(..) jak jsme to třeba viděli na jaře letošního roku při kolapsu úřadů práce, které ještě nefungují do dneška.
Úřady práce skutečně na počátku roku 2012, kdy byl zaveden nový systém pro vyplácení sociálních dávek, zaznamenaly vzhledem k softwarovým nedostatkům řadu problémů, které se negativně promítly do vykonávání této agendy. O této problematice průběžně informovala česká média, například iDnes či aktuálně.cz. Zároveň je vhodné poznamenat, že navzdory nedostatkům systému, které neumožňovaly hladké vyřizování této agendy, se úřadům práce podařilo, i když se zpožděním, vyplatit 99% dávek.
Zůstává však pravdou, že selhání systému do jisté míry ochromilo úřady práce.
Situace na konci září 2012 nebyla sice zcela v pořádku, na což odkazuje server iDnes.cz ve zprávě o zpoždění vyplácení dávek postiženým, avšak o kolapsu pracovních úřadů již hovořit nelze.
Výrok vzhledem k výše uvedenému hodnotíme jako zavádějící.
Sociální demokracie už jasně deklarovala, že nemáme zájem na trvání takzvaného druhého pilíře. A uděláme všechno pro to, aby byl zrušen.
Česká strana sociálně demokratická má výhrady k částečné privatizaci důchodového systému a nadto má za to, že spuštění tzv. druhého (také fondového) pilíře této reformy dříve než v roce 2015 je předčasné. Svůj odmítavý postoj k této části důchodové reformy vyjadřuje na svém oficiálním webu ze stranické pozice, kde vyjadřuje souhlas s vetem druhého pilíře prezidenta Václava Klause, reformu ale kritizují i jednotliví členové ČSSD, např. Hana Orgoníková na svém blogu.
Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Na rozpuštění Poslanecké sněmovny stačí 120 hlasů poslanců v Poslanecké sněmovně.
Podle Ústavy ČR (čl.35, odst.2) prezident rozpustí Sněmovnu, pokud mu minimálně dvě třetiny poslanců (tedy 120) předloží příslušné usnesení.
Všichni ti pánové v ODS, kteří dnes kritizují zvyšování DPH, tak pro to zvýšení na potraviny a léky od letošního 1. ledna z 10 na 14 % všichni pro něj hlasovali a nikdo ho nekritizoval.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Existuje část poslanců z ODS, kteří sice hlasovali pro zvýšení DPH a v současnosti zvyšování kritizují, ale také je několik poslanců, kteří zvyšování DPH kritizují, ale v září 2011 pro zákon nehlasovali (buď byli omluveni nebo nebyli přihlášeni).
Třetí čtení Novely zákona o dani z přidané hodnoty proběhlo 2. září 2011. Z 53 poslanců za ODS byli 4 omluveni (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Jaroslava Wenigerová, Jaroslav Krupka), 8 nebylo přihlášeno (Walter Bartoš, Pavel Svoboda, Jan Bauer, Pavel Drobil, Pavel Bém, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Dana Filipi), proti hlasoval pouze Vít Němeček, zbylá část ODS (40 poslanců) hlasovalo pro.
V současnosti se jedná o další zvyšování DPH na 15 % a 21 %. Tenhle vládní balíček nechtějí podpořit Petr Tluchoř, Tomáš Úlehla, výhrady mají Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, Jan Florián a Radim Fiala. Podle dalších informací bude poslanec Boris Šťastný hlasovat proti vládě, pokud premiér předloží k hlasování stejný balíček o zvýšení daní a spojí jej s hlasováním o důvěře vládě.
Při hlasování o vyšším DPH 2. září 2011 byli Fuksa a Úlehla omluveni a nezúčastnili se, Fiala a Šnajdr nebyli přihlášeni, takže také nehlasovali (v současnosti kritizují zvyšování DPH).
V případě, že by prošel tento státní rozpočet tak, jak ho předložil ministr financí a schválila vláda, tak má nepokryté příjmy a rizikové příjmy v rozsahu 45 miliard korun. Ten problém není jenom v 16 miliardách, které vláda teoreticky očekává v rámci takzvaného daňového balíčku.
Bohuslav Sobotka se s největší pravděpodobností opírá o stanovisko (.pdf) ČMKOS k návrhu státního rozpočtu na rok 2013 z 20. září 2012.
V části I.c) zpráva pojednává o rizicích návrhu státního rozpočtu, tedy o možných výpadcích příjmů rozpočtu. Tato rizika souvisejí dle ČMKOS se třemi "neznámými", které je možné pouze předpovídat. Zaprvé bude dle ČMKOS hrát roli správnost odhadu ekonomického růstu v roce 2013. Vláda, dle své červencové prognózy (jenž představuje základní makroekonomická východiska pro návrh státního rozpočtu na rok 2013), počítá s jednoprocentním růstem HDP oproti roku 2012. ČMKOS odhaduje, že ekonomika bude spíše stagnovat, nebo bude v recesi. Druhým rizikovým faktorem je dle ČMKOS konečný objem výběru DPH při plánovaných zvýšených sazbách DPH na 15 a 21%. Dle ČMKOS je odhad Ministerstva financí v oblasti příjmů státního rozpočtu z DPH příliš optimistický. Třetím faktorem, o němž zpráva hovoří je možný výpadek příjmů státního rozpočtu v důsledku implementace důchodové reformy, tedy zavedení druhého pilíře důchodového systému, který bude záviset na počtu obyvatel, kteří se do druhého pilíře přihlásí. Na straně 9 pak ČMKOS uzavírá, že tyto faktory představují finanční rizika v rozmězí 45-60 miliard korun.
Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě uvedených informací jako neověřitelný, jelikož skutečné hodnoty příjmů státního rozpočtu v roce 2013 lze v současné době pouze odhadovat na základě různých, taktéž odhadovaných, makroekonomických ukazatelů.
My jsme na rozdíl od ODS a TOP 09 před volbami neslibovali, že nebudeme zvyšovat daně.
Výrok předsedy ČSSD je zavádějící, neboť správně popisuje problematiku daní ve volebních programech ČSSD a ODS, nicméně u TOP09 se dopustil omylu, neboť strana v konkrétním případě zvyšování (nepřímých) daní nevyloučila.
ODS ve svém volebním programu (.pdf) pro sněmovní volby 2010 (Řešení, která pomáhají) v části Daně a veřejné finance formulují svůj závazek: " Jednoduché a nízké daně. Výrazně zjednodušíme a zpřehledníme daňové zákony. To povede k transparentnosti výběru daní a sníží míru daňových podvodů. Zároveňudržíme daně na současné úrovni (tedy na úrovni roku 2010). Nezvýšíme ani odvodyna sociální pojištění."TOP09 ve volebním programu pro parlamentní volby 2010 v části Hospodářská politika - 3. Daně jednodušší, srozumitelnější, bez výjimek popisuje především snahu o zjednodušení daňového systému a také rušení některých daňových výjimek. V části programu Reforma důchodového systému však TOP09 konkrétně uvádí: " Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní." Tato formulace ukazuje, že strana zcela neodmítla zvyšování daní, konkrétně připustila zvýšení nepřímých daní a to v souvislosti s důchodovou reformou.
ČSSD měla ve svém Velkém volebním programu ČSSD pro volby 2010 (.pdf) v bodu 3. V oblasti daní tyto teze: " Vrátíme se k úrovni daňové kvóty z let 2005-2007 (tedy k vyšší daňové kvótě). Zavedeme nové daňové pásmo pro lidi s příjmem přes 1,2 mil. Kč ročně - 38%. U daně z příjmu právnických osob vrátíme sazbu daně na úroveň roku 2008 (tedy o 2 procentní body zvýšení) .
Bohuslav Sobotka má pravdu, když hovoří o programu ČSSD a ODS, tj. sociální demokraté skutečně ve volebním programu měli zakomponováno zvýšení daní, naproti tomu ODS zvýšení daní odmítala. TOP09 sice hovoří v oblasti daní spíše o zjednodušování daňového systému a ne o sazbách daní, nicméně ve spojitosti s důchodovou reformou TOP09 nevyloučila zvýšení daní nepřímých. Výrok předsedy ČSSD je tak hodnocen jako zavádějící.
My jsme v letech 2004, 2005 přijali celou řadu legislativních opatření, kterým jsme se věnovali. Té oblasti černého trhu s lihem. Chci připomenout, že za naší vlády jsme svěřili tuto kompetenci do správy Celní správy. Že jsme zavedli kolkování lihovin. Koneckonců jsme také v zákoně o spotřební dani zakázali prodej alkoholu a cigaret na tržištích a tržnicích.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv Zákon o spotřebních daních byl schválen již v roce 2003, tedy nikoliv v letech 2004-2005. Bohuslav Sobotka byl ale členem všech vlád Sociální demokracie v letech 2002 až 2006.
Takzvané kolkování lihovin bylo zavedeno Zákonem o povinném značení lihuč. 676/2004 Sb., účinným od 1.1.2005. Stejný zákon svěřuje celnímu ředitelství a celním úřadům kompetence v oblasti administrace a kontroly značení lihu.
Zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb., účinný od 1.1.2004 v části třetí omezuje prodej lihovin a tabákových výrobků na tržištích, v tržnicích a mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.
A také jsme zavedli registrační pokladny, které ale bohužel potom Topolánkova vláda zrušila.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených na webu ministerstva financí a poslanecké sněmovny. V rámci volebního období 2002-2006(vláda ČSSD), byl schválen Zákon o registračních pokladnách, odkaz na projednávání v rámci poslanecké sněmovny naleznete zde. Dále je na webu poslanecké sněmovny uvedeno, že schválení zákona, který pozastavil povinné používání registračních pokladen bylo realizováno v rámci volebního období 2006-2010, tedy vlády Mirka Topolánka.
Níže uvádíme jednotlivé citace z webu Ministerstva financí, které upřesňují časovou souslednost jednotlivých událostí. "Dne 16. listopadu 2006 byla ve Sbírce zákonů publikována novela ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 494/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách), tzn. tímto dnem nabývá účinnosti. Povinný subjekt je tedy povinen, dle novelizace ustanovení § 23 odst. 1 zákona o registračních pokladnách, zajistit evidenci plateb prostřednictvím registrační pokladny nejpozději k 1. lednu 2008.""Dne 5. října 2007 prezident republiky Václav Klaus podepsal zákon ze dne 19. září 2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů, jehož součástí je i návrh změny zákona o registračních pokladnách, ve smyslu zrušení povinného používání registračních pokladen povinnými subjekty od 1.1.2008. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2008". Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Teď (30.9.2012, pozn) jsme zaznamenali zprávu, že dovoz zakázalo i Rusko. Týká se to určitého typu alkoholu vyrobeného po určitém datu v České republice
Dle zpráv serverů Českého rozhlasu a Vaše věc z 21. září 2012 zakázala ruská federální služba na ochranu spotřebitelů dovoz alkoholu z ČR s obsahem alkoholu nad 20 %. 30.9. informoval například zpravodajský server iDNES.cz, že Rusko zavedlo navíc ještě dodatečné opatření - zakáz prodeje lihovin nad 20% vyrobených mezi daty 1. ledna 2012 a 26. září 2012.
V době, kdy Bohuslav Sobotka tento výrok vyřkl, sice dovoz do Ruska zakázán byl, ale nebyla to nejaktuálnější novinka. Tou bylo představení dodatečného opatření zákazu prodeje lahví z roku 2012.
Potravinářská komora přišla s návrhem, aby se zavedly registrační pokladny v restauracích a v maloobchodě.
Potravinářská komora ve své tiskové zprávě ze dne 14. září 2012 navrhuje zavedení registračních pokladen v gastro sektoru.
