Bohuslav Sobotka

V červnu 2004 premiér a předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla požádal o důvěru své spolustraníky potom, co jeho strana propadla u voleb do Evropského parlamentu. Hlasování o důvěřeŠpidla přežil jen o vlas. Nedůvěru mu vyslovilo 103 členů Ústředního výkonného výboru. Pro odvolání by bylo podle stanov (pdf.str.16) potřeba 108 hlasů. Špidla po takovém výsledku tedy rezignovat nemusel.

Rozhodl se ovšem rezignovat na obě své funkce i přesto, že ho sociální demokraté přemlouvali aby premiérem zůstal. Tvrzení Bohuslava Sobotky tedy hodnotíme jako zavádějící, protože hlasování výkonného výboru i situace v sociální demokracii byla jiná než popisuje.

Na okraj uvádíme, že již měsíc po svém odchodu byl Vladimír Špidla nominován na funkci eurokomisaře.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o deficitech státního rozpočtu a celkového zadlužení ČR k HDP hodnocen jako zavádějící.

Vláda Petra Nečase nastoupila v létě 2010, má tedy za sebou sestavení tří rozpočtů. Bohuslav Sobotka má pravdu v tom, že ve všech z těchto tří let byl deficit přes 100 mld. Kč. Konkrétní údaje např. server Euroekonom ze zdrojů Ministerstva financí.

Stejně tak poměr státního dluhu k HDP neustále stoupá.

Vývoj můžete vidět v tomto grafu založeném na datech Eurostatu. Je otázkou, co míní Sobotka obratem "za nás" - ČSSD jako strana (data od roku 98) nebo až jeho aktivní působení ve vládě? V obou případech ovšem výsledná data nepopisují výrok Sobotky jako pravdivý.

Vyjdeme-li z roku 2002, kdy vládu přebral Vladimír Špidla (po Miloši Zemanovi), v jehož vládě působil Bohuslav Sobotka jako ministr financí, stoupl poměr státního dluhu k HDP z 27,1% (2002) na 45,8% (2012).

V době, kdy ČSSD předávala vládu ODS (rok 2006), činil tento poměr 28,3%, není tedy pravdou, že vláda pravice schodek zdvojnásobila. Z toho důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící. Procentuální rozdíl mezi dvojnásobkem zadlužení z roku 2006 a současností je přes 10 %, což nelze považovat ani za přibližný údaj. Výrok předsedy ČSSD je tedy hodnocen jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož vláda skutečně narazila u některých operačních programů na problémy s čerpáním finančních prostředků.

Na tento fakt dokonce upozornil sám premiér Nečas již v březnu roku 2012, kdy konstatoval, že Česká republika má vážné problémy s čerpáním financí z operačních programů v EU. Nejvíce problematické pak měly být následující tři operační programy:

Operační program pro životní prostředí Operační program pro vzdělání a konkurenceschopnost Operační program pro výzkum a vzdělání pro inovace

Toto tvrzení potvrzují také údaje uvedené v měsíční monitorovací zprávě (pdf.) Ministerstva pro místní rozvoj k 4. 1. 2013:

Celková alokace 2007 - 2013: 784,2 mld. Kč certifikované = vyčerpané prostředky: 233,9 mld. Kč (29,8%)

Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen na základě dohledaných informací o nezaměstnanosti v jednotlivých okresech hodnocen jako pravdivý.

Rok/Okres20092012Hodonín/Bruntál (v roce 2009 a 2012 byl 1 z těchto okresů mezi třemi nejvíce zasaženými nezaměstaností)15,9%18%Jeseník16,9%16,4%Most16,4%16%Praha-východ3,4%3,6%Praha-západ4,0%4,4%Mladá Boleslav4,7%5,1% Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší nezaměstnaností (srovnání v letech 2009 a 2012 mezi 3 okresy nejvíce a nejméně zasaženými nezaměstnaností) 13,5%14,4%

Přehled míry nezaměstnanosti podle okresů k 31.12.2012 (.xlsx) podle dat MPSV skutečně vykazuje značené rozdíly mezi jednotlivými okresy. K okresům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti patří tradičně Bruntál (18,0%), Jeseník (16,4%) nebo Most (16,0%). Naopak nejnižší nezaměstnanost vykazuje Praha-východ (3,6%), Praha-západ (4,4%), Mladá Boleslav (5,1%). Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou je 14,4 procentních bodů.

Abychom ukázali, jestli rozdíly rostou, porovnáme aktuální stav s daty ke konci roku 2009 (.xls), kdy byla nejvyšší nezaměstnanost vykázána v okresech Jeseník (16,9%), Most (16,4%) a Hodonín (15,9%), nejnižší pak opět Praha-východ (3,4%), Praha-západ (4,0%) a Mladá Boleslav (4,7%), rozdíl 13,5 procentního bodu.

Dá se tedy říci, že nerovnost mezi regiony se zvyšuje.

Pro srovnání jsme nevyužili poslední dostupná čísla za leden 2013, protože MPSV kvůli změně metodiky již neuvádí ukazatel Míra nezaměstnanosti jako dosud, ale tzv. Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu. Jednotlivé ukazatele se můžou poměrně značně lišit, viz například údaje za Bruntál ke konci roku 2012, kdy rozdíl činí 4,9 procentního bodu.

Podle portálu finance.cz má Česká republika "jako malá otevřená ekonomika jeden z nejvyšších podílů exportu na HDP z celé EU, v loňském roce dosahoval téměř 80 procent."

Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Sobotkovým slovům odpovídají statistiky OECD i mediální zdroje.

Na základě statistik OECD (data pracují se změnou k předchozímu čtvrtletí) jsme skutečně v nejdelší recesi od 4 čtvrtletí trvající krize roku 1997 (počítáme-li i poslední čtvrtletí roku 1997, kdy ekonomika vykazovala nulový růst). Současná ekonomika je v poklesu rovněž 4. čtvrtletí za sebou, ovšem podle řady mediálních zdrojů (např. Idnes, ČT nebo Novinky) se ve skutečnosti jedná už o pokles 5 kvartálů v řadě, tj. nejdéle v historii ČR. Česko bylo v jeho novodobé historii v recesi podle OECD ještě během 3. kvartálů roku 2008/2009.

Podle jiné metodiky, se kterou pracuje např. ČSÚ (.xls, sezónně očištěná data), která počítá se změnou ke stejnému období předchozího roku, byla ovšem nejdelší historickou recesí právě ta roku 1997, kdy se hospodářství propadalo 5 čtvrtletí v řadě (od 2. kvartálu roku 1997 do 2. kvartálu 1998).

Krize roku 2012 prozatím trvá i s odhadem OECD ohledně posledního kvartálu (ČSÚ ještě data za toto období nezveřejnil) prozatím 4 čtvrtletí. Stejně dlouhá pak byla i recese v roce 2009 (která dokonce při započtení nulového růstu v posledním kvartálu roku 2008 trvala 5 čtvrtletí).

Výrok předsedy Sobotky tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož jeden ze zdrojů potvrzuje jeho slova. Je ovšem třeba mít na paměti, že na základě jiné metodiky se můžeme dobrat k jiným závěrům.

Český statistický úřad nabízí vývoj nezaměstnanosti v České republice až od roku jejího vzniku, tedy od roku 1993. Mezi lety 1993 až 2010 byla nejvyšší absolutní nezaměstnanost v roce 2000, kdy počet nezaměstnaných dosáhl 455 tisíc osob. Další z ledna 2013 (spodní tabulka - pro zobrazení další dat je nutné tabulku posunout) potvrzují slova Bohuslav Sobotky o tom, že v roce 2013 dosáhl absolutní počet nezaměstnaných rekordní hodnoty.

Pro upřesnění upozorňujeme, že v tomto výroku jde o absolutní hodnoty nezaměstnanosti, ne její procentuální výši.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle údajů Českého statistického úřadu za 3. čtvrtletí roku 2012 tvoří 20% nezaměstnaných lidé ve věkové skupině od 15 do 24 let, u kterých nelze předpokládat, že za sebou budou mít již nějakou praxi.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě nedostatku dohledaných informací jako neověřitelný. Komentář doplňujeme alespoň o nalezené informace vztahující se k výroku.

O programu Absolvent, který poskytuje podporu zaměstnavateli zaměstnávajícího čerstvého absolventa bez praxe, se zmiňuje například portál Ministerstva práce a sociálních věcí, který jej řadí mezi regionální programy zabývající se politikou zaměstnanosti v roce 2006-2007. Zmínku lze nalézt také v nabídce zaměstnání firmy Fosfa na stránkách (.pdf) VŠCHT ve stejném uvedeném období. Obě se shodují v délce období 12 měsíců.

Kdy a jak byl program zrušen se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Dle nejnovějších statistik (soubor "stat-2013-01.zip" a následně soubor "2.Nez 2011_2013.xls") Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v ČR je konci ledna 585,8 tis. nezaměstnaných osob. Poměr dlouhodobě nezaměstnaných vůči všem nezaměstnaným za leden nelze dohledat, nejaktuálnější data Českého statistického úřadu za poslední čtvrtletí roku 2012 hovoří ale o Bohuslavem Sobotkou zmiňovaných 42%, přesněji o 42,7%. Bohuslav Sobotka vychází z nejaktuálnějších dostupných údajů, proto hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.