Bohuslav Sobotka

Potvrzují to údaje ministerstva financí (MF).

Původní zákon o rozpočtu předpokládal schodek 135 mld. korun. Zpráva (.pdf) MF o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2011 na str. 5 doslova říká:

"Hospodaření státního rozpočtu v roce 2011 skončilo schodkem 142,8 mld. Kč. Tento výsledek je o 7,6 mld. Kč horší, než činila jeho výše daná rozpočtem po změnách".

Poslanec Sobotka zaokrouhlil, ale pravdivě uvedl, že jde o "necelých 8 miliard korun".

Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu o pokladním plnění státního rozpočtu ČR za období leden-květen 2012. Níže citujeme pasáž popisující inkaso DPH (neboli stav příjmů státního rozpočtu z DPH):

"Inkaso DPH (za období leden-květen 2012, pozn.) představovalo 75,7 mld. Kč, tj. 34,1 % rozpočtu (schváleného na rok 2012, pozn.) , což je o 5,8 procentního bodu nižší plnění než v květnu minulého roku (plnění je částečně zkresleno únorovým inkasem daně, které dosáhlo vlivem vratek záporné hodnoty 3,4 mld. Kč). Meziročně kleslo o 2,3 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Rozpočet počítá s růstem o 15,5 % proti skutečnosti roku 2011, což ovlivňuje především novela zákona o DPH, která zvyšuje sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent s účinností od 1. ledna 2012."

Dle informací ministerstva financí tedy došlo k meziročnímu poklesu inkasa DPH o 2,9 %. Rozpočet počítá však s růstem inkasa DPH o 15,5 %. Bohuslav Sobotka se tedy ve svém výroku nemýlí.

Bohuslav Sobotka zmiňuje pravidlo n+3/n+2, jehož výklad poskytuje metodická příručka (.pdf) Ministerstva pro místní rozvoj. Stručně jej tento materiál na str. charakterizuje takto:

" Pravidlo n+3/ n+2, které se uplatňuje v programovém období 2007-2013 a které vychází vstříc především tzv. novým členským státům EU indikuje, že roční rozpočtový závazek (tedy alokace prostředků na konkrétní kalendářní rok, pozn.) jednotlivého OP, který začne platit v roce „n“ musí být realizován tj. musí být vyčerpán do konce kalendářního roku n+3 (pro léta 2007-2010 včetně) resp. n+2 (pro léta 2011-2013). Pokud se tak nestane, snižuje se alokace finančních prostředků o nevyčerpanou částku, která je pak EK zrušena. EK ovšem nestačí, aby byly v rámci ročního rozpočtového závazku projekty zrealizovány do 31. 12. roku n+3/ n+2, ale musí být také provedeny jejich kontroly, schváleny závěrečné resp. průběžné (u etapových projektů) zprávy, tj. že musí být provedena certifikace uskutečněných výdajů Platebním a certifikačním orgánem".

To znamená, že do konce letošního roku musí být nutně vyčerpány prostředky v rámci ročních rozpočtových závazků z roku 2009 (včetně kontroly čerpání), v roce 2013 pak prostředky vázané na roky 2010 a 2011 a v roce 2014, resp. 2015 prostředky vázané na rok 2012, resp. 2013.

Bohuslav Sobotka má tedy pravdu, když tvrdí, že ČR může o některé prostředky v důsledku nečerpání nenávratně přijít.

Výrok potvrzují oficiální statistiky zmiňovaných zemí.

Polská ekonomika opravdu roste (ang.) téměř o 4 % (konkrétně za 1. kvartál letošního roku o 3,8 %, resp. o 3,5 % při započítání sezónních vlivů). Také slovenský HDP se ve srovnání s minulým rokem zvedl o 3 %. Následující tabulka pak ukazuje meziroční změny českého a německého HDP v posledních letech (při zpracování jsme vycházeli z údajů ČSÚ a německého statistického úřadu DESTATIS).

200220032004200520062007200820092010

ČR2,13,84,76,87,05,73,1-4,72,7ČRSRN1,41,02,21,43,74,42,8-3,52,1SRN

Jak můžeme vidět, s výjimkou roku 2009 rostla česká ekonomika výrazněji než ta německá, výrok je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Statistika EU-SILC (Statistics on income and living conditions), která je k vidění na stránkách Českého statistického úřadu, uvádí, že meziročně přibylo 86 tisíc osob s příjmem pod hranicí chudoby. I přesto, že údaj uvedený Bohuslavem Sobotkou se liší o 6000 tisíc, brali jsme při našem hodnocení v potaz skutečnost, že v celkovém kontextu se nejedná o zásadní rozdíl a tato odchylka také nijak nepřispívá k vylepšení mediálního obrazu ČSSD.

Níže uvádíme konkrétní výňatek z této statistiky: "Z výsledků šetření Životní podmínky 2011(pdf.)byla (na základě zjištěných příjmů za rok 2010) vypočtena hranice chudoby ve výši 113 040 Kč na spotřební jednotku domácnosti. Uvedeného příjmu nedosáhlo 9,8 % osob žijících v soukromých domácnostech ČR. Za poslední rok tak přibylo téměř 86 tisíc osob žijícíchv domácnostech s příjmem pod hranicí chudoby. Nejvíce přitom míra chudoby vzrostla u osob žijících v domácnostech nezaměstnaných, v nichž je podíl osob ohrožených chudobou dlouhodobě nejvyšší."

Na základě výše uvedených skutečností tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok předsedy ČSSD není pravdivý, vláda Mirka Topolánka (byť jen velmi mírně) minimální mzdu zvýšila.

Od nástupu pravicových vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase byla minimální mzda zvýšena jednou, a to konkrétně usnesením (.doc) vlády Mirka Topolánka (Petr Nečas v ní byl ministrem práce a sociálních věcí) na jednání 6. prosince 2006. V praxi toto opatření znamenalo nárůst minimální mzdy o 45 Kč, což je sice minimální zvýšení, nicméně Bohuslav Sobotka mluví fakticky o nulovém zvýšení a tudíž se mýlí. Celkový vývoj minimální mzdy, kde je zachyceno také zmíněné poslední zvýšení k lednu 2007, popisuje dokument Ministerstva práce a sociálních věcí.

Výrok Bohuslava Sobotky je i přes důkladné hledání relevantních zdrojů nemožné reálně ověřit, tudíž je jeho výrok hodnocen jako neověřitelný.

Křiklavým případem personálních změn v oblasti správy evropských fondů může být situace na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR v době ministra Josefa Dobeše z Věcí veřejných, který vyměnil za dobu výkonu této funkce na pozici vedoucího pro oblast správy evropských fondů 5 osob (během roku a půl - zdroj. Týden.cz, Česká televize). Nicméně nelze nikde dohledat celkovou fluktuaci úředníků (vykonávajících Bohuslavem Sobotkou zmíněnou činnost) na úrovni ministerstev .

Richard Dolejš (poslanec ČSSD) dle aktuálních dostupných veřejných informací není obviněn z žádného trestného činu, ať již v souvislosti se skandálem Davida Ratha či v jiném případě.

Seznam doposud známých obviněných v kauze bývalého středočeského hejtmana tvoří: David Rath - bývalý hejtman, poslanec; Kateřina Pancová - ředitelka kladenské nemocnice; Petr Kott - exposlanec; Jan Drážďanský - ředitel společnosti Konstruktiva Branko; Tomáš Mladý - obchodní ředitel společnosti Konstruktiva Branko; Ivana Salačová - ředitelka a jednatelka společnosti FISA a Lucia Novanská - členka představenstva společnosti ML Compet. Jméno posledního osmého (donedávna neznámého) obviněného je Martin Jireš - Předseda představenstva firmy PURO-KLIMA.

V současné době sice Richard Dolejš členem zastupitelstva Středočeského kraje za ČSSD, a tedy ani členem rady není (seznam současných členů je dostupný zde), v seznamech členů zastupitelstva Středočeského kraje za funkční období 2000-2004 a 2004-2008 však jeho jméno figuruje. Richard Dolejš také vykonává funkci předsedy krajského výkoného výboru ČSSD pro Středočeský kraj. Proto hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako nepravdivý.

Pro doplnění kontextu výroku pouze doplňujeme, že v současné době je Richard Dolejš členem zastupitelstva ve středočeské obci Zdice, a také poslancem ČSSD Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Poslanecký mandát mu byl svěřen také ve volebním období 2006-2010.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě brífinku, který proběhl 24. 4. 2012 po jednání Komise pro kontrolu BIS a v rámci něhož Richard Dolejš uvedl, že se bude dále zabývat otázkou úniku odposlechů mezi Bémem a Janouškem. V souvislosti s tím zaslal otázky jak řediteli BIS, tak předsedovi vlády Petru Nečasovi. Reakce BIS na tyto otázky však spadají do kategorie důvěrné, a proto nejsou uveřejněné. Pro orientaci uvádíme rámcové otázky, které byly zaslány řediteli BIS a premiérovi.

Otázky, které byly určeny pro ředitele BIS: Zda-li BIS monitorovala a odposlouchávala politické a lobistické kruhy kolem Janouška a jeho případné propojení s veřejnou správu. Dále se tázali, zda BIS předala zprávy o této kauze premiérovi( Nečasovi i Topolánkovi), prezidentovi a orgánům činném v trestném řízení.

Otázky, které byly určeny pro předsedu vlády: Zda BIS předala členům vlády výsledky svého pozorování z kauzy Janoušek a případně, jak s nimi vláda naložila. Rovněž se tázal, zda byl premiér v přímém kontaktu s Janouškem.

Richard Dolejš také uvádí, že je jeho cílem odtajnit jednak samotné materiály, které BIS v kauze Janoušek získala a jednak také materiály, jenž byly předány předsedovi vlády. V souvislosti s tím potom vyzval předsedu vlády, aby podnikl patřičná opatření a apeloval na ředitele BIS.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.