Bohuslav Sobotka
SOCDEM

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Míra zadlužení České republiky před pěti lety se pohybovala pod 30 % vůči hrubému domácímu produktu.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2012
Pravda

Statistiky (ang.) OECD uvádí skutečně výši českého veřejného dluhu v roce 2007 v poměru k HDP jako 27,9% HDP. Bohuslav Sobotka má tedy pravdu, když hovoří o hodnotě pod 30% vůči HDP.

Bohuslav Sobotka

Tohle je deficit důchodového účtu v loňském roce, minus 40 miliard korun. (Bohuslav Sobotka ukazuje graf, pozn.)
Otázky Václava Moravce, 11. března 2012
Pravda

Deficit důchodového účtu byl podle informací, které posktyla Jana Buraňová z tiskového odboru České správy sociálního zabezpečení, 39,5 miliardy korun. Celkový stav důchodového účtu pak 36,4 miliardy korun. Informaci přinesla např. Česká televize nebo Český rozhlas. Výrok hodnotíme jako pravdivý, zaokrouhlení 39,5 na celé jednotky (40) je v rámci matematických pravidel.

Bohuslav Sobotka

Pravicové vlády v posledních pěti letech snížily sociální pojištění, zavedly stropy na sociální pojištění, přispěly k tomu, že se snížily příjmy veřejných rozpočtů.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2012
Pravda

V posledních pěti letech skutečně došlo ke snížení soc. pojištění, k zavedení stropů a ke snížení příjmů veřejných rozpočtů.

Předně, demagog.cz neověřuje příčinnost. Nehodnotíme, zda kroky pravicových vlád způsobily pokles příjmů veřejných rozpočtů. Můžeme ale ověřit, zda k tomuto poklesu došlo a zda byla zavedena Sobotkou zmíněná opatření.

K 1.1.2008 byl zaveden institut tzv. maximálního vyměřovacího základu (§15 zákona o pojistném), který omezuje výši pojistného (částku, ze které lze pojistné počítat). Pro rok 2011 (dle MPSV) toto maximum činilo 148 440 korun (měsíční základ), pro rok 2012 se snížilo na 100 548 korun. Došlo tedy k zavedení tzv. stropu a poté se dále snížovala výměra pojistného sociálního pojištění alespoň pro některé občany ČR, přestože sazba pojistného v procentech zůstala nezměněna.

Přijmy státního rozpočtu v poměru ke zbytku ekonomiky se podle Ministerstva financí ČR v posledních letech postupně snižovaly. Sobotka sice nehovoří pouze o rozpočtu státu, nýbrž o veřejných rozpočtech obecně (což zahrnuje mj. obce a kraje), nicméně v kontextu vládní politiky považujeme pro tento výrok za relevantní "příjmy vládního sektoru", které MF uvádí, a které jsou také základem pro tvorbu veřejných rozpočtů obecně.

Tři faktická tvrzení obsažená ve výroku poslance Sobotky jsou tedy pravdivá.

Bohuslav Sobotka

V únoru se inflace přiblížila téměř k 4 %, byla 3,7 %.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2012
Pravda

Na základě údajů Českého statistického úřadu hodnotíme výrok jako pravdivý.

V tomto případě záleží na tom, jaký typ míry inflace má Bohuslav Sobotka na mysli. Metodika výpočtu inflace totiž záleží na tom, ke které veličině je pak vztažena. ČSÚ uvádí 4 způsoby výpočtu míry inflace, hodnota 3,7% za měsíc únor, o které hovoří Sobotka, odpovídá míře inflace vyjádřené přírůstkem indexu spotřebitelských cen (PPS) ke stejnému měsíci předchozího roku. ČSÚ uvádí, že "tato míra inflace (...) se bere v úvahu při propočtech reálné úrokové míry, reálného zvýšení cen majetku, valorizací apod.." V tomto kontextu, kdy Bohuslav Sobotka hovoří o hrozícím zvýšení cen potravin a léků, můžeme jeho výrok považovat za pravdivý.

Další způsoby výpočtu inflace a vhodnost způsobu jejich použití můžete nalézt na stránkách ČSÚ.

Bohuslav Sobotka

Za poslední 4 roky z 5 %, za vlády sociální demokracie, se zvedlo DPH na 14 % na potraviny, z 5 na 14 % během pouhých čtyřech let.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2012
Pravda

Tento výrok lze označit za pravdivý.

Od 1. ledna 1993 do 31. prosince 2007 (tedy i za vlády ČSSD 1998 - 2006) byla snížená sazba DPH 5 % (Zdroj: zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a jeho novelizace a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a jeho novelizace). Od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2009 se snížená sazba DPH pohybovala na čísle 9 %. Od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2011 na 10 %. Poslední novelizací, zákonem č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (pdf.), s účinností k 1. lednu 2012, se snížená sazba daně zvýšila na 14 % (Seznam všech zmíněných novel DPH je uveden v aktuálním znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

Bohuslav Sobotka

Ministr Drábek ještě loni v září sliboval, že průměrná valorizace důchodů bude 360 korun a že se tím zkompenzuje jednak zvýšení DPH a jednak vládní reforma penzí, která na základě rozhodnutí Ústavního soudu snížila vypočtenou výměru důchodů. To je citát ministra Drábka ze září loňského roku.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2012
Pravda

Výrok označujeme za pravdivý, neboť i přes to, že se nám z veřejných zdrojů nepodařilo nikde dohledat tuto přesnou citaci, tak důkazů o vyřčení těchto informací ministrem Drábkem existuje dostatek.

Ministr Dabálek takovýto výrok, či alespoň jemu podobný, v září minulého roku pronesl. 22. února 2011 pak v Českém Rozhlase 7 například tvrdil, že na základě ústavního rozhodnutí bude od 30. září vyměřena nižší penze asi pro 70 % důchodců, snížená penze bude pak ovšem kompenzována její valorizací, která bude probíhat z roku na rok. Průměrný důchod bude tedy klesat o 60 korun ročně, ale valorizace pro rok 2011 je 360 korun. Tato informace je zveřejněna na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Totožné informace pak vyplývají i ze stránek Jaromíra Drábka a stejné informace pak v různých čase zveřejnily také internetové portály tiskali.cz, peníze.cz, či Idnes.cz.

Bohuslav Sobotka

Jsou pozastaveny 4 operační programy z celkových 17 operačních programů, které má Česká republika.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2012
Pravda

Výrok na základě informací z ministerstva financí a ministerstva školství hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo financí v roce 2011 evidovalo (.pdf) tři pozastavené operační programy: OP Doprava, OP Životní prostředí a ROP Severozápad, přičemž žádný z nich doteď nebyl obnoven. V případě OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost evidovalo ministerstvo riziko pozastavení plateb, ke kterému pak 24. ledna 2012 skutečně došlo, jak potvrdilo i ministerstvo školství.

V současnosti má ČR vytvořeno 26 operačních programů, přičemž ve svém výroku Bohumil Sobotka mluví jenom o 17. Toto číslo odpovídá počtu programů spadajících do prvního a druhého cíle. Ostatních 9 OP spadá pod cíl s názvem Evropská územní spolupráce, který se zabývá podporou projektů v rámci přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce. Jejich koordinace proto nezávisí jenom na ČR a tím pádem nespadají do kontextu výroku Bohuslava Sobotky o problémech vlády Petra Nečase s čerpáním strukturálních fondů. Na základě této skutečnosti označujeme výrok za pravdivý.

Bohuslav Sobotka

78 % občanů naší země nesouhlasí s politikou vlády a dokonce 81 % nesouhlasí s jejím konkrétním personálním složením.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2012
Pravda

Podobný výrok jsme už na demagogu ověřovali. Lubomír Zaorálek tvrdil, že současná vláda má podporu 17% veřejnosti. I výrok Bohuslava Sobotky se opírá o podobné zdroje. Pokud se podíváme na výzkum CVVM z února 2012, tak je zde uvedeno, že 79% dotazovaných nesouhlasí s činností vlády Petra Nečase. 83% dotazovaných také nesouhlasí podle tohoto výzkumu s jejím personálním složením. Tyto konkrétní údaje uváděl právě výzkum CVVM, proto se dá předpokládat, že Bohuslav Sobotka čerpal z tohoto výzkumu.

Výrok přibližně odpovídá údajům uvedeným v tomto výzkumu, Bohuslav Sobotka si mírným ubráním procent nepřilepšil a považujeme proto výrok za pravdivý.

Bohuslav Sobotka

Fico přece podpořil vládu paní Radičové v krajně nepopulární otázce, a to je účasti Slovenska na evropském záchranném mechanismu.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2012
Zavádějící

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící s odůvodněním níže.

Robert Fico a jeho politická strana SMER - SD, nejprve nepodpořila, resp. všichni její poslanci se zdrželi hlasování o evropském záchranném mechanismu z 11. října 2011, spojeným s vyslovením důvěry vládě premiérky Radičové, v důsledku čehož její vláda padla. O dva dny později, po schválení vládního návrhu ústavního zákona o zkrácení volebního období Národní rady Slovenské republiky (.rtf) v hlasování č. 8 ze 13. října 2011, se poté hlasovalo znovu o evropském záchranném mechanismu, a teprve tentokrát byl návrh v hlasování č. 9 podpořen i Robertem Ficem a stranou SMER - SD a byl tedy schválen.

Ficova strana tedy nakonec podpořila účast Slovenska na evropském záchranném mechanismu, ale nepodpořila v souvislosti s touto otázkou vládu dnes již bývalé premiérky Radičové.

Bohuslav Sobotka

(Václav Moravec: Chcete tím říci, že to je takový trik, že premiér vám zadluží Českou republiku k těm zhruba 45 % hrubého domácího produktu.(a spustí tak opatření navrhovaná ve "finanční ústavě", pozn.)) Samozřejmě, pane redaktore, že to tak je, protože to zadlužení se přičítá zpětně.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2012
Pravda

Sobotka pravdivě popisuje způsob, jak může dojít ke "spuštění" omezujících opatření, která přinese finanční ústava.

Předně, demagog.cz se nemůže vyjádřit k premiérově úmyslu. Můžeme nicméně ověřit tvrzení předsedy Sobotky, že zadlužení se počítá zpětně a že vláda bude mít možnost dovést zemi až k dluhové hranici (45% HDP), načež bude teprve nastupující vláda muset provádět úsporná opatření.

Počítá se tedy zadlužení zpětně? Deficit rozpočtu tak, jak je schvalován sněmovnou, je pouze plánovaný. Např. pro rok 2011 se několikrát změnil (Mediafax) odhad Ministerstva financí ČR (MF), jak se celkové zadlužení ČR zvedne. Navíc mluvíme o poměru zadlužení k neustále se měnícímu HDP. Míru zadlužení země je proto možné určit pouze zpětně k danému období, zpravidla k roku, případně ke čtvrtletí.

Poměr státního dluhu k HDP se dle údajů MF vyvíjí od 31,5% v roce 2009, přes 35,6% v roce 2010, po 38,9% v roce 2011 (vždy k 31.prosinci). Budeme-li důvěřovat vládnímu návrhu zákona o rozpočtu a odhadu růstu HDP ze strany MF, musíme očekávat nárůst na 41,6% (tj. o 2,7%) na konci roku 2012. Přestože by se podle předpovědi MF měl růst HDP v dalších letech výrazně zrychlit, je dobře možné, že státního dluhu ve výši 45% HDP bude dosaženo právě v roce 2014 (ať již na konci, nebo v průběhu roku), tedy v roce voleb, a to dříve, než vstoupí v platnost rozpočet navržený novou vládou.

Považujeme tedy Sobotkův výrok v obou částech za pravdivý, je ale třeba dodat, že se vztahuje pouze k možnému, nikoli jistému uspořádání zmíněné "finanční ústavy". Jak bude pro účely takového zákona počítána výše dluhu a k jakému období, nelze předem určit.