Bohuslav Sobotka

Skutečně je tomu tak. Senát, kde má ČSSD většinu, 9. února na své schůzi přijal usnesení, ve kterém vyzývá prezidenta k podpisu dodatku Evropské sociální charty zakládajícího systém kolektivních stížností. Přesné znění výzvy je dostupné na internetových stránkách senátu. Výrok tedy můžeme označit za pravdivý.

Pro bližší infromace, čeho se vlastně tento dodatek týká, přikládáme i jeho přesné znění ze stránek Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Role České republiky při podpisu smlouvy EU o fiskální unii opravdu není pro platnost paktu klíčová. Primárním cílem je ratifikace smlouvy minimálně dvanácti státy, kteří jsou členy eurozóny. Tvrzení je tedy jednoznačně pravdivé.

Nepřipojení se České republiky a Velké Británie ke smlouvě EU o fiskální unii nelze považovat za důvod, který by vedl k možnosti nevstoupení aktu v platnost. Článek 14 fiskální smlouvy (.pdf) doslova říká, že: "Tato smlouva vstupuje v platnost dne 1. ledna 2013 za předpokladu, že své ratifikační listinyuložilo dvanáct smluvních stran, jejichž měnou je euro, nebo prvním dnem měsíce následujícího po
uložení dvanácté ratifikační listiny smluvní stranou, jejíž měnou je euro, podle toho, co nastane
dříve." Z výše uvedeného úryvku je patrné, že prvotní je nutnost schválení a ratifikace aspoň dvanácti státy eurozony, k nimž se mohou přidat členské státy Evropské unie, které stojí mimo eurozónu.

Statistiky (ang.) OECD uvádí skutečně výši českého veřejného dluhu v roce 2007 v poměru k HDP jako 27,9% HDP. Bohuslav Sobotka má tedy pravdu, když hovoří o hodnotě pod 30% vůči HDP.

Tento výrok lze označit za pravdivý.

Od 1. ledna 1993 do 31. prosince 2007 (tedy i za vlády ČSSD 1998 - 2006) byla snížená sazba DPH 5 % (Zdroj: zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a jeho novelizace a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a jeho novelizace). Od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2009 se snížená sazba DPH pohybovala na čísle 9 %. Od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2011 na 10 %. Poslední novelizací, zákonem č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (pdf.), s účinností k 1. lednu 2012, se snížená sazba daně zvýšila na 14 % (Seznam všech zmíněných novel DPH je uveden v aktuálním znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

Výrok označujeme za pravdivý, neboť i přes to, že se nám z veřejných zdrojů nepodařilo nikde dohledat tuto přesnou citaci, tak důkazů o vyřčení těchto informací ministrem Drábkem existuje dostatek.

Ministr Dabálek takovýto výrok, či alespoň jemu podobný, v září minulého roku pronesl. 22. února 2011 pak v Českém Rozhlase 7 například tvrdil, že na základě ústavního rozhodnutí bude od 30. září vyměřena nižší penze asi pro 70 % důchodců, snížená penze bude pak ovšem kompenzována její valorizací, která bude probíhat z roku na rok. Průměrný důchod bude tedy klesat o 60 korun ročně, ale valorizace pro rok 2011 je 360 korun. Tato informace je zveřejněna na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Totožné informace pak vyplývají i ze stránek Jaromíra Drábka a stejné informace pak v různých čase zveřejnily také internetové portály tiskali.cz, peníze.cz, či Idnes.cz.

Výrok na základě informací z ministerstva financí a ministerstva školství hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo financí v roce 2011 evidovalo (.pdf) tři pozastavené operační programy: OP Doprava, OP Životní prostředí a ROP Severozápad, přičemž žádný z nich doteď nebyl obnoven. V případě OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost evidovalo ministerstvo riziko pozastavení plateb, ke kterému pak 24. ledna 2012 skutečně došlo, jak potvrdilo i ministerstvo školství.

V současnosti má ČR vytvořeno 26 operačních programů, přičemž ve svém výroku Bohumil Sobotka mluví jenom o 17. Toto číslo odpovídá počtu programů spadajících do prvního a druhého cíle. Ostatních 9 OP spadá pod cíl s názvem Evropská územní spolupráce, který se zabývá podporou projektů v rámci přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce. Jejich koordinace proto nezávisí jenom na ČR a tím pádem nespadají do kontextu výroku Bohuslava Sobotky o problémech vlády Petra Nečase s čerpáním strukturálních fondů. Na základě této skutečnosti označujeme výrok za pravdivý.

Podobný výrok jsme už na demagogu ověřovali. Lubomír Zaorálek tvrdil, že současná vláda má podporu 17% veřejnosti. I výrok Bohuslava Sobotky se opírá o podobné zdroje. Pokud se podíváme na výzkum CVVM z února 2012, tak je zde uvedeno, že 79% dotazovaných nesouhlasí s činností vlády Petra Nečase. 83% dotazovaných také nesouhlasí podle tohoto výzkumu s jejím personálním složením. Tyto konkrétní údaje uváděl právě výzkum CVVM, proto se dá předpokládat, že Bohuslav Sobotka čerpal z tohoto výzkumu.

Výrok přibližně odpovídá údajům uvedeným v tomto výzkumu, Bohuslav Sobotka si mírným ubráním procent nepřilepšil a považujeme proto výrok za pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící s odůvodněním níže.

Robert Fico a jeho politická strana SMER - SD, nejprve nepodpořila, resp. všichni její poslanci se zdrželi hlasování o evropském záchranném mechanismu z 11. října 2011, spojeným s vyslovením důvěry vládě premiérky Radičové, v důsledku čehož její vláda padla. O dva dny později, po schválení vládního návrhu ústavního zákona o zkrácení volebního období Národní rady Slovenské republiky (.rtf) v hlasování č. 8 ze 13. října 2011, se poté hlasovalo znovu o evropském záchranném mechanismu, a teprve tentokrát byl návrh v hlasování č. 9 podpořen i Robertem Ficem a stranou SMER - SD a byl tedy schválen.

Ficova strana tedy nakonec podpořila účast Slovenska na evropském záchranném mechanismu, ale nepodpořila v souvislosti s touto otázkou vládu dnes již bývalé premiérky Radičové.

Vycházíme z informací portálu veřejných zakázek, provozovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Poslední aktualita na portálu pochází přibližně z 9. května, poslední uvedený prováděcí předpis k zákonu o veř. zakázkách z 27. dubna. Předpokládáme tak, že jde o aktuální informace.

Znění zákona o veř. zakázkách se změnami mj. v § 159 odst. 3 ukládá vydat vyhlášku

"k provedení § 17 písm. x), § 44 odst. 4 písm. a) a b), §46a, §46d odst. 1, § 74a odst. 6, § 86 odst. 2, § 96 odst. 5, § 103 odst. 7, § 108, § 119 odst. 2, § 146 odst. 3 a 6, § 147a odst. 8, § 149 odst. 8 a 9 a § 156 odst. 8."
Z těchto částí zákona je vydán prováděcí předpis pouze k §46a (.pdf), § 17 písm. x), § 108, § 146 odst. 3 a 6 a § 147a odst. 8 (.pdf) a § 149 odst. 8 a 9 (.pdf), tedy pouze k části uvedené úpravy. Kromě toho zákon v odst. 2 ukládá Ministerstvu obrany vydat vyhlášku k provedení § 17 písm. q) a § 18 odst. 4 písm. h), která dosud vydána nebyla.

K části prováděcích předpisů, např. k provedení § 44 odst. 4 písm. a), se nám podařilo najít návrh. Ne však vždy. Za "včas připravené" nicméně považujeme vyhlášky vydané před nabytím účinnosti zákona, což bylo 1.ledna 2012. Považujeme tedy výrok za pravdivý.

Dodejme, že původní znění novely došlo změn, a to opakovaných, kterým se odbory ministerstev musejí přizpůsobovat.

Výrok hodnotíme na základě informací z Ministerstva pro místní rozvoj jako pravdivý.

Jeho pravdivost byla ověřena na základě interního dopisu z Ministerstva pro místní rozvoj, který publikoval deník Insider a jehož autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem.

Dopis se se týká jednání, které se uskutečnilo 9. března (čili před více než dvěma měsíci) mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem financí ČR a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio), a které se věnovalo problémům s čerpáním financí z evropských fondů. Jednou z hlavních rizikových oblastí je dle Evropské komise také systém auditů, který zmiňuje Bohuslav Sobotka.

Dopis také informuje o tom, že byla ze strany Evropské komise dána lhůta do konce června 2011 pro nápravu kritických oblastí. Všechny konkrétní kroky, které ČR musí učinit, v dokumentu nejsou zmíněny, výjimkou je pouze zkvalitnění řídících kontrol zejména v oblasti veřejných zakázek a výběru projektů tak, aby nedocházelo k opakování auditních nálezů.