Bohuslav Sobotka
SOCDEM

Bohuslav Sobotka

Pravda

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.

Ve volbách do PSP ČR v roce 1998 skutečně zvítězila ČSSD, jejímž předsedou v té době byl Miloš Zeman, a byl také pověřen prezidentem Václavem Havlem sestavením vlády.

Stejně tak ve volbách v roce 2002 získala největší počet hlasů ČSSD, tentokrát již v čele s Vladimírem Špidlou, který byl také následně požádán o sestavení vlády.

Pravda

Po rezignaci Petra Nečase z postu předsedy ODS je úřadujícím předsedou strany Martin Kuba.

Bohuslav Sobotka byl znovu zvolen předsedou ČSSD na jejím 37. sjezdu, který se konal 15. a 16. března v Ostravě, a to hned v prvním kole se ziskem 504 hlasů z celkových 600, tj. 84 %.

Statutárním místopředsedou strany je Michal Hašek (473 hlasů v 1. kole). Řadovými místopředsedy jsou Milan Chovanec (332 hlasů), Martin Starec (298 hlasů), Zdeněk Škromach (413 hlasů) a Lubomír Zaorálek (412 hlasů), kteří byli zvoleni v 1. kole, a Alena Gajdůšková, která byla zvolena 292 hlasy v kole druhém. Martin Starec a Alena Gajdůšková byli zvoleni díky sníženému kvóru z důvodu zdržení se hlasování či neplatnosti hlasu některých delegátů z celkových 600.

Přes těsnost zvolení Martina Starce a Aleny Gajdůškové lze považovat mandát vedení za poměrně silný, předseda i statutární místopředseda získali své posty s přehledem již v prvním kole, většina místopředsedů taktéž.

Vedení zvolené na sjezdu zároveň stále funguje ve stejném složení, v jakém bylo zvoleno na sjezdu.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda

Samotná žádost (.pdf) o svolání mimořádné schůze byla podána jménem poslaneckých klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a VV, v příloze jsou pak podpisy jednotlivých členů těchto klubů.

Ještě ve čtvrtek ráno ale Bohuslav Sobotka hovořil pouze o dohodě ČSSD, TOP 09 a KSČM, stejně se vyjadřoval předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik s tím, že se „případně připojí i Věci Veřejné“. I bez účasti VV však kluby ČSSD, TOP 09 a KSČM skutečně disponují 122 poslanci.

Jak navíc informoval server ihned.cz, „pod návrh na rozpuštění sněmovny se podepsali všichni poslanci ČSSD, TOP 09 a KSČM. Naopak klub Věcí veřejných není jednotný. Z 11 poslanců připojili podpis jen čtyři z nich.“ K tomu se vyjádřil na svém webu Vít Bárta, který tvrdí, že žádost pouze nestihl podepsat z časových důvodů.

Výrok Bohuslava Sobotky tedy hodnotíme na základě výše uvedeného jako pravdivý.

Pravda

Předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Miroslava Němcová skutečně již ve čtvrtek 8. srpna oznámila svolání mimořádné schůze na základě společné žádosti poslaneckých klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a VV. Termín byl stanoven na pátek 16. srpna 2013.

Podle §51, odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, je pro svolání schůze nutná písemná žádost alespoň jedné pětiny všech poslanců, což bylo naplněno.

V této chvíli již termín schůze 16. srpna neplatí a schůze se pravděpodobně bude konat až v úterý 20. srpna, tato skutečnost však nebyla v době natáčení Impulsů známa, nemůže mít tedy vliv na hodnocení výroku.

Pravda

Karel Schwarzenberg se v nedělních Otázkách Václava Moravce (od 19:07) skutečně vyjádřil pro předčasné volby, pokud nebude viditelná 101 většina. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Konkrétně zaznělo následující: Václav Moravec:"Pane předsedo Schwarzenbergu, vyslyší TOP 09 to volání veřejnosti (...) že pokud by Rusnokova vláda tu důvěru dostala, tak že by TOP 09, popřípadě další strany, mohly jít na předčasné volby?"Karel Schwarzenberg:"Zajisté. V tomto případě ano, poněvadž by byla ustanovena vláda proti většině sněmovny, nikoliv na základě parlamentních stran, nýbrž pouze postavena na libovůli prezidenta. A takovou vládu my odmítáme. Samozřejmě v tom případě by se měly vyvolat předčasné volby, aby tato vláda co nejdřív skončila."Václav Moravec:"Jinak řečeno, středa rozhodne, jestli je stojednička či není."Karel Schwarzenberg:"Jak jste správně poznamenal."

Pravda

Srovnáním pravomocí a postavení prezidenta ve vybraných státech se zabývá informační studie (.pdf) Parlamentního institutu z října 2003.

Zde se dočteme, že „rakouská hlava státu má relativně slabé pravomoci srovnatelné s postavením a pravomocemi českého prezidenta“ (str. 51). Tyto pravomoci jsou pak vyjmenovány v tabulce č. 11 (str. 58); patří mezi ně například zastupování státu navenek, uzavírání mezinárodních smluv, jmenování členů spolkové vlády a státních tajemníků, rozhodnutí o rozpuštění Národní rady, udělování milosti či jmenování soudců na návrh vlády.

„Veškeré akty spolkového prezidenta, nestanoví-li ústava jinak, mohou být realizovány pouze na návrh vlády nebo jí pověřeného ministra. K platnosti aktu prezidenta republiky se vyžaduje spolupodpis spolkového kancléře nebo příslušného ministra. Politickou odpovědnost pak za prezidenta nese vláda.“ (str. 54)

Rakouský prezident je volen přímo již od roku 1951 (přímá volba byla zavedena do ústavy již v roce 1929, str. 59-60).

Na Slovensku byla přímá volba zavedena do ústavy až v roce 1999 (str. 68). Postavení prezidenta se zde však „blíží postavení formální hlavy státu bez význačnějších výkonných pravomocí“ (str. 64). Mezi jeho pravomoci patří jmenování a odvolávání předsedy a dalších členů vlády, možnost rozpustit Národní radu v ústavou stanovených případech, vyhlašuje referendum, uděluje vyznamenání, jmenuje a odvolává soudce či uděluje milosti (nutnost kontrasignace předsedou vlády; str. 66-67).

V obou zmíněných zemích tedy i přes zavedení přímé volby prezidenta skutečně došlo k zachování parlamentního charakteru s významným postavením parlamentu a od něj odvozené vlády. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Výrok Bohuslava Sobotky je na základě veřejně dostupných zdrojů o schvalování přímé volby prezidenta v Senátu hodnocen jako pravdivý.

Sociální demokracie disponovala při schvalování této novely v Senátu (8. února 2012) nadpoloviční většinou senátorů - celkem jich měla 41 z 81. To znamená, že bez podpory ČSSD by zavedení přímé volby prezidenta nebylo možné. Z hlasování o této věci v Senátu je také zcela jasně vidět, že podpora ČSSD v tomto případě zde byla klíčová.

Pravda

V tiskové zprávě ČSSD z 13. června stojí: “ Za jediné demokratické a odpovědné řešení současné politické krize, vyvolané kriminálními problémy ODS, pokládá ČSSD dohodu parlamentních stran na rozpuštění Poslanecké sněmovny a uspořádání nových voleb v co nejkratším termínu. V tomto smyslu zahájí ČSSD neprodleně konzultace se všemi parlamentními stranami a také prezidentem republiky.

Miroslav Kalousek v rozhovoru ze 7. srpna potvrdil slova Karla Schwarzenberga, tedy že pokud Rusnokova vláda získá důvěru, TOP 09 bude hlasovat pro rozpuštění Sněmovny.

V projevu ze 17. července ovšem Miroslav Kalousek přibližuje důvody, kvůli kterým poslanecký klub TOP 09 a Starostové nebude hlasovat pro rozpuštění sněmovny.

Po jednání TOP 09 a ČSSD z 19. července se obě strany shodly, že “ v určité situaci politického vývoje mohou být řešením předčasné volby, tedy rozpuštění Poslanecké sněmovny.”

V rozhovoru ze 6. srpna se za ODS vyjádřila Miroslava Němcová, že strana Rusnokově vládě nevyjádří důvěru a další kroky zveřejní až po hlasování o důvěře (jedná se o odpověď na otázku ohledně postoje ODS poté, co Karel Schwarzenberg oznámil, že pokud Rusnokova vláda získá důvěru, TOP 09 bude chtít rozpuštění sněmovny).

V červenci se Marek Benda za ODS vyjádřil následovně: “ My se nedomníváme, že za situace, kdy dochází ke střetnutí mezi prezidentem republiky a Poslaneckou sněmovnou a její většinou, je správným řešením rozpustit Poslaneckou sněmovnu.”

V článku portálu Týden.cz ze 7. července Miroslava Němcová říká, že pokud by Rusnokova vláda získala důvěru, byly by lepší předčasné volby. Dodává však, že se jedná pouze o její osobní názor.

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť není pravda, že by ODS a TOP 09 odmítla všechny návrhy ČSSD na zpřesnění (resp. úpravu) prezidentských pravomocí.

Pravdou je, že sociální demokraté před schválením přímé volby prezidenta navrhovali několik úprav prezidentských pravomocí. ČSSD jednak navrhovala převést doposud samostatnou pravomoc prezidenta jmenovat členy bankovní rady do režimu kontrasignace či za souhlasu Senátu.

Proti prvnímu i druhému návrhu ve 3. čtení hlasovala ODS, TOP 09 i VV, a návrhy byly následně zamítnuty. Dodejme, že podobné omezení této pravomoci, pouze ze strany Sněmovny, navrhovala i KSČM, i tento návrh byl ovšem odmítnut napříč politickým spektrem, včetně hlasů ČSSD.

Zmiňovaní poslanci ODS a TOP 09 pak ovšem hlasovali ve prospěch dalších “omezovacích” návrhů ČSSD, konkrétně v oblasti abolice (práva zasahovat do trestního řízení) a za omezení imunity pouze na dobu funkčního období. Vzhledem ke skutečnosti, že tedy TOP O9 i ODS souhlasily s výše uvedenými návrhy ČSSD na zpřesnění ústavy, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Pravda

Vláda pod vedením premiéra Petra Nečase vznikla po řádných sněmovních volbách konaných 28. a 29 května 2010, a ačkoliv nejvíce hlasů a mandátů získala strana ČSSD (56), tak ostatní tři úspěšné strany – ODS (53), TOP 09 (41) a VV (24) – získaly dohromady 118 z celkových 200 mandátů, a sestavily tedy vítěznou koalici. Přehled zisků mandátů jednotlivých stran je uveřejněn na stránkách volby.cz.

Co se týče „stojedničky“, tak o té se v době (dne 7. srpna 2013) uvedení výroku jednalo, pravdou ale zůstává, že dle zástupců strany ODS, TOP 09 a LIDEM tato koalice disponovala podporou 101 hlasů – tedy nejmenším možným počtem hlasů, díky kterému by koalice mohla obvykle sestavit vládu s důvěrou parlamentu. O „stojedničce“ informuje například zpravodajské servery českátelevize.cz nebo ihned.cz.

Výrok Bohuslava Sobotky je tedy na základě výše uvedených oficiálních informací hodnocen jako pravdivý