Tady fungoval program Absolvent v minulých letech, ještě než ho následující vlády zrušily, který umožňoval poskytnout podporu zaměstnavateli, který poskytne mladému člověku bez praxe praxi, to znamená, zaměstná ho na určité omezené období.
Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě nedostatku dohledaných informací jako neověřitelný. Komentář doplňujeme alespoň o nalezené informace vztahující se k výroku.
O programu Absolvent, který poskytuje podporu zaměstnavateli zaměstnávajícího čerstvého absolventa bez praxe, se zmiňuje například portál Ministerstva práce a sociálních věcí, který jej řadí mezi regionální programy zabývající se politikou zaměstnanosti v roce 2006-2007. Zmínku lze nalézt také v nabídce zaměstnání firmy Fosfa na stránkách (.pdf) VŠCHT ve stejném uvedeném období. Obě se shodují v délce období 12 měsíců.
Kdy a jak byl program zrušen se nám bohužel nepodařilo dohledat.
My jsme v nejdelší recesi od roku 97.
Sobotkovým slovům odpovídají statistiky OECD i mediální zdroje.
Na základě statistik OECD (data pracují se změnou k předchozímu čtvrtletí) jsme skutečně v nejdelší recesi od 4 čtvrtletí trvající krize roku 1997 (počítáme-li i poslední čtvrtletí roku 1997, kdy ekonomika vykazovala nulový růst). Současná ekonomika je v poklesu rovněž 4. čtvrtletí za sebou, ovšem podle řady mediálních zdrojů (např. Idnes, ČT nebo Novinky) se ve skutečnosti jedná už o pokles 5 kvartálů v řadě, tj. nejdéle v historii ČR. Česko bylo v jeho novodobé historii v recesi podle OECD ještě během 3. kvartálů roku 2008/2009.
Podle jiné metodiky, se kterou pracuje např. ČSÚ (.xls, sezónně očištěná data), která počítá se změnou ke stejnému období předchozího roku, byla ovšem nejdelší historickou recesí právě ta roku 1997, kdy se hospodářství propadalo 5 čtvrtletí v řadě (od 2. kvartálu roku 1997 do 2. kvartálu 1998).
Krize roku 2012 prozatím trvá i s odhadem OECD ohledně posledního kvartálu (ČSÚ ještě data za toto období nezveřejnil) prozatím 4 čtvrtletí. Stejně dlouhá pak byla i recese v roce 2009 (která dokonce při započtení nulového růstu v posledním kvartálu roku 2008 trvala 5 čtvrtletí).
Výrok předsedy Sobotky tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož jeden ze zdrojů potvrzuje jeho slova. Je ovšem třeba mít na paměti, že na základě jiné metodiky se můžeme dobrat k jiným závěrům.
Tak za naší vlády ta sleva (na dani u pracujících důchodců, pozn.) uplatňována nebyla.
Slevu na dani z příjmů fyzických a právnických osob upravil zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který novelizoval § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
ČSSD vládla do 16.8.2006 (vláda Jiřího Paroubka).
Tato úprava tedy byla schválena až po vstupu ČSSD do opozice a za jejich vlády tedy nemohla být uplatňována.
Amnestii nemohl nikdy samostatně vyhlásit prezident republiky bez toho, aniž by ji odsouhlasil premiér. (Václav Moravec: Je možná námitka, že v ústavní tradici je, že automaticky premiér podepisuje?) V ústavní tradici to je, ale z ústavy nevyplývá povinnost předsedy vlády automaticky podepsat takovýto návrh.
Z ústavy nevyplývá přímá povinnost podepsat amnestii navrhovanou prezidentem. Zároveň zde není uvedeno, že tento krok premiér udělat nemusí.
Ústava uvádí:
Čl. 63
(1) Prezident republiky dále a) zastupuje stát navenek, b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, c) je vrchním velitelem ozbrojených sil, d) přijímá vedoucí zastupitelských misí, e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, g) jmenuje a povyšuje generály, h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, i) jmenuje soudce, j) má právo udělovat amnestii.
(..)
3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
Výklad Ústavy přenecháváme ústavním právníkům, proto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.
(Miroslav Kalousek: Přečtěte si program TOP 09, pane předsedo. Tam je řečeno, že v souvislosti s penzijní reformou, bude-li to nutné, jsme připraveni zvyšovat DPH, nikoliv zdaňovat výkon a tvořivost.) Ano, ztrojnásobit DPH.
Vývoj DPH za poslední tři roky
(základní a snížená sazba) :
01. 01. 2010 – 31. 12. 2011
20 % 10 %
01. 01. 2012 – 31. 12. 2012
20 % 14 %
01. 01. 2013 - X 21 % 15 %
Vláda Petr Nečase tedy DPH tedy dvakrát zvyšovala, ale rozhodně celkově neztrojnásobila.
(zdroje tabulky - minulé léta, současný stav)
Ale pokud jde o tuto slevu na dani pro pracující důchodce, ta byla zavedena v roce, od roku 2008. To znamená, poprvé ji důchodci mohli uplatnit, tuším, za rok 2008.
Slevu na dani z příjmů fyzických a právnických osob upravil zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který novelizoval § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tato novela ustanovila, že výdělečně činní příjemci starobních důchodů si mohli od daně z příjmů za uplynulý rok počínaje rokem 2008 odečítat základní slevu na poplatníka v roční výši 24 840 korun.
Bohuslav Sobotka tudíž hovoří pravdu.
Nemůžeme samostatně navrhnout hlasování o nedůvěře premiérovi.
Dle článku 72 ústavy ČR lze vyjádřit nedůvěru jen vládě jako celku a to absolutní většinou poslanců, tedy 101 hlasy.
(..) desítky tisíc [lidí] podepisují petice proti amnestii (..)
K dohledání je skutečně internetová verze petice vyjadřující nesouhlas s prezidentskou amnestií, k dnešnímu dni (8.1. 2013) ji podepsalo více než 106 000 lidí. Hodnotíme tedy Sobotkův výrok jako pravdivý.
My, kdybychom jako opozice svolali pouze mimořádnou schůzi sněmovny, na které by se nehlasovalo o vyjádření nedůvěry vládě, tak by koaliční poslanci mohli neschválit program takovéto schůze a k žádné debatě by nedošlo. My máme vlastně jako opozice jedinou možnost, jak nezabránit diskuzi na toto téma na půdě poslanecké sněmovny. A to je vyvolat právě hlasování o vyjádření nedůvěry vládě.
Svolání schůze mohou koaliční poslanci opravdu zabránit. To však neznamená, že nemůže dojít k debatě.
Poslanci mají omezené možnosti, jak zařadit bod na pořad schůze:
1) mohou rozšířit již schválený pořad schůze (dle §54, odst. 6 jednacího řádu), v tom je však může zastavit i námitka 20 poslanců.
2) mohou, v počtu nejméně 40, požádat (dle §51, odst. 4 řádu) o svolání nové schůze (tzv. mimořádné) a navrhnout její pořad jednání. U opozicí svolané schůze však pořad zpravidla není schválen a schůze je ukončena. Např. 3. listopadu 2011 proběhly za dopoledne takové schůze hned 4.
3) mohou (dle §84 řádu) v počtu 50 podat návrh na vyslovení nedůvěry a schůze k tomuto bodu je pak neprodleně svolána.
Poslanec Sobotka ale zároveň tvrdí, že bez schválení programu schůze by nedošlo k debatě. Např. na mimořádné schůzi 21. prosince 2010 (jejíž pořad nakonec nebyl schválen) k tématu zdravotnictví však k debatě došlo. Schůze trvala hodinu a půl, vyjádřili se (ke zdravotnictví, nikoli pouze k parlamentní proceduře) poslanci Sobotka, Kováčik a Zaorálek a dostali odpověď od ministra Hegera.
O pořadu schůze se sice hlasuje bez rozpravy (ač to tak často nevypadá), i bez schválení pořadu je však na vyžádání vždy uděleno slovo (dle § 67 řádu) mj. členu vlády, předsedovi poslaneckého klubu a (až na výjimky) předsedovi strany.
Bez schválení pořadu schůze se tedy nemůže vyjádřit každý poslanec, je ale zavádějící tvrdit, že nemůže dojít k vůbec žádné diskusi.
Podle naší ústavy v okamžiku, kdy premiér připojí svůj podpis, tak za amnestii odpovídá celá vláda.
Ústava doslovně uvadí:
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.
