Bohuslav Sobotka

V roce 2006 byl státní dluh 802,5 mld. Kč. Aktuálně se státní dluh pohybuje okolo 1 568 mld. Kč.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť dne 16. října se ministr zdravotnictví Heger nechal pro server aktuálně.cz slyšet, že ministerstvo "opravdu o nucené správě [ve VZP] neuvažuje."

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Podle údajů Ministerstva financí o pokladním plnění státního rozpočtu ČR v období 1. 1. až 30. 9. 2012 jsou příjmy rozpočtu určené na důchody v celkovém objemu 246,50 mld. Kč. Výdaje představují částku 281,84 mld. Kč. Deficit důchodového účtu tedy činí 35,34 mld a nikoliv uvedených 40 či 50 mld. Kč.

Výsledky Dělnické strany ve volbách do zastupitelstev krajů v letech 2008 a 2012 jsme přehledně vyjádřili v níže uvedené tabulce na základě dat dostupných na stránkách www.volby.cz, které provozuje Český statistický úřad.

Bohuslav Sobotka vztahuje nárůst podpory Dělnické strany k všeobecné frustraci současnou vládou. "Celou řadu voličů" tedy interpretujeme ve smyslu, jestli opravdu narostla podpora Dělnické strany od posledních voleb.

V roce 2008 kandidovala Dělnická strana do zastupitelstev krajů pod názvy Dělnická strana - NE americkému radaru (v Plzeňském kraji) a Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v ostatních krajích). V tomto roce pak pod názvy Dělnická strana sociální spravedlnosti (ve Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji a na Vysočině) a Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM! (v ostatních krajích). V tabulce jsou tedy uvedeny hlasy pro všechna tato seskupení.

Tučně je vždy zvýrazněn rok s vyšším počtem hlasů, případně s vyšší relativní hodnotou hlasů.

krajpočet hlasů
(2008)% všech
hlasů (2008)počet hlasů
(2012)% všech
hlasů (2012) Středočeský

40701,02

3444

0,98

Jihočeský

2454

1,20

3480

1,81

Plzeňský

2639

1,47

2604

1,56

Karlovarský

1019

1,23

2401

3,34

Ústecký2881

1,19

9322

4,37

Liberecký1157

0,89

2093

1,61

Královéhradecký1838

1,02

2480

1,51

Pardubický 2229

1,28

2226

1,43

Vysočina 16710,92

1198

0,73

Jihomoravský2146

0,56

2634

0,75

Olomoucký16050,82

1763

0,99

Zlínský 13230,68 1150

0,61

Moravskoslezský3833

1,00

6908

2,15Celkem28 8650,9941 7121,57

Z uvedené tabulky vyplývá, že v roce 2012 došlo oproti roku 2008 k relativnímu i absolutnímu nárůstu hlasů pro Dělnickou stranu. Počet hlasů narostl v osmi krajích. Nejvyšších počtů bylo v roce 2012 dosaženo v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihočeském kraji.

Výrok předsedy Sobotky na základě uvedených volebních výsledků tedy hodnotíme jako pravdivý.

Podobný výrok vyřkl Bohuslav Sobotka v Otázkách Václava Moravce dne 30. září.

Podle zprávy serveru iDnes.cz se úřady práce ještě na konci září potýkaly s problémy vyplácení dávek zapříčěnými novým počítačovým systémem.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý na základě zpráv v internetových médiích, např. idnes.cz či tyden.cz. Ministr práce a sociálních věcí slíbil, že: "Pokud by se hromadně přestaly plnit zákonné termíny výplat dávek, tak to je pro mne důvod k odchodu," (viz předešlý odkaz na idnes.cz).

Sobotka skutečně před volbami dal veřejně najevo, se kterými politickými stranami by ČSSD mohla po volbách vytvořit krajské koalice - s KSČM, případně KDU-ČSL.

Rozhovor pro Hospodářské noviny 10. října 2012: "Jestliže voliči dají většinu levici, pak je přirozená spolupráce mezi ČSSD a komunistickou stranou, pokud budou mít třeba v moravských regionech silnou pozici lidovci, pak budeme spolupracovat s nimi. Takové koalice máme už dnes a osvědčily se. Z programového hlediska jsou nevhodné koalice s ODS. Nicméně nemáme žádný striktní zákaz."iDnes.cz: "My jsme zatím jako vedení strany nevydali žádné doporučení, pokud jde o koalice. Můj názor, který řeknu našim lídrům i vedení ČSSD, je jasný. Doporučuji programově blízké koalice. Vidím dva možné partnery po krajských volbách. Tím prvním jsou lidovci, popřípadě středová uskupení nezávislých kandidátů, druhým komunistická strana. Záleží na tom, komu voliči dají důvěru a jak ty subjekty budou silné. Pokud jde o spolupráci, viděl bych ji velmi nerad. Ukázalo se, že spolupráce s ODS na úrovni krajů sociální demokracii spíše poškodily a zavlekly ji i do některých problémů typu Regionální operační program Severozápad."

Bohuslav Sobotka má formálně pravdu, neboť ČSSD odmítla privatizaci krajských nemocnic, nicméně již nedodává, že dva kraje pod vedením Sociální demokracie nemocnice v období 2008-2012 samy privatizovaly. Část jeho výroku o sociálních službách je pak již přesný.

Zdravotnictví

Strana neměla jednotný centrální program, ovšem lze dohledat jednotlivé krajské programy. Např. v programu (.pdf) Jihomoravské ČSSD lze najít formulaci " Stávající zdravotnické příspěvkové organizace nechceme převádět do rukou privátníchvlastníků". Moravskoslezská ČSSD ve svém programu (část Zdravotnictví) "jasné ne" privatizaci krajských nemocnic neříká, volební program podobnou formulaci neobsahuje. Konkrétně uvádí: "Nedopustíme rozsáhlou likvidaci značné části krajské nemocniční sítě, jak se o to pokouší zdravotní pojišťovny s podporou ministerstva zdravotnictví. Rozumnou racionalizaci krajské nemocniční sítě neodmítáme, nesmí však dojít k ohrožení dostupnosti péče." Karlovarská ČSSD ve svém programu hovoří o zachování základní sítě krajských nemocnic pod veřejnou kontrolou. Co se týká minulosti, na což Václav Moravec naráží, kraje pod vedením ČSSD (Moravskoslezský a Karlovarský) samy privatizovaly (dlouhodobě pronajaly) nemocnice na svém území. Karlovarský kraj pronajal soukromé společnosti Nemos na 20 let nemocnici v Sokolově. O této akci informoval server iHNed 27. prosince 2010. Celkem za těchto 20 let si má přijít na 60 miliónů Kč, tudíž jde o 3 mil. ročně. Kromě této částky se zavázal investor, že do nemocnice nalije dalších 30 mil. Kč.

Situace v Moravskoslezském kraji se točila kolem nemocnice v Novém Jičíně. Hejtman Palas ji pronajal na 20 let společnosti Agel (tu vlastní Tomáš Chrenek). Server Aktuálně.cz informoval, že se investor zavázal k převzetí závazků nemocnice (výše 270 mil. Kč), dále k investicím do zařízení ve výši 200-220 mil. Kč. Za roční pronájem by pak investor po dobu 20ti let platil 25 mil. Kč bez DPH.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v kauze privatizace nemocnice v Novém Jičíně veřejně tvrdil (video), že "Sociální demokracie je politická strana, která se staví programově proti tomu, aby se pronajímala, či privatizovala krajská či státní lůžková zdravotnická zařízení, pokládám tuto věc za velmi zásadní..." V již zmíněném článku serveru iHNed z 27. prosince roku 2010 mluví o pronájmu nemocnice v Sokolově, tedy v Karlovarském kraji David Rath (tehdejší poslanec, hejtman a stínový ministr zdravotnictví za ČSSD), kdy tvrdí: "Pronájem jakékoli nemocnice je ve skutečnosti prakticky to samé jako její privatizace. Pronájem sokolovské nemocnice je proto hrubé porušení programu ČSSD. Pokud by byla sokolovská nemocnice zbytečná, tak bych její pronájem ještě možná pochopil. Jenže tato nemocnice patří do základní sítě nemocnic. Pan Novotný (hejtman Karlovarského kraje) byl kvůli této věci na předsednictvu strany a tam mu bylo jasně řečeno, že je to nepřijatelné".

Sociální služby Z výše zmiňovaných programů ČSSD do jednotlivých krajů nejvíc explicitně popisuje program Karlovarské ČSSD, když uvádí: " Navrhujeme, prosadíme, podpoříme -Všechny kroky, které budou bránit privatizaci a komerčnímu pronájmu svěřených sociálních služeb."

Je pravda, že výše plateb je poslední tři roky zmrazena, což můžeme chápat jako řadu let. Poslední navýšení plateb za státní pojištěnce proběhlo k 1. lednu 2010 a návrh současného ministra zdravotnictví Hegera na zvýšení vyměřovacího základu pro rok 2013 vládou neprošel.

ČTK: "Nečas připustil, že zvýšení příspěvků na státní pojištěnce by rychle a jednoduše deficit zdravotních pojišťoven smazalo, ale znamenalo by větší zatížení pro státní rozpočet.K 31. prosinci zajišťovalo služby osm zdravotních pojišťoven pro 10,403.553 pojištěnců. V průměru za 6,07 milionu lidí hradil pojistné stát, při měsíční platbě 723 korun to za rok bylo 52,717 miliardy korun." Podíváme-li se na hospodaření zdravotních pojišťoven za rok 2011, pak je na tom VZP relativně nejhůře.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv Zákon o spotřebních daních byl schválen již v roce 2003, tedy nikoliv v letech 2004-2005. Bohuslav Sobotka byl ale členem všech vlád Sociální demokracie v letech 2002 až 2006.

Takzvané kolkování lihovin bylo zavedeno Zákonem o povinném značení lihuč. 676/2004 Sb., účinným od 1.1.2005. Stejný zákon svěřuje celnímu ředitelství a celním úřadům kompetence v oblasti administrace a kontroly značení lihu.

Zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb., účinný od 1.1.2004 v části třetí omezuje prodej lihovin a tabákových výrobků na tržištích, v tržnicích a mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.