Bohuslav Sobotka

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý na základě povahy instituce Evropské rady. Evropská rada je vrcholným orgánem Evropské unie. Vymezením tohoto orgánu se zabývá článek 15 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, v konsolidovaném znění podle Lisabonské smlouvy): "1. Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politickésměry a priority. Nevykonává legislativní funkci.2. Evropskou radu tvoří hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s jejímpředsedou a předsedou Komise. Jejího jednání se účastní vysoký představitel Unie pro zahraničnívěci a bezpečnostní politiku." Byť tedy v Evropské radě nezasedají výhradně premiéři, je to orgán složený z vrcholných představitelů exekutivy, kteří jsou zvoleni ve volbách ve svých národních státech.

Nepodařilo se nám dohledat veřejně dostupné informace, které by potvrdily nebo vyvrátily výrok předsedy vlády. Z tohoto důvodu jej hodnotíme jako neověřitelný.

Dle tiskové zprávy úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad byly za období 2007 - 2013 nejúspěšnějšími z čerpaných programů právě regionální operační programy (ROP). Jedním z nich je například ROP Jihozápad, který patří v čerpání evropských fondů k těm nejúspěšnějším v ČR.

Nejproblematičtější programy, u kterých hrozí riziko největšího vrácení prostředků do rozpočtu EU, jsou dnes OP Životního prostředí (.pdf., s. 11) (program MŽP), OP Výzkum a vývoj pro inovace (.pdf., (program MŠMT) a OP Podnikání a inovace (.pdf, s. 7) (program MPO). Dle odhadů hrozí u OP Životního prostředí ztráta až 13 miliard korun, u OP Výzkum a vývoj pro inovace 7,5 miliard a u OP Podnikání a inovace 1,5 miliardy korun.

Výrok premiéra Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý, neboť přesně před sedmi lety (rok 2007) byl objem vyjednaných peněz na jednoho obyvatele ze všech fondů v rámci Politiky soudržnosti pro léta 2007–2013 skutečně nejvyšší. Jednalo se o částku 2603 EUR "na hlavu". Celkový objem vyjednaných prostředků byl 26 692 mil EUR (.pdf str. 25) na tehdejších 10 254 233 obyvatel (Eurostat). Je však nutné zdůraznit, že již v následujícím roce s ohledem na demografický vývoj předehnalo ČR v počtu vyjednaných peněz na hlavu Estonsko. Vše ilustruje tato tabulka, která kombinuje data z předchozích dvou zdrojů.

Česká republika v letech 2012 a 2013 vyvážela (.pdf - zdroj ČSÚ) do zemí Eurozóny zhruba 63 % svého exportu. V roce 2012 šlo přesně o 63,4 % z celkového vývozu, v loňském roce to pak bylo 62,8 %. Dodáváme, že Sobotkou zmíněných 80 % platí pro vývoz České republiky do všech členských zemí Evropské unie, nikoli pouze do zemí platících eurem.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Dle dat z Ministerstva financí byl veřejný dluh před sedmi lety, tedy v roce 2006/2007, okolo 25 % HDP.

Na základě dat z Eurostatu byl veřejný dluh ČR na konci 2. poloviny roku 2013 46,5 % HDP, nikoliv tedy 48 %, údaj však považujeme v toleranci k údaji “kolem 48%”.

Pravdou je, že bychom neměli překročit hranici 60 %, neboť by to znamenalo neplnění Maastrichtských kritérií, která musí členský stát splňovat před přijetím eura.

Výrok hodnotíme na základě dostupných dat jako pravdivý. Podle Eurostatu (ang.) vydává Rakousko na aktivní politiku zaměstnanosti skutečně okolo 2 % HDP (v roce 2011 2,043 %) a Česká republika pouze 0,5 % (v roce 2011 0,556 %). Rakousko má také příznivější statistiky nezaměstnanosti: podle nejnovějších údajů (k prosinci 2013) byla míra nezaměstnanosti (ang.) v Rakousku 4,9 %, v České republice potom 6,7 %. Míra nezaměstnanosti v Rakousku byla vůbec nejnižší v celé Evropské unii. Česká republika se však také nachází v čele této statistiky.

Podle informací, které poskytla ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, je ČR nejhorší zemí v čerpání dotací z EU. ČR skutečně v loňském roce nevyčerpala dotace v hodnotě 10 mld. Kč. Celkem se z fondů EU nevyčerpalo zhruba 16 mld. Kč.

Ministryně Jourová také odhaduje, že ČR může letos přijít o dalších 24 mld. Kč z EU. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože česká snížená sazba DPH, jejíž součástí jsou mimo jiné potraviny a léky, je sice druhá nejvyšší v EU, ale co se týče zdanění potravin a léků, hned v osmnácti, respektive patnácti, zemích Unie existuje vyšší míra zdanění alespoň pro část potravinových či farmaceutických výrobků (.pdf, str. 3–4).

Ve všech zemích Evropské unie existuje snížená sazba daně z přidané hodnoty s výjimkou Dánska. Její hodnota se pohybuje v rozmezí 5–18 procent, přičemž nejvyšší snížená sazba je v Maďarsku. Česká republika je podle informací Evropské komise (str. 3) se svými 15 procenty hned druhá v pořadí.

Země se mezi sebou však liší tím, jaké druhy výrobků se řadí do snížené sazby. Některé státy, jako například Nizozemsko, řadí farmaceutické produkty také do snížené sazby, přesto na určitou část z nich uplatňují základní sazbu.

Již v prvním návrhu koaliční smlouvy z 12. prosince 2013 najdeme bod 2.4 (str. 29), který hovoří o snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015. Snížená sazba DPH se mezi lety 2004 až 2014 postupně zvýšila z 5 na 15 procent. (.pdf, str. 9)

Zákon o zavedení registračních pokladen byl schválen vládou Jiřího Paroubka. Účinnost nabyl 1. července 2005, certifikované pokladny podle něj měly být zavedeny od ledna 2007. Vše bylo zrušeno vládou Mirka Topolánka.

Slovensko zavedení registračních pokladen doplnilo o účtenkovou loterii, spuštěnou v září loňského roku, a skutečně hlásí zlepšení výběru DPH.