Bohuslav Sobotka

Na základě dohledaných mediálních informací a také záznamů jednání Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Je pravdou, že mediálně Tluchoř vyjádřil své pochybnosti k církevním restitucím i k důchodové reformě. Konkrétně pro ČTK (Ihned - 13. září 2012) řekl: " Považujeme (Tluchoř mluvil za všechny tzv. Rebely) za nezodpovědné, aby pravicová vláda schvalovala kroky, na které nemá peníze. Jsou to například důchodová reforma a církevní restituce".

Marek Šnajdr pak vystoupil na plénu Poslanecké sněmovny, kde podrobil kritice vládní důchodovou reformu. Konkrétně 7. září 2012 uvedl: "Co však považuji za nejzásadnější a hlavní, je to, že tento koncept je v přímém rozporu a v protikladu s tím, proč vlastně důchodovou reformu děláme, co jsme si slíbili a co máme v programovém prohlášení, a to je snižování deficitu veřejných financí a snižování deficitu důchodového účtu a státního rozpočtu.Musím konstatovat, že tento model tento cíl nenaplňuje a je objektivní pravdou, že se podílí na eskalaci deficitu, že ho prostě zvyšuje. Abych byl konkrétní, tak podle očekávání vlády, resp. Ministerstva financí, jen v letech 2013 a 2014 díky tomuto opatření dojde ke zvýšení deficitu o 26 mld. Kč."

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o deficitech státního rozpočtu a celkového zadlužení ČR k HDP hodnocen jako zavádějící.

Vláda Petra Nečase nastoupila v létě 2010, má tedy za sebou sestavení tří rozpočtů. Bohuslav Sobotka má pravdu v tom, že ve všech z těchto tří let byl deficit přes 100 mld. Kč. Konkrétní údaje např. server Euroekonom ze zdrojů Ministerstva financí.

Stejně tak poměr státního dluhu k HDP neustále stoupá.

Vývoj můžete vidět v tomto grafu založeném na datech Eurostatu. Je otázkou, co míní Sobotka obratem "za nás" - ČSSD jako strana (data od roku 98) nebo až jeho aktivní působení ve vládě? V obou případech ovšem výsledná data nepopisují výrok Sobotky jako pravdivý.

Vyjdeme-li z roku 2002, kdy vládu přebral Vladimír Špidla (po Miloši Zemanovi), v jehož vládě působil Bohuslav Sobotka jako ministr financí, stoupl poměr státního dluhu k HDP z 27,1% (2002) na 45,8% (2012).

V době, kdy ČSSD předávala vládu ODS (rok 2006), činil tento poměr 28,3%, není tedy pravdou, že vláda pravice schodek zdvojnásobila. Z toho důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící. Procentuální rozdíl mezi dvojnásobkem zadlužení z roku 2006 a současností je přes 10 %, což nelze považovat ani za přibližný údaj. Výrok předsedy ČSSD je tedy hodnocen jako zavádějící.

Český statistický úřad nabízí vývoj nezaměstnanosti v České republice až od roku jejího vzniku, tedy od roku 1993. Mezi lety 1993 až 2010 byla nejvyšší absolutní nezaměstnanost v roce 2000, kdy počet nezaměstnaných dosáhl 455 tisíc osob. Další z ledna 2013 (spodní tabulka - pro zobrazení další dat je nutné tabulku posunout) potvrzují slova Bohuslav Sobotky o tom, že v roce 2013 dosáhl absolutní počet nezaměstnaných rekordní hodnoty.

Pro upřesnění upozorňujeme, že v tomto výroku jde o absolutní hodnoty nezaměstnanosti, ne její procentuální výši.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle údajů Českého statistického úřadu za 3. čtvrtletí roku 2012 tvoří 20% nezaměstnaných lidé ve věkové skupině od 15 do 24 let, u kterých nelze předpokládat, že za sebou budou mít již nějakou praxi.

Podle portálu finance.cz má Česká republika "jako malá otevřená ekonomika jeden z nejvyšších podílů exportu na HDP z celé EU, v loňském roce dosahoval téměř 80 procent."

Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen na základě dohledaných informací o nezaměstnanosti v jednotlivých okresech hodnocen jako pravdivý.

Rok/Okres20092012Hodonín/Bruntál (v roce 2009 a 2012 byl 1 z těchto okresů mezi třemi nejvíce zasaženými nezaměstaností)15,9%18%Jeseník16,9%16,4%Most16,4%16%Praha-východ3,4%3,6%Praha-západ4,0%4,4%Mladá Boleslav4,7%5,1% Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší nezaměstnaností (srovnání v letech 2009 a 2012 mezi 3 okresy nejvíce a nejméně zasaženými nezaměstnaností) 13,5%14,4%

Přehled míry nezaměstnanosti podle okresů k 31.12.2012 (.xlsx) podle dat MPSV skutečně vykazuje značené rozdíly mezi jednotlivými okresy. K okresům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti patří tradičně Bruntál (18,0%), Jeseník (16,4%) nebo Most (16,0%). Naopak nejnižší nezaměstnanost vykazuje Praha-východ (3,6%), Praha-západ (4,4%), Mladá Boleslav (5,1%). Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou je 14,4 procentních bodů.

Abychom ukázali, jestli rozdíly rostou, porovnáme aktuální stav s daty ke konci roku 2009 (.xls), kdy byla nejvyšší nezaměstnanost vykázána v okresech Jeseník (16,9%), Most (16,4%) a Hodonín (15,9%), nejnižší pak opět Praha-východ (3,4%), Praha-západ (4,0%) a Mladá Boleslav (4,7%), rozdíl 13,5 procentního bodu.

Dá se tedy říci, že nerovnost mezi regiony se zvyšuje.

Pro srovnání jsme nevyužili poslední dostupná čísla za leden 2013, protože MPSV kvůli změně metodiky již neuvádí ukazatel Míra nezaměstnanosti jako dosud, ale tzv. Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu. Jednotlivé ukazatele se můžou poměrně značně lišit, viz například údaje za Bruntál ke konci roku 2012, kdy rozdíl činí 4,9 procentního bodu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož vláda skutečně narazila u některých operačních programů na problémy s čerpáním finančních prostředků.

Na tento fakt dokonce upozornil sám premiér Nečas již v březnu roku 2012, kdy konstatoval, že Česká republika má vážné problémy s čerpáním financí z operačních programů v EU. Nejvíce problematické pak měly být následující tři operační programy:

Operační program pro životní prostředí Operační program pro vzdělání a konkurenceschopnost Operační program pro výzkum a vzdělání pro inovace

Toto tvrzení potvrzují také údaje uvedené v měsíční monitorovací zprávě (pdf.) Ministerstva pro místní rozvoj k 4. 1. 2013:

Celková alokace 2007 - 2013: 784,2 mld. Kč certifikované = vyčerpané prostředky: 233,9 mld. Kč (29,8%)

Dle nejnovějších statistik (soubor "stat-2013-01.zip" a následně soubor "2.Nez 2011_2013.xls") Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v ČR je konci ledna 585,8 tis. nezaměstnaných osob. Poměr dlouhodobě nezaměstnaných vůči všem nezaměstnaným za leden nelze dohledat, nejaktuálnější data Českého statistického úřadu za poslední čtvrtletí roku 2012 hovoří ale o Bohuslavem Sobotkou zmiňovaných 42%, přesněji o 42,7%. Bohuslav Sobotka vychází z nejaktuálnějších dostupných údajů, proto hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Jan Fischer byl premiérem v období 9. dubna 2009 až 13. července 2010. Jeho vláda předložila sněmovně návrh novely (.doc) zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 18. listopadu 2009, který nabyl účinnosti 20. května 2010 (a podle něhož se mělo začít postupovat až v roce 2011) jako č. 137/2010 Sb.

Díky této novele by měl možnost regulační úřad, více zasahovat do fotovoltaického trhu a regulovat ceny.

Vláda Petra Nečase se k tomuto tématu vrátila v následujícím roce 2011 na jaře návrhem novely zákona o podporovaných zdrojích energie č 165/2012 Sb (s účinností od 1. ledna 2013), který mj. ruší předchozí zákon přijatý za Fischerovy vlády.

Výrok označujeme jako pravdivý, neboť při obou dvou hlasování o novele zákona o zrušení listinných akcií na majitele v roce 2010 hlasovali poslanci ČSSD v drtivé většině souladu se slovy Bohuslava Sobotky.

Pouze poslanec Jan Látka (ČSSD) hlasoval 25. února 2010 pro vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, čímž sice nemusel být principiálně proti návrhu zákona, ale fakticky přispěl vládní koalici svým hlasem k jeho navrácení a v konečném důsledku k jeho konci.

Česká televize: "První vážný pokus o jejich zrušení si přičítají sociální demokraté spolu se Stranou zelených. Ve stejné době, tedy v roce 2009, je chtěli rušit i lidovci.

Sněmovní tisky: heslo akciová společnost / akcie

1. 2009: Návrh ČSSD a Strana Zelených - novela zákona o zrušení listinných akcií na majitele
2. 2009: Návrh KDU-ČSL - novela obchodního zákoníku
3. 2010: Návrh ČSSD - novela zákona o zrušení listinných akcií na majitele
4. 2013: V úterý 19. 2. 2013 proběhne hlasování o vládním návrhu ke zvýšení transparentnosti akciových spol. ve 3. čtení (51. schůze)

Hlasování:

1. 73. schůze, 10. hlasování, 25. února 2010: hlasování o návrhu vrátit předložený návrh navrhovateli k dopracování - 48 proti, 1 pro, 3 se zdrželi
2. Návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru, k 1. čtení ve sněmovně již nedošlo
3. 9. schůze, 137. hlasování, 10. prosince 2010: Všech 36 poslanců za ČSSD, kteří nebyli z hlasování omluveni a byli přihlášeni, hlasovalo proti zamítnutí návrhu
4. Dozvíme sev úterý 19. 2. 2013