Bohuslav Sobotka

V lednu letošního roku požádala VZP o předsunutou platbu ministerstva za státní pojištěnce. V rámci ní byly pojišťovnám odeslány celkem 4 mld. Kč, z čehož 2,6 mld. připadlo VZP. Z toho vyplývá, že je nejvíce státních pojištěnců právě u této pojišťovny, a výrok je tudíž pravdivý.

VZP je současně absolutně největší českou pojišťovnou, je u ní pojištěno 62 % z celkového počtu 10,5 milionu pojištěnců.

Dle dat (a.j.) OECD činily v roce 2011 celkové výdaje na zdravotnictví v ČR 7,4% HDP. Do níže přiloženém grafu jsme na základě těchto dat zobrazili podíly zdravotnických výdajů na HDP pro státy OECD - graf na Dropbox. Ve srovnání s těmito státy má ČR šesté nejnižší výdaje z celkového počtu 28 států uvedených v grafu (pro Austrálii, Izrael, Japonsko, Mexiko a Turecko nejsou dostupná data.)

Od 1.1. 2011 se porodné vyplácí jen na první narozené dítě. Do té doby měla na porodné nárok jakákoliv rodina, které se narodilo dítě a činilo 13 000 Kč. Na porodné navíc nyní mají nárok pouze rodiče, jejichž čistý příjem byl v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte nižší než 2,4násobek životního minima. Porodné činí 13 000 Kč, v případě dvojčat či vícerčat je to 19 500 Kč.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zásahy centrálního vedení strany ČSSD do sestavování kandidátek pro parlamentní volby byly napadeny jak v Moravskoslezském kraji (více na serveru Moravskoslezského deníku), tak v Olomouckém (více na serveru Mladé fronty), a ačkoliv v obou případech obvodní soud pro Prahu 1 návrhy zamítl, dle České televize může Lidový dům přímo zasahovat do sestavování kandidátek pro parlamentní volby. Jak dále uvádí, na březnovém sjezdu strany se měnily stanovy například tak, že „krajské lídry musí nejdříve schválit předsednictvo strany, až pak jdou před delegáty krajských konferencí. Pokud navíc některý kandidát poškodí dobré jméno strany, může ho z kandidátky předsednictvo vyškrtnout.“

Co se týče ostatních stran, tak především strana SPOZ v této věci připoutala mediální pozornost. Například lidovky.cz přinesly informace o tom, že předsednictvo strany udělalo oproti přání krajské konference asi deset změn na pražské kandidátce a kritické hlasy zněly také z kraje královéhradeckého, kde, dle senátora Vladimíra Drymla, kandidátka " nebyla navolena, přišla povelem od předsednictva.“ V případě strany KSČM také centrální vedení prosadilo změnu na úkor regionů v kandidátce, konkrétně v Jihomoravském kraji, jak blíže informuje o tomto případu Český rozhlas.

Strana ODS v tomto roce také schválila stanovy, na základě kterých bylo centrální vedení strany posíleno právě na úkor regionů. Podobně jako ČSSD změny nastaly z důvodu jakési kontroly, aby se zamezilo výskytu jmen, které by mohly stranu poškodit.

Je pravdou, že strana ČSSD nezasahuje do krajských kandidátek tak výrazně jako některé jiné strany, avšak na základě informací České televize, že centrální vedení strany ČSSD bylo v této věci posíleno, a může tedy zasahovat do zezdola již doporučených kandidátek, hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít data, ze kterých by vyplývalo, jak straníci ČSSD hlasovali při schvalování volebního programu či kandidátních listin.

Podle usnesení vlády č. 904 (.doc, str. 3) z roku 2004, v němž jsou zakotveny podmínky privatizace státního podílu ve společnosti OKD, v zájmu zachování bytového fondu: " Kupující zajistí, že Společnost po trvání doby omezení (i) bude spravovat a udržovat bytový fond ve vlastnictví Společnosti, (ii) že veškeré výnosy z bytového hospodářství budou použity na úhradu výdajů spojených s bytovým hospodářstvím, (iii) nepřevede bytové domy, případně bytové jednotky na třetí osobu, s výjimkou nejvýše 5% z celkového počtu bytů v souvislosti s běžným hospodařením, nebo s výjimkou případného prodeje bytových jednotek dosavadním nájemcům, a to za kupní cenu, která byla použita při ocenění neprodukční části majetku OKD; současně tato cena bude přiměřená a obvyklá ve srovnání s kupní cenou obdobných bytů převáděných v daném místě a čase z vlastnictví státu, krajů a obcí do vlastnictví dosavadním nájemcům." Zmíněná doba omezení byla ohraničena dnem privatizace majetku a 1. květnem 2009. Ačkoliv není plné znění privatizační smlouvy běžně dostupné, z právních analýz vyplývá, že na toto předkupní právo stávajících nájemníků se tato lhůta nevztahuje (viz například zde .pdf, str. 1 a zde). Existenci zmíněného ustanovení potvrdil v průběhu parlamentní diskuze i bývalý místopředseda vlády Martin Barták.

Komparativní politologie řadí Českou republiku mezi parlamentní republiky, či lépe republiky s parlamentním systémem vlády (např. VODIČKA, Karel; CABADA, Ladislav. Politický systém České republiky. Praha : Portál 2011. 487 s. ISBN 978-80-7367-893-7).

Základními znaky parlamentního režimu jsou politická odpovědnost vlády vůči parlamentu a účast vlády v procesu tvorby práva. Dále také právo hlavy státu rozpouštět za daných okolností parlament (CABADA, Ladislav a KUBÁT, Michal. Úvod do studia politické vědy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 455 s. ISBN 9788073800765.).

Politický systém Ruské federace bývá nejčastěji označován jako poloprezidentský (poloprezidentská republika, semiprezidencioalismus (viz. např. CABADA, Ladislav. Komparace politických systémů: nové demokracie střední a východní Evropy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2008, 434 s. ISBN 9788024513881.).

Ten se vyznačuje tím, že dělba moci je zde provedena v duchu výrazné převahy moci výkonné nad zákonodárnou. Hlava státu hraje důležitou politickou roli a účastní se výkonu moci. V systému tedy existují dva aktivní subjekty exekutivy: prezident a vláda v čele s premiérem (CABADA, Ladislav a KUBÁT, Michal. Úvod do studia politické vědy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 455 s. ISBN 9788073800765.). Politický systém v Rusku bývá kategorizován často také jako autoritativní (viz např. český odborník na politický systém Ruska prof. Jan Holzer).

Nezle však tvrdit, že se v případě Ruska jedná o čistě prezidentský systém, (severo či jihoamerický prezidencialismus). V tomto režimu je moc výkonná od zákonodárné striktně oddělena. Neexistuje votum důvěry či nedůvěry a neexistuje taktéž politická odpovědnost exekutivy vůči parlamentu (CABADA, Ladislav a Michal KUBÁT. Úvod do studia politické vědy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 455 s. ISBN 9788073800765.). Tyto prvky však politický systém Ruské federace obsahuje, proto výrok označujeme jako zavádějící.

ČSSD 7. 9. 2013 zahájila volební kampaň a zveřejnila svůj volební program (Prosadíme dobře fungující stát), kde v části Demokratický právní stát uvádí: "Prosadíme novelizaci Ústavy ČR, která v návaznosti na zavedení přímé volby prezidenta zpřesní práva a povinnosti jednotlivých ústavních aktérů v zájmu uchování parlamentního charakteru české demokracie založené na svobodné soutěži politických stran."

Vratislav Mynář, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, přijal nabídku strany SPOZ a do předčasných voleb v říjnu 2013 bude za tuto stranu kandidovat jako volební lídr ve Zlínském kraji.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o současném angažmá Vratislava Mynáře jako pravdivý.

Vratislav Mynář je v současnosti Vedoucím Kanceláře prezidenta republiky. Tento svůj úřednický post, který je samozřejmě placen z veřejných peněz, konkrétně z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky, slučuje také s politickou kariérou.

To mu umožňuje skutečně svou stranu zviditelňovat, jak např. ukazují Otázky Václava Moravce (.jpg), kam byl Mynář exkluzivně pozván.

Kancléř bude kandidovat za SPOZ ve Zlínském kraji, kde povede kandidátku strany. Informoval o tom např. server iDnes:

"Zemanův kancléř Vratislav Mynář podle očekávání nakonec kývl na nabídku strany, kterou dříve vedl a povede kandidátku SPOZ povede ve Zlínském kraji, odkud pochází.Mynář několik týdnů řešil, zda se bude ucházet o post poslance. Prezidentští kancléři v Česku dosud vystupovali apoliticky - minimálně v tom významu slova, že ve funkci státního úředníka nikam nekandidovali.
To se ale nyní změní. Mynář nejprve získal souhlas prezidenta Miloše Zemana a rozhodl se kandidovat. Tedy pod "podmínkou", že o to předsednictvo SPOZ bude stát. Předseda Zdeněk Štengl vzápětí oznámil, že o Mynáře, který stranu dříve vedl, SPOZ stojí. "Pokusím se udělat vše pro to, aby strana byla ve Zlínském kraji úspěšná," řekl Mynář. V kampani si bude brát neplacené volno."