné tendence lze nalézt i v případech konjunktury ekonomiky, kdy dluh může klesat či být dokonce pro daný rok úplně smazán přebytkem.
To se bohužel stalo naposledy v roce 2008. V současné době, i přes rekordní přírůstky ze sociálních odvodů v roce 2015 (díky dobré ekonomice), je však důchodový účet přes 33 miliard ve ztrátě.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť existují vztahy mezi výkonem ekonomiky a schodkem důchodvého účtu.
Proto my se snažíme tu migrační krizi řešit na hranicích mezi Makedonií a Řeckem, proto se ji snažíme řešit tím, že se uprchlíci konečně začali vracet z Řecka do Turecka. To znamená to, že se uzavřela balkánská cesta, to, že se udělala dohoda s Tureckem, tak reálně dramaticky snížilo počty uprchlíků. V lednu přišlo do Evropy nebo do Řecka 75 tisíc lidí z Turecka, v dubnu jich bylo 1 500. To je dramatický pokles.
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje, že v lednu 2016 z Turecka do Řecka dorazilo 70 365 uprchlíků a migrantů.
Oproti tomu v dubnu 2016 dorazilo do Řecka jen 2 700 migrantů a uprchlíků dle informací evropské agentury Frontex.
Ačkoliv jsou čísla premiéra Sobotky poněkud nepřesná, nic se nemění na tom, že jeho slova o dramatickém poklesu uprchlíků, kteří do Evropy míří z Turecka, jsou pravdivá.
Ten podíl výdajů, které dáváme na důchody, je zatím výrazně nižší než v dalších zemích EU.
Podle posledních dostupných dat průzkumu OECD týkajícího se podílu výdajů na důchody, Česká republika nikterak výrazně nezaostává za dalšími členskými zeměmi Evropské unie a nachází se spíše ve středním pásmu. Vývoj výše tohoto podílu v jednotlivých zemích je možné vysledovat z dokumentu Pensions at a Glance 2015 (též OECD) v tabulce na straně 179. Novější údaje OECD zatím neposkytuje, ovšem výrazný odklon od dosavadního trendu je vysoce nepravděpodobný, jak značí výhled útvarů Evropské komise na druhém obrázku (či ve zmíněném dokumentu na straně 16).
Výrok je proto nepravdivý.
My ve většině krajů máme odpovědnost už 8 let, to je hodně. Máme v tuto chvíli 11 hejtmanů.
V krajských volbách roku 2008 zvítězila ČSSD ve všech krajích. V následujících volbách do zastupitelstev krajů, tedy v roce 2012, obhájila strana své vítězství v devíti krajích. V dalších čtyřech krajích se přitom stala součástí vládnoucí koalice.
Zdroj: ČT24
Zatímco v Karlovarském a Ústeckém kraji uzavřela ČSSD koalici s vítěznou KSČM, do čela Libereckého kraje se ČSSD dostala až v únoru 2015 při obměně zastupitelstva. V Plzeňském kraji pro změnu těsně zvítězila ODS, nenašla však žádného koaličního partnera. Dohodu tak nakonec uzavřela KSČM s ČSSD.
Premiér Sobotka má pravdu i v počtu hejtmanů, kterých má ČSSD v současné době 11. Jediné dva kraje v ČR, které nemají hejtmana z ČSSD, jsou kraje Ústecký a Liberecký.
