Bohuslav Sobotka

Na základě vyjádření politiků obhajujících opakované odkládání účinnosti zákona o státní službě 218/2002 Sb. hodnotíme výrok jako pravdivý. Tato vyjádření opakovaně zmiňují finanční dopady zákona jako jednu z hlavních překážek jeho uvedení do praxe.

K prvnímu odložení účinnosti daného zákona, navrhované tehdejší vládou Vladimíra Špidly (ČSSD), došlo již v roce 2003. Při projednávání návrhu zdůvodnil tehdejší ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) odklad takto: "Důvodem pro změnu služebního zákona je výlučně ekonomická povaha, to znamená v podstatě situace, kdy je potřeba řešit stabilitu veřejných financí".

Totožnou argumentaci lze nalézt také v průběhu projednávání dalšího odkladu v roce 2008, kdy Petr Nečas (ODS) coby ministr práce a sociálních věcí při parlamentní rozpravě doslova uvedl, že "[...]důvodem je, že ve stávající podobě je tento zákon neufinancovatelný ze státního rozpočtu, což byl základní důvod, proč i předchozí vlády třikrát předložily Poslanecké sněmovně návrh na odročení".

Finanční aspekty bránící nabytí účinnosti zákona pak hrály roli i při jeho posledním odkladu, k němuž došlo v roce 2011. V rozhovoru pro Českou pozici například tehdejší koaliční poslankyně Lenka Andrýsová (VV) uvedla, že "[...]Důvody, proč zákon nepřijmout, spočívají také ve vysoké finanční a administrativní náročnosti".

V prosinci roku 2000 vláda Miloše Zemana předložila sněmovně návrh služebního zákona, který byl nakonec schválen a vyhlášen 28. května 2002 ve Sbírce zákonů.

Přestože má Česká republika služební zákon již od roku 2002, podstatná část tohoto zákona nenabyla účinnosti. Odložena byla již pětkrát, naposledy na leden 2015.

Těsně před Vánoci předložili sociální demokraté novelu, která novelizuje služební zákon z roku 2002 a kterou již prosazovali v minulém volebním období. Této novele ovšem vyjádřila nesouhlas tehdejší vláda Jiřího Rusnoka, označila ji za nepoužitelnou a některé její body pravděpodobně i v rozporu s Ústavou.

Projednávání tohoto návrhu je ustanoveno na schůzi, která se uskuteční 21. ledna 2014.

Na základě výše uvedených informací označujeme výrok za pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Aktuální znění zákona má nabýt účinnosti až od roku 2015, nicméně novelizace předkládaná ČSSD počítá s účinností některých opatření skutečně již od tohoto roku.

Tzv. služební zákon (č. 218/2002 Sb.) je platný od roku 2002. Za dobu své existence prošel již mnoha novelizacemi. V současné době je účinná pouze část ustanovení tohoto zákona, ostatní ustanovení nabudou účinnosti právě 1. ledna 2015.

Sobotka nicméně reaguje na otázku moderátora, zda k tomuto období budou podniknuty ještě některé kroky vedoucí k profesionalizaci státní správy. Premiér pak odpovídá, že pro koalici je letos prioritní jmenování nového generálního ředitele státní služby a transformace jednotlivých ministerstev. Tento záměr potvrzuje sociální demokracií předkládaná novela, kde se konkrétně uvádí (.pdf, str.32):

" Ponechává se základní účinnost služebního zákona, který nabývá účinnosti 1. ledna 2015, s výjimkou nových ustanovení § 235a (přechodné období systemizace) a § 236a (jmenování a odvolání prvního generálního ředitele a jeho zástupce), která nabývají účinnosti 1. července 2014 vzhledem k nutnosti přípravy plné účinnosti služebního zákonu i vzhledem k aktuální situaci v čerpání tzv. evropských strukturálních fondů ".

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Demagog.cz v koaliční smlouvě ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL nenalezl žádný záměr zprivatizovat státní podniky či jiné státní instituce.

Konkrétně se smlouva vyjadřuje v případě státních lesů, které nová vláda podle svých slov privatizovat nebude (str. 10). Převedení do soukromých rukou striktně odmítá také v případě bezpečnostních složek (str. 24).

O státních podnicích obecně se smlouva zmiňuje pouze takto: ,,... stát aktivně použije ke stimulaci ekonomiky státní podniky a akciové společnosti" (str. 4). Jakýkoliv plán privatizace však ve smlouvě uveden není.

Volební program ČSSD se shoduje s výrokem Bohuslava Sobotky o odmítnutí privatizací, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ve volebním programu z roku 2013 je několikrát zmínka o zabránění privatizace státních služeb a o potřebě dobré správy státu.

Přímo bod 11 z tohoto volebního programu je nazván "Místo privatizace státu - fungující demokratický stát".

Výrok premiéra Sobotky hodnotíme jako pravdivý, neboť lze dohledat konkrétní případy, kdy ČSSD podpořila návrhy pravicové vlády.

Mezi tyto případy patří: Vládní návrh zákona o finančním zajištění.

Novela zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů.

Novela zákona o spotřebních daních.

Vládní návrh zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon).

Vládní návrh zákona o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

Vládní návrh zákona o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

Výrok předsedy ČSSD je hodnocen na základě jeho vyjádření pro server Aktuálně.cz z předvolebního období jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka už před volbami, konkrétně 24. října 2013, prohlašoval, že žádný člen stínové vlády ČSSD nemá pozici v budoucí vládě jistou.

Na otázku v rozhovoru pro Aktuálně.cz:

" Znamenalo by to, že by se stínová vláda ČSSD jen přetavila ve vládu skutečnou, nebo počítáte s některými změnami? "

Bohuslav Sobotka odpověděl:" Neznamená. Automaticky ne. Já si samozřejmě vyhodnocuji práci členů stínové vlády, i během volební kampaně, míru jejich angažmá ve prospěch volebního úspěchu sociální demokracie. Protože rozhodně ne všichni stínoví ministři ve volbách kandidují, ne všichni jsou úplně aktivní tak, jak já bych si představoval. Takže nepochybně stínová vláda není dogma, ale je to jádro příští sociálnědemokratické vlády. Pokud ovšem dostaneme silný mandát."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, politické uskupení ANO vzniklo v listopadu roku 2011, kandidovalo prvně ve volbách tohoto roku a tudíž se zároveň nepodílelo na žádné z předchozích vládních koalic. Pravdou také je, že ČSSD byla od voleb v roce 2006 opoziční stranou.

Doplňujeme pouze, že byť samotná ČSSD nebyla posledních sedm let součástí vládní koalice, podpořila svým hlasováním o důvěře úřednickou vládu Jana Fischera a to v letech 2009-2010, kde měla také své nominanty. Nicméně přímo zastoupena ve vládě (ve smyslu zapojení stranických špiček) nebyla.

Od předčasných voleb 2013 potom obě strany vedou jednání o případné koaliční spolupráci.

Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně popisuje stav ve své straně.

Bohuslav Sobotka reaguje na slova Andreje Babiše, že hnutí ANO je jednotné a mělo teambuildingovou akci, v jejímž rámci mimo jiné hráli i představitelé hnutí bowling. Nicméně pro upřesnění dodáváme, že zřejmě Babiš myslel pouze představitele poslaneckého klubu ANO a ne členy hnutí obecně.

Nicméně Sobotka ve svém výroku popisuje jednak fakt, že ČSSD má širokou organizační strukturu a poukazuje také na velký počet členů.

Server Idnes na základě údajů zaslaných kancelářemi jednotlivých stran uveřejnil, že k březnu roku 2013 měla ČSSD 22 881 členů. K tomuto datu se obvykle ve stranách platí členské příspěvky na rok a jde tak o poslední celostranické sčítání.

Ze stanov (.pdf - str. 7-14) strany pak vyplývá, že ČSSD disponuje mimo centrálních orgánů také strukturou místních, okresních a krajských organizací.

Na základě hlavy třetí Ústavy ČR o moci výkonné hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Vrcholnými představiteli moci výkonné jsou v České republice prezident a vláda (tj. premiér, místopředsedové vlády a ministři). Podle článku 77 Ústavy ČR: „předseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze a vystupuje jejím jménem…“. Premiér tedy nejen řídí ministry a vládu, ale za její činnost také nese odpovědnost. Ministři jsou navíc podle článku 68 jmenováni do funkcí prezidentem na návrh předsedy vlády a stejně tak podle článku 74 prezident odvolá člena vlády, pouze pokud to navrhne premiér.