Nečasově vládě se povedl smutný rekord. Stala se první vládou po listopadu 1989, proti které přišlo na Václavské náměstí demonstrovat více než sto tisíc občanů.
Výrok Bohuslava Sobotky je nepravdivý, neboť podobné demonstrace (co do počtu účastníků odhadovaných organizátory) již proběhly v České republice dvě.
Demonstrace odborů 21. dubna 2012, která se uskutečnila v Praze (nejvýznamnějším místem akce bylo Václavské náměstí) se zúčastnilo podle odhadů organizátorů 120 tisíc lidí (odhad policie 80 - 90 tisíc). Bohuslav Sobotka zmiňuje fakt, že tato demonstrace byla první, na kterou se dostavilo 100 tisíc lidí, a ti demonstrovali proti vládě. Server ceskenoviny.cz však vydal přehled největších odborářských demonstrací, ze kterého je patrné, že podle odhadu organizátorů již obdobná demonstrace (co do rozsahu) proběhla v roce 1997 (odhad pořadatelů až 120 tisíc lidí, odhad policie poloviční).
V době tzv. Opoziční smlouvy nastal také moment, kdy v čase tzv. "Krize v České televizi" demonstrovalo (3. ledna 2001) na Václavském náměstí podle odhadů tehdejších organizátorů 130 tisíc lidí (pořádáno iniciativou Děkujeme, odejděte). Jedním z jejich hlavních požadavků (mimo výzev směřující ke změnám v České televizi) bylo zrušení tzv. Opoziční smlouvy, která fakticky umožňovala fungování vlády Miloše Zemana. Na této zmíněné demonstraci vystoupil za iniciativu Děkujeme, odejděte Igor Chaun a konkrétně vyzval (filmový dokument "Vládneme, nerušit" - čas 43:30) ke zrušení tzv. Opoziční smlouvy, a také k odchodu Miloše Zemana a Václava Klause z politiky, což by zapříčilo konec tehdejší vlády a tudíž lze tuto demonstraci chápat jako protivládní.
V minulosti to bylo tak, že Česká republika mívala dokonce předstih před růstem v Německu, pak jsme rostli pomaleji v těch minulých letech, teď už dokonce ekonomika klesá, ačkoliv ekonomiky sousedních států rostou, polská roste téměř o 4 %, slovenská o 3.
Výrok potvrzují oficiální statistiky zmiňovaných zemí.
Polská ekonomika opravdu roste (ang.) téměř o 4 % (konkrétně za 1. kvartál letošního roku o 3,8 %, resp. o 3,5 % při započítání sezónních vlivů). Také slovenský HDP se ve srovnání s minulým rokem zvedl o 3 %. Následující tabulka pak ukazuje meziroční změny českého a německého HDP v posledních letech (při zpracování jsme vycházeli z údajů ČSÚ a německého statistického úřadu DESTATIS).
200220032004200520062007200820092010
ČR2,13,84,76,87,05,73,1-4,72,7ČRSRN1,41,02,21,43,74,42,8-3,52,1SRN
Jak můžeme vidět, s výjimkou roku 2009 rostla česká ekonomika výrazněji než ta německá, výrok je tedy pravdivý.
Pokud se nepodaří vládě obnovit čerpání prostředků, tak o část peněz už přijdeme nenávratně, že tam funguje mechanismus n+2, n+3, to znamená, že pokud nebudeme schopni ty peníze vyčerpat, tak už nenávratně začneme přicházet o poměrně velké peníze.
Bohuslav Sobotka zmiňuje pravidlo n+3/n+2, jehož výklad poskytuje metodická příručka (.pdf) Ministerstva pro místní rozvoj. Stručně jej tento materiál na str. charakterizuje takto:
" Pravidlo n+3/ n+2, které se uplatňuje v programovém období 2007-2013 a které vychází vstříc především tzv. novým členským státům EU indikuje, že roční rozpočtový závazek (tedy alokace prostředků na konkrétní kalendářní rok, pozn.) jednotlivého OP, který začne platit v roce „n“ musí být realizován tj. musí být vyčerpán do konce kalendářního roku n+3 (pro léta 2007-2010 včetně) resp. n+2 (pro léta 2011-2013). Pokud se tak nestane, snižuje se alokace finančních prostředků o nevyčerpanou částku, která je pak EK zrušena. EK ovšem nestačí, aby byly v rámci ročního rozpočtového závazku projekty zrealizovány do 31. 12. roku n+3/ n+2, ale musí být také provedeny jejich kontroly, schváleny závěrečné resp. průběžné (u etapových projektů) zprávy, tj. že musí být provedena certifikace uskutečněných výdajů Platebním a certifikačním orgánem".
To znamená, že do konce letošního roku musí být nutně vyčerpány prostředky v rámci ročních rozpočtových závazků z roku 2009 (včetně kontroly čerpání), v roce 2013 pak prostředky vázané na roky 2010 a 2011 a v roce 2014, resp. 2015 prostředky vázané na rok 2012, resp. 2013.
Bohuslav Sobotka má tedy pravdu, když tvrdí, že ČR může o některé prostředky v důsledku nečerpání nenávratně přijít.
(Když se podíváme na prvních pět měsíců letošního roku, je evidentní, že nefunguje ten předpoklad, že vláda zvedne DPH na potraviny a léky. Současně dělá politiku, kterou zmrazuje, respektive snižuje reální příjmy velkých skupin občanů. Vláda se domnívala, že kombinací těchto faktorů dokáže vybrat více na DPH.) Místo toho, aby vybrala o 15 % více, jak počítala v návrhu rozpočtu, tak vybrala za prvních pět měsíců, tuším o 3 % méně než v loňském roce.
Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu o pokladním plnění státního rozpočtu ČR za období leden-květen 2012. Níže citujeme pasáž popisující inkaso DPH (neboli stav příjmů státního rozpočtu z DPH):
"Inkaso DPH (za období leden-květen 2012, pozn.) představovalo 75,7 mld. Kč, tj. 34,1 % rozpočtu (schváleného na rok 2012, pozn.) , což je o 5,8 procentního bodu nižší plnění než v květnu minulého roku (plnění je částečně zkresleno únorovým inkasem daně, které dosáhlo vlivem vratek záporné hodnoty 3,4 mld. Kč). Meziročně kleslo o 2,3 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Rozpočet počítá s růstem o 15,5 % proti skutečnosti roku 2011, což ovlivňuje především novela zákona o DPH, která zvyšuje sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent s účinností od 1. ledna 2012."
Dle informací ministerstva financí tedy došlo k meziročnímu poklesu inkasa DPH o 2,9 %. Rozpočet počítá však s růstem inkasa DPH o 15,5 %. Bohuslav Sobotka se tedy ve svém výroku nemýlí.
Loni se nepodařilo dodržet schodek státního rozpočtu, vláda ho překročila o necelých 8 miliard korun.
Potvrzují to údaje ministerstva financí (MF).
Původní zákon o rozpočtu předpokládal schodek 135 mld. korun. Zpráva (.pdf) MF o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2011 na str. 5 doslova říká:
"Hospodaření státního rozpočtu v roce 2011 skončilo schodkem 142,8 mld. Kč. Tento výsledek je o 7,6 mld. Kč horší, než činila jeho výše daná rozpočtem po změnách".
Poslanec Sobotka zaokrouhlil, ale pravdivě uvedl, že jde o "necelých 8 miliard korun".
Ale bylo to výběrové řízení (na pandury, pozn.) a pak následně Topolánkova vláda ho zrušila a pak sama uzavřela kontrakt, který tuším byl předmětem také policejního vyšetřování.
Ministerstvo odstoupilo od smlouvy o dodávce vozidel, později uzavřená smlouva skutečně byla vyšetřována.
Přehledně události kolem pořízení Pandurů shrnují Lidovky.cz. Na základě výběrového řízení byla ministrem Kühnlem uzavřena smlouva se spol. DEFENDIA CZ s.r.o. o dodávce obrněnců. Od té v prosinci 2007 (ministryní byla V. Parkanová) ministerstvo odstoupilo se souhlasem vlády (.pdf).
Na přelomu let 2008 a 2009 pak byla dojednána a v březnu 2009 po souhlasu vlády (.pdf) podepsána smlouva o dodávce, opět se spol. DEFENDIA CZ s.r.o. V únoru 2010 pak (dle agentury Mediafax) bylo mj. díky uveřejnění nahrávek manažerů firmy Steyr, která stroje vyrábí, zahájeno vyšetřování Policií ČR.
Vláda tedy přímo nezrušila výběrové řízení, nýbrž pouze schválila odstoupení od smlouvy uzavřené na jeho základě. Přesto Sobotka pravdivě popisuje vývoj ve věci nákupu strojů.
Sociálnědemokratičtí poslanci mnohokrát na půdě Poslanecké sněmovny z opozice kritizovali pořízení letounů CASA.
Výrok Bohuslava Sobotky je pravdivý, poslanci ČSSD skutečně často kritizují na půdě Poslanecké sněmovny pořízení letounů CASA.
Níže uvádíme několik příkladů kritiky nákupu z řad poslanců ČSSD:
22. září 2011 iniciovala ČSSD mimořádnou schůzi sněmovny, kde chtěla řešit mimo jiné právě problematiku letounů CASA. Bohuslav Sobotka vystoupil s projevem, ve kterém mluvil o otázkách, týkajících se ceny tohoto projektu a také zmiňoval problémy, které se objevují při jejich nasazení.
Předseda ČSSD pak v Poslanecké sněmovně s žádostí o svolání dalších mimořádných schůzí vystoupil 3. listopadu 2011. Letouny CASA opět kritizoval. Konkrétně říká " ...Nákup letounů CASA obsahuje celou řadu prvků, které budí velmi vážné pochybnosti a vážná podezření, zdali bylo jednáno vždy ve veřejném zájmu." Následně se zmínil také o technických problémech těchto strojů. V rámci stejné schůze kritizoval projekt letounů CASA také poslanec Zaorálek, který jej řadí mezi další projekty, v rámci kterých se v ČR zbytečně utrácí veřejné prostředky.
28. dubna 2011 pak interpeloval poslanec ČSSD Seďa ministra obrany Vondru právě v problematice nákupu letounů CASA. Celá interpelace je k dispozici zde.
Během aktuální aféry, která je s projektem pořízení letounů spjata, sněmovna o tomto problému diskutovala také. O několika vystoupeních poslanců ČSSD k této věci informuje Česká televize 15. června 2012.
Já sám jsem navrhoval, aby sněmovna projednala tu zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, který se týkal hospodaření Lesů České republiky.
Výrok Bohuslava Sobotky je pravdivý. Dokládá to jeho řeč (a návrh) ve sněmovně ze dne 12. června 2012.
Poslanec Sobotka konkrétně 12. června 2012 navrhl: " Dovolte mi, abych navrhl také jeden bod do programu schůze Poslanecké sněmovny. Je to téma, které se týká hospodaření Lesů České republiky, což je státní podnik, který je ve stoprocentním vlastnictví České republiky." Dále pak pokračuje: " Musím říci, že mě zaráží, že vláda žádným způsobem na tento kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu doposud nereagovala. ...tak chci navrhnout zařazení nového bodu, který by zněl Informace předsedy vlády České republiky o reakci vlády na kontrolní závěry Nejvyššího kontrolního úřadu týkající se hospodaření Lesů České republiky." Vzhledem k tomuto návrhu předsedy ČSSD v Poslanecké sněmovně je jeho výrok pravdivý.
Pravicová vláda 7 let odmítá zvýšit minimální mzdu, byť jen o korunu.
Výrok předsedy ČSSD není pravdivý, vláda Mirka Topolánka (byť jen velmi mírně) minimální mzdu zvýšila.
Od nástupu pravicových vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase byla minimální mzda zvýšena jednou, a to konkrétně usnesením (.doc) vlády Mirka Topolánka (Petr Nečas v ní byl ministrem práce a sociálních věcí) na jednání 6. prosince 2006. V praxi toto opatření znamenalo nárůst minimální mzdy o 45 Kč, což je sice minimální zvýšení, nicméně Bohuslav Sobotka mluví fakticky o nulovém zvýšení a tudíž se mýlí. Celkový vývoj minimální mzdy, kde je zachyceno také zmíněné poslední zvýšení k lednu 2007, popisuje dokument Ministerstva práce a sociálních věcí.
Pokud se podíváme na fluktuaci, která dneska existuje mezi těmi úředníky, kteří spravují evropské fondy, zejména pro ministerstva, tak ta se pohybuje na úrovni 30 %.
Výrok Bohuslava Sobotky je i přes důkladné hledání relevantních zdrojů nemožné reálně ověřit, tudíž je jeho výrok hodnocen jako neověřitelný.
Křiklavým případem personálních změn v oblasti správy evropských fondů může být situace na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR v době ministra Josefa Dobeše z Věcí veřejných, který vyměnil za dobu výkonu této funkce na pozici vedoucího pro oblast správy evropských fondů 5 osob (během roku a půl - zdroj. Týden.cz, Česká televize). Nicméně nelze nikde dohledat celkovou fluktuaci úředníků (vykonávajících Bohuslavem Sobotkou zmíněnou činnost) na úrovni ministerstev .
