Bohuslav Sobotka

Z důvodu nefunkčního webu Poslanecké sněmovny, nejsou momentálně veřejnosti k dispozici informace z minulých volebních období, a výrok předsedy ČSSD tedy nelze korektně ověřit.

Poslanecká sněmovna k rozhodnutí, že je potřeba omezit poslaneckou imunitu dospěla už 8. února, kdy byl schválen návrh na zrušení doživotní imunity a její omezení pouze na dobu výkonu mandátu. Nelze tedy tvrdit, že by k tomu Poslanecká sněmovna nedospěla vůbec. V platnost nevstoupil zákon schválený Parlamentem jako celkem. Výrok je tedy v tomto smyslu zavádějící.

Výrok podobného charakteru se na našem serveru vyskytoval už dříve, proto pouze zopakujeme, že do této doby bylo podáno šestnáct návrhů na omezení imunity poslanců a senátorů a šestnáctkrát bylo toto omezení zamítnuto některou z komor. V posledním, sedmnáctém případě prošel Poslaneckou sněmovnou návrh na zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců, což je prakticky omezení imunity na dobu jejich mandátu. Komplikace nastaly při hlasování v Senátu. 24. května ale na další pokus podpořil i Senát dva návrhy na omezení imunity, přičemž o tom, který bude poslán do Poslanecké sněmovny rozhodne ústavně-právní výbor a ústavní komise.

Výrok předsedy Sobotky je neověřitelný, neboť samotná Poslanecká sněmovna nezveřejňuje výstupy z jednání Mandátového a imunitního výboru v letech 1992-1998, tudíž není možné reálně potvrdit, že se obvinění poslanci vždy daného jednání účastnili. Např. ve volebním období 1996-1998 byla řešena imunita u tří zákonodárců SPR-RSČ, ovšem byli-li přítomni jednání o zbavení své imunity nelze ani potvrdit, ani vyvrátit.

Informace o zadržení Davida Ratha 14. května se do médií dostávala ještě v ten samý den ve večerních hodinách a zejména pak 15. května ráno. Z pozvánky, kterou rozeslal předseda mandátního a imunitního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Bohuslav Sobotka vyplývá, že prvním projednávaným bodem schůze, která se uskuteční 22. května v 9:00 bude stanovisko výboru k přípustnosti trestního stíhání poslance Davida Ratha. Pozvánka je datována 16. května 2012. Proto hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Výrok je pravdivý, tzv. finanční policie byla zrušena k 1. lednu 2007.

Finanční policie byla zrušena v době ministra vnitra Ivana Langera, konkrétně k 1. lednu 2007. Toto bylo mediálně velmi sledováno - za všechny lze jmenovat Novinky nebo ČTK (z webu samotného Ivana Langera).

Výrok poslance Sobotky je pravdivý, neboť ČSSD skutečně tento zákon předkládala v tomto volebním období a K. Peake pro něj nehlasovala.

Majetková přiznání jsou pro ČSSD dlouhodobým cílem, nicméně doposud se jí je nikdy nepodařilo prosadit.

V tomto volebním období předložila ČSSD zákon o majetkových přiznání do Poslanecké sněmovny také. První čtení tohoto zákona ve sněmovně proběhlo 9. prosince 2011, kdy byl však návrh odmítnut, resp. bylo hlasování o jeho zamítnutí již v 1. čtení. Poslanec Sobotka má tedy pravdu v tom, že Karolína Peake mohla pro tento návrh již hlasovat, nicméně ani tohle její hlasování by samotný fakt (absenci této legislativy) nijak nezměnil. Jak vyplývá ze samotného hlasování, tento návrh nepodpořilo (z důvodu absence či pouhého nehlasování) hned 16 zákonodárců ČSSD, takže ani případný hlas Peake na zamítnutí by nic neměnil (pro úplnost, Karolína Peake nebyla na jednání přítomna), nicméně výrok Sobotky je pravdivý, hlasovat pro něj vicepremiérka mohla a neučinila tak.

Výrok poslance Sobotky je tak pravdivý, návrh tohoto zákona Peake skutečně nepodpořila.

Sobotka pravdivě popisuje způsob, jak může dojít ke "spuštění" omezujících opatření, která přinese finanční ústava.

Předně, demagog.cz se nemůže vyjádřit k premiérově úmyslu. Můžeme nicméně ověřit tvrzení předsedy Sobotky, že zadlužení se počítá zpětně a že vláda bude mít možnost dovést zemi až k dluhové hranici (45% HDP), načež bude teprve nastupující vláda muset provádět úsporná opatření.

Počítá se tedy zadlužení zpětně? Deficit rozpočtu tak, jak je schvalován sněmovnou, je pouze plánovaný. Např. pro rok 2011 se několikrát změnil (Mediafax) odhad Ministerstva financí ČR (MF), jak se celkové zadlužení ČR zvedne. Navíc mluvíme o poměru zadlužení k neustále se měnícímu HDP. Míru zadlužení země je proto možné určit pouze zpětně k danému období, zpravidla k roku, případně ke čtvrtletí.

Poměr státního dluhu k HDP se dle údajů MF vyvíjí od 31,5% v roce 2009, přes 35,6% v roce 2010, po 38,9% v roce 2011 (vždy k 31.prosinci). Budeme-li důvěřovat vládnímu návrhu zákona o rozpočtu a odhadu růstu HDP ze strany MF, musíme očekávat nárůst na 41,6% (tj. o 2,7%) na konci roku 2012. Přestože by se podle předpovědi MF měl růst HDP v dalších letech výrazně zrychlit, je dobře možné, že státního dluhu ve výši 45% HDP bude dosaženo právě v roce 2014 (ať již na konci, nebo v průběhu roku), tedy v roce voleb, a to dříve, než vstoupí v platnost rozpočet navržený novou vládou.

Považujeme tedy Sobotkův výrok v obou částech za pravdivý, je ale třeba dodat, že se vztahuje pouze k možnému, nikoli jistému uspořádání zmíněné "finanční ústavy". Jak bude pro účely takového zákona počítána výše dluhu a k jakému období, nelze předem určit.

Na základě statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hodnotíme výrok jako pravdivý.

Statistiky (ang.) OECD uvádí skutečně výši českého veřejného dluhu v roce 2006 (tj. na konci vlády sociální demokracie) v poměru k HDP jako 28,3%.

V tomto případě je ale nutno podotknout, že veřejný dluh neznamená pouhé zadlužení vlády (tj. státní dluh), ale skládá se z více komponent. Je tvořen, mimo zmíněný státní dluh, dluhem mimorozpočtových fondů, místních rozpočtů a dluhem zdravotních pojišťoven. Oproti "prostému" zadlužení státu (tj. to, co bývá často prezentováno jako dluh jednotlivých daňových poplatníků) je toto číslo nepoměrně zkresleno především tím, že zahrnuje zadlužení samosprávných celků, tj. krajů a obcí. V kontextu výroku, kdy se hovoří o návrhu tzv. finanční ústavy, která skutečně operuje s pojmem veřejného dluhu, je Sobotkův výrok pravdivý.

Deficit důchodového účtu byl podle informací, které posktyla Jana Buraňová z tiskového odboru České správy sociálního zabezpečení, 39,5 miliardy korun. Celkový stav důchodového účtu pak 36,4 miliardy korun. Informaci přinesla např. Česká televize nebo Český rozhlas. Výrok hodnotíme jako pravdivý, zaokrouhlení 39,5 na celé jednotky (40) je v rámci matematických pravidel.

V posledních pěti letech skutečně došlo ke snížení soc. pojištění, k zavedení stropů a ke snížení příjmů veřejných rozpočtů.

Předně, demagog.cz neověřuje příčinnost. Nehodnotíme, zda kroky pravicových vlád způsobily pokles příjmů veřejných rozpočtů. Můžeme ale ověřit, zda k tomuto poklesu došlo a zda byla zavedena Sobotkou zmíněná opatření.

K 1.1.2008 byl zaveden institut tzv. maximálního vyměřovacího základu (§15 zákona o pojistném), který omezuje výši pojistného (částku, ze které lze pojistné počítat). Pro rok 2011 (dle MPSV) toto maximum činilo 148 440 korun (měsíční základ), pro rok 2012 se snížilo na 100 548 korun. Došlo tedy k zavedení tzv. stropu a poté se dále snížovala výměra pojistného sociálního pojištění alespoň pro některé občany ČR, přestože sazba pojistného v procentech zůstala nezměněna.

Přijmy státního rozpočtu v poměru ke zbytku ekonomiky se podle Ministerstva financí ČR v posledních letech postupně snižovaly. Sobotka sice nehovoří pouze o rozpočtu státu, nýbrž o veřejných rozpočtech obecně (což zahrnuje mj. obce a kraje), nicméně v kontextu vládní politiky považujeme pro tento výrok za relevantní "příjmy vládního sektoru", které MF uvádí, a které jsou také základem pro tvorbu veřejných rozpočtů obecně.

Tři faktická tvrzení obsažená ve výroku poslance Sobotky jsou tedy pravdivá.