Bohuslav Sobotka
SOCDEM

Bohuslav Sobotka

Zavádějící

Výrok na základě dohledaných informací hodnotíme jako zavádějící.

Je vhodné poznamenat, že v rámci tohoto výroku nelze objektivně hodnotit, zda je v zájmu politické kultury, aby prezident České republiky po volbách pověřil sestavováním vlády předsedu vítězné strany, jelikož se jedná o subjektivní názor Bohuslava Sobotky.

Co se týče porušení této nepsané zvyklosti, lze nalézt v české politice pouze jeden případ, kdy se tak stalo. Tímto případem bylo pověření Petra Nečase (ODS) sestavením vlády ČR v roce 2010, ačkoli vítěznou stranou se ve volbách stala ČSSD.

RokVítěz volebPověřený premiér1996ODSVáclav Klaus (ODS)1998ČSSDMiloš Zeman (ČSSD)2002ČSSDVladimír Špidla (ČSSD)2006ODSMiroslav Topolánek (ODS)2010ČSSDPetr Nečas (ODS) Zdroj: Volby.cz

Bohuslav Sobotka

Miloš Zeman už dnes není členem sociální demokracie.
Otázky Václava Moravce, 14. července 2013
Pravda

Miloš Zeman vystoupil z ČSSD v březnu 2007, kdy jedním z důvodů bylo obvinění ze strany Jiřího Paroubka ohledně smlouvy podepsané Zemanem s advokátem Zdeňkem Altnerem: " Smlouva řešila zastupování ČSSD ve sporu s ministerstvem financí ohledně vlastnictví Lidového domu, sídla ČSSD. Altner spor sice v roce 2000 vyhrál, ale následně tvrdil, že mu sociální demokracie nedala peníze sjednané ve smlouvě. Zeman v březnu 2007 vystoupil z ČSSD ". Na Zemana bylo podáno i trestní oznámení, kvůli kauze s Lidovým domem.

Pravda

Výrok hodnotíme na základě informací z webu aktualne.cz, senat.cz i ceskatelevize.cz jako pravdivý. Strana ČSSD v druhém kole přímých voleb prezidenta podpořila úřadujícího prezidenta M. Zemana.

Pravda

Sociální demokraté před schválením přímé volby prezidenta navrhovali několik úprav prezidentských pravomocí. První z nich bylo omezení prezidenta jmenovat samostatně členy bankovní rady ČNB (k tomu by dle návrhu ČSSD potřeboval souhlas senátu či premiéra). Dále zavedení šestiletého funkčního období a synchronizace voleb s volbami senátními. Další dva návrhy se pak týkaly omezení jeho práva na abolici, tj. pravomoc zasahovat do trestního řízení, zastavit ho a udělit milost, a dále zavedení imunity prezidenta pouze po dobu vykonávání jeho pětiletého mandátu. Nakonec ČSSD dokázala do zákona prosadit pouze dva posledně zmiňované pozměňovací návrhy.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý.

Zavádějící

Bohuslav Sobotka má pravdu v tom, že ČSSD skutečně navrhovala nastavení limitu na kampaň prezidenta na 15 milionů korun. Nicméně jak ČSSD, tak i Sobotka sám nakonec hlasovali pro nastavení 40 milionů na 1. kolo a dalších 10 milionů pro kolo 2. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Je nepochybně pravdou, že ČSSD navrhovala limit na prezidentskou kampaň ve výši 15 milionů korun. Dokládají to stranická stanoviska z doby diskuze a přijímání prováděcího zákona k přímé volbě prezidenta. O tomto návrhu informovala např. Česká televize, když konkrétně uvádí:

" Sociální demokraté už se nechali slyšet, že navrhnou strop pro výdaje na předvolební kampaň pro kandidáty ve výši 15 milionů korun a jejich placení z jednoho účtu kvůli snazší kontrole. Do 60 dnů po skončení kampaně by pak kandidáti měli podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky zveřejnit, jaké platby byly z účtu proplaceny."

V proběhlých prezidentských volbách limit na výdaje nakonec dosáhl 40 milionů pro 1. kolo a 10 milionů pro kolo druhé. Tento výdaj je upraven v zákoně o volbě prezidenta republiky (.pdf), konkrétně § 37, bod 2:

"Výdaje na volební kampaň nesmí přesáhnout částku 40 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastnil-li se kandidát pouze prvního kola volby, nebočástku 50 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastnil-li se kandidát prvního i druhého kola volby. Do této částky se započítávají částky, které kandidát na funkci prezidenta republiky uhradil nebo má uhradit, včetně částek, které uhradily nebo se zavázaly za kandidáta uhradit třetí osoby. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena."

Této částky bylo dosaženo dohodou stran tehdejší vládní koalice a také ČSSD, není tedy pravdou, že by pravicové strany jednostranně tuto částku zvýšily. Pro toto nastavení hlasovala i ČSSD včetně předsedy strany Bohuslava Sobotky. Stejně tak tento návrh podpořila ČSSD i v Senátu.

Zavádějící

V červnu 2004 premiér a předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla požádal o důvěru své spolustraníky potom, co jeho strana propadla u voleb do Evropského parlamentu. Hlasování o důvěřeŠpidla přežil jen o vlas. Nedůvěru mu vyslovilo 103 členů Ústředního výkonného výboru. Pro odvolání by bylo podle stanov (pdf.str.16) potřeba 108 hlasů. Špidla po takovém výsledku tedy rezignovat nemusel.

Rozhodl se ovšem rezignovat na obě své funkce i přesto, že ho sociální demokraté přemlouvali aby premiérem zůstal. Tvrzení Bohuslava Sobotky tedy hodnotíme jako zavádějící, protože hlasování výkonného výboru i situace v sociální demokracii byla jiná než popisuje.

Na okraj uvádíme, že již měsíc po svém odchodu byl Vladimír Špidla nominován na funkci eurokomisaře.

Nepravda

Na jaře 2012 unikly odposlechy Romana Janouška a Pavla Béma z roku 2007pravděpodobně přímo z BIS a zveřejnila je MF Dnes. Následně se vedla diskuse o možném posílení civilní kontroly zpravodajských služeb (blog ČSSD).

Bohuslav Sobotka navrhoval jednak parlamentní komisi, jednak Radu pro zpravodajské služby volenou sněmovnou, senátem a vládou. I KSČM se vyjádřila (.doc, str. 6) pro " posílení pravomocí Parlamentu ČR v otázkách kontroly všech složek bezpečnostního systému ČR, zejména zpravodajských služeb, a použití operativně technických, pátracích a zpravodajských prostředků, jejich využívání 
a zaměření v souladu s Ústavou ČR a z ní odvozených zákonů." Je tedy pravda, že diskuze se vedla, ale spíše na straně opozice, žádné sliby z řad vládní opozice se nám nepodařilo doložit. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Současná podoba legislativy je shrnuta ve výroku Františka Bublana o civilní rozvědce - Parlament nad ní nemá kontrolní pravomoc.

Zavádějící

Výrok předsedy ČSSD hodnotíme na základě dohledaných informací jako zavádějící, jelikož ke konci vlády Stanislava Grosse a za vlády Jiřího Paroubka před volbami v roce 2006 nebyla koalice nijak jednotná a ČSSD hlasovala spolu s KSČM i bez jakékoli koaliční smlouvy.

Bohuslav Sobotka ve svém výroku mluví o volebním období 2002-2006. V této době se vystřídaly 3 vlády, resp. 3 premiéři ČSSD - Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek. Vlády byly tvořeny na půdorysu ČSSD - KDU-ČSL - Unie svobody. Zcela formálně má Sobotka pravdu, neboť na tomto koaličním půdorysu skutečně bylo vládnuto celé volební období.

Nicméně je třeba uvést i moment, kdy bylo 1. dubna 2005 hlasováno o nedůvěře vládě Stanislava Grosse. V tomto hlasování se fakticky vládní koalice rozpadla, když vládu ČSSD podržely (pro danou chvíli - padla o něco později) hlasy komunistů, kteří se daného hlasování zdrželi a tím umožnili vládě přežít. Naopak koaliční KDU-ČSL hlasovala proti Grossově vládě.

Před volbami 2006 pak reálně vládla Paroubkova ČSSD v Poslanecké sněmovně s KSČM, když většinou 111 hlasů prosazovali levicové návrhy zákonů - např. zákoník práce nebo zákon o neziskových nemocnicích.

Na závěr uvádíme, že dané vlády (Špidla; Gross; Paroubek) fungovaly na základě koaličních smluv či podobných dokumentů.

Pravda

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý, v Poslanecké sněmovně skutečně jsou strany, které ve volbách v roce 2010 nekandidovaly. Je zde i skupina nezařazených poslanců.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 překročily 5% hranici následující strany - Česká strana sociálně demokratická, Občanská demokratická strana, TOP 09, Komunistická strana Čech a Moravy a Věci veřejné.

V současnosti jsou někteří poslanci členy jiných stran, než za jaké byli do Poslanecké sněmovny zvoleni - LIDEM nebo Národní socialisté - LEV 21

K 17. červnu 2013 bylo v Poslanecké sněmovně 17 nezařazených poslanců (Lenka Andrýsová, Josef Dobeš, MIchal Doktor, Radim Fiala, Kristýna Kočí, Dagmar Navrátilová, Viktor Paggio, Jiří Paroubek, Karolína Peake, Roman Pekárek, David Rath, Jiří Rusnok, Jana Suchá, Jaroslav Škárka, Jiří Šlégr, Martin Vacek, Radim Vysloužil).

Pravda

Dle webových stránek Poslanecké sněmovny obdržela v pátek 14. 6. 2013 předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová žádost podepsanou 51 poslanci poslaneckého klubu ČSSD o svolání mimořádné schůze, jejímž jediným bodem je návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.