Ministr Drábek měl odstoupit už na jaře, protože slibovat, že odstoupí v okamžiku, kdy se ukáže, že v dubnu nefungují informační systémy na úřadech práce.
Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý na základě zpráv v internetových médiích, např. idnes.cz či tyden.cz. Ministr práce a sociálních věcí slíbil, že: "Pokud by se hromadně přestaly plnit zákonné termíny výplat dávek, tak to je pro mne důvod k odchodu," (viz předešlý odkaz na idnes.cz).
(Jaké extrémistické strany mají jít nahoru po těch dalších volbách? Buďme rádi, že teď v těch krajských volbách se to ještě podařilo ustát.) Podívejte se, prosím, například na výsledky Dělnické strany v některých regionech. Celá řada voličů prostě volila tuto extrémistickou stranu.
Výsledky Dělnické strany ve volbách do zastupitelstev krajů v letech 2008 a 2012 jsme přehledně vyjádřili v níže uvedené tabulce na základě dat dostupných na stránkách www.volby.cz, které provozuje Český statistický úřad.
Bohuslav Sobotka vztahuje nárůst podpory Dělnické strany k všeobecné frustraci současnou vládou. "Celou řadu voličů" tedy interpretujeme ve smyslu, jestli opravdu narostla podpora Dělnické strany od posledních voleb.
V roce 2008 kandidovala Dělnická strana do zastupitelstev krajů pod názvy Dělnická strana - NE americkému radaru (v Plzeňském kraji) a Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v ostatních krajích). V tomto roce pak pod názvy Dělnická strana sociální spravedlnosti (ve Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji a na Vysočině) a Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM! (v ostatních krajích). V tabulce jsou tedy uvedeny hlasy pro všechna tato seskupení.
Tučně je vždy zvýrazněn rok s vyšším počtem hlasů, případně s vyšší relativní hodnotou hlasů.
krajpočet hlasů (2008)% všech hlasů (2008)počet hlasů (2012)% všech hlasů (2012) Středočeský
40701,02
3444
0,98
Jihočeský
2454
1,20
3480
1,81
Plzeňský
2639
1,47
2604
1,56
Karlovarský
1019
1,23
2401
3,34
Ústecký2881
1,19
9322
4,37
Liberecký1157
0,89
2093
1,61
Královéhradecký1838
1,02
2480
1,51
Pardubický 2229
1,28
2226
1,43
Vysočina 16710,92
1198
0,73
Jihomoravský2146
0,56
2634
0,75
Olomoucký16050,82
1763
0,99
Zlínský 13230,68 1150
0,61
Moravskoslezský3833
1,00
6908
2,15Celkem28 8650,9941 7121,57
Z uvedené tabulky vyplývá, že v roce 2012 došlo oproti roku 2008 k relativnímu i absolutnímu nárůstu hlasů pro Dělnickou stranu. Počet hlasů narostl v osmi krajích. Nejvyšších počtů bylo v roce 2012 dosaženo v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihočeském kraji.
Výrok předsedy Sobotky na základě uvedených volebních výsledků tedy hodnotíme jako pravdivý.
My máme dvakrát takový státní dluh, jako jsme měli před 6 lety.
V roce 2006 byl státní dluh 802,5 mld. Kč. Aktuálně se státní dluh pohybuje okolo 1 568 mld. Kč.
Vláda má rekordně nízkou úroveň důvěry občanů. Od roku 93, kdy se dělají výzkumy veřejného mínění, tak ještě tady nikdy nebyla vláda, která by měla takto nízkou podporu.
Na základě dohledaných dat je patrné, že za poslední rok je důvěra občanů ve vládu na svém dosavadním minimu. Protože se nepodařilo najít výsledky průzkumů veřejného mínění za sledovanou dobu pouze z jednoho zdroje, data pochází ze dvou odlišných zdrojů - do roku 2009 z agentury CVVM, v letech 2010 - 2012 z agentury STEM.
Vývoj důvěry vládě v ČR v letech 1990 - 2009 podle IVVM/CVVM (.pdf, str. 4), pololetní průměry; vývoj důvěry vládě v ČR v letech 2010 - 2012 podle STEM (prosinec 2010, červen 2011, prosinec 2011, září 2012):
důvěra v %
I/1990
79
I/1995
54
I/2000
28
I/2005
29
I/2010
x
II/1990
72
II/1995
II/2000
35
II/2005
42
prosinec/2010
32
I/1991
67
I/1996
51
I/2001
37
I/2006
červen/2011
16
II/1991
56
II/1996
49
II/2001
40
II/2006
prosinec/2011
I/1992
50
I/1997
39
I/2002
43
I/2007
33
září/2012
17
II/1992
II/1997
27
II/2002
II/2007
I/1993
58
I/1998
I/2003
41
I/2008
II/1993
57
II/1998
II/2003
II/2008
I/1994
I/1999
I/2004
31
I/2009
II/1994
55
II/1999
23
II/2004
34
II/2009
ODS a TOP 09 dohromady dostaly v krajských volbách 18 procent hlasů.
Kdyby Bohuslav Sobotka správně zaokrouhlil, vyšlo by mu sice číslo 19, stejně však výrok hodnotíme jako pravdivý. ODS dostala v krajských volbách 12,29 % hlasů, TOP 09 6,64 %.
Máme Všeobecnou zdravotní pojišťovnu krátce před nucenou správou.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť dne 16. října se ministr zdravotnictví Heger nechal pro server aktuálně.cz slyšet, že ministerstvo "opravdu o nucené správě [ve VZP] neuvažuje."
My jsme ztratili některé hlasy. Při mnohem nižší volební účasti.
Na základě informací souhrnných statistických výsledků z voleb v letech 2008 a 2012 bylo zjištěno, že ČSSD získala v krajských volbách v roce 2008 celkem 1 044 719 hlasů (35,85 %). V roce 2012 získala ČSSD 621 961 hlasů, což činí 23,58 %. Ztratila tak oproti předchozím volbám 422 758 hlasů.
V minulých volbách byla volební účast 40,30 % a v letošních volbách byla účast o bezmála 4 % nižší, a to 36,89 %.
Sociální demokracie tyto volby vyhrála.
Na základě informací z volebního serveru Českého statistického úřadu ČSSD vyhrála krajské volby 2012. Procentuální zisk stran přítomných ve studiu je dostupný v tabulce níže.
Politická stranaCelkový zisk v %ČSSD23,58KSČM20,43ODS12,28TOP 096,63KDU-ČSL5,82
Už řadu let nebyla valorizována platba za státní pojištěnce, což relativně nejvíce poškozuje právě bilanci Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Je pravda, že výše plateb je poslední tři roky zmrazena, což můžeme chápat jako řadu let. Poslední navýšení plateb za státní pojištěnce proběhlo k 1. lednu 2010 a návrh současného ministra zdravotnictví Hegera na zvýšení vyměřovacího základu pro rok 2013 vládou neprošel.
ČTK: "Nečas připustil, že zvýšení příspěvků na státní pojištěnce by rychle a jednoduše deficit zdravotních pojišťoven smazalo, ale znamenalo by větší zatížení pro státní rozpočet.K 31. prosinci zajišťovalo služby osm zdravotních pojišťoven pro 10,403.553 pojištěnců. V průměru za 6,07 milionu lidí hradil pojistné stát, při měsíční platbě 723 korun to za rok bylo 52,717 miliardy korun." Podíváme-li se na hospodaření zdravotních pojišťoven za rok 2011, pak je na tom VZP relativně nejhůře.
Sociální demokracie už jasně deklarovala, že nemáme zájem na trvání takzvaného druhého pilíře. A uděláme všechno pro to, aby byl zrušen.
Česká strana sociálně demokratická má výhrady k částečné privatizaci důchodového systému a nadto má za to, že spuštění tzv. druhého (také fondového) pilíře této reformy dříve než v roce 2015 je předčasné. Svůj odmítavý postoj k této části důchodové reformy vyjadřuje na svém oficiálním webu ze stranické pozice, kde vyjadřuje souhlas s vetem druhého pilíře prezidenta Václava Klause, reformu ale kritizují i jednotliví členové ČSSD, např. Hana Orgoníková na svém blogu.
Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.